Čtvrtek 5. března 1936

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. dr Fencik. Dávám mu slovo.

Posl. dr Fencik (rusky): Slavná sněmovno! Dovolte, abych předložil svůj návrh týkající se osnovy zákona o ochraně honitby proti pytlákům a proto stručně vyložil, proč se zvláště tato osnova musí změniti. Tato osnova zákona by se měla změnit proto, že pokud jde o Podkarpatskou Rus, nejen nic neposkytuje, nýbrž způsobí ještě více škody.

Dovolte, abych předložil svůj návrh k této osnově zákona, a to takto:

§ 1: 1a. Krádeže se dopustí a trestá se podle ustanovení hlavy XXVI zák. čl. V z roku 1878 a podle §u 48 a §u 49 zák. čl. XXXVI z roku 1908, kdo si přivlastní jakýmkoliv způsobem zvěř, na kterou právo honební přísluší jinému.

2b. Lovení zvěře v odst. 1 tohoto paragrafu uvedené zakládá pokus krádeže a trestá se podle ustanovení hlavy IV a XXVI zák. čl. V z roku 1878 a §u 48 a §u 49 zák. čl. XXXVI z roku 1908.

§ 2: Kdo sice bez úmyslu krádeže uloví, poraní nebo jakýmkoliv jiným způsobem poškodí zvěř, na kterou právo honební přísluší jinému, nebo v lovišti, ve kterém právo honební přísluší jinému, hnízda ptáků ničí, vajíčka odnímá, dopustí se přečinu poškození cizího majetku, trestného podle ustanovení hlavy XXXVI zák. čl. V z roku 1878.

Dále jako § 3 nastoupí § 2 návrhu zákona předloženého výborem ústavně právním a jako § 4 nastoupí § 3.

Než přistoupím k rozboru těchto tří paragrafů osnovy zákona, dovolím si tázati se, proč ministerstvo užívá starého maďarského zákona, který od prvního do posledního svého paragrafu neodpovídá moderním požadavkům života?

R. 1929 byl vydán tak zv. malý honební zákon a předpokládalo se, že je to jen dočasně a že brzy bude vydán nový, modernější a úplný zákon pro celou republiku. Ale uplynulo 7 let a v této otázce byly přijaty jen tři paragrafy, nedávající odpovědi na nejpodstatnější otázku o náhradě škod, které divoká zvěř působí obyvatelstvu (kance a medvědy). Tato otázka jest zvláště ožehavá na Podkarpatské Rusi. Že tak důležitá otázka nebyla do zákona tisk 292 pojata, činí jej jednostranným a proto nevyhovuje zájmům širokých vrstev našich zemědělců a všeho obyvatelstva. Nelze podporovati a přijímati ne dosti vážné a jednostranné návrhy zákonů, když život velitelsky vyžaduje všestranného, vyčerpávajícího a vážného zákona.

Předseda (zvoní): Pane řečníku, upozorňuji vás, že není přípustno, aby řeči byly čteny.

Posl. dr Fencik (pokračuje): Starý maďarský zákon z roku 1883 tak velice zastaral, že není možné jej přepracovati. Nejsou v něm obsaženy moderní požadavky o ochraně, krmení a ošetřování zvěře, zatím co zvěř a lov jsou pro Podkarpatskou Rus značným bohatstvím, pramenem důchodů této země. Počet lovců na Podkarpatské Rusi značně vzrostl, srovnáme-li jej s minulostí, a proto jest nutně potřebí i zákona, jenž nejen upravuje honitbu, nýbrž i chrání zvěř jako bohatství země. Jest potřebí všestranného zákona, který zabrání tomu, aby drahá zvěř z našich lesů zmizela.

Osnova zákona tisk 313, jež kvalifikuje pytláctví jako krádež a mění § § 26 a 27 zákona z roku 1883, právnicky neurčuje, kdo jest pytlákem. Osoby honící v cizích revírech a zabíjející tam zvěř, ale neodnášející tuto zvěř odtamtud, nemohou býti trestány podle osnovy zákona tisk 313, protože si tuto zvěř nepřivlastnily. Procházeti cizím lesem s nabitou puškou v ruce zákon nezakazuje. Právnická nepřesnost této osnovy zákona způsobí v praksi mnoho nedorozumění, pochybností a zneužití a úplně zničí honitbu v karpatských zemích a tím zničí přírodní bohatství země.

V osnově zákona tisk 313 naprosto se nevysvětluje, provinil-li se pokusem krádeže či nikoli ten, kdo chodí po lese, aby pro příští honbu určil místo, kde jest zvěř. Jinými slovy: jest stopování zvěře jako příprava ke krádeži přestupkem a podléhá trestu ?

Částka 500 Kč, určená v osnově zákona tisk 313, staví jej do rozporu s platným zákonem č. 337 z roku 1878, když určuje trest za krádež a způsobení škody spáchané se zbraní v rukou, bez ohledu na cenu věci.

Tak osnova zákona tisk 313 nedává odpovědi na životní požadavky, nevyhovuje moderním požadavkům honitby a právnicky není propracována. Podle toho bylo by prospěšnější zůstati při starém stavu, pokud jde o honitbu, a požádati ministerstvo, aby předložilo co nejdříve všestranně propracovaný návrh zákona, právnicky odpovídající jiným zákonům republiky, který bude schopen nahraditi všechny přežilé zákony v tomto oboru.

Kromě toho měl by se ve věci tohoto návrhu zákona pro Podkarpatskou Rus vysloviti i autonomní sněm Podkarpatské Rusi, o čemž se zmíním jindy.

V té formě, v jaké návrh zákona byl předložen, jej nepřijímám a hlasovat pro něj nebudu. (Potlesk poslanců nár. sjednocení.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Sandner. Dávám mu slovo.

Posl. Sandner (německy): Slavná sněmovno!

Svolali nás dnes sem, abychom dnešní schůzí zahájili jarní zasedání našich sborů. Je, myslím, příznačné pro situaci, ve které nyní jsme, že pořad první schůze našeho jarního zasedání obsahuje ze 7 bodů 5 imunitních případů a druhé dva odstavce jsou v podstatě věru úplně bezvýznamné ve srovnání s věcmi, o které dnes jde a které nyní patří k palčivým problémům státu. Mluví se zde o pytláckém zákonu pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Mohli bychom na to zde navázati a tázati se, nedospěla-li situace ve státě dnes již tak daleko, že již věc, jako otázka pytláctví, může býti východiskem k rozvinutí celého sociálního problému, neboť věci se mají již dnes tak, že na př. na Šumavě nebo v Rudohoří tisíce lidí, o jejichž existenci není nikterak postaráno, nemají jiného východiska, jak zaopatřiti rodiny potravinami, než choditi do lesa pytlačiti.

Ale když již pořad schůze, jak jest nám dnes předložen, neskýtá téměř žádné možnosti, abychom zaujali konkretně stanovisko k věcem, o které opravdu jde, chci zde použíti příležitosti a rozvinouti otázku, která se mi zdá býti nejdůležitější, protože více než všechny ostatní věci, které se dějí v poslední době, jest pro skutečné poměry v Československu příznačnou a poplašnou. Jest to před několika dny vydaný zákaz "Volkshilfe" v sedmi okresích, jako Falknov, Kraslice, Ústí n. L., a jest to především omezení, s kterým bylo uděleno další povolení "Volkshilfe" do 20. března, které praví, že má býti od nynějška "Volkshilfe" zapověděno dávati při sbírkách jistou protihodnotu ve formě známých odznaků, obětin. Myslím, že se v posledním roce věru nestal ještě případ, který naznačuje tak jasně tendenci, se kterou se dnes projednává sociální otázka, zvláště v sudetskoněmeckých okrajových oblastech.

Plně chápeme, ba jdeme tak daleko, že schvalujeme, když kontrolující úřady tam, kde se stanou přehmaty, nespravedlnosti a nepřístojnosti, zakročí a věci napraví. Jest však úplně nepochopitelné a odporuje nejprimitivnějším zásadám humanity, o které se přece právě v tomto státě tolik mluví (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.). když se při nějaké nepřístojnosti v některé rozdělovně, třeba v Bílovci, zakáže provedení obecně užitečného pomocného díla v celém okrese. Můžete-li na místo opatření, kterými pomáhá "Volkshilfe" našim krajanům trpícím nouzí, postaviti lepší opatření státu, budou naše námitky věru méně roztrpčené. Dokud však nemůžete pomocná opatření poskytovaná "Volkshilfe" nahraditi dalekosáhlými státními opatřeními, nemáte lidského ani mravního oprávnění postupovati

takto proti sudetským Němcům. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) Především jest to však, jak jsem již dříve uvedl, omezení "Volkshilfe", které říká, že jest zakázáno poskytovati protihodnoty ve formě - obětin. "Bund der Deutschen", jenž provádí "Volkshilfe", zavedl tyto obětiny, aby mohl dáti objednávky našemu domácímu průmyslu v Rudohoří, na Šumavě a v Jizerských horách. Máme obětiny ve formě malých paličkovaných krajek, malých soustruhovaných dřevěných odznaků, a to se sudetskoněmecké "Volkshilfe" zakázalo. Zakázalo se jí dáti objednávky domácímu průmyslu. (Různé výkřiky. Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Sandner (pokračuje): Nevím, zdali si Češi uvědomují, co to znamená. (Hluk trvá.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Sandner (pokračuje): Právě dnes opět prohlásil pan předseda vlády v odpovědi na interpelaci, kterou jsme podali, že jest úkolem vlády mírniti nouzi obyvatelstva a že v tomto směru věnuje vláda stejnou péči všem obyvatelům a oblastem bez rozdílu národnosti. (Různé výkřiky. - Hluk.) Musím říci, že opatřeními, jak je představuje omezení "Volkshilfe", nezdůrazňujete právě vývody předsedy vlády. Nevím, zda je vám také jasno, jaké politické důsledky takovýmito opatřeními provokujete. Nám vyčítáte radikalisování mas. Ano, táži se vás: Co to znamená, když vláda nám prostě zakáže pomáhati našim krajanům v nouzových oblastech? To jest to radikalisování. Vy sami jste to, pánové, kteří rozněcujete v pohraničních oblastech oheň, před kterým máte v nejvnitřnějším srdci strach. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

V této souvislosti bych chtěl také na tomto základním příkladu jednou ukázati na to, že právě zde jest pro vás všechny s české strany skoro jedinečná příležitost učiniti si obraz o tom, proč není možno sudetskoněmecké straně navázati vyjednávání s německými vládními stranami. (Velmi správně! - Potlesk.) Kdo kryje taková opatření a spoluodpovědně podepisuje, pánové, ten není pro nás partnerem. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid. Žádám pana řečníka, aby mluvil k věci.

Posl. Sandner (pokračuje): Jen se vžijte jednou do situace, ve které jsou dnes sudetští Němci, jen se vmyslete jednou na naše místo; co byste dělali, kdyby česká strana jednala proti vlastnímu národu, jako německé vládní strany proti svému národu? Snad by bylo v této souvislosti také vhodné poukázati jednou na to, jaká služba se těmito opatřeními prokazuje státu ve směru zahraničněpolitickém. Když celý svět ví, jak se nám špatně vede, že jsme skutečně národ před vyhladověním, ale vy sami prostě omezujete svépomocná opatření, musí věru i ten nejhloupější v zahraničí jednoho dne pochopiti, že něco v tomto státě nesouhlasí. Máte-li jako Češi na tom zájem, abyste v cizině působili dojem, že jsou u nás poměry konsolidovány, projevíte to nejlépe tím, když vyhovíte našemu požadavku a isolujete konečně jednou sociální otázku od osudných národněpolitických a stranickopolitických vlivů. Kdo dělá ze stranickopolitické nebo národněpolitické pomstychtivosti sociální politiku, ten ztratil právo mluviti jménem hladovějících a nuzných. (Potlesk.) A nyní, dámy a pánové, mohu říci jen jedno, mohu říci to, co jsme před forem této sněmovny již tak často zjistili. Máme velmi vyvinutý cit pro to, že se musí národní otázka v tomto státě velmi oparně projednávati, protože se přece vždy člověku přisuzují výroky, protože se vždy propadá chybným výkladům, takže se doslovně neví, jak se má o těchto věcech mluviti. Jde-li však o sociální nouzi, děláte-li hlad a bídu statisíců kolbištěm pro národně a stranickopolitické výměny názorů ... (Posl. Zischka [německy]: Co děláte Vy? - Výkřiky sudetskoněmeckých poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Sandner (pokračuje): ... pak prohlašujeme, že si nedáme nikdy a za žádných okolností ... (Hluk trvá.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Sandner (pokračuje): ... předpisovati, jak máme mluvit o nouzi sudetských Němců.

Předseda (zvoní): Prosím pana řečníka, aby mluvil k věci.

Posl. Sandner (pokračuje): Řídí-li se pánové z německých vládních stran při svém vystupování a taktice zájmy koalice, jest to jejich věcí. My však jsme tu, abychom mluvili za sudetské Němce. (Souhlas. - Potlesk.) A nás nebude zajímati, zda to, co říkáme, se vám nebo někomu jinému líbí či nikoliv.-(Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany. - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Šverma. Dávám mu slovo.

Posl. Šverma: Vážená sněmovno! Byl jsem pověřen klubem poslanců komunistické strany přednésti jménem tohoto klubu následující prohlášení:

Dne 3. března se konala schůze pražského lidu v přeplněné Lucerně, která s nadšením přijala výzvu naší strany i Gottvaldovu ke všem dělníkům, pracujícím rolníkům a živnostníkům, aby se spojili k boji proti reakci a kapitálu. Tato schůze však byla asistujícími policejními úředníky, dr Grimmichem a dr Dvořákem rozpuštěna. Byla rozpuštěna při výroku posl. Kopeckého o tom, že ...

Předseda (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že podle jednacího řádu není přípustno, aby četl řeč.

Posl. Šverma (pokračuje): Jest to prohlášení jménem klubu strany.

Schůze byla rozpuštěna při výroku posl. Kopeckého o tom, že sjednocený španělský lid dosáhl amnestie a že úkol pracujícího lidu Československa spočívá v tom, aby bojoval taktéž za plnou amnestii. Po těchto slovech byla schůze rozpuštěna asistujícími úředníky a bylo veliké nebezpečí, že v důsledku těchto činů dojde k nedozírným událostem, dojde ke krveprolití v Praze. Tento čin, rozpuštění veliké schůze, byl svévolným činem asistujících policejních úředníků, což nejlépe dosvědčuje skutečnost, že policejní president dr Dolejší ministr dr Černý na naši intervenci, když jsme poukazovali na pobouření, které zavládlo v sále Lucerny, rozpuštění této schůze okamžitě zrušili. Tento [ ] čin [ ] policejních úředníků pobuřuje pražský lid tím více, že se tak stalo právě v době, kdy se konala před krátkým časem Henleinova schůze (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.), kde za asistence policejních úředníků byla před smetánkou pražské fašistické společnosti a před zástupci fašistických států docela směle a drze rozvinuta hitlerovská hesla, hesla hitlerovského imperialismu.

Protestujeme co nejrozhodněji proti tomuto porušování dělnických práv a svobody. Ukazujeme na to, že nejde jen o ojedinělý případ, nýbrž o celý systém stupňující se persekuce, stupňujících se svévolných činů proti dělnickému hnutí, proti hnutí revolučnímu.

Denně jsou rozpouštěny schůze nezaměstnaných dělníků, stovky schůzí, a statisíce nezaměstnaných dělníků jsou vystavovány namnoze absolutně svévolné persekuci se strany policejních úředníků, četnických strážmistrů a okresních hejtmanů. Denně řádí nejnesmyslnějším způsobem censura, která se den ze dne zostřuje. Na důkaz toho, že na pražském censurním oddělení musejí sedět při nejmenším národně-sjednocení fašisté, chci uvésti některé příklady řádění censury v poslední době.

V jediném čísle "Rudého práva" 4. března byly zabaveny nepochopitelným a protizákonným způsobem tyto věty. Předně věta, v níž bereme v ochranu socialistické vůdce a která zní (čte): že Stoupalové, Beranové a Vraní vytáhli z čista jasna zákeřně kudlu a zašermovali jí hodně blízko krkům socialistických vůdců inu, to jim nevadí." Tato věta byla pražskou censurou konfiskována. Dále byla konfiskována věta (čte): "Dělníci jsou nespokojeni s neustálými útoky na jejich životní úroveň a demokratická práva. Žádný skutečný demokrat nemůže schvalovat ... jestliže stávkující dělníci jsou pronásledováni, jestliže antifašistický tisk je pod censurou, jestli nezaměstnaným upírají se jejich lidská a demokratická práva, zatím co reakce se bez omezování roztahuje." Tato primitivní pravda byla rovněž censurou zkonfiskována.

Dále to byla věta (čte): "Vždyť my nenabízíme socialistickým vůdcům jednotnou frontu, řekněme, k revoluci a k dobytí diktatury proletariátu. Nežádáme po nich, aby vystupovali a jednali jako komunisté." Tato věta byla nepochopitelným, nesmyslným způsobem naší censurou konfiskována.

Dále (čte): "Navrhujeme jednotný postup proti všem, kdož nezaměstnané tupí, kdož jim béřou jejich lidská a demokratická práva, kdož dělníky a ostatní pracující lid zkracují na jeho demokratických právech a pronásledují jeho organisace, funkcionáře a tisk." Všechny tyto věty nenašly milosti před zraky pražského censora.

Uvedené případy jednání policejních úředníků, rozpuštění schůze v Lucerně, zakazování stovek a tisíců schůzí nezaměstnaných, nejnesmyslnější, protizákonné a protiústavní řádění censury dokazují, že [ ] potlačují nejzákladnější práva dělnické třídy, práva lidu.

Proto dnes voláme se vším důrazem do boje proti tomuto neslýchanému a [ ] postupu státních úřadů, proti potlačování dělnických práv. Připomínáme právě dnes, po tříletém výročí Hitlerovy diktatury, že toto systematické potlačování dělnických práv, řádění fašistických elementů ve státním aparátě, toť byla cesta, která vedla ke krvavému hitlerovskému barbarství, které ohrožuje celou střední Evropu.

Bijeme na poplach tím více dnes, kdy znovu před našima očima se formuje stará prosincová fronta profesora Němce, jednotná fronta agrárníků Stoupalů, Kramářů, Henleinů a jednotná fronta, kterou jsme viděli v prosinci a která dnes znovu roste před očima pracujícího lidu a chystá se k velkým útokům na pracující lid. My zdůrazňujíce svoji ochotu kdykoliv jednati se socialistickými stranami, s jejich vůdci o jednotném skutečném boji na obranu dělnických práv, o skutečném boji proti temným reakčním cílům, zdůrazňujíce a podtrhujíce tuto ochotu, obracíme se v těchto vážných chvílích, kdy znovu přicházíme do psychologie prosincových dnů, na pracující lid, na socialistické dělníky, na naše kamarády. My je vyzýváme, aby protestovali na závodech i v místech [ ], my je vyzýváme, aby se chystali brániti [ ] demokratická práva dělnická proti útokům těch temných sil, které znovu v Československu se chystají k rozhodným útokům. (Potlesk komunistických poslanců.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP