Pátek 23. dubna 1937

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Poslanec inž. Richter (pokračuje): Když pan posl. Heeger kdysi prohlásil, že by byla na něm málem spáchána loupež člověka, byla zatčena polovice místní organisace sudetskoněmecké strany, která musila býti potom zase ovšem propuštěna. Učiní-li však někdo na člena sudetskoněmecké strany, který je členem posl. sněmovny, revolverový útok, nepovažuje se za nutné pustiti na stopu policejní psy. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím pana řečníka, aby mluvil k věci.

Posl. inž. Richter (pokračuje): Snad se, dámy a pánové, mé řeči divíte. Odhodlal jsem se k tomu jako neprávník, protože jsem chtěl jednou s tohoto místa mluviti jako zástupce obyvatelstva o otázce právní jistoty a rovnosti před právem.

V jednom případě bylo učiněno trestní oznámení na četníky, kteří proti zatčeným používali gumových obušků, jak s tohoto místa sdělil posl. Köllner, uváděje četné případy. Vyšetřování bylo zavedeno. Vyšetřováním byl pověřen generál četnictva. Ale četníci - a to je důležité konstatovati - si došli k jednotlivým průkazným svědkům a vyhrožujíce jim živnostensko-policejními újmami přiměli je, že nevypovídali protokolárně nic přitěžujícího. A když konečně věc pokročila tak daleko, že mohlo býti zavedeno trestní řízení, bylo zastaveno řízení proti určitému počtu četníků, kteří potom v procesu fungovali jako vývodní svědci. (Výkřiky. - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. inž. Richter (pokračuje): Skuteční průkazní svědci, totiž lidé, kteří byli četníky zbiti, nebyli k líčení vůbec obesláni. Můžete si představiti, s jakými pocity jsme při těchto svých zkušenostech vzali na vědomí článek XVII uvozovacího zákona k civilnímu řádu soudnímu.

Tím se dostávám k jediné podrobnosti, o které bych chtěl dnes s tohoto místa promluviti. V tomto čl. XVII se stanoví, že již na žalobě, žalobní odpovědi nebo i jiném podání má podatel označiti, zda tímto řízením není dotčen obranný zájem státu. Můžete si představiti, co to bude znamenati v praksi? Kdo se jen bude domnívati, že touto zvláštní kvalifikací bude na tom lépe, nebude se štítiti a bude kořistiti z domnělých zájmů státní obrany.

Tato kvalifikace, kterou si dává zájemce sám, má totiž ohromné následky. Z moci úřední musí býti učiněno hlášení ministerstvu nár. obrany. Stát sám se může připojiti k řízení jako vedlejší intervenient, nemusí však jako vedlejší intervenient prokázati svůj právní zájem na vítězství strany, ke které se připojil. V takovém řízení může v každé době na návrh vojenské prokuratury býti vyloučena veřejnost, ba dokonce může býti řízení přerušeno, aniž by byl proti tomu opravný prostředek; to znamená, že úřední místa, která nemají se soudnictvím nic společného, mohou vyvolati rozhodnutí s dalekosáhlými právními účinky, které konec konců neznamenají nic jiného než ztrátu práva pro procesní stranu. Tohoto druhu jsou i ostatní ustanovení, která praví, že předložení listin a jiných důkazních prostředků, kterými by mohl býti dotčen zájem státní obrany, může býti zamítnuto. V podnicích, které podléhají dozoru vojenské správy, může býti provedeno místní ohledání jen s jejím svolením. Okolnosti, které v zájmu obrany státu, mají zůstati utajeny, smějí býti v rozsudku a v písemných soudních rozhodnutích popsány vůbec jen potud, pokud toho nezbytně vyžaduje srozumitelnost rozhodnutí. (Výkřiky posl. Heegera.) Domnívám se, že jste zákon vůbec nečetl a že jste si samozřejmě neujasnil jeho následky, jinak byste nemohl jako zástupce lidu, který přece alespoň mluví německy, něco podobného tvrditi. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) Nahlížení do těch částí spisů, kterými by mohly býti dotčeny zájmy obrany státu, je zapověděno jak stranám, tak i třetím osobám.

Co máme těmto všem ustanovením ještě říkati? Nabudou-li platnosti, zbývá jen, abychom konstatovali jednu věc: []. Jsme ochotni spolupracovati na civilním řádu soudním. Odmítáme však propůjčiti se k tomu, abychom opět zasadili do beztak oslepující mosaiky demokratické fasády tohoto státu další kamének. Musíme konstatovati, že zde začíná vývoj, který s hlediska čistě právně-politického musí vésti k tomu, že se do veřejného života státu vloudí anarchie, anarchie, která tu zůstane i tehdy, vpustíme-li ji jménem státu do našeho veřejného života a do naší justice. (Potlesk poslanců strany sudetskoněmecké.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. dr Kossey. Dávám mu slovo. (Různé výkřiky.)

Prosím o klid.

Posl. dr Kossey (rusky): Slavná sněmovno! Po 17 letech předběžné práce... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Kossey (pokračuje): ... předkládá se sněmovně ....

Předseda (zvoní): Prosím, aby páni poslanci nevyrušovali řečníka.

Posl. dr Kossey (pokračuje): ... důkladný elaborát přepracovaného, doplněného a revidovaného zákona o civilním soudním řádě, jímž se nahrazuje zákon o rakouském civilním soudním řádě, platný dosud v historických zemích ... (Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Kossey (pokračuje): ... a zákon o uherském civilním soudním řádě, platný dosud na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Slavná sněmovno! Od vydání ústavní listiny a zákona o pozemkové reformě nebyl ještě předložen Národnímu shromáždění důležitější návrh zákona, než jest občanský zákon a zákon o civilním soudním řádě. Od převratu se pracovalo na tomto zákoně. Revisní komise se již r. 1922 rozdělila na několik subkomisí, v nichž pracovali zvláštní právníci z vrstev úřednických, soudcovských, advokátních a notářských. Výsledky této práce byly přepracovány v superrevisní komisi, která konala 321 schůzí.

Zákon o civilním soudním řádě jest především důležitým dílem unifikačním, poněvadž zavádí v celém státě stejné právo civilního soudního řádu, týkající se života každého občana.

Dovolte mi, abych zde před příslušnými osobami pronesl několik poznámek o některých nedostatcích a nedůslednostech této osnovy zákona, zvláště pokud jde o poměry na Podkarpatské Rusi.

Pokud jde o civilní právo procesní, soudy postupují v naší republice podle různých zákonů, podle různých zásad. V zemi České a Moravskoslezské platí zákony ze dne 1. srpna 1895, čís. 110 až 113 ř. z., "jurisdikční norma" a civilní řád soudní a uvozovací zákony k nim. Procesní právo v zemi Slovenské a Podkarpatoruské jest upraveno zák. čl. I/1911 o civilním řízení soudním a uvozovacím zák. čl. LIV/1912 k civilnímu soudnímu řádu. Zákonný čl. I/1911 byl sice kodifikován podle moderních zásad, vyzkoušených po čas účinnosti zákona XVIII/1893 a nabyl účinnosti teprve 1. září 1914, avšak v četných zásadních otázkách liší se od procesního práva, platného na území historickém.

Dvojitost procesního práva a různé překážky povahy právní a technické, mezi jiným nedostatek autentického československého textu, způsobily v soudní praksi vážné nesnáze, proto z iniciativy ministerstva pro sjednocení a ministerstva spravedlnosti v r. 1922 došlo k zahájení předběžných prací a za účasti vynikajících právníků, odborníků procesního práva, sestaven konečný text osnovy.

V rámci všeobecné debaty nelze veškeré otázky projednávati, proto omezuji svoji kritiku na upozornění parlamentu na případné nedostatky, resp. na nedůslednosti osnovy, se zřetelem na poměry Slovenska a Podk. Rusi.

Zvláštní pozornosti zasluhuje ustanovení zákona o soudní příslušnosti, které uskutečňuje u sborových soudů "smíšený systém" to jest v civilních sporech sborových soudů má býti spor rozhodován samosoudcem, pokud se týče senátem, podle majetkové hranice. Podle osnovy ve sporech o majetkovém právu do 20.000 Kč, jakož i ve sporech o rozluku manželství, kde samozřejmě hodnota předmětu sporu nepřichází v úvahu, rozhodovati budou samosoudcové. Osnova nepočítá s majetkovými poměry na Podk. Rusi, kde civilní spor s hodnotou nad 20.000 Kč jest největší raritou, tedy in concreto skoro žádný civilní spor se nedostane před senát. Není pochybnosti, že senát poskytuje větší záruku ohledně správného rozhodnutí než samosoudce, ježto však přemrštěně vysoká majetková hranice skoro úplně vylučuje senátní rozhodnutí, vyvozuji uzávěr, že pro přijetí navrženého textu osnovy na Podkarpatské Rusi skoro žádná civilní rozepře se nedostane před senát. Doporučuji proto již teď úvaze, aby bylo upuštěno od uskutečnění smíšeného systému, který spočívá na úsporných důvodech, jež při definitivní úpravě procesního práva nemohou přicházeti v úvahu. Taxativní rozpočet §§ 49 a 50 zákona o soudní příslušnosti nepovažuji za dostatečný a úplný.

Hledíc k četným mezerám zák. čl. I/1890 a čl. XII/1894, v soudní praksi vznikaly pochybnosti, zda spory o nároky na obnovení, zrušení a omezení soukromých cest jsou odkázány před soudy anebo před administrativní úřady. Totéž platí o obnovení a odstranění plotů a ohrad v rámci sporu na ochranu držby, osnova neodstranila tyto pochybnosti a s unifikací příslušných spec. zákonů nelze počítati v dohledné době, bylo by proto nutno doplniti citované ustanovení osnovy.

Zák. čl. XVI/1894 a zák. čl. XXXV/1879 neobsahuje jasné ustanovení o příslušnosti pro spory o náhradu škody, způsobené veřejným notářem jako soudním komisařem ve věcech pozůstalostních. Příslušnost soudu pro spory soukromoprávní odpovědnosti z nuceného správce ve věcech exekučních a konkursních není jasná. Osnova nechává tyto otázky též bez povšimnutí.

Z ustanovení civilního soudního řádu zasluhují pozornosti tyto otázky: Především uznalost správnosti osnovy, že "součinnost advokátů může přispěti značně jak k usnadnění celého jednání, tak i k nalezení správného rozhodnutí". Nemohu se však vyhnouti přesvědčení, že v daném případě teorie a prakse si odporují. Náležitě vzdělaný soudce nepotřebuje podporování advokátovo při nalézání hmotné pravdy. Nucené advokátní zastoupení znamená nepřípustné opatrovnictví nad stranou, která jsouc donucena k přibrání advokáta obětuje celou svou majetkovou existenci, aby mohla advokátní náklady uhraditi.

Je třeba učiniti opatření, aby úroveň soudcovská byla zvýšena a přibrání advokáta ponechati vůli stran Dlužno zde podotknouti, že následkem nedostatečného placení vysokoškoláků i soudců nejlepší odborné právnické síly vyhledávají soukromou službu.

Advokátské zastoupení jest v logické souvislosti s ustanovením na ochranu práva chudých. Jelikož osnova omezuje udělení toho práva na území Podk. Rusi, budou strany vyloučeny z podání žalob k sborovým soudům, ježto chudý lid z nedostatku úhrady není s to, aby si najal placeného advokáta, pro přísná ustanovení osnovy za ustanovení zástupce chudých však nemůže žádati.

Vítám osnovu, že převzala odpor ve smyslu § 460 uh. civil. soudního řádu, ježto toto ustanovení - zejména na Podk. Rusi - se dobře osvědčilo, naproti tomu 6měsíční lhůtu u podání návrhu na navrácení k předešlému stavu pokládám - vzhledem k podkarpatoruským poměrům - za příliš krátkou; ježto podkarpatoruský lid sto se vzdálí na lesní a zemědělské práce, trvající delší dobu než 6 měsíců, proto navržená lhůta nevyhovuje jeho zájmu.

Dlužno podotknouti, že ustanovení civilního soudního řádu, platného na Slovensku a Podk. Rusi, o náležitostech žaloby jest mnohem liberálnější než osnova. Sestavení žaloby, aby vyhověla navrženým náležitostem, vyžaduje dokonalé znalosti předpisů hmotného práva a civilního soudního řádu, což má v zápětí: odkázání účastníků na advokáty, jinými slovy omezení obecenstva v uplatňování jeho soukromých práv a nároků.

Plně uznávám správnost názorů o vyloučení novoty (novum) v odvolacím řízení, upozorňuji však, že tento systém vyžaduje obsazení soudu I. stolice osvědčenými soudcovskými silami.

I když nechci kritisovati činnost nejvyššího soudu, jež zasluhuje nejvyšší úctu, poznamenávám, že návrh na vyloučení ústního a veřejného jednání před soudem dovolovacím považuje se za retrogradní.

Lhůta k podání žaloby na obnovu, vzhledem ku podkarpatoruským poměrům, je příliš krátká, doporučovalo by se pro určité případy prodloužiti na 10 let.

Vzhledem ku zvláštním majetkovým poměrům na Slovensku a Podkarpatské Rusi doporučuji, aby hranice věcí nepatrných byla omezena na 100 Kč, ježto podle zkušenosti na těchto územích počet majetkových sporů, jichž hodnota převyšuje 500 Kč, jest celkem nepatrný, z čehož plyne, že podkarpatoruský lid a značná část obyvatelstva i na Slovensku byl by ve většině civilních sporů omezen v právu odvolacím, vzhledem k omezení osnovy. Jinak osnova jest moderní, sestavena podle nejmodernějších precisních právnických zásad, a jménem republikánského klubu vyslovuji upřímný dík všem, kteří spolupracovali na vytvoření tohoto velikého díla právnického. (Předsednictví převzal místopředseda Langr.)

Při této příležitosti chci zdůrazniti, že československá vláda při kodifikaci a unifikaci zákonů koná dílo historického významu. Nedávno byl přijat zákon o nejvyšším správním soudě, byl kodifikován zákon o novém občanském právu, dnes projednáváme unifikaci civilního formálního práva a dokončuje se osnova zákona o novém trestním zákoně a trestním řádě. Tato velká práce v oboru zákonodárném staví Československou republiku na prvé místo mezi následnickými státy. Česká právnická věda má již zvláštní tradici, ona vytvořila znamenité dílo vnitřního právního zřízení. Tato práce jest tím důležitější, že ke všeobecné kodifikaci přistupuje úkol spojiti dvě právní oblasti v jeden právní celek.

S radostí konstatujeme, že vláda dr Hodži plní své sliby týkající se významných právních osnov, plní své sliby stran státních úředníků, uzavírá politickou dohodu s německou menšinou a že tyto dny předloží návrh zákona o autonomii Podkarpatské Rusi a tím splní nejen povinnost vyplývající z mírové smlouvy a ústavy Československé republiky, nýbrž i mravní povinnost vyplývající z ducha demokratismu ke karpatoruskému bratrskému národu, podle prohlášení pana předsedy vlády o rozepsání voleb do sněmu, které se budou konati brzy po první etapě autonomie.

Tento očekávaný krok ještě více zesílí vztahy obyvatelstva Podkarpatské Rusi k Československé republice, ještě více zesílí československou státní ideu na Podkarpatské Rusi, odstraní mnoho nedorozumění a učiní přítrž agitaci protistátních živlů.

Karpatoruský lid s pocitem vděčnosti přijímá každou upřímnou pomocnou ruku vlády a během 17letého svobodného vývoje vystupuje z hospodářského, ekonomického, kulturního a sociálního primitivismu na vyšší úroveň, na níž jsou občané západních zemí, na úroveň důstojného lidského života, o kterou usiluje každý národ. (Potlesk.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP