Úterý 26. května 1936

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Onderčo, Langr, Košek, Mlčoch, Taub.

Zapisovatelé: Dubický, Pik.

219 poslanců podle presenční listiny.

Členové a zástupci vlády: předseda vlády dr Hodža; ministři dr Dérer, dr Kalfus, Tučný; za ministerstvo spravedlnosti odb. rada dr Loula a stát. zástupce dr Sommer.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 30 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na dnešní a zítřejší den: posl. dr Kugelovi, Borkaňukovi; na týden posl. dr Markovičovi; na tento týden posl. Devečkovi, F. Nitschovi.

Omluvy.

Lékařská vysvědčení předložili: posl. Bródy, dr inž. Fulík, Révay, dr Korláth, Onderčo.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečnou omluvu posl. J. Sedláčka na 14. a 15. května t. r.

Změny ve výborech.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. dr Meissnera za posl. Polacha; klub poslanců "Országos keressztény - szocialista, Magyar nemzeti párt és Zipser Deutsche Partei" posl. A. Nitsche za posl. dr Holotu.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. Tichého za posl. Fr. Langra.

Od vlády došlo.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 22. května 1936, č. j. 11.668/1936 m. r., že vláda předložila senátu NSRČ k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona o dobrovolném zastavení, postupu a poukázce pohledávek za státem nebo fondem pod veřejnou správou.

Došlé spisy.

Dotazy:

posl. A. Nitsche ministrovi vnitra a ministrovi financí, že se v okrese kremnickém na Slovensku nepřihlíží k němčině jako ke kvalifikovanému menšinovému jazyku (č. D 126- IV);

posl. Neumeistra:

min. vnitra ve věci zastřelení nezaměstnaného dělníka (č. D 132-IV),

min. financí:

ve věci trafiky ve Vysokém Mýtě (č. D 133- IV),

ve věci trafiky v Bubenči (tisk 134-IV).

Odpovědi:

min. nár. obrany na dotazy:

posl. Neumeistra č. D 65-IV,

posl. Jarosse č. D 85-IV;

min. zahraničních věcí na dotaz posl. dr Goldsteina č. D 79-IV;

min. vnitra na dotazy:

posl. dr Eichholze č. D 102-IV,

posl. V. Sedláčka č. D 72-IV,

posl. F. Richtra č. D 76-IV,

posl. Hintermüllera č. D 105-IV,

posl. dr Kellnera č. D 78-IV;

min. financí na dotazy:

posl. Šamalíka č. D 96-IV,

posl. dr Goldsteina č. D 62-IV a č. D 100-IV;

min. zemědělství, vnitra, veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na dotaz posl. Stanislava č. D 33-IV;

min. spravedlnosti na dotaz posl. Döllinga č. D 108-IV.

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Vládní návrhy tisky 468 a 471 - přikázány výboru ústavně-právnímu, tisky 472 a 473 - přikázány výboru rozpočtovému.

Zprávy tisky 452, 453, 459, 460, 462, 463.

Interpelace tisk 446 (I až XXIII).

Odpovědi tisky 447 (I až XII), 461 (I až XXVIII).

Návrhy tisky 454 až 458, 464 až 466 přikázány výboru iniciativnímu.

Těsnopisecké zprávy o 37., 39. a 41. schůzi posl. sněmovny.

Výboru imunitnímu

přikázal předseda žádosti:

kraj. soudu v Opavě ze dne 9. května 1936, č. Nt IX 7/36 za souhlas s trest. stíháním posl. inž. Künzla pro přečiny podle § 14, č. 5 zákona č. 50/1923 Sb. z. a n. (č. J 144-IV),

kraj. soudu v Mostě ze dne 18. května 1936, č. Nt XI 69/36 za souhlas s trest. stíháním posl. inž. Schreibera pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 1 zákona č. 50/23 Sb. z. a n. (č. J 145-IV).

Předseda (zvoní): Ke slovu se přihlásil pan ministr financí dr Kalfus. Dávám mu je.

Ministr financí dr Kalfus: Slavná sněmovno!

Není tomu dávno, kdy Národní shromáždění schválilo osnovu zákona o obraně státu. Navazujíc na tento rámcový zákon předkládá vláda Národnímu shromáždění osnovu zákona o půjčce na obranu státu, malou sice svým slovním rozsahem, ale velikou a důležitou pro svůj účel, to jest opatření finančních prostředků na obranu státu. Jsem přesvědčen, že o jejím významu a vážnosti nepohybuje žádný konstruktivní činitel v tomto státě a že také Národní shromáždění uzná její samozřejmost. Dovolte mi proto, abych při podání této tak závažné osnovy podal stručný výklad o jejím účelu nejen s hlediska obecného, nýbrž zvláště s hlediska finančně-politického.

Není pochyby, že k přípravě obrany pro případ jakéhokoliv nebezpečí je potřeba lidí a technické výzbroje. Tato technická výzbroj stává se v poslední době čím dále důležitějším činitelem obrany státu, a to bez rozdílu, jde-li o národy a státy veliké nebo malé.

Pro nás jako stát početně malý je technická obrana dvojnásob důležitá, poněvadž při daném počtu obyvatelstva nemůžeme postaviti na obranu státu mnohamilionových armád; ale ani takovéto armády by nám nebyly nic platné, kdybychom je nemohli technicky řádně vyzbrojiti a zásobovati. A tak stává se technická obrana nejdůležitějším prostředkem vojenské bezpečnosti státu.

To není nový poznatek. Vždyť všechny výboje a všechny obrany v historii národů a jejich výsledek závisely vždy na převaze technické, jež byla zpravidla v příčinné souvislosti s rozvojem kulturním a hospodářským. I ve své historii máme příklad, že jsme dovedli nahraditi technicky, čeho se nám nedostávalo na počtu. Dokázali jsme to skvěle v dobách husitských, kdy po prvé jsme se hájili a vítězili převahou technickou, v té době nejvyspělejší a nejpokročilejší. Husitské vozové hradby staly se tehdy proslulými právě pro svůj účelný způsob použití k obraně. Ale i jiné tehdejší technické prostředky obranné neobyčejně zvětšovaly naši vojenskou pohotovost a zdatnost.

Také dnes máme při svém kulturním a hospodářském rozvoji všechny předpoklady, abychom se pro obranu státu připravili po stránce technické dokonale. Máme vyspělý průmysl, máme dovedné dělnictvo, máme také bohaté zdroje přírodní a obětavé občany.

Osnova zákona, která se vám dnes předkládá, má za účel dohoniti, co dosud nebylo ještě připraveno, zabezpečiti obranu a zmodernisovati organisaci armády po stránce technické. Půjde o to, abychom v prostředcích obrany nezůstávali pozadu za státy ostatními. Vláda zde koná jen svoji povinnost vůči občanstvu tím, že provádí postupně všechna opatření nutná k zabezpečení existence státu, jeho demokratické formy a pro bezpečnost jeho obyvatelstva. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Ministr dr Kalfus (pokračuje):

O tom, že u nás jde jen a jen o prostředky obrany a že jsme neměli a nemáme na mysli kohokoliv ohrožovati, nemůže nikdo pochybovati. Celá naše zahraniční a vnitřní politika jest toho dokladem.

Praktické výsledky těchto opatřen se ovšem neprojeví jenom v otázkách branosti, nýbrž stejně rozsáhlou měrou i na poli hospodářském, zejména soc.-politickém. Půjde o rozsáhlé pracovní příležitosti, které mohou zmenšiti počet nezaměstnaných a zvýšiti příležitosti ku práci. Vláda při tom bude pečovati, aby tyto nové investice byly řízeny právě přihlížením k současnému problému nezaměstnanosti, aby rozšíření pracovních možností nebylo jednostranné, nýbrž aby bylo rozšířeno na pokud možno co nejvíce odvětví průmyslových.

Na všechny tyto investice jest však potřebí peněz. Tyto peněžní prostředky nelze za dané finanční situace státu obstarati z běžných příjmů, poněvadž dokonalá a zejména technická výzbroj vyžaduje mimořádných značných nákladů, kterých nelze krýti v rámci běžného hospodaření státu. Vidíme to ostatně na všech a to i bohatých státech, které neváhaly pro své vojenské zabezpečení věnovati miliardové částky opatřené rovněž úvěrem. Proto vláda hodlá, jakmile obdrží k tomu zmocnění od Národního shromáždění, obrátiti se k obyvatelstvu s výzvou k upisování půjčky na obranu státu. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Ministr dr Kalfus (pokračuje): Tato půjčka má býti dlouhodobá a slosovatelná v padesáti letech, shodná ve svém úročení a umořování s typy unifikačních půjček podle právě vydaného zákona o výměně dluhopisů vnitřního dluhu. Půjčka bude pro uložení peněz výhodná, takže nejde pro upisovatele o žádnou oběť, nýbrž naopak znamená dobré uložení peněz. Pro běžné úpisy má býti půjčka zúročena 4 1/2% jako u většiny našich státních dluhopisů.

Kromě 4 1/2 % dluhopisů hodlá finanční správa nabídnouti upisovatelům půjčku 3%, která bude osvobozena od daně důchodové. Toto osvobození znamená, že finanční správa si vybírá daň důchodovou ve snížené úrokové sazbě. Je to s tohoto hlediska první typ státního dluhopisu, u něhož má býti daň důchodová vybírána u pramene. Státní správa volí zde jednoduchou formu snížení úrokového výnosu místo toho, aby daň důchodovou vybírala dosavadním způsobem. Výnos úrokový tohoto 3% typu dluhopisů nebude proto třeba ani přiznávati k dani důchodové. S touto výhodou jest spojena pro upisovatele 3 % dluhopisů další výhoda, t. j. úplná amnestie daňová, která znamená, že není třeba dodatečného přiznání z kapitálu použitého k jejímu úpisu.

Bude nejen přirozenou povinností, nýbrž přímo svrchovaným zájmem každého občana, aby podle svých sil přispěl ke zvýšenému zabezpečení státu, k jeho obraně a tím i obraně vlastní.

Jak jsem již poznamenal, je půjčka dobrým uložením peněz. Již dosavadní vývoj našeho státního úvěru a úvěrové politiky ukazuje, jak bezpečným a výhodným ukládacím prostředkem stal se náš státní papír od té doby, co vláda, resp. finanční správa soustavně pečuje o jeho stabilitu prostřednictvím Reeskontního a lombardního ústavu. Způsob dlouhodobé půjčky volíme přes to, že bychom byli měli možnost si prozatím opatřiti peníze krátkodobými úvěrovými operacemi, jak ukazuje úspěšné upisování státních pokladničních poukázek v poslední době. S hlediska kreditně-politického volíme však půjčku dlouhodobou, tedy způsob s hlediska úvěrového vhodnější. Chtěl bych při této příležitosti říci několik slov o naší úvěrní politice poslední doby.

Veliké úvěrové potřeby posledních let v souvislosti s novými mimořádnými vydáními na obranu státu ukazují zde na nutnost a důležitost dobře fungujícího peněžního trhu, a to tím spíše, když v letech předchozích bylo nutno klásti na něj mimořádné nároky za poměrů relativně těžkých.

Průběhem krise končilo státní hospodářství schodky, které bylo nutno hraditi úvěrovými operacemi. Proto bylo potřebí vésti kreditní politiku tak, aby výdaje na státní dluh netlačily tolik na ostatní položky rozpočtové. Důsledek této politiky bylo snižování úrokových sazeb. Tak jsme přešli u půjček dlouhodobých z dřívějšího standardu na nynější 41/2% standard úrokový. U krátkodobého dluhu je výsledek ještě pronikavější. Na počátku krise v těžkých dobách úvěrových jsme byli nuceni emitovati pokladniční poukázky s výnosnosti 8%. Naproti tomu při poslední prolongaci poukázek jsme dospěli k poukázkám 33/4%.

Stav tento není jenom výsledkem všeobecné úpravy úrokové. Bylo třeba k němu pracovati kromě toho řadou soustavných opatření sledujících usnadnění a zlevnění úvěru. Jsou to především zjednání pořádku v peněžnictví bankovním zákonem z r. 1932 a zřízení Reeskontního a lombardního ústavu r. 1934. Mimoto usnadňován byl levný úvěr přejímáním státních záruk za průmyslové, finanční a vývozní úvěry a úvěry samosprávy. Značně přispěly také dodavatelské poukázky, nově zavedené bursovní lombardy a rozhodnutí Národní banky o poskytování úvěrů průmyslových a úvěrů na financování obilní sklizně.

Všechna tato opatření vykonala na trh státních papírů pronikavý vliv, který se projevil vzestupem indexu státních půjček r. 1935 proti r. 1934 o 10.5% a způsobil, že zejména úrok z pokladničních poukázek státních klesl automaticky až na 33/4 %; trh státních papírů se v důsledku toho přizpůsobil také bez otřesů 41/2 % úrokové úrovni původně uvedené v život cestou zákonnou. Konsolidace úvěrového trhu pokračuje i dále, jak je patrno z poslední (květnové) prolongace pokladničních poukázek, kdy se podařilo při prolongaci umístiti veliký počet 33/4% pokladničních poukázek tříletých. Na této cestě konsolidace krátkodobého dluhu musí býti i dále pokračováno.

Krátkodobý dluh dosahuje však již relativně vysokých částek, takže by mohl způsobiti poruchu peněžního trhu, zejména při větší peněžní potřebě, která by vyplývala z oživení hospodářství. Z toho důvodu nemohla se finanční správa rozhodnouti při financování tak důležitých vydání pro formu krátkodobého úvěru.

Navrhovaný způsob dlouhodobé půjčky podává zároveň program budoucí úvěrní politiky státu, při jejímž provádění vláda hodlá setrvati na dosavadních zásadách úvěrové a měnové konsolidace.

Další zárukou stability a bezpečnosti státního úvěru je finanční rovnováha státu, která se stala programem všech našich vlád a jež musí zůstati nezvratnou zásadou naší finanční politiky vůbec. Snad mi může někdo namítnouti, že naše krisové hospodářství končilo v posledních letech schodky přes formální rovnováhu rozpočtovou. Je tomu tak, ale příčiny těchto schodků ležely z největší části mimo nás a zvláště nemohou býti přičítány tomu, že by snad naše finanční politika posledních let krisových nebyla vyvíjela dosti úsilí ke skutečné rovnováze státního hospodářství. Byla provedena řada opatření legislativních i administrativních ke snížení výdajů, jež v rozpočtu 1934 klesly pod 8 miliard proti dřívějším téměř 10 miliardám, počítáme-li v to vydání, jež v dřívějších letech do rozpočtu nebyla pojata.

Také ve směru příjmovém byly učiněny kroky k dosažení rovnováhy. Ale všechna tato opatření nebyla s to čeliti ustavičnému krisovému propadání se hospodářství.

Opakuji věci známé, poukazuji-li na příčiny schodků státního hospodářství v letech krise. Je to na prvém místě shroucení našeho zahraničního obchodu o plné dvě třetiny ve srovnání s dobou před krisí, které způsobilo pokles výnosů podniků a tím i pokles národního důchodu. Shroucení cen, které bylo průvodním zjevem světové krise, bylo další příčinou velikého snížení výnosu podniků, ba vedlo ve velmi četných případech k jejich úplnému zániku. To všechno mělo ovšem vliv na pokles národního důchodu a v dalším i na výnos veřejnohospodářských příjmů, který se snížil o miliardové částky. Naproti tomu přistoupila nová značná vydání, která vyrostla jako samozřejmý důsledek světové hospodářské krise a jichž za daného stavu nebylo možno z největší části zameziti. Jsou to vydání na nezaměstnané, jakož i výdaje na schodky našich podniků, zvláště státních drah, a kromě toho některé výdaje další. Za této situace není pochyby, že sebe lépe připravený rozpočet nemohl býti dodržen.

Naproti tomu můžeme dnes konstatovati, že se po devalvaci z r. 1934 zastavilo propadávání hospodářského života, naopak v poslední době můžeme konstatovati pomalé jeho zlepšování. Vidíme na indexech výroby, jako na př. uhlí a železa, dále na železniční dopravě, na vzrůstu počtu zaměstnaných osob, jakož i na rozsahu zahraničního obchodu, že ve srovnání se stejnou dobou roku loňského vykazuje naše národní hospodářství vzestupnou linii. Dá se očekávati, že se tento stav projeví z části také na státních příjmech. Nelze ovšem činiti jednostranných závěrů ze zvýšených daňových příjmů za první 4 měsíce letošního roku. Jde totiž z největší části o mimořádné platby na daně a daň z obratu, které jsou pouhými zálohami na tyto daně splatné koncem roku, z menší části je však vzrůst také v příjmech, kde bonifikace nebyly poskytnuty. Proto můžeme souditi, že příznivější hospodářský vývoj se projeví i poněkud lepším výsledkem veřejnohospodářských příjmů. Můžeme-li tedy konstatovati, že se hospodářská situace stabilisuje, musíme tím spíše věnovati všechnu pozornost pořádku a rovnováze ve státním hospodářství.

Tato rovnováha jest tím důležitější, když se ukazuje nutnost nových vydání na vybudování obrany státu. Mimořádná vydání budou nepochybně znamenati oběti pro poplatníky, poněvadž bude nutno rozpočtově zajistiti úrokovou a umořovací službu nové půjčky. Tato oběť bude jistě snesitelná, bude-li občanstvo míti vědomí, že správa věcí státních je vedena v duchu pořádku a konsolidace (Hluk.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP