Středa 24. června 1936

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Langr, dr Markovič, Košek, Onderčo, Mlčoch, Taub.

Zapisovatelé: R. Böhm, Dubický.

210 poslanců podle presenční listiny.

Člen vlády min. dr Dérer.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi v 10 hod. 23 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Sdělení předsednictva.

Dovolenou

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na tento týden posl. Pikovi.

Omluva.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečnou omluvu posl. inž. Richtra na den 22. června.

Změny ve výborech.

Do výboru rozpočtového vyslal: klub poslanců československé soc. dem. strany dělnické posl. Polacha za posl. dr Meissnera; klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. dr Stránského za posl. Lance.

Do výboru ústavně-právního vyslal: klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr Kellnera za posl. Fischera; klub poslanců národní obce fašistické posl. dr Branžovského za posl. dr Dominika.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Hollubeho za posl. dr Roscheho.

Do výboru iniciativního vyslal klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Knöchela za posl. Illinga.

Od vlády došlo.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 20. června 1936, č. j. 13.970/1936 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona, kterým se zavádí průkaz způsobilosti pro živnost hostinskou a výčepnickou v zemích Slovenské a Podkarpatoruské.

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Zpráva tisk 550.

Interpelace tisk 523 (I až XIII).

Návrhy tisky 544, 548 - přikázány výboru iniciativnímu.

Přikázáno výborům

zahraničnímu a živn.-obchodnímu vládní návrh tisk 546;

ústavně-právnímu a rozpočtovému usnesení senátu tisk 549.

Z iniciativního výboru

ve schůzi dne 23. června 1936 přikázány k řádnému projednávání návrhy výborům:

soc.politickému tisky 467 a 501,

soc.politickému a brannému tisk 494,

soc.poltickému a rozpočtovému tisky 535 a 539,

zemědělskému a rozpočtovému tisky 493, 495, 498 až 500, 502, 505 až 507, 510, 513, 514, 516 až 519, 522, 524, 525, 532 až 534, 540, 543, 545,

kulturnímu a rozpočtovému tisk 496,

kulturnímu, soc.politickému a rozpočtovému tisk 512,

kulturnímu tisk 515,

ústavně-právnímu tisky 520 a 529.

Vyloučeno z těsnopisecké zprávy.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. rádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 55. schůzi sněmovny dne 22. června t. r. projev ohrožující bezpečnost státu z řeči posl. Birkeho.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o návrhu posl. Teplanského, dr inž. Brdlíka, dr Meissnera, dr Klapky, dr Nováka, Ostrého, Tauba a Viereckla (tisk 448) na změnu zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 262 Sb. z. a n., o dani z masa (tisk 541).

Zpravodajem jest p. posl. dr inž. Brdlík. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr inž. Brdlík: Slavná sněmovno!

Rozpočtový výbor v sezení dne 19. t. m se usnesl doporučiti plenu posl. sněmovny schválení iniciativního návrhu, který podali pp. posl. Teplanský, dr inž. Brdlík, dr Meissner, dr Klapka, dr Novák, Ostrý, Taub a Viereckl. Podstatou a vedoucí myšlenkou předložené osnovy je, aby nezasahovala do materiálního poměru mezi zemědělci a finanční správou, nýbrž aby zjednodušila poměr mezi poplatníkem na jedné straně a finanční správou na straně druhé. A v tomto směru jde o dva případy. Buď jde o daň z domácích porážek, určených pro vlastní potřebu, anebo jde o nucené porážky z důvodů onemocnění zvířete.

Pokud jde o prvý případ, o daň z porážek pro vlastní potřebu, zjednodušuje to osnova tímto způsobem: Až dosud zemědělec, který chtěl poraziti kus pro vlastní potřebu, byl povinen před porážkou zaslati složenkou na finanční ředitelství příslušnou částku podle druhu kusu a jeho váhy. Bylo to u vepřového dobytka podle váhy kusu 12 Kč, 24 Kč nebo 36 Kč, u koz a ovcí 8 Kč atd. Kdo nevyhověl této povinnosti, byl pokutován pateronásobnou částkou. V tomto případě se zjednodušují poměry potud, že se individuální přiznávání a zasílání peněz proměňuje na paušál, který bude vyměřen z jednotky plochy, a to z 1 ha v takové výši, aby stát tímto paušálem nedoznal žádné újmy a dostal svou částku, které potřebuje, t. j. 11 mil. Kč.

Aby nevznikla žádná disparita mezi obvody extensivními a intensivními, zejména s hlediska obvodů horských, kde je značná část pastvin, tu pastviny z tohoto propočtu jsou vynechány, takže to vlastně znamená zpaušalisování této daně ve výši 1·50 Kč pro 1 ha u těch, kteří jsou povinni daní obratovou, t. j. nyní až do 50 ha, a to zemědělské plochy bez pastvin. Tím je dosaženo určité parity mezi obvody nížinnými a horskými, mezi obvody intensivními a extensivními na straně druhé. To znamená, že se ulehčilo poplatníkovi, zejména račte promítnouti tyto poměry na Slovensko, pokud jde o přiznávání. On nemusí sháněti u berního úřadu teprve složenku, kterou by posílal peníze na finanční ředitelství. Finanční ředitelství pak upozorňuje důchodkovou kontrolu, co se stalo, důchodková kontrola jde a vyšetřuje tento případ. Velmi často vytýká zemědělci, že kus byl těžší, ba někdy měří dimense, abych tak řekl, jitrnic a z nich usuzuje na váhu, pokutuje, že nebyla správná přiznávka učiněna, a znemožňuje a zneklidňuje poměry, zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Nyní by tento 1·50 Kč zaplatil zároveň jako přirážku k dani obratové, bylo by to zaplaceno tímto jednoduchým paušálem a zemědělec by byl zbaven té povinnosti, jak jsem o ní právě hovořil.

Pánové, tento rozpočet je udělán na základě údajů Státního úřadu statistického který udává, jaký je úhrn výnosu daně z porážek domácích, ale nikoliv jen zemědělců. Bylo tedy potřebí od cifry, která se pohybuje mezi 13 a 15 miliony Kč odčítati tu cifru porážek, která není vázána na zemědělské povolání, čímž, když provedeme a dělíme potom počtem hektarů až do oněch 50 ha velikostní skupiny po odečtení plochy pastvinné, a když to propočteme individuálně, dospějeme k 1·50 Kč platby, kterou budou platiti zemědělci, pokud nepodléhají paušálu daně z obratu, a tím dospíváme k cifře 11 mil. Kč, což jest to, co tato daň vynášela pro státní pokladnu. Vážené shromáždění, zde je tedy znemožněno určité šikanování a - řekněme si upřímně - v praxi zemědělské tahání se o chlup, protože o žádnou velkou věc nejde, nýbrž jde jenom o uplatnění určité prestiže a odstranění všech těch nepříjemností, jež byly způsobeny důchodkovou kontrolou.

To je jeden případ, který řeší tato osnova. Druhý případ se vztahuje na nutné porážky, které zemědělec musí provésti na základě onemocnění zvířete. Pánové, jak to bylo až dosud? Dosud se to provádělo tím způsobem, že zemědělec byl povinen do 24 hodin po onom faktu, kdy byl nucen zvíře nouzově odporaziti, poněvadž bylo nemocné, složiti onu příslušnou částku bez ohledu na to, jestli zvíře bude musiti býti celé zakopáno, nebo jestli snad zvěrolékař uzná určitou část za konsumu schopnou, která by ve smyslu daně z masa teprve pak této dani podléhala. Zemědělec musel tedy zaplatiti okamžitě příslušnou částku, která dělala na př. u dojnice 100 Kč, musel zaplatiti pohodnému za zakopání kusu, vedle toho musel zaplatiti zvěrolékaře a řezníka za stažení kůže a rozčtvrcení, a to v době, kdy potřeboval zrovna nejvíc peněz, aby si zakoupil náhradní zvíře. A prosím, abyste si to zase promítli do malozemědělských poměrů na Slovensku, kde nakonec je ona dojnice třebas živitelkou rodiny; zemědělec má platiti všecko to předem, ale nikdo mu nedá náhradu za uhynulý kus. Nyní tedy, prosím, měníme v té věci velmi málo, ale zachraňujeme celou věc. Říkáme, že zemědělec nemusí onu částku zaplatiti 24 hodiny po porážce, nýbrž 24 hodiny po prohlídce zvěrolékařem; to znamená, že zemědělec zavolá zvěrolékaře, který konstatuje, zdali zvíře se nemusí vyloučiti z konsumu a zdali následkem toho musí býti celé zakopáno, a zemědělec není povinen zasílati celou částku, kdežto dříve, když ji zaslal, musel poslati žádost na finanční ředitelství, aby mu tato daň, kterou zaplatil, byla slevena a vrácena, finanční ředitelství ji předalo důchodkové kontrole, ta to vyšetřila, a když to dobře šlo, do roka dostal zemědělec oněch 100 Kč zpátky. Nyní nebude zemědělec platiti, když zvěrolékař uznal, že zvíře není konsumu schopné vůbec. Jestliže zvěrolékař uznal, že je schopné konsumu na př. do 50%, zaplatí zemědělec daň z masa jenom z těchto 50%, kdežto dříve byl povinen zaplatiti daň z celého kusu, v našem případě 100 Kč, a pak žádati za vrácení 50 Kč.

Vážené shromáždění, slavná sněmovno! Je viděti, že nejde o žádnou materiální stránku případu, že státu má se dostati, což jeho jest, ale že to znamená jenom zjednodušení poměru mezi poplatníkem na jedné straně a finanční správou na druhé straně, že to znamená kromě toho určité ulehčení celé agendy důchodkové kontroly, které můžeme doporučiti, aby se pak zabývala vážnějšími případy, aby hledala tajné výrobny pálenky, a podobné věci, což by skutečně pro finanční správu znamenalo úspěch, a aby se nezdržovala věcmi, které jsou bezvýznamné. Vážené shromáždění, musíme se diviti, věřte mi, že jsme tyto případy nechali tak dlouho vůbec neřešeny. Podívejte se, řešíme velký problém sociální, řešíme problémy, řekl bych, státní v souvislosti se Slovenskem, ale, věřte mi, je s podivením, že tento problém, který se na Slovensku promítá skoro na státní problém, poněvadž na Slovensku v době Maďarska tuto daň vůbec neměli, jsme neřešili a takovéto šikanování jsme nechali dále, ačkoli nakonec se někdy promítalo v tom smyslu, že si drobní lidé z toho vyřešili otázku postavení proti státu vůbec.

Tedy uvažuje tyto momenty, uvažuje moment, že státní pokladna o nic nepřijde, že to znamená současně vyřešení důležitého poměru s hlediska státního mezi poplatníkem a finanční správou, dovoluji si doporučiti slavné sněmovně, aby osnovu zákona přijala v tom znění, jak byla rozpočtovým výborem odhlasována a plenu předložena. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Než budeme pokračovati v jednání o tomto odstavci, navrhuji podle usnesení předsednictva sloučené projednávání, respektive sloučenou rozpravu s rozpravou o odstavci 2 pořadu, zahájenou v 55. schůzi sněmovny dne 22. června t. r., to jest:

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 266) zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o přímých daních (tisk 542).

Důvodem pro navrhované sloučení jest příbuznost projednávané látky.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky?

(Nebyly.)

Není jich. Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Přistoupíme ke společné rozpravě.

Lhůta řečnická jest 60 minut.

Aby nevzniklo nedorozumění, upozorňuji, že posl. dr inž. Brdlík, který je zpravodajem o odst. 1 dnešního pořadu, jest v této rozpravě přihlášen jako řečník k odst. 2 pořadu, tedy k osnově zákona o přímých daních.

Přihlášeni jsou říci: na straně "proti" pp. posl. dr Pružinský, Kopřiva, Trnka, Turček, Schenk, dr Peters, dr Štůla, Nepomucký, Špaček; na straně "pro" pp. posl. dr inž. Brdlík, dr Meissner, Ostrý, Bezděk, R. Chalupa, Bátková.

Dávám slovo prvému řečník na straně "proti", p. posl. dr Pružinskému.

Posl. dr Pružinský: Slávna snemovňa!

Je nepopierateľné že štátne financie sú problémom veľmi dôležitým, ale zároven aj problémom veľmi chúlostivým. Štátne financie su problémom velmini dôležitým nielen pre seba, ale aj pre to, lel bo štátne financie úzko súvisia s národným hospoárstvom. Dobrý stav štátnych financií odzdzzrkadluje sa v súkromnom hospodárstve a opačne. Aby som dokázal, čo som tvrdil, dovolím si poukázať len na 3 dôležitejšie zjavy.

Po prvé na úverový problém. Úverový problém úzko súvisí so štátnymi financiami. Tam, kde štát je nútený, aby pre schodky štátneho hospodárstva ustavične uzavieral úverové obchody, tam, kde štát usstavične odčerpáva na kapitálovom trhu znacné zásoby kapitálu, je samozrejmé, že to spôsobuje nepriaznive na kapitálový trh. Spôsobuje to nepriaznive na úrok a prípadne zapríčiňuje to, že úver pre súkromné hoshpodárská o je ťažkko dosažiteľný.

Pozrime si druhý problém, problém výroby a zamestnanosti. Tam, kde sú dane ťaživé, tam, kde sú také dane, ktoré ochromujú výrobu, dane obchodné, tam výroba klesá a následkom toho sa dostavuje značná nezamestnanosť. Tu je problém menový, valutový. Tam, kde štátne financie sú v neporiadku, je štabilita meny ohrožená. Štát je zlákaný k tomu, aby previedol infláciu, aby schodky štátneho hospodárstva kryl obezivom inflačným spôsobom vydaným, a je samozrejmé, že to musí mať svoj vliv aj na štabilitu, na stálosť meny, valuty.

A je nepopierateľné, že dobrého stavu štátnych financií závisí aj to, v akej miere bude plniť ten či onen štát svoje úkoly na poli politickom, kultúrnom, humánnom a inom, lebo finančné prostriedky sú potrebné, aby štát svoju činnosť vykonával. A keď sa pozreme okolo seba, vidíme, že tam, kde sú snsnesiteľné hospodárske pomery, kde je žiivot h ospodársky v istej mimiere v poriadku, tam sú v poriadku i štátne financie. Odvolávam sa na príklad Veľkej Britanie a na príklad Švedska. Tam sú štátne financie v poriadku, tam deficitové hospodárennie nie je a preto tam sú i snesiteľné hospodárske pomery. A naopak, jestli si pozreme štáty, ktoré zápasia s udržaním valuty, ktoré zázápasia s tým, aby mohly udržať štabilizáciu meny, to obyčajne má svoju príčinu v tom, že štátne hos podártvo je schodkové.

Pozrime sa, ako vyzerajú štátne financie u nás v Československej republike. Ako nedávno spomenul pán zpravodajca k štátnemu záverečnému účtu, ktorý sme nedávno projednávali, od vypuknutia krízy štátne záverečné účty končia so značným deficitom. V krízovej dobe ti.eto deficity štátnych záverečných účtov prestúpily cifru 6.5 miliardy Kč. Štátny dlh prestúpil zároveň výšku 40 miliard Kč, čo je veľmi povážlivá vec, keď bereme v úvahu, že síce sú štáty, ktoré majú väčší štátny dlh; ale to sú štáty väčšie, bohatšie, štáty, ktoré majú také pomery ako my, nemajú tak vysoký štátny dlh. Posledný záverečný účet na správny rok 1936, keď berieme do úvahy všetko, teda i hospodárenie na rozpočet i mimo rozpočtu, vykázal deficit 1.030 mil. Kč a keď uvážime, že tu maly vliv rôzne okolnosti, vykazuje ešte pomerne priaznivý stav. Poukazujem na vysoký stav krátkodobého štátneho dlhu, ako sa javil koncom minulého roku, a z toho všeho vidíme, že stav našich štátnych financií nie je práve skvelý.

A tu sa chceme zaoberať debatou, ktorá sa rozvírila v odborných a denných časooisoch a ktorá sa točí okolo otázky, či je to potrebné, aby v dobe hospodárskej krízy štátny rozpočet a zároveň aj štátne záverečné účty boly vyrovnané, či nie. Z jednej strany sa poukazuje na to, že v dobe krízy, v dobe hospodárskeho úpadku vôbec nie je potrebné, aby štátny rozpočet a štátne záverečné účty boly vyrovnané. Tvrdí sa, že je dostatočné, keď sa vyrovná štátny rozpočet v dlhšej dobe, a poukazuje sa, že by bolo lepšie rozpočty robiť nie na jeden správny rok, ale na dlhšiu dobu, odporučajú zaviesť t. zv. pätiletku. Proti tomu druhí tvrdia, že to nie je správné, že i v dobe krízy je potrebné, aby státny rozpočet, ako i štátne záverečné účty boly vyrovnané. Kde je pravda, čo je správne? Pravda je na strednej ceste. Je pravda, že v dobe krízy, najmä počiatkom krízy pri najlepšom úmysle a najlepš om úsilí nebolo možné štátny rozpočet vyrovnať, že istá časť ťarchy musela sa rozložiť na bedrá budúcich generácií, ale prikll incujem to, že toto nemôže ísť do nekonečna. Preca musíme počítať s hospodárskymi silami, ktoré jestvujú, a je známe, že schodkové hospodárstvo do nekonečna sa prevádzať nemôže. A ja myslím, keby sme dosiahli taký stav štátneho dlhu, ako som mal česť uviesť, že nadišla doba, ba už sme ten bod prekročili, keď sa musíme vyporia dať s tým problémom a veci usporiadať tak, aby do budúcnosti naše štátné rozpocty a štátné záverečné účty boly vyrovnané a to nielen na papieri, ale aj vo skutočnosti. A je formálny dôvod k tomu; vyše roka máme nový parlament a nového ministra financií a tu nadišla doba, aby sme sa vážne zaoberali problémom, ako usporiadať štátne financie tak, aby rozpočet a záverečné účty boly skutočne vyrovnané a nielen na papieri, ale aj vo skutočnosti.

Zastánci teorie, ktorú som uviedol, totižto že v dobe krízy nie je treba mať vždycky vyrovnaný rozpočet, potažne vyrovnané záverečné účty, sa odvolávajú na nezapomenuteľného dr Rašína a poukazujú na to, veď aj v tej dobe, keď bol ministrom financií Československej republiky dr Rašín, hospodárilo sa so schodkom, ba so značným schodkom, aj Rašín predkladal schodkové rozpočty a jeho záverečné účty sa končily schodkom. Pánovia, vec sa má inak. Myslím, že Rašín to nerobil dobrovoľne, a keby teraz Rašín žil, iste by netvrdil to, že nie je potrebné, aby sme do štátnych financií zaviedli poriadok, aby sme hladeli k tomu, aby tak štátny rozpočet, ako záverečné účty boly vyrovnané.

Pánovia, pripomínam to, že doby, keď bol ministrom financií dr Rašín, boly celkom iné. Vtedy sa ten štát zariaďoval, vtedy ten štát musel tvoriť ustanovizne, inštitúcie, ktoré neboly. To je preca spravodlivé, aby trovy toho prvého zariadenia neniesla na 100% terajšia generácia, ale aby istá čiastka bola prevalená aj na bedrá budúcej generácie, ktorá bude následovať za námi. Potom vieme aj, že vtedy, keď bol ministrom financií dr Rašín, poplatná sila obecenstva ani ďaleko nebola tak vyčerpaná ako teraz, vtedy sme nemali 3 % obratovú daň, vtedy sme nemali dávky z úradných výkonov, nemali sme daň na kyselinu octovú, nemali sme daň na elektrické zdroje zárenia atď., vtedy tá poplatná sila obecenstva bola o mnoho menej vyčerpaná ako teraz; tedy pomery, ktoré panovaly vtedy, keď ministrom financií bol dr Rašín, boly docela inakšie.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP