Úterý 22. června 1937

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Košek, dr Markovič, Langr, Sivák, Taub.

Zapisovatelé: Jaša, Bergmann.

167 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 32 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda: na dnešní den posl. dr Kellnerovi, Kosikovi, Schmidkemu; na tento týden posl. dr Kuglovi; na týden posl. Jakschovi.

Omluvil se

nemocí posl. Mlčoch.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Židovský, Dlouhý, dr Korláth.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečnou omluvu posl. dr inž. Touška na den 17. t. m.

Změny ve výborech.

Do výboru branného vyslal: klub poslanců republik. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Vančo za posl. dr Suchého; klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr Peterse a dr Köllnera za posl. dr Jillyho a Obrlika.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců "Bund der Landwirte" posl. Kunze za posl. Viereckla.

Od vlády došlo.

Předseda vlády sdělil přípisy ze dne 21. června 1937, že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrhy:

zákona o uznávání původnosti odrůd, uznávání osiva a sadby a zkoušení odrůd kulturních rostlin (příp. č. j. 16.151/37 m. r.),

zákona o úpravě tax při státních zkouškách lesnických a mysliveckých (příp. č. j. 16.402/ 37 m. r.).

Došly dotazy.

Dotazy:

posl. J. Sedláčka:

min. financí o nedostatečném přijímání českých zaměstnanců do státní továrny na tabák v Novém Jičíně a do tabákových továren v severovýchodní části země Moravskoslezské vůbec (č. D 363-IV),

min. školství a nár. osvěty o stanovisku k žádosti Svazu československých těsnopiseckých spolků v ČSR (č. D 364-IV),

min. zemědělství o nepřiřknutí odbytného z pozemkové reformy šafáři Matouši Horákovi na statcích knížete Lichtensteina, pachtýř dr Seidl, ve Ždánicích, okres Kyjov (č. D 365-IV);

posl. J. Sedláčka a dr Domina vládě o důstojném umístění Akademického gymnasia v Praze, jehož původní budova byla zabrána pro účely parlamentu (č. D 366-IV);

posl. Bábka min. školství a nár. osvěty v záležitosti neoprávněného vybírání kongruy kaplany římsko-katolické církve Chýlkem a Čápem (č. D 370-IV);

posl. Bátkové-Žáčkové:

min. školství a nár. osvěty ve věci doplnění zkušební komise na Masarykově universitě v Brně a povolení přednášek na odboru architektury Vysoké školy technické Dr Ed. Beneše v Brně (č. D 367-IV),

min. pošt a telegrafů ve věci zřízení poštovního úřadu v Dalečíně u Jimramova (č. D 369-IV);

posl. inž. Richtra min. železnic o jednojazyčně českém vyhotovení železničních jízdenek (č. D 361-IV);

posl. Zajíce a dr Kosseye min. železnic o nespravedlivém postupu železniční správy (Ředitelství státních drah v Košicích) proti traťmistru, oficiálu Adolfu Šípovi, pro jeho příslušnost k republikánské straně zemědělského a malorolnického lidu (č. D 362-IV).

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Návrhy tisky 997 až 1008 - přikázány výboru iniciativnímu.

Zprávy tisky 993 až 995.

Interpelace tisk 982 (I až XXII).

Těsnopisecká zpráva o 99. schůzi posl. sněmovny NSRČ.

Odvolána byla imunitní žádost

za souhlas s trest. stíháním posl. Birkeho č. J 196-IV, pres. sděl. 65. schůze.

Vyloučeno z těsnopisecké zprávy.

Předsednictvo usneslo se podle § 9, odst. 1, lit. m) jednacího řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 106. schůzi sněmovny projev ohrožující bezpečnost státu z řeči posl. E. Klímy.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvního odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů živn.-obchodního, rozpočtového a zemědělského o vládním návrhu (tisk 915) zákona o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (tisk 961).

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. Slavíček, za výbor rozpočtový p. posl. Martinásek, za výbor zemědělský p. posl. Mikuláš.

Dávám slovo prvnímu zpravodaji, za výbor živn.-obchodní, p. posl. Slavíčkovi.

Zpravodaj posl. Slavíček: Slavná sněmovno!

Vládní návrh zákona o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů je jednou akcí z programové politiky našeho státu s ohledem na průmysl. Tato osnova mně dává možnost tím, že jsem o ní zpravodajem, odpovědět několika větami na tvrzení z řad průmyslu - sice ojedinělá, ale přece - která v kritice nynější koalice, vládního režimu a hlavně režimu v ministerstvu průmyslu, obchodu a živností tvrdí, že nynější režim je pro průmysl nepříznivý. Že tomu tak není, vysvítá z toho, že vláda, celá koalice, i ministerstvo obchodu, má nejen program pro průmyslovou politiku, nýbrž že ho také systematicky krok za krokem provádí. Řekl-li jeden z čelných československých průmyslníků, že vláda nemá programu, upozorňuji jej i ostatní na to, že vláda, i když byla okolnostmi nucena zasáhnouti do průmyslového podnikání, dělala to opravdu šetrně a tak, aby iniciativu v podnikání neomezila a neochromila, čehož důkazem je sám zákon o kartelech, který měl sice za úkol hospodářství a počiny kartelů kontrolovati, ale nikoliv znemožňovati. Ponechala tedy vláda, i ten kritisovaný režim, průmyslu sdruženému v kartelech, aby se pomocí jich chránil dále. Vláda při dalším svém zásahu - organisací syndikátů měla na mysli nikoliv omeziti podnikavost našeho průmyslu, nýbrž zavésti pořádek do podnikání a zameziti překrvování v našem průmyslovém podnikání. Nelze tedy ani v jedné věci viniti vládní režim a režim ministerstva obchodu, že by neměl smyslu pro průmyslové podnikání.

Ale jděme dále! Vláda při provádění hospodářského plánu sledovala u průmyslového podnikání ještě heslo moderního hospodářského podnikání při vázaném hospodářství a připustila průmyslu sledování rentability, což znamená, že tímto ve skutečnosti umožnil vládní režim průmyslu pracovati beze ztrát a bez risika, neboť mu umožnil účtovati si všechnu režii, všechny náklady, umožnil mu účtovati si i placené úroky z vydlužených peněz, amortisaci strojního zařízení a připočtení slušného občanského zisku, věc to, kterou průmysl nedocenil a nedoceňuje nikdo z těch, kdož tímto režimem nabyli jistoty podnikání. Ale že kritika je nevěcná a neoprávněná, vysvítá z toho, že nynější vládní režim, tento kritisovaný režim v ministerstvu obchodu, dal průmyslu 1.300 mil. Kč státní záruky za vývoz do ciziny - jistě věc, které nemohou využíti podnikatelé střední a malí.

Nejsme však u konce programové politiky průmyslové naší vlády a ministerstva obchodu. Prosím, neračte zapomínati na to, že jsme zavedli daňovou refundaci při některých obchodních daních ve styku s cizinou - zase určitá výhoda pro průmyslové podnikání.

A nakonec se dostáváme k vládnímu návrhu, o němž referuji a který jedná o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů, které se u nás nevyrábějí. Zdá se to věcí samozřejmou, malou a nedůležitou, ale to proto, poněvadž jest již hezky stará. Po prvé jsme ji řešili už 17. března 1925 a postupem doby prodlužovali až do dnešního dne. Ale že není bezvýznamná, malá a tak samozřejmá, vysvítá z toho, že za platnosti tohoto zákona ušetřili dovozci strojů na clech 75,200.000 Kč. Že to není tak bezvýznamné, vysvítá z toho, že jen v r. 1936 činily celní slevy 20,237.000 Kč.

Kdyby některý jiný stav našeho národa přišel na státní pokladnu s požadavkem, abychom mu za rok pro jeho úkoly a potřeby dali přes 20 mil. Kč, bylo by to považováno za požadavek neseriosní a byla by odůvodňována nemožnost vyplnění tohoto přání s ohledem na státní pokladnu. Nuže, ve vládní programu naší průmyslové politiky je také tento zákon, který dal dovozcům strojů loni darem přes 20 mil. č. Je to tedy lehkomyslnost, je to nekritičnost a nevěcnost, jestliže se vyskytnou jednotlivci z kruhů průmyslových, kteří tvrdí, že naše vláda nemá průmyslového programu, a jestliže tvrdí, že režim ministerstva obchodu pracuje proti průmyslu. Netřeba vás mnoho přesvědčovati ani o tom, že při každém sjednávání obchodních smluv s kterýmkoli jiným státem má vláda vždycky na mysli sjednati takové podmínky, které by byly nejvýhodnější pro naše průmyslové výrobce a které by umožnily prodati co možno nejvíc průmyslových výrobků do ciziny. Že tomu tak jest a že se akce vlády a ministerstva obchodu daří, vysvítá z výsledků obchodování již letošního roku i také z výsledků vzestupu turistiky, vzestupu přílivu cizinců k nám. Proto právem odmítám tyto výtky na vládu, na režim i na ministra obchodu.

Vládní návrh sám byl projednán živn.-obchodním výborem posl. sněmovny, který s ním souhlasí a který se usnesl doporučiti jej sněmovně ke schválení, což tímto tlumočím. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor rozpočtový, p. posl. Martináskovi.

Zpravodaj posl. Martinásek: Slavná sněmovno!

Rozpočtový výbor projednal ve schůzi dne 8. června 1937 vládní návrh zákona o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů a přijal jej z toho důvodu, že poměry, pro které původní zákon vznikl, trvají dále, a doporučuje jej proto posl. sněmovně k ústavnímu projednání. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo třetímu zpravodaji, za výbor zemědělský, p. posl. Mikulášovi.

Zpravodaj posl. Mikuláš: Slavná sněmovno!

Vláda předložila posl. sněmovně návrh zákona, kterým se mění a prodlužuje zákon ze dne 3. května 1934, č. 88 Sb. z. a n., o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů.

V důvodové zprávě se uvádí, že se jeví dosud potřeba, aby toto opatření bylo prolongováno do 31. března 1939, tedy na dobu dalších dvou let, v zájmu zdokonalení některých oborů výroby průmyslové nebo zemědělské. Ohledně změny zákona připomínám, že se tato týká výhradně jen §u 2, odst. 2, a to v ten smysl, že se zvyšuje celní sleva při dovozu traktorů a motorových pluhů s dosavadních 30 % na 40 %.

Z důvodové zprávy je dále patrno, že celní úleva tímto způsobem interesované výrobě průmyslové a zemědělské poskytovaná je dosti značná. Už zpravodaj výboru rozpočtového, kol. Slavíček, zde zdůraznil, že jen v r. 1936 za platnosti zákona č. 88 z r. 1934 činila 20,257.000 Kč. V důvodové zprávě se však uvádí, že se předpokládá, že hospodářské poměry budou do dvou let již natolik konsolidované, že bude možno spolehlivě posouditi meritorně i po formální stránce tuto otázku. Tato připomínka, slavná sněmovno, naznačuje, že bude pak zkoumáno, má-li býti tato otázka dosavadním způsobem řešena.

Zemědělský výbor ve schůzi dne 9. června projednal tento vládní návrh zákona a došel k přesvědčení, že důvody pro toto opatření jsou ve shodě se-současnými poměry a se zájmy některých oborů výroby průmyslové a zemědělské. Na základě toho vyslovil s osnovou souhlas a doporučuje slavné sněmovně její přijetí. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K této věci jest přihlášen řečník, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 20 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášen jest na straně "proti" p. posl. Kundt.

Dávám mu slovo.

Posl. Kundt (německy): Slavná sněmovno!

Jako předseda parlamentního klubu sudetskoněmecké strany musím před sněmovnou učiniti za svůj klub toto prohlášení:

"Parlamentní klub poslanců a senátorů sudetskoněmecké a karpatoněmecké strany - předseda Konrád Henlein - protestuje tímto co nejdůrazněji proti praksi československé tiskové censury, která se v jednom konkrétním případě posledních dnů ani neostýchala zakázati otištění telegramu jednoho člena československé posl. sněmovny panu předsedovi vlády a dokonce zabaviti krátkou tiskovou zprávu toho se týkající.

Člen našeho klubu, posl. Frank, zaslal dne 18. června 1937 panu předsedovi vlády tento telegram: "V předvečer dne, kdy máte odhaliti pomník maďarského básníka Jókaie, činíte po gestu z 18. února další gesto příslušníkům maďarské menšiny. Mohu Vám, pane předsedo vlády, sděliti, že rolník Antonín Staubner z Filipovy Hory spáchal ve věznici v Praze na Pankráci sebevraždu po 14měsíční vyšetřovací vazbě. To je v nejkratší době další z četných případů. I když mám porozumění pro Vaše osobní dobré úmysly a pro obtížnost Vašeho úkolu, domnívám se, že právě dnes musím konstatovati, že dnes nemohou přinésti nutné uklidnění již gesta, ale zásadní změna ve státní soustavě. Vzhledem k námi po měsíce proti policejní správě a justici [ ] dovoluji si Vám navrhnouti ustavení parlamentního vyšetřovacího výboru za přibrání oposice."

I pro pouhé sdělení této skutečnosti - a ne textu - takového telegramu byl časopis "Zeit" ze dne 20. června 1937, čís. 144, zabaven. Naproti tomu bylo odevzdáno tisku úřední prohlášení, které vyličuje Staubnerův případ uvedený v telegramu takovým způsobem, že o jeho správnosti máme důvodné pochybnosti. Tím dosáhlo omezování parlamentních činitelů v osobním výkonu mandátu ve smyslu §u 22 úst. listiny a tím podmíněné soustavné oklešťování veřejného mínění nesnesitelného stupně.

Jsme proto nuceni upozorniti s parlamentní tribuny na tento případ a na tyto metody. Zároveň vyzýváme vládu, aby zjednala nápravu a aby zajistila zachovávání ústavou zaručených práv.

Opakujíce podnět, který již posl. Frank učinil panu předsedovi vlády, na parlamentní vyšetřování obvinění vznesených proti justici a proti policejním a bezpečnostním orgánům, učinili jsme dnes sami sněmovně příslušný návrh podle §u 22 jedn. řádu posl. sněmovny.

Parlamentní klub poslanců a senátorů sudetskoněmecké a karpatoruské strany - předseda Konrád Henlein - musí tento návrh učiniti také proto, že všechny naše déle než rok uplatňované snahy nejdříve na příslušných nejvyšších místech ve státě jakož i konečně v této sněmovně na odstranění určitých metod justičních, policejních a bezpečnostních orgánů, o kterých se nyní diskutuje, zůstaly bez úspěchu.

Proto musíme žádati v zájmu obyvatelstva, jakož i v zájmu zachováni prestiže státu, aby parlament jako nejvyšší ústavní a rozhodující instance zasáhl ve formě vyšetřujícího výboru.

Jsouce přesvědčeni o tom, že posl. sněmovna si je vědoma své odpovědnosti a povinnosti, očekáváme co nejrychlejší projednání a uskutečnění našeho návrhu.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP