Pátek 5. června 1936

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Tajemník posl. sněmovny dr Říha (čte):

1. Pozměňovací návrhy posl. inž. Peschky, dr Peterse a Kliebera:

K §u 1:

Odst. 1 nechť zní:

"Umělými jedlými tuky podle tohoto zákona se rozumějí:

1. jedlé mastné oleje, t. j. všechny tuky rostlinného a živočišného původu při teplotě 15° C tekuté, jež mohou sloužiti k lidskému požívání nebo k přípravě pokrmů a jichž se k tomu také skutečně užívá,

2. výrobky podobné se zřetelem na obsah tuku přírodnímu máslu, jejichž obsah tuku nepochází výlučně z mléka (margarin), s výjimkou žlutě zbarvených tuků rostlinných (č. 3),

3. tuk (z přepouštěného másla), podobné výrobky, jejichž obsah tuku není výlučně sádlem (umělé sádlo), olejomargarin, t. j. tukové výrobky získané odlisováním pevného podílu (oleostearinu) z jedlého loje, dále čištěné rostlinné tuky (i žlutě zbarvené) při teplotě 15° C tuhé - vyjímajíc kakaové máslo, ztužené tuky, jedlé oleje a konečně ztužené tuky ryb a mořských zvířat, jakož i směsi těchto tuků s oleji nebo lojem."

Odst. 3 budiž doplněn takto:

"Do přiznaného přeneseného nebo přiděleného výrobního množství se nezapočítávají jedlé mastné oleje (§ 1, odst. 1, čís. 1), kterých se užívá jako surovin nebo pomocných látek k dalšímu živnostenskému zpracování s výjimkou zpracování v živnosti cukrářské, v továrnách na cukrovinky a podobné výrobky a v živnosti pekařské."

K §u 2:

V odst. 1 budiž čís. 1 doplněno takto: "ať na vlastní účet nebo za mzdu pro jiné,".

Odst. 2 znějž:

"Daň jest splatna v případě odst. 1, č. 1, 60 dní před vypravením umělých jedlých tuků z výrobního podniku, v případě odst. 1, č. 2, před použitím k vlastní spotřebě a v případě odst. 1, č. 3, 60 dní před vznikem celní platební lhůty (§ 35 celního zákona)."

§ 4 budiž doplněn tímto odst. 2:

"Ze zdaňovací základny budiž vyloučeno množství přimíseného vepřového sádla, jelikož v ceně sádla jest již beztoho obsažena daň z masa, cla a j."

V §u 10 nechť odst. 2 zní:

"Orgánové pověření tímto dozorem jsou oprávněni - šetříce ustanovení § 9 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n., o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního - kdykoliv do podniku a prostorů s ním spojených vstupovati, tam podle potřeby prodlévati, zjišťovati zásoby surovin, pomocných látek a vyrobených předmětů, žádati od podnikatele nebo jeho zástupce vysvětlivky potřebné pro kontrolu této daně, nahlížeti do předepsaných zápisů, dále do účtů, ceníků, dopravních listin a jiných dokladů, pokud tyto pomůcky mohou sloužiti jako doklady pro kontrolu této daně, činiti z nich výpisy, po případě je na stvrzenku odebrati a po úředním upotřebení vrátiti; při tom jsou povinni zachovávati o vyšetřených okolnostech nejpřísnější tajemství. Při všech těchto úkonech jest orgán pověřený dozorem povinen vyrozuměti úředníka nebo osoby, které mají v továrně dozor a umožniti jim, aby byly přítomny při těchto úkonech."

§ 18 nechť zní:

"Tento zákon nabývá účinnosti dnem po vydání prováděcího nařízení; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry."

2. Pozměňovací návrh posl. Křemena, R. Chalupy, F. Richtera, Vičánka, Ostrého, Tauba a Viereckla:

V §u 17 budiž nynější odst. 4 označen jako odst. 5 a před něj budiž vsunut nový odst. 4:

"Ministr financí jest zmocněn, aby, ukáže-li se to vhodné, provedl dodatečné zdanění paušalováním."

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji posl. Hrubému.

Zpravodaj posl. Hrubý: Slavná sněmovno!

Projednávání této osnovy zákona bylo velmi poučné, a to z toho důvodu, že u řečníků, kteří se k této osnově přihlásili, byla snaha tuto osnovu zlepšiti, a na druhé straně zase snaha, jak dobrou věc zhoršiti nejen v neprospěch celku, nýbrž i v neprospěch zákona samého.

Paní kol. Hodinová-Spurná se stanoviska konsumentského - a to je jednostrannost, která se i producentům vytýká mluvila jenom pro to, aby zákon o zdanění umělých tuků nepostihl vrstvy konsumentské, zapomněla však, že v naší demokratické republice mají stejná práva i producenti a že i v tom směru musí jim být poskytnuta ochrana. Byl tu ovšem také určitý omyl v tom, že tímto opatřením měla nebo mohla by se zhoršiti jakost tuků. To je podstatný omyl, neboť jakost tuků byla již vůbec zhoršena, a to proto, že se výroba zdokonalila natolik, že dnes na příklad se nepoužívá jako hlavní součásti k ztužování umělých tuků loje, nýbrž dnes možno přídavkem vodíku ztužovati tuky bez přídavku tuků živočišných, poněvadž výroba margarinu je dnes možna z emulsí, které pohltí množství vody. Tak na př. margarin mléčný pohltí 14% vody, margarin solný 17 až 18% vody, čili tímto způsobem a bez zákona, ba před zákonem již jakost tuků byla zhoršena. A kdo z toho měl prospěch? Ne konsument, nýbrž výrobce, a proto právem zdaňuje vláda přídavek vody.

Pokud se týká vývodů pana kol. Pika, poukazuji, že dovoz sádla, o němž vážený pan kolega mluvil, je plus a že jej nelze dobře spojovat s výrobou umělých tuků, poněvadž právě tento dovoz, který po většině jde ze států sousedních, Rumunska, Jugoslavie a Dánska, přináší nám veliký národohospodářský prospěch, neboť jmenované státy odebraly r. 1935 od nás za 1.536 milionů zboží, tedy odběrem sádla, tuků živočišného, podporujeme zaměstnanost našeho průmyslu, a v tom směru také měla by se brát naše celá politika.

Vážený pan kol. Böhm v argumentaci proti umělým tukům hlavně zdůrazňoval závadu, že kontingent pro výrobu umělých tuků nebyl správně rozdělen. Já s ním souhlasím, a to v tom směru, ze tento kontingent finančními operacemi a afilací podchytil známý koncern, který z celkové výroby dodává na náš trh 2.900 vagonů. Když to porovnáme s celkového stanoviska, vidíme, že ze 47 výroben je pouze 12 výroben českých, které nemají ani 25 % kontingentu. Tedy o nějaké nacionální politice ve směru hospodářském nebo o útisku nelze mluvit, ba naopak, kdybychom k tomu připojili ještě hlavní důvod, jímž chceme, aby závody, které jsou nutné pro obranu státu, byly v bezpečí, musili bychom doplnit, že největší podniky, které vyrábějí skoro polovinu kontingentu, nalézají se na dostřel pušky od hranic. Jestliže se vláda snaží přesunouti výroby do krajů vnitrozemí, je to politika s tohoto stanoviska naprosto správná.

Jinou kapitolou je ovšem kritika osnovy zákona, ne mého návrhu, se strany p. inž. Schwarze. P. inž. Schwarz kritisuje důvodovou zprávu a ducha osnovy zákona vůbec nerozumí, jaký cíl sledovala vláda, a chce tomuto váženému shromáždění imputovat, že je v této osnově něco záludného. Mohl bych říci, že každý hádá podle své planety. Vláda předložila naprosto jasný návrh zákona a jenom analfabet, který neumí číst, může hledat v zákoně, co tam není. (Tak jest!) Jestliže v důvodové zprávě bylo použito termínu, že tato daň je spotřební, a jestliže já jsem v argumentaci řekl, že je to daň fiskální, na jádru věci to nic nemění, poněvadž se domnívám, že i daň spotřební může platiti výrobce. A o to zde jde: Má ji platit výrobce, který má dobré zisky, a §em 16 má býti ochráněn konsument před zvyšováním cen umělých tuků.

Hlavní věcí, o které se pan inž. Schwarz nezmínil, ale kterou osnova zákona sleduje, je zahájení určitého pořádku a hlavně kontroly ve výrobě umělých tuků. Chci upozorniti toto slavné shromáždění, že výroba margarinu je internacionála, něco @ la Fénix, která jako Fénix má své výrobny v Rakousku, v Polsku, v Německu, ale své sídlo má ve státě, kde se neplatí žádná daň, v Lucemburku. Výsledek této taktické politiky, za niž lámal kopí p. inž. Schwarz, je, že se zastřeným způsobem z těchto států odvážejí valuty, neplatí se daně, daně se, řekl bych, přímo defraudují, neboť se fakturují suroviny za daleko vyšší ceny než na světovém trhu.

Ovšem p. inž. Schwarz, aby před tímto váženým shromážděním oslabil osnovu zákona, používal zde poměrně neobvyklých argumentů. Řekl, že v této osnově zákona má zemědělství najíti zvláštní uspokojení, a s tím spojoval i nesprávnost celé naší hospodářské politiky, když tvrdil, že není pro stát rozhodující a nemá to valný význam, jak vypadá obchodní bilance státu, že výměna zboží je nezdravá - a to je také pravda - jenže jsme neslyšeli, jak chce pan inž. Schwarz donutiti ostatní státy, aby od nás odebíraly a hlavně aby také platily, poněvadž není umění prodat, nýbrž umění je dostat peníze. My máme již více než 3 1/2 miliardy zamrzlých peněz, kterých bychom v našem hospodářství potřebovali. P. inž. Schwarz chtěl přesunout odpovědnost za tuto věc na vládu tím, že nějakým zvláštním způsobem forsíruje zemědělství, a jako příklad uvedl, že je nesprávné, kdyby třeba v malém, uvnitř státu pekař nechtěl krejčímu dáti za šaty více, než kolik od něho utržil za chléb. To by byla tatáž argumentace, která souvisí se stálými výtkami proti nadprodukci, jako v oné historii, kdy byl odsouzen krejčí k popravě, a poněvadž byl jen jeden krejčí, tak měl býti pověšen kovář, poněvadž byli dva. A poněvadž je nadprodukce v zemědělství, tak má býti obětován zemědělec. Tento výklad, pánové, nelze se stanoviska demokratického vůbec akceptovati, byl by naprosto nesprávný, právě tak jako argumentace, jíž jsem tuto osnovu zákona podporoval, že totiž je již poskytnuta ochrana jiným odvětvím, tak na př. automobilismu, kde jsem ovšem nepoužil rčení, jakoby bylo toto clo zabíjelo automobilismus. Řekl jsem, že slyším, jak se říká, že to či ono odvětví nebo opatření zabíjelo automobilismus.

Ale, vážená sněmovno, vždyť musíme říci, že již jednou byla zde nabídka, aby se zrušila všechna cla pro všecky produkty, aby tak podle názoru p. inž. Schwarze byl vystaven celý náš trh průvanu. Ale každý logicky myslící člověk ví, že by to bylo zničení poměrně slabého československého průmyslu a proto celní ochrana i jiná opatření v dnešním hospodářském zmatku jsou naprosto odůvodněná a správná (Výkřiky posl. inž. Schwarze.) a vláda činí zde opatření, která již všecky ostatní státy udělaly a s nimiž přicházíme teprve jako poslední. Máme zde přece denní příklady, jak také diktát ve snižování cen se nepodařil, když již p. inž. Schwarz kritisuje snahu vlády o usměrnění hospodářství. Vždyť víme velmi dobře, že Francie nastoupila opačnou cestu, cestu deflace, a nedekretovala nižší ceny; pšenice měla se sice podle vládního nařízení prodávati o 30 franků níže, ale pšenice neposlechla. Proto také nemůže zde býti výtka, že by politika usměrněného hospodářství směrem nahoru, tak, jak ji vláda a předseda vlády dr Hodža ohlásil, byla nesprávná. Naopak dnes při rozbití všech spojení s ostatními státy musíme se spoléhati na sebe a uvnitř státu musí býti zvyšována kupní schopnost obyvatelstva, poněvadž se nemůžeme spoléhati na cizinu. Kdybychom chtěli jíti směrem p. inž. Schwarze, znamenalo by to, že bychom musili dovážeti ze států nejlevnějších, států dumpingových, kde žije obyvatelstvo, t. j. dělník i rolník, na nízké úrovni, a to by se asi p. inž. Schwarzovi líbilo. (Posl. Schwarz: Nikoliv!) V takovém směru pokračovati nemůžeme a proto právem se vláda snaží, aby v těchto přechodných dobách, jichž konce nevidíme ani my, ani p. inž. Schwarz, umožnila všem složkám našeho hospodářství, aby jakž takž tuto krisi překonaly. Myslím, že každý objektivně myslící člověk ví, že tato krise neskončí za rok, možná že ani ne za 10 let, a proto musí vláda tyto zásahy a tato opatření dělati, poněvadž je odpovědna za existenci tisíců obyvatel.

Vážení pánové, vydali jsme zákon na obranu státu. Tento zákon, jakož i jiná opatření jsou zákony na obranu našeho hospodářství. Tato slavná sněmovna schválila již vícekrát obranná opatření, jež nejsou naším cílem, nýbrž prostředkem. Poněvadž doba je vážná a bude ještě vyžadovat jiných zásahů, musel se státi tento zásah na účet těch, kdož krisí nejméně trpěli. Prohlašuji znovu, že nejméně utrpěl touto krisí průmysl margarinářský, a proto bez dalších ohrožení, jakož i cenových otřesů snese dobře i tuto dávku, ba snesl by i vyšší. Proto je tato osnova zákona naprosto odůvodněná a věcná a doporučuji proto vážené sněmovně, aby tuto snahu vlády podporovala a tuto osnovu schválila. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 18 paragrafů ve třech oddílech, nadpis zákona, nadpisy oddílů a jednotlivých paragrafů a úvodní formuli.

Poněvadž jsou podány návrhy, mám v úmyslu dáti hlasovati takto:

Nejprve budeme hlasovati o návrhu posl. Hodinové-Spurné na přechod k pořadu.

Nebude-li tento návrh přijat, budeme hlasovati meritorně o osnově samé, a to nejprve o celé najednou v úpravě návrhů posl. inž. Peschky, dr Peterse a Kliebera.

Kdyby osnova v této úpravě nebyla přijata, hlasovali bychom o celé osnově v úpravě návrhů posl. Křemena, R. Chalupy, F. Richtera, Vičánka, Ostrého, Tauba a Viereckla.

Kdyby ani tato úprava nebyla přijata, hlasovali bychom pak podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich.

Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Hodinové-Spurné na přechod k pořadu přes celou osnovu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut. (Hluk.)

Prosím o klid.

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona v úpravě návrhů posl. inž. Peschky, dr Peterse a Kliebera, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tato úprava je rovněž zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou zákona v úpravě, kterou navrhují posl. Křemen, R. Chalupa, F. Richter, Vičánek, Ostrý, Taub a Viereckl a jejíž přijetí doporučuje pan zpravodaj, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala osnovu tuto v úpravě návrhu posl. Křemena, R. Chalupy, F. Richtera, Vičánka, Ostrého, Tauba a Viereckla ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle § 54 odst. 1 jedn. řádu, aby o této osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o dani z umělých jedlých tuků (tisk 490).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Hrubý: Nejsou.

Předseda (zvoní): Není jich.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přikročíme k dalšímu odstavci pořadu, jímž jest:

2. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Č. Lípě v trestní věci posl. Maye (tisk 413).

Zpravodajem je za omluveného p. posl. dr Neumana p. posl. Lichner. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Lichner: Slávna snemovňa!

Imunitný výbor usniesol sa doporučiť posl. snemovni, aby žiadosti kraj. súdu v Čes. Lípe zo dňa 17. marca 1936, č. Tl 5/36, za súhlas s trest. stíhaním posl. Maya pre prečin proti bezpečnosti cti podľa zákona o ochrane cti nebolo vyhovené.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Maye.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Maye.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

3. Zpráva výboru imunitního o žádosti vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. Bečko (tisk 414).

Zpravodajem je za omluveného p. posl. dr Neumana p. posl. Lichner. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Lichner: Slávna snemovňa!

Imunitný výbor sa usniesol doporučiť posl. snemovni, aby žiadosti vrch. štát. zastupiteľstva v Bratislave zo dňa 25. marca 1936, č. 3155/36, za súhlas s trest. stíhaním posl. Bečku pre prečin podľa §u 1 a §u 2 zákona č. 108/1933 Sb. z. a n. nebolo vyhovené.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Bečko.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Bečko.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest;

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti okres. soudu v Hostinném v trest. věci posl. Hollubeho (tisk 415).

Zpravodajem výboru je za omluveného posl. dr Neumana opět p. posl. Lichner. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Lichner: Slávna snemovňa!

Imunitný výbor sa usniesol doporučiť posl. snemovni, aby žiadosti okr. súdu v Hostinném zo dňa 23. marca 1936, č. Nt 7/36, za súhlas s trest. stíhaním posl. Hollubeho pre prestupok podľa §u 2 zákona č. 108/33 Sb. z. a n. bolo vyhovené, poneváč neshľadal dôvodu pre jej zamietnutie.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Hollubeho.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Hollubeho.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

5. Zpráva výboru imunitného o žiadosti okres. úradu v Žluticích v trest. veci posl. Kliebera (tisk 416).

Zpravodajem výboru je p. posl. Lichner. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Lichner: Slávna snemovňa!

Okr. úrad v Žluticiach žiada o vydanie k trest. stíhaniu posl. Kliebera pre prestupok, ktorého sa mal dopustiť tým, že ačkoľvek v republike nenadobudol si akademický titul doktora, tento titul preca užíva.

Imunitný výbor jednajúc o tejto záležitosti navrhuje posl. snemovni, aby posl. Klieber k trest. stíhaniu nebol vydaný.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Kliebera.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Kliebera.

Tím vyřízen jest 5., poslední odstavec pořadu.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na dnešní den posl. Zupkovi, Nepomuckému, Borkaňukovi, dr Roschemu, inž. Künzelovi, dr Kellnerovi, dr Zippeliusovi, Hirtemu, Soglovi, Fr. Němcovi, dr inž. Touškovi.

Omluvili se

nemocí posl. Petr, Kopřiva, Vallo, Kosik, Hodinová-Spurná.

Rozdané tisky

mezi schůzí:

Interpelace tisk 492 (I až III).

Odpovědi tisk 481 (I až XII).

Z iniciativního výboru

ve schůzi konané dne 5. června 1936 přikázány k řádnému projednávání návrhy výborům:

zemědělskému a rozpočtovému tisky 434, 436, 439, 441, 444, 455, 456, 458, 464, 465, 477, 479, 480, 486, 488 a 489;

ústavně-právnímu tisky 428 a 443;

ústavně-právnímu a rozpočtovému tisk 484;

živn.-obchodnímu tisk 440;

kulturnímu tisk 445;

kulturnímu a rozpočtovému tisky 454 a 457;

rozpočtovému tisk 448;

soc.-politickému a rozpočtovému tisky 466, 478 a 482;

soc.-politickému, rozpočtovému a technicko-dopravnímu tisk 442;

soc.-politickému, rozpočtovému a brannému tisk 483.

Předseda sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v úterý dne 9. června t. r. o 3. hod. odpol. s

pořadem:

1. Zpráva výboru živn.-obchodního o usnesení senátu (tisk 381) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 128 a 163) o hubení škodlivého živočišstva kyanovodíkem, ethylenoxydem a chlorpikrinem (tisk 398).

2. Zpráva výborů živn.-obchodného a zahraničného o vládnom návrhu (tisk 431), ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu k prejavu súhlasu dodatková dohoda k obchodnej úmluve medzi republikami Československou a Francúzskou zo dňa 2. júla 1928, podpísaná v Prahe dňa 9. apríla 1936 a uvedená v prozatímnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 24. apríla 1936, č. 106 Sb. z. a n. (tisk 449).

3. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Chebu v trest. věci posl. Sandnera (tisk 418).

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Mar. Lázních v trest. věci posl. dr Köllnera (tisk 419).

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Šumperku v trest. věci posl. F. Nitsche (tisk 429).

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trest. v Praze za souhlas s vydáním posl. Synka (tisk 452).

Schůze skončena v 1 hod. 28 min. odpol.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP