Čtvrtek 27. února 1936

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Onderčo, dr. Markovič, Langr, Košek, Mlčoch, Taub.

Zapisovatelé: Jaša, Pik.

224 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr. Franke, Tučný.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr. Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 27 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. Šamalíkovi, Schenkovi, Hirtemu, dr. Marešovi; na dnešní a zítřejší den posl. Devečkovi, Stundovi, Schmidkemu.

Předseda konstatoval, že sněmovna je způsobilá se usnášeti, a k jeho návrhu udělila sněmovna hlasováním žádané dovolené: posl. dr. Hodinovi na dobu od 27. února do 7. března t. r., posl. Brožíkovi na dobu od 27. února do 6. března t. r. pro neodkladné zaměstnání.

Omluvili se

nemocí posl. Vičánek, Nepomucký, Klíma, Knöchel, inž. Lischka, Dlouhý, dr. Rosche, dr. Meissner.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Török, Obrlik, Remeš.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečnou omluvu posl. dr. Neuwirtha na den 20. února t. r.

Změna v klubu.

Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" oznámil přípisem ze dne 21. února t. r., že na místo dosavadního pokladníka posl. Schäfera zvolen byl pokladníkem posl. Katz.

Změny ve výborech.

Klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické vyslal do výboru rozpočtového posl. Polacha za posl. Remeše.

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal: do výboru branného posl. Vodičku za posl. Dvořáka; do výboru živn.-obchodního posl. Dvořáka za posl. Nepomuckého.

Od vlády došlo.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 21. února 1936, č. j. 3717/36 m. r., že vláda předložila senátu NSRČ k projednání a schváleníí Národním shromážděním návrh zákona o hubení škodlivého živočišstva kyanovodíkem, ethylenoxydem a chlorpikrinem.

Došlá vládní nařízení.

Předseda vlády zaslal přípisy ze dne 20. února 1936 vládní nařízení:

ze dne 24. ledna 1936, čís. 27 Sb. z. a n., o rozhodčích komisích pro stanovení cen stavebních hmot (č. j. 3670/36 m. r.) - přikázáno výborům soc.-politickému a živn.-obchodnímu;

ze dne 30. ledna 1936, č. 28 Sb. z. a n., o přechodných úlevách při placení daní přímých, daně z obratu a přepychové a dávky z majetku a z přírůstku na majetku (č. j. 3622/36 m. r.) - přikázáno výboru rozpočtovému.

Ze senátu došlo.

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisy ze dne 26. února 1936, že senát projednal a přijal ve 22. schůzi dne 26. února 1936:

osnovu zákona o zcizení některých státních nemovitostí v Kostelci n. L. (tisk 101-IV sen. 1936),

ve znění usneseném posl. sněmovnou osnovu zákona, ktorým sa opätne predlžuje účinnosť zákona zo dňa 27. marca 1930, č. 43 Sb. z. a n., o úprave užívania niektorých pastvín v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej v ročných pastevných obdobiach 1930-1932 (tisk 110-IV sen. 1936).

Došlé spisy

Dotazy:

posl. Šamalíka, F. Richtra, Martináska a Tymeše vládě ve věci elektrisace Mor. Krasu (č. D 83-IV),

posl. dr. Novotného ministru vnitra ve věci neoprávněného zatčení lékaře MUDr. Perknovského v Ledči n. S. (č. D 84-IV),

posl. Krosnáře ministru spravedlnosti o věci p. Jindř. Nerudy z Prahy Xll (č. D 86-IV).

Odpověď

min. financí na dotaz posl. Koška č. D 53-IV.

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Zprávy tisky 306 až 314, 322 až 328.

Interpelace tisky 305 (I až XXIII), 318 (I až VI).

Odpovědi tisky 298 (I až XXIV), 304 (I až X).

Návrhy tisky 301 až 303, 316, 317, 319 až 321 - přikázány výboru iniciativnímu.

Zápis o 27. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Výboru imunitnímu

přikázal předseda žádosti:

kraj. soudu v Bratislavě ze dne 20. ledna 1936, č. Nt XVIII 405/35, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 12. února 1936, č. 1481/36, za souhlas s trest. stíháním posl. Hlinky pro přečiny podle § § 1, 2, 3 zákona č. 108/33 Sb. z. a n. a pro přestupek útisku podle §u 1 zákona č. 309/21 Sb. z. a n. (č. J 122-IV),

okr. soudu v Rumburku ze dne 20. února 1936, č. Nt 31/36, za souhlas s trest. stíháním posl. Franka pro urážku na cti podle zákona č. 108/33 Sb. z. a n. (č. J 123-IV),

okr. soudu v Bánovcích nad Bebravou ze dne 20. února 1936, č. Nt 42/35, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 21. února 1936, č. 1902/36, za souhlas s trest. stíháním posl. Hlinky pro přestupek pomluvy podle §u 2 zákona č. 108/33 Sb. z. a n. (č. J 124-IV),

okres. úřadu ve Žluticích ze dne 19. února 1936, č. 4788/36, za souhlas s trest. řízením správním proti posl. Kleberovi pro neoprávněné užívání titulu doktor (č. J 125-IV),

kraj. soudu v Č. Lípě ze dne 19. února 1936, č. Nt VI 67/35, za souhlas s trest. stíháním posl. Maye pro přečin pomluvy podle §u 2 zákona č. 108/33 Sb. z. a n. (č. J 126-IV),

Odvolány žádosti imunitní.

Následkem amnestie presidenta republiky ze dne 14. prosince 1935 odvolány imunitní žádosti za souhlas s trest. stíháním:

posl. Švermy čís. J 29-IV, pres. sděl. 8. schůze (viz odst. 7 pořadu 27. schůze dne 18. února 1936),

posl. dr. Porubszkého čís. J 36-IV, pres. sděl. 8. schůze,

posl. E. Köhlera čís. J 48-IV, pres. sděl. 8. schůze,

posl. Čavojského čís. J 83-IV, pres. sděl. 11. schůze,

posl. Esterházyho čís. J 89-IV, pres. sděl. 13. schůze,

posl. Zupky čís. J 94-IV, pres. sděl. 15. schůze.

Vyloučeno z těsnopisecké zprávy.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 28. schůzi sněmovny dne 20. února 1936 projevy hrubě urážlivé z řeči posl. Kopeckého a projev ohrožující bezpečnost státu z řeči posl. Kundta.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvního odstavce pořadu, jímž jest:

1.

Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 261), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925, sjednaná v Praze dne 4. prosince 1935 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. prosince 1935, č. 253 Sb. z. a n. (tisk 273).

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. Hrubý, za výbor zahraniční p. posl. Světlík.

Dávám slovo zpravodaji za výbor živn.-obchodní, jímž je p. posl. Hrubý.

Zpravodaj posl. Hrubý: Slavná sněmovno! V souboru obchodních smluv uzavřela republika Československá s Hospodářskou unií belgo-lucemburskou dne 28. prosince 1925 obchodní smlouvu.

Při sjednávání této smlouvy bylo nutno vycházeti z faktu, že oba státy co do rozlohy i co do počtu obyvatelstva jsou poměrně malé, mají však silně vyvinutý průmysl, a v důsledku toho jsou z velké části odkázány na vývoz. Zdálo by se proto, že výměna tovarů mezi nimi bude malá a že budou spíše předurčeny k tomu, aby si vzájemně konkurovaly na zahraničních trzích.

Ve skutečnosti však statistika ukazuje, že největší dovoz a vývoz vykazují vzájemně tytéž položky, ať již jsou to živočišné nebo rostlinné produkty, textilie, chemické výrobky a kovové zboží, z čehož je vidno, že oba státy mohou vzájemnou výměnou se doplňovati.

Oba státy mají dobře organisované zemědělství, zatím co Belgie má převahu ve vývozu živých zvířat a živočišných výrobků, kterážto položka jest co hodnoty na prvém místě ve vývozu z Belgie do Československa, naopak Československo vyváží do Belgie velké množství produktů rostlinných, z nichž největší položku představuje kvalitní československy chmel.

Z průmyslových výrobků vyváží Československo do Belgie hlavně skleněné a dřevěné výrobky, všechny druhy papíru, zatím co Belgie zásobuje Československo svými výrobky průmyslu kovodělného, chemického a textilního.

Obrazem této vzájemné výměny jest i charakter obchodní bilance mezi Československem a Belgií, která je téměř vyrovnána co do množství zboží, neboť za prvních 10 měsíců r. 1935 vývoz z Československa do Belgie činil 224.000 q a vývoz z Belgie do Československa v téže době 232.000 q.

Po stránce finanční jest situace příznivější pro Československo, neboť hodnota zboží vyvezeného v této době z Československa do Belgie představuje obnos 124,294.000 franků, zatím co dovoz z Belgie do Československa 76,634.000 franků, takže jest naše bilance v tomto směru příznivější o 57,660.000 franků.

Jest samozřejmé, že za tohoto stavu se domáhala Belgie určité úpravy vzájemných obchodních styků a případně i revise některých položek celního sazebníku. Dosavadní celní sazba pro belgické zboží položka 332 b) byla 300 Kč, kteréžto smluvní clo se vztahovalo i na kůže ovčí, jehněčí, vydělané, nebarvené, a to bez další úpravy.

Podle položky č. 432 a) byla stanovena všeobecná sazba pro kožené zboží výslovně nejmenované, pouze z kůže neb spojené s obyčejnými i jemnými hmotami. Podle tohoto sazebníku vyclívaly se i kůže sešité k cídění, pro které byla stanovena sazba 2750 Kč, takže dovoz jejich klesl od r. 1930 z 15 q až na pouhé 2 q.

Při jednáních v květnu minulého roku žádali zástupci Hospodářské unie, aby při dovozu těchto koží do Československa byla stanovena zvláštní sazba na dovoz těchto sešívaných kůží, určených k cídění. S naší strany bylo toto snížení slíbeno, avšak bylo za to žádáno, aby se Hospodářská unie vzdala bezcelnosti pro pokrutiny, přiznané jí smlouvou ze dne 22. prosince 1925.

Dohoda tato byla sjednána dne 4. prosince 1935 a jest upravena třemi články, podle kterých Hospodářská unie belgo-lucemburská se vzdává bezcelnosti, přiznané jí pro pokrutiny podle čís. 653 čsl. celního sazebníku. Podle čl. II pozměňuje se celní sazba čsl. celního sazebníku 342 a) tak, že na kůže spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami stanoví se celní sazba 600 Kč za 100 kg a na pásky do klobouků 1300 Kč za 100 kg.

Podle čl. III bude míti tato dodatková dohoda stejnou platnost jako obchodní smlouva ze dne 28. prosince 1925.

I po této úpravě celního sazebníku zůstává clo na kůže sešívané vyšší nežli na kůže z jednoho kusu, takže nehrozí nebezpečí neúměrného dovozu sešívaných kůží a jest proto i dále pro Československo výhodná.

Tato dodatková úmluva byla projednána ve schůzi živnostensko-obchodního výboru dne 22. ledna t. r. a posl. sněmovně bylo navrženo toto schvalovací usnesení (čte):

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dodatkovou dohodu k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Hospodářskou unií belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925, sjednanou dne 4. prosince 1935 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. prosince 1935, č. 253 Sb. z. a n.

Jménem živn.-obchodního výboru doporučuji, aby slavná sněmovna přijala návrh tohoto schvalovacího usnesení. (Souhlas.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP