Pondělí 30. listopadu 1936

Přítomni:

Místopředsedové: Langr, Košek, Taub.

Zapisovatelé: Pik, dr. inž. Fulík.

167 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády dr. Hodža; ministři dr. Kalfus, inž. Nečas, dr. Spina, dr. Zadina.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr. Horák.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr. Říha; jeho zástupce dr. Mikyška.

Místopředseda Langr zahájil schůzi ve 3 hod. 16 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi: na dnešní den posl. Mlčoch, Čavojský, Jobst, dr. Neuman, Obrlik, Vencl, Wagner; na dnešní a zítřejší den posl. Stanislav; na tento týden posl. Stivín, Zischka.

Omluvili se

nemocí posl. Budig, Danihel.

Změny ve výborech.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců "Deutsche christl. soc. Volkspartei" posl. Schütze za posl. Schluscheho.

Do výboru techn.-dopravního vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Klimenta za posl. Nepomuckého.

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Vládní návrh tisk 687 - přikázán výboru rozpočtovému.

Naléhavá interpelace tisk 682.

Místopředseda Langr (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu, na němž jest:

Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 640) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1937 (tisk 685) a rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném v 63. schůzi posl. sněmovny dne 16. října 1936.

Rozpočtový výbor, jemuž vládní návrh byl přikázán v 63. schůzi posl. sněmovny dne 16. října t. r., stanovil zpravodajem pana posl. Remeše. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno!

Rozpočtový výbor, skončiv jednání o vládním návrhu státního rozpočtu na rok 1937, pověřil mne, abych o tom sněmovnímu plenu podal zprávu.

Konaje tuto povinnost jsem povinen konstatovati, že tentokrát nebylo příčin ke stížnostem do pozdního předložení rozpočtu. Vládní návrh rozpočtu i finančního zákona byl parlamentu předložen asi v polovici října. Pan ministr financí doprovodil jej příslušným výkladem, který byl doplňkem číselné vládní předlohy. Členům výboru byl poskytnut přiměřený čas k prostudování návrhů finančního zákona a jeho příloh. Vlastní jednání výborové nebylo proto nutno zkracovati omezováním řečnické lhůty. Obě sněmovny budou moci rozpočet ústavně včas vyříditi.

Včasné předložení rozpočtu zejména s ohledem na devalvaci naší měny má tentokrát veliký význam a neváhám je označiti nejen za úspěch vlády a finanční správy, nýbrž především za úspěch státu. Návrh rozpočtu vypadal by číselně nesporně docela jinak, kdyby byl sděláván po devalvaci koruny.

Tato okolnost měla také tu dobrou stránku věci, že nebylo nutno překládati část jednání do odborných výborů a tříštiti tak jeho nezbytný celek. Resortní ministři mohli sledovati celé jednání a učiniti své projevy, v nichž zaujali stanoviska k důležitým otázkám resortním, jak jsou diktovány situací a poměry doby, a neopomněli vytyčiti programové potřeby nejbližší budoucnosti. Jednání výboru usnadnily značně kluby tím, že jen v malé míře užily práva na osobní výměny poslanců, aniž tím kvalita jednání trpěla. Naopak, spíše se ukázalo, že kontinuita je předností pro výborovou práci.

Rozpočtový výbor má již svou dobrou tradici a jeho jednání snese nejpřísnější měřítko kritiky. Někteří z poslanců jsou jeho členy od počátku znovuzřízení samostatného státu, ovládají látku a proto je úroveň jednání vysoká. Je-li čeho litovati, je to okolnost, že jen nepatrné části dobré látky v krátké době nahromaděné může býti publicisticky využito. 90 % dobrých věcí zapadne, aniž veřejnost má možnost se s nimi seznámiti. Rozměry našeho denního tisku při nejlepší vůli nedovolují nakládati jinak, ať jde o projevy poslanců či ministrů.

Povoliti státní rozpočet patří v demokratickém státě k výsostným právům parlamentu. Je to jeden z nejdůležitějších hospodářských aktů, jimiž se parlament rok co rok zabývá. Jde tu o rozhodnutí, jakým způsobem má se v nejblíže příštím roce hospodařiti se značnou částkou výtěžků národního hospodářství, jde o hospodaření s velikou hřivnou, svěřenou státními občany státní exekutivě. Velikost tohoto úkolu vyžaduje, aby byla vyvážena příslušnou mírou odpovědnosti jak se strany vlády, tak se strany parlamentu i státní administrativy, které se svěřuje hospodářství s velikými statky obyvatelstva.

Není předností, jestliže ještě tu a tam narážíme na zjevy, svědčící o nedostatku smyslu pro tuto samozřejmou odpovědnost za hospodářství se statky svěřenými. Oč je kde uvolněn tento smysl pro odpovědnost, o to je třeba více přísnosti vlády i parlamentu. Dávati zde pardon je hřích, páchaný na státu i na veřejné morálce. Demokracie ve vlastním svém zájmu musí prokázati, že umí administrovat, hospodařit a že není dražší nežli jiné zařízení, které se nejmenuje demokracie. To je stará pravda, kterou si musíme - žel znovu a znovu připomínati. Ten, kdo se tímto příkazem neřídí nebo říditi nechce, není na svém místě.

Poněvadž rozpočet je především hospodářským plánem, je nasnadě, že to byly zejména hospodářské a finanční motivy, které diktovaly základnu, na níž se jednání výborové pohybovalo. Státní rozpočet dotýká se stejně tak průmyslu jako zemědělství, obchodu jako živností, výroby i spotřeby, exportu i domácího konsumu, proto je samozřejmé, že řeči poslanců i ministrů byly pronášeny se zřetelem ke všem těmto důležitým faktorům našeho hospodářského života.

Podnět k tomu dal již pan ministr financí, který ve svém úvodním slovu k rozpočtu dotkl se všech otázek, jež jsou v příčinné souvislosti s rozpočtem. Byla to měna, zahraniční obchod, stav výroby, spotřeba, doprava, zaměstnanost, peněžní trh, vývoj cen, obilní monopol, otázka nákladu veřejné správy, nezaměstnanost a řada jiných otázek, kolem nichž točila se rozpočtová rozprava, doprovázená nejen číselnými doklady, nýbrž i diagramy.

Je ovšem také samozřejmostí, že rozpočtové jednání ve výboru - a nepochybně bude tomu také tak v plenu - neobešlo se bez projevů politických. Státní rozpočet je od dávných dob vhodnou příležitostí k vyslovení politického kreda stran a skupin, které zaujímají k politice vnitřní i zahraniční. Rozpočet poskytuje možnost k propagaci a hájení různých světových názorů, strany vyslovují při té příležitosti svá stanoviska k vládě, hlasováním pro nebo proti rozpočtu projevují vládě svou důvěru nebo zdůrazňují svoji oposici. Myslím, že vystihuji situaci, řeknu-li, že tentokrát se dokonce politisovalo mnohem více nežli jiná léta.

Nemyslím, že by tyto politické projevy byly minus, nýbrž mám za to, že jsou plus naší demokratické soustavy státní. Ve státech s totalitními režimy, kde smí volně mluviti a má pravdu jediné samozvaný vůdce, sotva by se mohla oposice bez krutých následků odvážiti vyjádřiti tak bezohledně své mínění, jak se to činí u nás. A v této svobodě projevu mínění spočívá ten veliký rozdíl mezi demokracií a diktaturou. Svědčí to o tom, že naše demokracie je dosti silná, dovede-li snést tu nejsilnější a nejbezohlednější kritiku svých odpůrců.

Největší pozornost členů rozpočtového výboru soustředěna byla k materiální stránce rozpočtu, a to zejména se stanoviska rozpočtové úhrady a vyrovnanosti rozpočtu. Soudím, že reprodukuji správně a při tom celkem mírně, řeknu-li, že rozpočtový výbor ve své většině klonil se k mínění, že na úhradové straně rozpočtu je větší míra optimismu, nežli jej zlepšující se hospodářské poměry dovolují anticipovati.

Členové rozpočtového výboru - bez ohledu, zda náležejí k vládní většině či k oposici - ocenili náležitě význam státního rozpočtu a jeho vliv na soukromé hospodářství a potvrdili, že občanstvo očekává toužebně chvíle, kdy nastane skutečná rovnováha ve státních financích. Vyrovnati státní rozpočet je úkol neskonale lehčí nežli dosíci rovnováhy ve státní účetní závěrce, která je zpravidla od rozpočtu značně daleko.

Výbor věnoval zvláštní pozornost pomalu ustupující krisi a řečníci dospívali k poznání, že největší vzestup vykazuje výroba ocele, železa a těch statků, které jsou určeny ne ke konstruktivnímu hospodářskému vývoji, nýbrž k účelům válečným, které znamenají ničení hodnot. Mluvčí shodovali se v tom, že u mnohých států evropských nejde o organický vzrůst výroby a rozšíření celkové kapacity výrobní, nýbrž o konjunkturu válečného zbrojení. To bylo označeno za skutečnost málo potěšitelnou, která znamená, že v některých státech dochází nikoliv ke zvýšení, nýbrž ke snížení sociální úrovně obyvatelstva, které se učí hladovět, aby svého času jeho stát mohl bojovat.

Otázky měnové a s nimi souvisící opatření byly ve výboru živě diskutovány. Bylo konstatováno, že zlepšení nejeví se v celém rozsahu světového obchodu, nýbrž jen v jeho určitých úsecích. Podle pozorování některých členů výboru tvoří se mezinárodní obchod na nové základně, kterou je libra šterlingů, jež se vrací ke své funkci z doby mírové. Země t. zv. šterlingového bloku jsou na skutečném vzestupu hospodářského vývoje, zatím co země t. zv. zlatého bloku ani po devalvaci francouzského franku nevykazují podstatnějšího hospodářského zlepšení. Našemu cedulovému ústavu bylo četnými ústy vytknuto, že nebyl na devalvaci koruny náležitě připraven.

Naše samospráva - obce a okresy - nalézající se v těžké finanční krisi, došla ve výboru rozpočtovém vřelého zastání. Bylo zejména poukazováno, že prováděním zákona o sanaci samosprávy, který má ulehčiti dluhové službě, nebude vyřešen problém samosprávných financí a bude za tím účelem nutno sáhnouti k účinnějším prostředkům. Samospráva, jejíž základní jednotkou je obec, nemůže býti přehlížena. Jde tu o první instanci ve veřejném organismu správním, k níž má lid nejblíže, nutno proto jejího významu dbáti.

Správně byl zdůrazňován význam exportu, který nelze nahraditi žádnou zvětšenou potřebou domácí a v souvislosti s tím bylo reklamováno urychlené jednání a řízení v odstraňování překážek výměny statků a zboží, nemá-li se devalvace koruny v tomto ohledu státi bezúčinnou.

Při speciálním projednávání rozpočtu předvedli zpravodajové k jednotlivým kapitolám přehledný obraz o situaci resortů a kriticky zhodnotili jejich výkony, ukázali na potřebu, přednosti a nedostatky. Všichni zhostili se svých úkolů čestně. Při té příležitosti odpověděli resortní ministři na dotazy a výtky v debatě přednesené a naznačili, co hodlají ve svých resortech pro nejbližší dobu zaříditi a co již vykonali. Také speciální debata byla velmi živá. Jednotliví řečníci uplatnili se v ní dobře, jsouce dokonale obeznámeni s projednávanou látkou.

Velmi, a právem, bylo si stěžováno na t. zv. připomínkové řízení, kterému se musí každá osnova podrobiti, nežli se jí dostane potřebného schválení ministerské rady, aby mohla jíti do parlamentu. Četné osnovy nedostanou se z připomínkového řízení častokrát za rok i delší dobu. Zcela právem bylo toto řízení nazváno řízením zdržovacím. Vláda by zde opravdu měla uplatniti energicky svou vůli a kategoricky vyžadovati, aby se ministerstva k osnově vyjadřovala brzy, a pro vyjádření případně stanoviti nepřestupnou lhůtu. Někdy se připomínkové řízení rovná skoro sabotáži a té nelze trpět, nýbrž po zásluze čelit.

U příležitosti projednávání dílčího rozpočtu presidia ministerské rady ujal se též slova předseda vlády dr. Hodža. Jeho projev obsahoval dvě části: část hospodářskou a část politickou a pro svůj obsah i pro svoji rozhodnost a jasnost zasloužil si právem všeobecné pozornosti, se kterou byl ve státě i za hranicemi přívětivě přijat a kvitován.

Předseda vlády konstatoval, že se nám podařilo opatřiti práci pro 300.000 lidí, že jsme zaměstnali mnoho lidí investičními pracemi, a správně doložil, že to by všecko nestačilo a že jenom průmyslový export může podstatně snížit nezaměstnanost. Mínění předsedy vlády krylo se zde úplně s většinou projevů pronesených členy rozpočtového výboru a podepírá snahu po realisaci opatření, jež jsou nutná k doplnění účinků devalvace. Jsem přesvědčen, že pan předseda vlády neopomene nic, čeho je třeba k tomu cíli, abychom náš export zvedli a zařadili další nezaměstnané do výrobního procesu. Jinak - opakuji - neměla by devalvace valné ceny, jako neměla očekávaného významu isolovaná devalvace z r. 1934, kterou jsme strávili během několika měsíců.

V politické části své řeči vyrovnal se předseda vlády s řadou akutních problémů, mezi než na prvé místo patří otázka německé menšiny a spolupráce s její demokratickou částí. Soudím, že všichni demokraticky smýšlející lidé v tomto státě mohou vývody předsedy vlády podepsati, neboť mluvil jim všem z duše, nesmlouvavě, upřímně a rozhodně, když odmítl cizí ideologie, ať pravé či levé, a doložil, že tvoříme své vlastní ideologické hodnoty hospodářské, politické, kulturní i mravní. Byla to pak otázka veřejné správy, Slováků-úředníků, industrialisace Slovenska, starost vlády o průmysl a jiné problémy, jimiž se předseda vlády zabýval, aby svou řeč zakončil slavnostním slibem, že jako slušní lidé zachováme všechny svoje smlouvy, k jichž plnění jsme se zavázali.

Není mi při nejlepší vůli možno zrekapitulovati obsah jednání výborového; mohu jenom ubezpečit, že není otázky, pokud je v nějaké souvislosti s rozpočtem, která by z jednání byla vypadla. Stručný obsah jednání výborového obsažen je ve zprávě, která byla plenu sněmovny předložena. Odkazuji členy sněmovny na ni.

Letos nebude také, jak se domnívám, důvodů k výtkám, že výbor nehnul v rozpočtu ani pětníkem. Výbor parlamentní úsporné a kontrolní komise jako orgán parlamentu neměl tentokrát možnost podíleti se tou měrou na úpravě rozpočtu, a proto rozpočtový výbor vykonávaje své ústavní právo provedl na návrhu rozpočtu řadu změn a předkládá svou práci v jiném číselném sestavení ve výdajích i příjmech. Také ve finančním zákoně navrhuje výbor změny. Jde tu o nesporné právo parlamentu, jehož se nemůže vzdát. Přesto, že jde o vládní návrh, dějí se tyto změny z iniciativy vládní většiny. Svědčí to o tom, že poslancům majority záleží na prestiži parlamentu při nejmenším tak jako oposici, která tyto výtky činila. Jde o princip a vládní většina jej uplatňuje.

V generální debatě výborové dotkli se někteří řečníci také výsledků hospodaření od převratu do konce r. 1935. Poněvadž se číselné údaje od sebe lišily, dovoluji si uvést tato čísla podle účetních závěrek. Přichází v úvahu celkem 17 roků. Z těchto bylo v 11 letech řádné hospodářství státní pasivní a v 6 letech aktivní. Přebytky činí 7.829,987.903.69 Kč, kdežto schodky 12.186,530.068.28 Kč.

Náležitost

Rok

Příjmy Kč

Výdaje Kč

Rozdíl

(plus nebo minus) Kč

1919 4.736,268.639˙84 7.449,273.885˙68 -2.713,005.245˙84
1920 13.455,089.727˙34 13.931,782.326˙63 -476,692.599˙29
1921 20.725,490.455˙69 17.307,484.176˙58 +3.418,006.279˙11
1922 18.710,712.903˙57 19.010,683.111˙89 -299,970.208˙32
1923 16.619,220.409˙31 18.101,495.035˙27 -1.482,274.625˙96
1924 18.007,834.412˙00 17.436,959.448˙27 +570,874.963˙73
1925 10.938,919.725˙85 10.960,166.309˙84 -21,246.581˙99
1926 13.469,865.174˙58 10.927,951.396˙85 +2.541,913.777˙73
1927 10.455,212.080˙69 10.363,765.428˙26


223,284.171˙68 +91,446.652˙43 1928 9.925,783.026˙25 9.607,388.342˙90

214,827.099˙27 +95,110.511˙67 1929 10.773,833.889˙93 9.546,371.071˙64

587,002.997˙03 +1.012,635.719˙02 1930 9.557,383.594˙98 9.396,051.739˙96

1.347,210.841˙77 -425,671.142˙01 1931 9.029,723.250˙41 9.763,736.539˙78

57,896.164˙95 -2.081,224.131˙14 1932 8.571,245.713˙22 9.397,127.688˙80

150,262.730˙45 -883,778.140˙53 1933 7.355,659.048˙78 8.885,746.613˙83

85.847,134˙75 -1.680,350.295˙50 1934 7.774,149.785˙55 8.029,701.801˙80

205.768,774˙95 -341,399.151˙00 1935 7.025,903.956˙35 8.600,553.128˙10 -1.780,417.946˙70 Úhrnem minus

Úhrnem plus

Schodek 12.186,530.068˙28

7.829,987.903˙69

4.356,542.164˙59


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP