Čtvrtek 3. června 1937

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Langr, dr Markovič, Košek, Sivák, Mlčoch, Taub.

Zapisovatelé: Vávra, de Witte.

221 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády dr Hodža;

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 4 hod. 2 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda: na dnešní den posl. Mrskošové, Janalíkovi; na dnešní a zítřejší den posl. V. Sedláčkovi, Beranovi, Schmidkemu; na tento týden posl. dr Jos. Dolanskému, Křemenovi.

Předseda konstatoval, že sněmovna je způsobilá se usnášeti, a k jeho návrhu udělila sněmovna hlasováním posl. Schützovi žádanou dovolenou na dobu od 3. do 20. června 1937 pro cestu do zahraničí.

Omluvili se

nemocí posl. Brukner, dr Štůla.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Ešner, dr Moudrý, Dubický.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečnou omluvu posl. dr Neuwirtha na den 20. května t. r.

Vzdání se mandátu.

Posl. Budig oznámil přípisem ze dne 25. května 1937, že vzdal se poslaneckého mandátu.

Změna v klubu.

Posl. Smetánka a inž. Schwarz oznámili přípisem ze dne 31. května t. r., že přestali býti členy klubu poslanců národního sjednocení.

ministři dr Czech, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Franke, dr Kalfus, dr Krofta, Machník, Najman, dr Šrámek, Tučný, dr Zadina, Zajiček.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Horák.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Změny ve výborech.

Do výboru zahraničního vyslal: klub poslanců komunistické strany Československa posl. Appelta za posl. B. Köhlera; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Heegera za posl. de Witte; klub poslanců "Egyesült Országos Keresztény- Szocialista és Magyar Nemzeti Párt és Zipser Deutsche Partei" posl. Jarosse za posl. dr Szüllöho.

Do výboru kulturního vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. dr Clementise za posl. Appelta.

Do výboru zásobovacího vyslal klub poslanců republik. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Křemena za posl. Mrskošovou.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Zischku za posl. Tauba.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců "Bund der Landwirte" posl. Kunze za posl. Zierhuta.

Od vlády došlo.

Předseda vlády sdělil, že vláda předložila senátu NSRČ k projednání a schválení Národním shromážděním návrhy:

zákona o některých opatřeních o zjednáni vzájemného souladu mezi veřejnými knihami pozemkovými, katastrem a skutečnou držbou v zemích Slovenské a Podkarpatoruské (přípis č. j. 13.057/37 m. r. z 22. května 1937),

zákona, kterým se provádějí Mezinárodní opiová úmluva ze dne 23. ledna 1912, vyhlášená pod č. 159/1922 Sb. z. a n., Mezinárodní opiová úmluva ze dne 19. února 1925, vyhlášená pod č. 147/1926 Sb. z. a n. a Mezinárodní

úmluva o omezení výroby a distribuce omamných látek ze dne 13. července 1931, vyhlášená pod č. 173/1933 Sb. z. a n. (opiový zákon) (přípis č. j. 13.774/37 m. r. z 31. května 1937).

Ze senátu došlo.

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisem ze dne 12. května 1937, k tisku 380-IV sen. 1937, že senát projednal a schválil v 66. a 74. schůzi dne 31. března a 19. května 1937 dodatkovou úmluvu k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 4. května 1921, čís. 14 Sb z. a n., podepsanou dne 2. dubna 1936, se závěrečným protokolem z téhož dne a s dodatkovým protokolem ze dne 9. července 1936, jež byly uvedeny v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. července 1936, č. 233 Sb. z. a n.

Dále sdělil předseda senátu, že senát projednal a přijal:

V 75. a 76. schůzi dne 20. května a 2. června 1937 osnovu zákona o povinném úředním cejchování lékařských teploměrů (tisk 441-IV sen. 1937) (přípis ze dne 2. června 1937),

v 76. a 77. schůzi dne 2. a 3. června 1937:

osnovu zákona, kterým se provádějí mezinárodní ujednání o majetku dotčeném změnou státoprávních poměrů (tisk 447-IV sen. 1937),

dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1 934, podepsaný ve Varšavě dne 12. srpna 1936 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 19. srpna 1936, č. 243 Sb. z. a n. (tisk 381-IV sen. 1937) (přípisy ze dne 3. června 1937).

Došly dotazy a odpovědi.

Dotazy:

posl. J. Sedláčka min. železnic, pošt a telegrafů, obchodu a vnitra o potížích, které činí úřady při prodloužení soukromé koncese pro hromadnou dopravu osob na trati Laškov-Prostějov (č. D 345-IV);

posl. Obrlika min. pošt a telegrafů o nepravidelnostech ve službě u poštovního úřadu v Lučanech nad Nisou nebo Horním Maxově (č. D 346-IV);

posl. Hollubeho min. pošt a telegrafů o nepřístojnostech v poštovní dopravě v Novém Městě pod Smrkem (č. D 347-IV);

posl. Schenka a Appelta min. vnitra o rozhodnutí okresního hejtmana v České Lípě (č. D 348-IV).

Odpovědi:

min. vnitra na dotazy posl. dr Neumana č. D 258-IV, posl. Stangla č. D 275-IV, posl. Otáhala č. D 284-IV;

min. pošt a telegrafů na dotaz posl. Axmanna č. D 312-IV;

min. spravedlnosti na dotaz posl. dr Korlátha č. D 313-IV.

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Vládní návrhy: tisk 914 - přikázán výboru rozpočtovému; tisk 915 - přikázán výborům zemědělskému, živn.-obchodnímu a rozpočtovému; tisk 926 - přikázán výborům zahraničnímu a živn.-obchodnímu.

Usnesení senátu: tisk 929 - přikázáno výboru technicko-dopravnímu; tisk 931 - přikázáno výboru ústavně-právnímu.

Návrhy tisky 917, 919 až 922, 928, 930 přikázány výboru iniciativnímu.

Zprávy tisky 923, 932.

Interpelace tisky 902 (I až XXII), 911 (I až XXVIII).

Odpověď na naléhavou interpelaci tisk 927.

Odpovědi tisky 910 (I až XXIII), 916 (I až XX).

Zápis o 96. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Publikace Mezinárodní informační služby parlamentní "Z cizích parlamentů", ročník XVIII, čís. 5 a 6.

Výboru imunitnímu

přikázal předseda žádost okr. soudu trest. v Brně ze dne 25. května 1937, č. Nt 105/37, za souhlas s trest. stíháním posl. Klímy pro přestupek podle § 312 tr. z. (č. J 240-IV).

Odvolána imunitní žádost.

V důsledku amnestie presidenta republiky ze dne 6. března 1937 odvolána byla imunitní žádost za souhlas s trest. stíháním posl. Beuera, č. J 194-IV, pres. sděl. 65. schůze.

Vyloučeno z těsnopisecké zprávy.

Předsednictvo usneslo se vyloučiti podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu z těsnopisecké zprávy o 98. schůzi sněmovny dne 20. května 1937 projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé z řeči posl. Vodičky.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů kulturního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 898) o zřízení vysoké školy technické v Košicích (tisk 932).

Zpravodaji jsou: za výbor kulturní posl. dr Lukáč, za výbor rozpočtový posl. Teplanský.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor kulturní, panu posl. dr Lukáčovi.

Zpravodaj posl. dr Lukáč: Slávna snemovňa!

Dovoľte mi, aby som pripojil niekoľko potrebných vysvetlení na okraj osnovy zákona rešp. na okraj rozhodovania sa kultúrneho výboru.

Vládny návrh bol v kultúrnom výbore dvakráť analyzovaný a zapodieval sa ním aj subkomitét výboru. Už vo svojej zpráve v kultúrnom výbore zkonštatoval som fakt, že potreba vysokej školy technickej na Slovensku sa dávno pociťovala. Dôvodov k nej bolo mnoho, ktoré sú konečne už všeobecne známe. Dôvodová zpráva verne vystihla historikum celej otázky, pripomína všetkých tých. ktorí jej ustanovenie od r. 1919 súrili. Rad osobných iniciatív z kruhov odborných i politických je svedectvom tohoto ozaj celoslovenského úsilia. Ba i snemovňa i senát r. 1927 vyzývaly vládu o zahájenie príprav otvorenia vysokej školy technického smeru, pri čom zaujímavé je, že v určení miesta senát sa rozchádzal s poslaneckou snemovňou.

Významný s hľadiska terajšej vládnej osnovy zákona je prejav krajinského zastupiteľstva slovenského dňa 30. októbra 1930, a to preto, lebo návrhy krajinského zastupiteľstva slovenského sú doslovne totožné s tretím paragrafom osnovy zákona, ináče v kultúrnom výbore žive diskutované. Aj anketa, ktorú svolalo ministerstvo školstva a nár. osvety 17. novembra 1936 v Bratislave preto, aby ona sblížila odchylné návrhy, ktoré sa vyskytly, tak iste sa vyslovila tým smerom, ktorý požadovalo usnesenie krajinského výboru slovenského, pridajúc požiadavku etapovitého vybudovania ďalších odborov.

Toto všetko zaiste prispelo k urýchleniu uskutočnenia vysokej školy technickej dr Milana Rastislava Štefánika.

Kultúrny výbor plne sa pripojuje k tým častiam dôvodovej zprávy, kde je zdôraznená dôležitosť a poslanie novej vysokej školy technickej pre Slovensko i Podkarpatskú Rus.

Nejdem teda opakovať tieto dôvody vzhľadom na rozvoj obchodného a priemyselného života, všestranného využitia prírodného bohatstva, potreby doplnenia komunikačnej sieti, elektrizácie a úlohy vo vojenskom priemysle. Prirodzená vec, že plne zapôsobí nová vysoká škola technická až v svojej úplnosti, no i v svojej prvej etape vykoná ďalekosiahle úlohy. O tejto prvej etape, ako i o iných eventualitách, či má byť hned, rozšírená, doplnená, ako i o tom, či osnova zákona má sriadenie ďalších oddelení poťažne odborov ponechať vláde, alebo novému zákonu, bola v kultúrnom výbore vyčerpávajúca debata.

Prišla do povahy mienka t. zv. Akčného výboru pre vybudovanie slovenskej techniky, ktorú tlmočil pán posl. Sivák, miestopredseda snemovne, na uváženie, ktoré spomínal som vo svojej zpráve i ja, že už v terajšej osnove má byť pripomínané poradie ďalšich odborov, ich zriadenie by sa ponechávalo vláde. Protimienky však konštatovaly jednak to, že pevné stanovenie, udanie ďalšich odborov bolo by viazanosťou, keďže môžu sa vyskytnúť potreby takých nových oddelení, ktoré teraz nemožno predvídať, a ich pozdejšie uvedenie by preca potrebovalo nové uzákonenie, jednak odborníci ministerstva školstva a nár. osvety poukázali na zákon o zriadení a zariaďovaní vysokých škôl zo dňa 19. januára 1922, č. 28 Sb. z. a n., ktorý výslovne podotýka, že - citujem - (čte): "zriaďovať vysoké štátne školy, alebo nové fakulty a oddelenia na vysokých školách štátnych, rozdeľovať ich fakulty alebo oddelenia, alebo ich rušiť, určovať alebo meniť sídlo vysokých škôl štátnych, alebo ich oddelení je možno len na základe osobitého zákona a v jeho medziach." Kultúrny výbor usúdil teda, že nesnášalo by sa s ustanovením tohto zákona, akby do vládneho návrhu zákona o zriadení vysokej školy technickej v Košiciach bolo pojaté, aby etapy ďalšieho dobudovania tejto vysokej školy te chnickej boly sverené vláde. Ak je zákon o sriaďovaní vysokých škôl záväzný, tak je nevyhnutnou vecou trvať na tom, že len na základe osobitého zákona možno sriadiť na vysokej škole technickej v Košiciach ďalšie oddelenia, a nemôže byť toto právo prenesené na vládu. Napokon vývoj novej techniky ukáže sám správne cesty k rozšíreniu študijných odborov a vláda bude môcť svojho času - dúfajme najkratšieho, ako to pán minister školstva a nár. osvety záväzne vyhlásil - odôvodniť parlamentu návrh príslušného zákona. Kultúrny výbor vo svojej väčšine musel túto argumentáciu, opierajúcu sa o rešpekt k predchádzajúcemu zákonu z r. 1922, prijať.

Osobitá a obšírna debata bola venovaná sriadiť sa majúcim oddeleniam. Tu bolo tlmočené znova stanovisko Akčného výboru pre vybudovanie slovenskej techniky vzhľadom na konštituovanie dvoch odborov, prvého s dvoma oddeleniami. Akiste šlo o obavu, či nová vysoká škola technická v Košiciach bude mať rektora, alebo či bude vlastne len jednou fakultou s jedným dekanom. Záväzné vyhlásenie kompetentných úradníkov i pána ministra školstva a nár. osvety však túto obavu rozptyluje, lebo vysoká škola technická dr M. R. Štefánika bude mať samozrejme i v prvej etape rektora a oddelenia budú soskupené tak. že budú 2 dekanáty. S potešením sme mohli v kultúrnom výbore vziať na známosť, že už v prvej etape menovaných bude 25 riadnych profesorov, že pri tom budú rozhodovať v prvom rade zretele slovenské a že bude 11 ročníkov. Zaiste celá verejnosť slovenská a menovite jej odborné kruhy technické by najviac si žeľaly, keby sme čo najskôr mali techniku čo najúplnejšiu. Preto predostieraly sa mienky i návrhy o potrebnosti ďalších troch odborov - chemicko-technologického, lesnického a zemedelského - a tak o rozšírenie vládneho návrhu o ne. Vládny návrh vo svojej dôvodovej zpráve obšírne uvádza, prečo sa koncentruje dnes iba na prvú etapu. Podľa toho menovite chemicko-technologický odbor vyžiadal by si ďalšej prípravy, bolo by treba pre toto štúdium postaviť zvláštne budovy i so zariadením inštalačným a laboratórnym. Pán minister školstva a nár. osvety vo svojej reči pred kultúrnym výborom vyhlásil, že trvá na prvej etape ako na solídnom základe, z ktorého sa postupne vyvinie a vybuduje etapa druhá. Kultúrny výb r si vo svojej väčšine osvojil toto stanovisko. Je zvlášť potrebné prizvukovať ono jednomyseľné rozhodnutie kultúrneho výboru, ktorým prijal návrh zpravodajský, osvojený aj p. posl. Sivákom, aby § 1 osnovy zákona bol doplnený tým, že vysoká škola technická v Košiciach pomenuje sa menom slovenského hrdinu a vodca, menom dr Milana Rastislava Štefánika. Už týmto pomenovaním je vyslovená jej charakteristika i jej patričnosť.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP