Pátek 12. února 1937

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: dr Markovič, Košek, Mlčoch, Taub.

Zapisovatelé: Vičánek, Sivák.

173 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády dr Hodža; ministři dr Czech, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Franke, dr Kalfus, Najman, inž. Nečas, dr Spina, dr Zadina, Zajiček.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi v 10 hod. 54 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na dnešní den posl. Polachovi, Śliwkovi, dr Clementisovi, Klímovi, Borkaňukovi, Knotkovi, Židovskému.

Omluvili se

nemocí posl. Zupka, Sogl.

Změny ve výborech.

Klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu vyslal: do výboru iniciativního posl. Bistřického za posl. Stundu; do výboru rozpočtového posl. Mrskošovou za posl. Křemena, posl. Slívu za posl. Hrubého.

Klub poslanců nár. sjednocení vyslal do výboru zahraničního posl. J. Sedláčka za posl. Holečka.

Do výboru kulturního vyslal: klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. dr Luschku za posl. Schluscheho; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Zischku za posl. Köglera.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. F. Nitsche za posl. dr Hodinu.

Došel dotaz

posl. J. Sedláčka min. železnic v záležitosti vyplácení výchovného a výživného pro Amalii Konečnou a její děti v Olomouci-Nových Hodolanech (č. D 283).

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Zprávy tisky 778 až 782.

Interpelace tisk 769 (I až XXV).

Z iniciativního výboru

ve schůzi dne 11. února 1937 přikázány k řádnému projednávání návrhy výborům:

kulturnímu tisk 710,

kulturnímu a rozpočtovému tisk 763,

ústavně-právnímu tisky 762, 765,

ústavně-právnímu a rozpočtovému tisk 739,

soc.-politickému tisk 753,

soc.-politickému a rozpočtovému tisk 743,

zemědělskému a rozpočtovému tisky 745, 751, 764, 776,

živn.-obchodnímu a zemědělskému tisk 752,

brannému, kulturnímu a rozpočtovému tisk 761,

brannému, soc.-politickému a rozpočtovému tisk 770.

Vyloučeno z těsnopisecké zprávy.

Předsednictvo se usneslo vyloučiti podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu z těsnopisecké zprávy o 78. schůzi sněmovny projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé z řeči posl. Kundta.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru kulturního o vládním návrhu (tisk 773) zákona o pojmenování české vysoké školy technické v Brně (tisk 781).

Zpravodajem je p. posl. Vencl. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Vencl: Slavná sněmovno!

Vztahy pana presidenta republiky dr Edvarda Beneše k technickým otázkám vůbec a k vysokým školám technického směru zvláště byly velmi živé již před světovou válkou.

Při této slavnostní příležitosti, kdy jedna z našich vysokých škol technických se uchází na základě jednomyslného usnesení profesorského sboru, aby se směla nazývat "Vysokou školou technickou dr Edvarda Beneše", sluší připomenouti, že dr Edvard Beneš již na sklonku r. 1913 po své habilitaci z oboru filosofie se zvláštním zřetelem k sociologii na filosofické fakultě české university v Praze se domáhal habilitace pro obor sociologie také na české vysoké škole technické v Praze. Po provedeném řízení bylo mu udělení veniae docendi také potvrzeno vídeňským ministerstvem kultu a vyučování koncem r. 1914, takže nový docent ohlásil již v letním semestru r. 1914/15 konání svých přednášek, které pak byly v programu vysoké školy a příští studijní rok 1915/16 uvedeny pod názvem "Filosofie a sociologie techniky" s tímto obsahem: Technika ve starověku; ve středověku; v době nové; století XIX. a XX. Všeobecné podmínky vzniku a rozšíření techniky; technika a hospodaření; technika a kultura dnešní. Všeobecný vliv techniky na život dnešního člověka. Technika a proces vývojový.

Dále ohlásil dr Edvard Beneš další své přednášky "Kapitoly vybrané z národohospodářské sociologie": stroj a jeho význam sociální; historie stroje; invence, její podmínky a následky; hospodářské důsledky stroje; všeobecné sociální důsledky rozšíření strojů; stroj a doba dnešní.

Ač k zahájení těchto přednášek pro známé historické události již nedošlo, jest z nich patrno, že dr Edvard Beneš zahrnul již ve svém mladém věku také technickou vědu a práci do oboru svých studií a patřil u nás tedy k prvním, kdož se zabývali etikou a sociologií inženýrství.

Bylo proto také zcela odůvodněno, když po zřízení československého státu Česká vysoká škola technická v Praze, uctivši budovatele a obnovovatele naší samostatnosti, presidenta Osvoboditele dr T. G. Masaryka, presidenta dr Wilsona a prof. dr Arnošta Denise hodností čestného doktora a profesora, poctila také prvého ministra zahraničních věcí republiky Československé dr Edvarda Beneše hodností doktora technických věd zároveň s tehdejším ministrem obchodu USA inž. Herbertem Hooverem. Tuto poctu později rozšířil akademický senát českého vysokého učení technického v Praze, když jednomyslným usnesením z 29. dubna 1936 udělil p. presidentu dr Edvardu Benešovi také nejvyšší poctu, t. j. hodnost čestného profesora tohoto vysokého učení.

Také profesorský sbor České vysoké školy technické v Brně ocenil zásluhy pana presidenta dr Edvarda Beneše o osvobození a budování Československé republiky a jeho stálou podporu a uznání technické práce v rámci našeho národního hospodářství i obrany státu a jednomyslným usnesením na sklonku studijního roku 1935/36 uctil jej udělením hodnosti čestného doktora technických věd. Svým jednomyslným usnesením z 16. prosince 1936 navázal tento profesorský sbor na vzniklou již tradici označování našich vysokých škol jmény velkých mužů československého národa a usnesl se požádati p. presidenta republiky o souhlas a svolení, aby Česká vysoká škola technická v Brně mohla býti trvale označena jeho jménem.

Předloživši tento návrh vládě republiky Československé doporučilo ministerstvo školství a nár. osvěty, aby byl této poctě dán výraz formou slavnostní a trvalou, která by sice nebyla s hlediska legislativní techniky nezbytně nutnou, jež však plně odpovídá významu aktu, ježto jde o použití jména hlavy státu, t. j. formy zákonné.

Příslušný návrh zákona vláda schválila dne 4. února 1937 a předložila jej posl. sněmovně Národního shromáždění republiky Československé k ústavnímu projednání.

Při tom sluší také podotknouti, že i o jménu "Karlova universita" bylo rozhodnuto zákonem ze dne 19. února 1920, č. 135 Sb. z. a n., o poměru pražských universit. Druhá česká universita byla pojmenována přímo v errekčním zákoně ze dne 28. ledna 1919, č. 50 Sb. z. a n., "Masarykova universita". Jak patrno, budou tudíž dvě vysoké školy v hlavním městě země Moravskoslezské označeny jmény obou prvních presidentů našeho obnoveného státu.

Uvážíme-li nezměrnou práci pana presidenta dr Edvarda Beneše o vznik, rozvoj a konsolidaci našeho státu a jeho zájem o technickou kulturu a technické školství, jakož i vůbec jeho poměr k technickému pokroku ve službách míru i obrany svobody národa a státu, shledáváme předloženou osnovu plně odůvodněnou, již sluší co nejvřeleji doporučiti k přijetí sněmovnímu plénu.

Výbor kulturní se zabýval vládním návrhem tisk 773 ve schůzi dne 11. února 1937 a usnesl se doporučiti posl. sněmovně osnovu zákona v připojeném znění. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá, přistoupíme proto ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má dva paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém. (Potlesk.)

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o pojmenování české vysoké školy technické v Brně (tisk 781).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Vencl: Nejsou.

Předseda (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém. (Potlesk.)

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 774), kterým se nově určuje výše státních záruk za vývozní úvěry podle zákonů o podpoře zahraničního obchodu (tisk 782).

Zpravodajem jest p. posl. Martinásek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Martinásek: Slavná sněmovno!

Vláda předložila návrh zákona tisk 774, kterým se nově určuje výše státních záruk za vývozní úvěry podle zákonů o podpoře zahraničního obchodu.

V §u 9 zákona ze dne 16. července 1931, č. 121 Sb. z. a n., byl stanoven úhrn záruk, které měly býti podle §u 8 převzaty v prvém roce, částkou 600 mil. Kč; dalším zákonem ze dne 1. března 1933, č. 45 Sb. z. a n., bylo pro druhý rok povoleno použíti k témuž účelu jen nepřekročitelné částky 600 mil. Kč, do které byl však započten nevyčerpaný zbytek úhrnu stanoveného pro první rok, t. j. částka 344 mil. Kč. Mohlo tedy býti ve třetím a dalších letech používáno k poskytování záruk v prvém roce částky 256 mil. Kč, v druhém a dalších letech 600 mil. Kč, tedy celkem 856 mil. Kč. Zákonem ze dne 9. dubna 1935, č. 70 Sb. z. a n., byla tato hranice zvýšena až na další o jednu miliardu Kč, takže k poskytování těchto záruk byla dána hranice částkou 1.856 mil. Kč.

Tato hranice limitová bude však brzy vyčerpána a proto vláda k podnětu exportního průmyslu žádá v zájmu udržení vzrůstajícího oživení zahraničního obchodu zvýšení dosavadního limitu o dalších 1.500 mil. Kč, tudíž na celkovou hranici 3.356 mil. Kč.

Rozpočtový výbor podrobil vládní návrh zkoušení ve dvou směrech: 1. Jaké jsou posavadní výsledky používání svrchu zmíněných zákonných zmocnění po stránce hospodářské a sociální, a 2. zda finanční správě státní nevzniklo nebezpečí náhrad z převzatých záruk.

Ve směru prvém dlužno konstatovati, že zákony svrchu zmíněné znatelně posloužily k oživení průmyslové výroby zvýšením vývozu a umožnily jí soutěž na světovém trhu odbytovém v době tíživé světové krise hospodářské a finanční. Není třeba zdůrazňovati, že Československo jako stát se značnou kapacitou průmyslovou je především odkázáno na vývoz a že ztráta trhů zahraničních by pro něj znamenala újmu neodčinitelnou. Opatření, která státní správa na podkladě těchto zákonů činí, jsou nutná v souboru akcí, jež dlužno prováděti k udržení dosavadních posic vývozních a k získání nových odbytišť. Tyto snahy posilují naši posici hospodářskou ve světové soutěži a zajistí našemu podnikání v četných oborech zvýšenou zaměstnanost, což po stránce sociální je v boji proti nezaměstnanosti přínosem velmi cenným. A právě v nynějším rozvoji exportu a při oživení zahraničních trhů, které s potěšením můžeme konstatovati, je potřeba vývoz posilovati, zvláště když se dá očekávati, že zvýšená kupní síla ciziny, založená na vzestupu konjunktury světové, učiní náš vývozní průmysl na delší dobu schopným soutěže v zahraničí. Státní zárukou se umožňuje vývozci získání úvěru na domácím peněžním trhu, poněvadž peněžní ústav má subsidiární jistoty v této záruce. Jde pravidelně o úvěry několikaleté, ale buď dovozním státem nebo jeho bankovním ústavem zajištěné. Z dodávek těchto plynou k nám hodnotné devisy, jichž je nám nutně potřebí pro nákup surovin a k jiným platům do ciziny.

Pokud jde o to, zda státní správu nepostihují risika z převzatých záruk, dlužno s potěšením konstatovati, že doposud nedošlo k tomuto případu. Státní správa postupuje při zkoumání žádostí o převzetí záruky podle zásad, kterých musejí dbáti ústavy peněžní při povolování zápůjček podnikům průmyslovým. Při ministerstvu financí je zřízen poradní sbor pro vývozní úvěry, v němž jsou zastoupeny vedle ministerstev obchodu, soc. péče, nár. obrany, financí, zemědělství a zahraničních věcí i Národní banka, vývozní průmysl a soc. pojišťovací ústavy zástupcem z kruhů zaměstnaneckých. Tento sbor projednává došlé žádosti, dává své dobré zdání a navrhuje výši státní záruky. Sboru se předkládají všechny doklady žádostí, takže se zakázka a její úvěrové a platební podmínky podrobí zevrubnému přezkoušení. Okolnost, že vývozce nese pravidelně 40% risika dodávkového obchodu, zajišťuje, že vývozce neuzavírá dodávku lehkomyslně a že dbá toho, aby dlužník poskytoval řádné jistoty platební. Záruku povoluje ministr financí v dohodě s ministry obchodu, zemědělství, soc. péče, nár. obrany a zahraničí, takže je tu zajištěna spoluúčast resortních ministrů po stránce odborné. Skutečnost, že dosud nedošlo k realisaci záručního závazku ze záruk dodnes převzatých, mluví pro příznivé posuzování účelnosti osnovy zákona i po této stránce. Svědčí to dále také o tom, že českoslovenští vývozci uzavírají dobrá obchodní spojení a těší se důvěře svých zahraničních odběratelů proto, že dodávají zboží dobré a plní své závazky poctivě.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP