Pátek 26. února 1937

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: dr Markovič, Langr, Košek, Mlčoch, Taub.

Zapisovatelé: Jaša, Bergmann.

210 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Czech, dr Kalfus, dr Spina, Zajiček.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Horák.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 83. schůzi posl. sněmovny.

Sněmovna jest způsobilá jednati.

Dovolené podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na dnešní den posl. dr Mičurovi, dr Novákovi, dr Kugelovi.

Nemocí se omluvil posl. V. Sedláček.

Za platnou podle odst. 4 §u 2 jedn. řádu uznal jsem dodatečnou omluvu posl. dr Kugela na den 25. února t. r.

K včerejším politováníhodným událostem ke konci schůze a po ní sděluji, že předsednictvo sněmovny, zabývajíc se jimi ve své dnešní schůzi, jednohlasně odsoudilo chování některých pánů poslanců jak v zasedací síni, tak v kuloárech. Jeho jménem a jménem svým jako předseda této sněmovny žádám všechny pány poslance co nejdůrazněji, aby při sněmovním jednání byli vždy pamětlivi parlamentní slušnosti a ustanovení jednacího řádu.

Proti těm pánům poslancům, kteří by nevyhověli této mé výzvě, byl bych nucen sáhnouti k nejostřejším prostředkům, jež mi jednací řád propůjčuje pro zachování nutného a při sněmovních pracích samozřejmého klidu a řádu, při čemž neustávající a trvalé pokřikování z řad jednoho klubu do druhého bych považoval za maření jednání ve smyslu odst. 2 §u 52 jedn. řádu.

Upozorňuji konečně pány poslance, že § 23 úst. listiny chrání je sice pro výroky učiněné ve sněmovně, avšak pro nic takového, co by výrokem nazváno býti nemohlo.

Sdělení předsednictva.

Změny ve výborech.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. strany lidové posl. Otáhala za posl. Vičánka.

Do výboru kulturního vyslal klub poslanců "Deutsche christl. soc. Volkspartei" posl. Schluscheho za posl. dr Luschku.

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Návrh tisk 801 - přikázán výboru iniciativnímu.

Zpráva tisk 802.

Vyloučeno z těsnopisecké zprávy.

Předsednictvo se usneslo vyloučiti podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu z těsnopisecké zprávy o včerejší, 82. schůzi sněmovny projev hrubě urážlivý z řeči posl. dr Szüllőho a projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé z řeči posl. Sandnera.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu, a to ke společnému jednání o prvých dvou odstavcích, jimiž jsou:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 687), aby byl dán Národním shromážděním souhlas podle čl. XIII finančního zákona republiky Československé ze dne 19. prosince 1934, č. 256 Sb. z. a n., kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1935 (tisk 789).

2. Zpráva výboru rozpočtového o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1935 (tisk 616) spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 788).

Zpravodajem při obou odstavcích jest pan posl. Remeš.

Budeme pokračovati ve společné rozpravě.

Lhůta řečnická jest 60 minut.

Přihlášení jsou ještě řečníci: na straně "proti" p. posl. inž. Richter, Synek, inž. Schwarz; na straně "pro" p. posl. Schulcz.

Dávám slovo p. posl. inž. Richterovi.

Posl. inž. Richter [německy]: Dámy a pánové!

Náš kamarád Frank zde včera ve sněmovně ukázal tendenci, kterou spatřujeme v tom, že se v poslední době s oficielní strany označují uveřejnění, čísla a skutečnosti, jež jsme veřejnosti oznámili, stále jako pomlouvačná a lživá propaganda. Tak se činí pokus diskvalifikovati před touto veřejností původce těchto uveřejnění a muže, kteří tato čísla veřejnosti oznamují. V poslední době musíme vůbec konstatovati, že se vláda dává stále víc a více na pole propagandy, aby zakryla své částečné selhání v oboru hospodářském a politickém. Obzvláště tisk jí řízený se snaží zmenšiti nebo zcela zapříti nevyřešené otázky národně politického a hospodářsky politického druhu, aby se tak před neinformovaným vnitrem a zahraničím budilo zdání, jako kdyby těchto otázek vůbec nebylo nebo jako by jen částečně existovaly.

Důležitým nástrojem v této oficielní krasomalbě jest resoluční návrh přijatý v květnu předešlého roku oběma sněmovnami. Tento návrh, jenž byl přijat z iniciativy sudetskoněmecké strany také koaličními stranami, nedokazuje nic jiného, než že se prostředků půjčky na obranu státu má především použíti i k opatření práce. Zvláště se však má v oblastech krise, které byly bídou nejvíce postiženy, použíti místních podniků k provedení těchto veřejných prací. Za tohoto předpokladu hlasovala sudetskoněmecká strana kdysi pro zákon o půjčce na obranu a vystavila tím vládě, jak jsme tehdy říkali, blankosměnku na dalekou viděnou a dala jí zálohu důvěry, na kterou se vláda dnešního dne neprávem odvolává, neprávem proto, poněvadž se v zadávací praxi a v provádění veřejných prací a investic vůbec nic, dočista nic nezměnilo, a poněvadž se sudetským Němcům stále velmi těžce křivdí. Tato skutečnost, kterou jsem již dokázal úředními číslicemi a kterou dokáži znovu za poslední dobu, může býti odstraněna se světa jen zase skutečnostmi, nikterak však zaplacenými škrabanicemi nějakých vládních pisálků, kteří tu na př. v oficielních "Pražských novinách" uveřejňují věci, které všude známým skutečnostem bijí přímo výsměšně do tváře. (Různé výkřiky.) Neboť, dámy a pánové, a zvláště vy, kamarádi, budete se diviti tomu, můžete-li si přečísti v "Pražských novinách" tyto věty o provádění zadávek a o dostatečně známé zadávací praxi. Stojí tam (čte): "Vidíme tedy, že jednotlivé odbory při zadávání státních dodávek nesledují politiku Němcům nepřátelskou. Pokud vůbec přihlížejí k národnosti dodavatelově, vyplývá to jen z ohledu a spravedlivé podpory německého průmyslu. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!) To jest nejvýš příznivé jednání plné ohledu a musí se proto předejíti všem opačným tvrzením, jež jest nutno odmítnouti jako nepravdy." (Výkřiky.)

Kdo, dámy a pánové, jako já marně vypracovával a předkládal po mnoho let pro německé podniky nabídky na veřejné dodávky, kdo jako já se po dlouhá léta snažil dostati veřejné dodávky a práce, kdo jako já musil poznati absolutní uzavřenost oficielních míst, komu jako mně bylo dáno se strany českých podniků na vědomí, že nemají v úmyslu spolčovati se s německými firmami, poněvadž právě německá firma znamená překážku pro získání veřejných dodávek, kdo jako já poznal sám osobně po všechna léta tuto nespravedlivost, ten se bude moci jen diviti, jak i zaplacený tisk se snaží s drzým čelem a neslýchanou smělostí obrátiti skutečnost v její opak.

Kdyby, dámy a pánové, investiční politika a zadávání investic nepotřebovala nutně revise, proč by pak byla tato otázka mezi prvními požadavky aktivistických stran, které vládě předložily? Táži se: Proč by se právě úřední zpráva, která uzavírá jednání mezi předsedou vlády a německými roztříštěnými stranami, zabývala na prvém místě novelisací investiční praxe? Proč by pak považoval president státu dr Beneš za nutné, aby vyslovil v Liberci větu, jež zní: "Neváhám říci, že se staly chyby, jež se nesmějí již opakovati, na př. v tom, že se z českých krajů béřou dělníci a podnikatelé do krajů německých nebo smíšených." Proč by tu považoval mladoaktivistický poslanec kol. Jaksch za nutné, aby ve své podmokelské řeči konstatoval, že se na toto poškozování pohlíží všeobecně jako na neudržitelné? Tažte se přece pana ministra Spiny, který ve své desetileté praxi mohl nashromážditi bohaté zkušenosti právě v oboru zadávání a který v poslední době může vykázati jako ovoce své intervenční politiky jistě velmi málo případů zadávek. Tažte se samého pana ministra Zajička, zda může krýti vaši oficielní zadávací taktiku!

V poslední době se velmi mnoho mluví o regionalismu v hospodářském ohledu, který by měl přihlížeti zvláště k různému hospodářskému a sociálně-politickému stavu oblastí tohoto státu. Byli bychom vítali, kdyby byla dala státní účetní uzávěrka za rok 1934 po této stránce cenná vysvětlení, ze kterých bychom byli mohli poznati, do kterých oblastí byly přiděleny prostředky státní investiční činnosti. Žádali jsme také vysvětlení o příští investiční politice vlády pro rok 1937 a při rozpočtových rozpravách jsme podali rozličné dotazy odborným ministrům. Chtěl bych dnes připomenouti, že jsem při jednání o rozpočtu žádal od ministra veř. prací vysvětlení, jakým způsobem má býti provedeno krajinské rozdělení na př. částky 67 milionů na udržování státních silnic a mostů, rozdělení částky 88.6 milionů na stavbu a přestavbu státních silnic, pak částky na stavbu a přestavbu nestátních silnic a částky 100 milionů z fondu pro splavnění řek. Mohu vám dnes sděliti, že na tyto dotazy, které byly podány na parlamentní půdě členem zákonodárné sněmovny, nebyla až dodnes dána odpověď.

Jest příznačné pro ocenění, jemuž se těší velmi opěvovaný československý parlamentarismus v samých vládních kruzích, konstatuji-li zde, že dotazy členů parlamentu vláda prostě ignoruje. Zdá se, že se materiálem zabývá teprve tehdy, zajímá-li se o něj již cizina. Právě však u investic, na které se vztahuje slavný resoluční návrh z roku 1936, právě u investic z půjčky na obranu státu musíme se stále vzrůstajícím nepokojem konstatovati, že sudetští Němci, jak zaměstnavatelé, tak i dělníci jsou prostě vyloučeni. Oznámil jsem v poslední době panu předsedovi vlády konkrétní případ a mohl bych vypočítati zde ve sněmovně řadu dalších případů. Jsem zvědav, zda vláda hodlá reagovati na tyto skutečnosti přednesené na parlamentní půdě.

Jest při tom nutno konstatovati, že právě investice z prostředků půjčky na obranu státu činí lví podíl investic vůbec, protože asi tři pětiny těchto 5 1/4 miliardových investic mají býti financovány z půjčky na obranu státu. To jsou prostředky, jež na př. mají býti zcela odňaty kontrole nově zřízeného investičního komitétu a které ani nám nejsou ke kontrole předkládány. Nechci nechati žádné pochyby o tom, že sudetští Němci nemohou pohlížeti na státní investiční politiku jako na základ svého živobytí. Hospodářská výstavba našich oblastí ukazuje na vývoz. Avšak právě v době, kdy vývoz klesl o více než dvě třetiny svého rozsahu, právě v této době získává státní investiční politika stále více na důležitosti a právě v této době musíme žádati v zastoupení nouzových oblastí, aby je vláda spravedlivě provedla s místními živnostníky a dělníky.

Sudetskoněmecká strana se u vědomí stoupající důležitosti státní investiční politiky ode dávna snažila, aby ukázáním nových finančně-politických cest zajistila provedení investiční politiky v širším rámci. Sudetskoněmecká strana byla ovšem také nucena prováděti stále více vzrůstající kontrolu veřejné zadávací činnosti. Musilo nás naplniti starostí a nepokojem, když jsme mohli konstatovati, že na př. v Chebu provedl stát a státní podniky od svého založení 21 státních staveb, že však z těchto 21 staveb v celkové hodnotě 18.87 milionů připadlo místním živnostníkům jen celých 125.000, t. j. 0.67 %. (Různé výkřiky.) V ostatních oblastech tomu nebylo jinak, na př. v Děčíně, k čemuž se přihlíží zvláště v "Pražských novinách". V Děčíně byla zadána přestavba zámku v kasárna českému místně cizímu podniku, štěrková přehrada u Jílového byla též zadána cizímu českému podniku, stejně i příjezdní silnice k labskému mostu, tak zvaná Weiherova cesta, regulace potoka Welsbachu a celé práce na státním labském mostě v Děčíně a docela i přestavbu a přístavbu německé technické vysoké školy v Děčíně-Libverdě dostala přiděleny česká firma. Mohl bych tyto příklady rozšířiti na jiná sudetskoněmecká města a mohl bych se dostati při této příležitosti na úplně nedostačující jazykovou praxi při vypisování veřejných prací a dodávek. Tato vypisování dějí se i v absolutně německých oblastech jako na př. v Kraslicích výlučně v českém jazyku. Nesmíte nám to zazlívati, myslíme-li, že z této jazykové praxe poznáváme úmysl, aby sudetskoněmečtí živnostníci byli již předem vyloučeni z účasti na soutěži. Chtěl bych při této příležitosti vzpomenouti zase na slova pana kol. Jaksche, který asi řekl, že nejedná se státnickou chytrostí ten, kdo v sudetskoněmecké oblasti vzbuzuje zdání, jako by se kráčelo k promyšlenému ničení a odstrkování německých oblastí. (Posl. inž. Peschka [německy]: Řekl to také v Londýně?) To asi zapomněl.

K přemožení této zadávací praxe dala se sudetskoněmecká strana cestou, která jí dovoluje, aby poškozování a nespravedlivost proti sudetským Němcům číselně dokázala. Předložil jsem při rozpočtových rozpravách v listopadu 1935 rozpočtovému výboru seznam, jenž zahrnuje zadávání těch veřejných prací a dodávek, jež byly provedeny v německém jazykovém území, pokud jsou uvedeny v úředním listě "Zprávy veřejné služby technické". Tuto brožuru, jež obsahuje na 400 prací a zadávek, předložil jsem tehdy parlamentu a dal ji na vědomí vládním instancím. Nebyla vzata na vědomí, nebylo vzato na vědomí ani to, že z této brožury vycházelo na jevo, že 84 % zadávek v německé oblasti připadlo českým uchazečům. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!) Byly tam uvedeny četné skutečnosti, které dokazují, že na př. řemeslnické práce na státních stavbách v Rossbachu u Aše byly zadány do Lysé n. L., Plzně a Prahy, řemeslnické práce na státní české škole v Liberci do Velimova, Pardubic, Plzně, Prahy a Turnova, řemeslnické práce na stavbě v Litoměřicích do Lysé n. L., Mělníka, Roudnice a Prahy, řemeslnické práce na státních stavbách ve Falknově do Světlé, Plzně a Prahy. V Kadani na př. získal stát koupí tak zvanou Heroldovu dvojvilu a náhle, aniž bylo provedeno vypsání, byla provedena přestavba této vily v českou školu a samozřejmě byla tato přestavba přidělena české firmě z Lenešic. Jako o zvláštním příkladu chtěl bych se zmíniti o zadání regulace potoka v Dolním Ehrenberku, protože ji dostala těsně po slavné řeči presidentově v Liberci česká firma, ačkoliv německý živnostník, ucházející se o tuto stavbu, byl lacinější než český. Zadání poštovní budovy v Liberci a nejnověji zadání poštovní budovy v Kraslicích mluví za celé svazky a ukazuje, že se v systému nespravedlivosti pokračuje.

Od listopadu 1935 nezaujala vláda k tomuto seznamu nikdy stanoviska. Zdá se, že jest tomu tak, že cesta z Chebu do Prahy, o které mluvil předseda vlády, jest samou vládou zatarasována, protože věci, které se jí na této cestě dávají přímo na vědomí, zásadně na vědomí nebéře. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) Teprve potom, když se o tyto věci začíná zajímati cizina (Hluk.), považuje za nutné těmito věcmi se zabývati, ovšem způsobem, ukázaným v úvodu, že činí pokus, prohlásiti skutečnosti prostě za lži a oznamovatele těchto skutečností za lháře a kverulanty. (Výkřiky a hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. inž. Richter (pokračuje): Teprve nyní v poslední době zaujalo se k této zadávací brožuře, kterou jsem též předložil v r. 1936 rozpočtovému výboru, stanovisko, ovšem nikoliv se strany oficielní vlády, nýbrž jen v tak zvaném úředním listě, v "Pražských novinách". Ani zde nevypadli z role. Když pan Chmelař a proslulá brožura nakladatelství Orbis vyznačily cestu, vstoupily "Pražské noviny" do šlépějí těchto publikací a označily náš výklad, který spočívá na úředních zprávách úředních novin "Zprávy veřejné služby technické", za "cílevědomou a vyloženou demagogii, jež se pohybuje na hranici zlomyslné a zatvrzelé nepravdy". (Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany: Fuj! - Hluk.) V tomto článku stojí, že se s bídou v sudetskoněmecké oblasti provádí politická agitace a činí se tam pokus prohlásiti, že tam bídy není. Nemáme toho se zřetelem ke skutečnostem absolutně potřebí, abychom líčili bídu z agitačních důvodů hůře, než jaká skutečně jest. Úřední čísla jsou důkazy, o nichž bych se chtěl zmíniti.

Pomyslete, že ještě v lednu 1937 bylo úředně napočítáno 668.000 nezaměstnaných, a pomyslete, že relativní hustota nezaměstnanosti byla podle úředního sčítání v říjnu 1936 v sudetskoněmecké oblasti 3 1/2krát silnější než v oblasti české. Neboť musí-li se na 100 nezaměstnaných v české oblasti počítati 346 v oblasti německé, pak se nemusí vskutku přeháněti, nýbrž lze se pokojně spolehnouti na úřední číslice. Jestliže (obrácen k českým poslancům), jak jste to učinili včera, říkáte, že jest bída i v české oblasti a že ji lze nalézti zvláště na periferii Prahy, nechceme to nikterak popírati, divíme se jen, že se nesnažíte mnohem intensivněji a iniciativněji, abyste bídu ze své vlastní oblasti odstranili. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany. - Výkřiky a hluk!) Rozhodně musíme s hlubokým rozhorlením odmítnouti výroky, jež včera učinil pan kol. Hatina. Řekl-li včera kol. Hatina, že bídu dětí v sudetskoněmecké oblasti jest přičísti tomu, že 33 % dětí vzniklo z nemanželských poměrů ... (Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany. - Výkřiky posl. Hatiny. - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. inž. Richter (pokračuje): ... pročež se o tyto děti dnes nikdo nestará, pak to musíme, pane kolego, rozhodně a s opravdovým rozhorlením odmítnouti. (Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany: Pfuj! - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. inž. Richter (pokračuje): Řekl jste, pane kol. Hatino, včera mimo to, že číslice sebevražd .... (Posl. Hatina: Řekl jsem, abyste si přečetli příručku! - Výkřiky a hluk.) - snad se nepamatujete, vaše výroky padly zde v chumlu - že číslice sebevražd v sudetskoněmecké oblasti jest v Evropě proto na prvém místě, protože převládá homosexuální motiv. (Hluk a výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid. (Hluk.)

Prosím o klid. (Hluk trvá. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Posl. inž. Richter (pokračuje): Budete se .... (Výkřiky posl. Hatiny.) Budete se, pane kolego, musiti za tyto výroky ještě zodpovídati a myslím, že se přiměřeně omluvíte.

Chtěl bych se nyní obrátiti k vývodům úředních .... (Stálé výkřiky posl. Maye.)

Předseda (zvoní): Volám pana posl. Maye k pořádku pro rušení schůze.

Posl. inž. Richter (pokračuje): ... úředních "Pražských novin", které tu na př. řekly, že v brožuře o veřejných pracích a dodávkách, kterou jsme vydali, nejde o spolehlivé a správné údaje. Sdělil jsem již, že se tento seznam opírá o úřední údaje "Zpráv veřejné služby technické". Pánové, jestliže ta nesouhlasí, pak nemůžete činiti výtky nám, nýbrž vládě a ministerstvům, která jsou za takové údaje úředních novin odpovědna. (Souhlas.)

Stojí tam dále, že seznam jest neúplný, protože prý nebyly uvedeny žádné zadávací částky. Také to se netýká nás, neboť zadávací částky nebyly právě v úředním listě uvedeny. Mohu vás však upokojiti, pánové. Kdybychom mohli zadávací částky uvésti, obraz by byl daleko horší v náš prospěch, protože mohu dokázati ze spisů, že německé podniky a živnostníci dostali jen menší zakázky, zatím co větší zakázky byly dále strkány českým firmám. (Německé výkřiky: To jest vyrovnání!)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP