Pátek 11. června 1937

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Taub, dr Markovič, Langr, Košek, Sivák, Mlčoch.

Zapisovatelé: Šalát, Vávra.

133 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi v 10 hod. 23 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na dnešní den posl. Rybárikovi, Csomorovi, Devečkovi, dr Dufkovi, dr Stránskému, Petrovi, dr Novotnému, dr Neuwirthovi, dr Mičurovi, dr Novákovi, Topolimu.

Omluva.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečnou omluvu posl. dr Neuwirtha na den 10. června t. r.

Změny ve výborech.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců "Bund der Landwirte" posl. Viereckla za posl. Zierhuta.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců "Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei" posl. Köglera za posl. Katze.

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Zprávy tisky 976, 980.

Naléhavá interpelace tisk 979.

Odpovědi tisk 925 (I až XXIX).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů živn.-obchodného a zahraničného o vládnom návrhu (tisk 866), kterým predložená bola k prejavu súhlasu dodatková dohoda k obchodnej úmluve medzi republikami Československou a Francúzskou zo dňa 2. júla 1928 a k dodatkovej dohode k tejto obchodnej úmluve zo dňa 12. mája 1933, podpísaná v Prahe dňa 2. marca 1937 a uvedená v prezatýmnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 9. apríla 1937, č. 54 Sb. z. a n. (tisk 881).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této věci sloučeno bylo s jednáním o dalším odstavci pořadu, jímž jest:

2. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 832), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaný ve Varšavě dne 18. února 1937 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 18. února 1937, č. 25 Sb. z. a n. (tisk 882).

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že v obou případech jde o předlohy, upravující naše mezinárodní poměry a styky.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Námitek nebylo.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní při odst. 1 pořadu, p. posl. Benda, při odst. 2 místo omluveného p. posl. Slavíčka p. posl. Netolický; za výbor zahraniční při obou odstavcích místo omluveného p. posl. dr Mareše p. posl. Stivín.

Dávám slovo nejprve zpravodaji za výbor živn.-obchodní při odstavci 1, p. posl. Bendovi.

Zpravodaj posl. Benda: Vážená snemovňa!

Dosť často bývali sme svedkami toho, že bolo vytýkané, že medzi republikou Československou a republikou Francúzskou, hoci máme dobré priateľské politické styky, v hospodárskych kruhoch pokulhávajú. Naša obchodná smluva medzi obema republikami nebola dostatočná.

Preto vláda republiky Československej odhodlala sa k pojednávaniu novému a podala vládny návrh tlač 866, ktorý upravil obchodnú dohodu medzi spomenutými republikami, a domnievam sa, že táto dohoda, o ktorej máme dnes rozhodovať a hlasovať, upravila obchodné styky medzi obema republikami. A myslím, že toto bude krok, ktorú túto úpravu ešte zlepší, resp. vzáj omné styky upevni.

Spomenutá dohoda naväzuje na obchodnú úmluvu mezi Československom a Francúzskom z r. 1928, doplňujúc niektoré colné ustanovizne a dodatky dohody z r. 1933. Bolo všeobecným prianím Československa, aby obchodné styky s Francúzskom boly prehĺbenejšie a vydatnejšie. Po dlhších jednaniach podarilo sa vyjednavačom najsť obojstrannú dohodu, ktorá uspokojuje obidve smluvné strany. Československo snížilo clo na pružné krajky z bavlny a lekárnické potreby privážané k nám z Francúzska, na druhej strane zvýšilo - a myslím, že toto je pre nás dôležité - náš vývozný kontingent, ustalovaný každého štvrť roku o 20%, čím sa umožní, aby náš priemysel a obchod sa vo Francúzsku uplatnil. Jedná sa o niektoré polotovary a suroviny pre priemysel textilný, jačmeň, slad, chmel a výrobky jemnejšej mechaniky. Články, dovážané k nám z Francúzska namajú konkurenčnej tendencie oproti nášmu priemyslu a množstvo týchto klesá, lebo aj naše odvetvia tohoto odboru pracujú pre vplyvnejšie osamostatnenie Československa, a to ako v odbore spomenutých textílií, tak vo výrobe potrieb lekárnických.

Pri smluvnom dovoze meruniek pôvodu francúzskeho bola urobená colná revízia v tom smysle, že clo platí sa za váhu brutto. Tohoto druhu ovocia dováža sa k nám veľmi málo a dohoda týka sa dovozu v mesiacoch marci až máji. Pre obaly k nám dovozeného resp. od nás vyvezeného tovaru, ktoré možno obojstranne používať k novému použitiu pri doprave tovaru, zrušené bolo clo pri opätovnom ich upotrebeniu pri vývoze, resp. dovoze.

Dodatková dohoda znamená zlepšenie obchodných stykov a preto Národné shromaždenie republiky Československej súhlasí s dodatkovou dohodou k obchodnej úmluve medzi republikou Československou a Francií zo dňa 2. júla 1928 (č. 52/1929 Sb. z. a n.) a s dodatkovou dohodou k tejto obchodnej úmluve zo dňa 12. mája 1933 (č. 110/1933 Sb. z. a n.) podpísanou v Prahe dňa 2. marca 1937 a uvedenú v prezatýmnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 9. aprila 1937, č. 54 Sb. z. a n.

Výbor živn.-obchodný doporučuje posl. snemovni túto dodatkovú dohodu k schváleniu pripojeným schvaľovacím usnesením:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatkovou dohodou k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928 (č. 52/ 1929 Sb. z. a n.) a k dodatkové dohodě k této obchodní úmluvě ze dne 12. května 1933 (č. 110/1933 Sb. z. a n.), podepsanou v Praze dne 2. března 1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. dubna 1937, č. 54 Sb. z. a n.

V mene výboru živn.-obchodného doporučujem, aby toto schvaľovacie usnesenie bolo tiež schválené posl. snemovňou tak, ako sa na tom výbor usniesol. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor zahraniční, p. posl. Stivínovi.

Zpravodaj posl. Stivín: Slavná sněmovno!

Výbor zahraniční jednal ve schůzi dne 27. dubna 1937 o shora uvedeném vládním návrhu, projevil souhlas s usnesením výboru živn.-obchodního a proto doporučuje schvalovací usnesení posl. sněmovně ke schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor živn.-obchodní k odst. 2 pořadu, p. posl. Netolickému.

Zpravodaj posl. Netolický: Slavná sněmovno!

Obchodní a plavební úmluvou československo-polskou ze dne 10. února 1934 byly poskytnuty celní slevy na některé druhy zboží s časovým omezením proto, že polská vláda při smluvních jednáních zdůrazňovala, že výrobu některého druhu zboží hodlá zavésti doma.

Jednalo se o celní slevu na toto československé zboží:

Odbarvovací uhlí, sirouhlík, želatinu, bakelit a výrobky z celuloidu. Naproti tomu Československo poskytlo Polsku celní slevu na řepku a podobná semena olejnatá, kyselinu sírovou, dusíkaté vápno a superfosfáty. Toto ujednání platilo po prvé dne 31. prosince 1934 a bylo prodlouženo "Dodatkovým protokolem" ze dne 8. února 1935 s platností do 30. června 1935 s výjimkou celní slevy na řepku a podobná olejnatá semena. Platnost smluvních slev uvedených v "Dodatkovém protokolu" ze dne 8. února 1935 byla znovu prodloužena "Dodatkovým protokolem" ze dne 5. září 1935 s platností do 30. června 1936 s výjimkou celní slevy, kterou poskytlo Polsko Československu na bakelit, jakož i s tou změnou, že na místo smluvní celní sazby zł. 1˙30 ze 100 kg sirouhlíku poskytlo Polsko Československu na toto zboží sazbu zł. 2˙60.

Dodatkový protokol podepsaný dne 12. srpna 1936 ve Varšavě jest pouhým prodloužením smluvních celních slev obsažených v "Dodatkovém protokolu" ze dne 5. září 1935 na dobu dalších šest měsíců, t. j. od 20. srpna 1936 do 20. února 1937. Dalším "Dodatkovým protokolem" pořadím IV. prodlouženy byly lhůty o dalších 10 měsíců, t. j. od 1. března 1937 do 31. prosince 1937.

Soustavné prodlužování platnosti smluvních celních výhod bude možné do té doby, pokud polská továrna na chemické výrobky v Tomašovcích nebude schopná dostatečně zásobiti polský trh sirouhlíkem.

Každá smlouva nebo prodloužení smlouvy, které skýtá určité slevy a umožňuje vývoz československých výrobků za hranice, ať už je to kamkoliv, je vítána, a proto také výbor živn.obchodní ve schůzi dne 22. dubna 1937, když jednal o této úmluvě, usnesl se doporučiti ji poslanecké sněmovně ke schválení připojeným schvalovacím usnesením:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatkovým protokolem k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaným dne 18. února 1937 a uvedeným v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 18. února 1937, č. 25 Sb. z. a n.

Jménem výboru živn.-obchodního navrhuji, aby se tomuto schvalovacímu usnesení dostalo ústavního schváleni. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor zahraniční, panu posl. Stivínovi.

Zpravodaj posl. Stivín: Výbor zahraniční jednal ve schůzi dne 27. dubna 1937 o této úmluvě, projevil souhlas s usnesením výboru živn.-obchodního a doporučuje toto schvalovací usnesení posl. sněmovně ke schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Nyní přistoupíme ke společné rozpravě.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášen je jako řečník na straně "pro" pan posl. Slanský. Dávám mu slovo.

Posl. Slanský: Vážená sněmovno!

Předloženou dodatkovou dohodu k obchodní smlouvě francouzsko-československé vítáme, a to proto, poněvadž znamená určité zlepšení proti dosavadnímu stavu. Víme všichni, jak za dřívějších francouzských vlád bylo velmi obtížné dosáhnouti nějakých výhod pro obchodní styky s Československem. Jestliže se dosáhlo nyní nějakého zlepšení, pak jen díky levému režimu, který nyní ve Francii je. Jsme rádi, že to byli naši francouzští soudruzi, komunističtí poslanci francouzští, kteří ve francouzské sněmovně se zasazovali o zlepšení obchodních styků s Československem. I my komunisté máme zájem na tom, aby hospodářské styky s Francií lidové fronty se lepšily a oživovaly a tím dále se zpevňovalo a utužovalo mírové spojenectví mezi oběma zeměmi. Mnohem raději vidíme, jestliže na místě vývozu do Německa, který je ztrátový, za který Československo nedostává valut, který jde na dluh, je stupňován vývoz do Francie. Doufáme, že i nynější pařížská světová výstava umění a techniky, která byla právě zahájena, přispěje k zlepšení obchodních styků s Československem.

Při této příležitosti chceme odmítnouti všechny útoky a pomluvy našeho reakčního tisku, které u příležitosti francouzské výstavy podniká. Jestliže budování pařížské světové výstavy narazilo na nějaké obtíže, pak tyto obtíže nebyly vyvolány lidovou frontou. Byla to část francouzských velkopodnikatelů, reakční část, která měla a má zájem na tom, aby sabotovala veliké dílo lidové fronty, kterým pařížská výstava je. Vedle toho, že trvající lijáky v nejdůležitějších stavebních měsících zatopily několikráte výstaviště a zdržely výstavbu, byla to část francouzských velkopodnikatelů, na př. stavebních podnikatelů, kteří nedodali včas stavební materiál a úmyslně vyvolávali sociální konflikty s dělnictvem. Byla to i pařížská obecní správa, která je v rukou pravicových, která kladla a klade překážky výstavě. Právě v minulých dnech pan Režný v "Poledním listě" psal o tom, že prý pařížské ulice jsou rozkopány, že na boulevardu od Gare de l´Est jsou vytrhávány kolejnice, že prý nyní jeden z pařížských oblouků, cenná historická památka, je zakryt bedněním, opravuje se dlouhé měsíce a oprava nemůže býti hotova, a vyvozoval z toho, že hle!, jak vypadá Paříž za vlády lidové fronty. Zapomněl však dodati, že toto způsobila pařížská obecní správa, která v důsledku zastaralého volebního řádu je v rukách pravicových, a že pravděpodobně těchto věcí se pan Režný dočetl v komunistické "Humanité" nebo v socialistickém "Populairu", který podniká na pařížskou obecní správu útoky, poněvadž sabotuje a úmyslně dělá takové věci v době světové výstavy pařížské. Přes všechny tyto překážky byla pařížská výstava jen s malým zpožděním otevřena a my vyslovujeme obdiv tomuto velkolepému dílu francouzské práce. Naše reakční kruhy, které dříve, dokud Francie byla Francií Clemenceauů, Tardieuů a Lavalů, pěli na Francii chválu, se nyní snaží, aby všemožným způsobem Francii lidové fronty diskreditovali a hanobili. Pojednou je měšťácký tisk plný zpráv, že hospodářský život Francie upadá, že se v něm objevují poruchy. Dr Preiss na schůzi průmyslníků v Mor. Ostravě mluvil, že Francie a její hospodářský život prý prožívá těžkou krisi. Víme, co se těmto pánům na dnešní Francii, na Francii lidové fronty nelíbí a co svým hanobením sledují. Nelíbí se jim, že Francie lidové fronty provádí jinou sociální a hospodářskou politiku, nežli provádějí průmysloví magnáti u nás. Nelíbí se jim, že ve Francii pod tlakem lidové fronty byl sestátněn zbrojní průmysl, nelíbí se jim, že Francouzská banka byla vyrvána z rukou 200 rodin finanční šlechty, nelíbí se jim, že ve Francii byla zavedena 40hodinová doba pracovní bez zkrácení mezd, nelíbí se jim, že lidová fronta vymohla pro dělníky 30, 35 až 40% zvýšení mezd, že byly uzákoněny jiné sociální reformy, že byla uzákoněna řada zákonů ve prospěch středních vrstev, úředníků, živnostníků, rolníků, že byly zrušeny srážky státním zaměstnancům, že byla snížena obratová daň, což přišlo ve prospěch živnostníků, že byl poskytnut miliardový levný úvěr pro živnostníky, že byl zaveden ve Francii nedělní klid. takový nedělní klid, že velkoobchody zaměstnávající více než 3 zaměstnance, musí míti dva dny v týdnu, v sobotu nebo v neděli, zavřeno, zatím co malí obchodníci nezaměstnávající více než dva zaměstnance, mohou míti třeba celý týden otevřeno.

Říká se u nás, že mnohé sociální reformy, které se ve Francii zavádějí, jsou dělány podle československého vzoru, na př. prý obilní monopol, který zde francouzští odborníci studovali. Ano, francouzští odborníci do Československa přijeli a studovali zřízení obilního monopolu u nás, ale když je prostudovali, nepřevzali jej tak, jak je zřízen v Československu, pozměnili jej. Ve Francii máme obilní monopol, který jest spravován ne soukromou výdělečnou společností jako u nás, nýbrž státním obilním ústavem, v jehož správě nejsou takoví rolníci, jako pan Feierabend, nýbrž v jehož správě mají velký vliv skuteční rolníci. A za druhé, jaký je rozdíl mezi monopolem československým a monopolem francouzským v cenách. Ve Francii jsou zavedeny diferencované, odstupňované dvojí ceny za obilí, nižší pro velkostatkáře a vyšší pro malé rolníky. Ve "Venkově" často můžete čísti o tom, že ve Francii obilní monopol je zaveden podle československého vzoru, ale nedočtete se tam, jaké ceny platí za obilí státní obilní společnost francouzská, poněvadž by se musilo přiznat, že platí odstupňované dvojí ceny.

Říká se, že sociální reformy, které jsou zavedeny ve Francii, u nás už dávno jsou. To je klamání veřejnosti, neboť zatím co ve Francii byla zavedena 40hodinová pracovní doba, u nás návrh tohoto zákona leží už léta ve výborech, a nic se s ním neděje. Zatím co ve Francii lidová fronta za jeden rok usnesla zákon o zestátnění zbrojního průmyslu, u nás návrh zákona o zestátnění zbrojního průmyslu leží ve výborech, mluví se o něm, a vy vidíte, jak do branného výboru dnes je těžko dostati ministra Machníka, aby tam přišel a vyslovil se o věcech, na které branný výbor žádal odpověď.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP