Středa 11. prosince 1935

Začátek schůze v 9 hod. 11. min. dopol.

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Langr, dr. Markovič, Košek, Onderčo, Mlčoch, Taub.

Zapisovatelé: Sivák, Vávra.

243 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr. Czech, dr. Dérer, Najman.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr. Říha; jeho zástupci Nebuška, dr. Záděra.

Místopředseda Langr (zvoní): Zahajuji 21. schůzi posl. sněmovny.

Sněmovna je způsobilá jednati.

Došel dotaz.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra (čte):

Dotaz posl. Otáhala ministrům vnitra a soc. péče o poměrech v Moravsko-slezské vzájemné pojišťovně v Brně (č. D 51-IV).

Místopředseda Langr: Od vlády došlo sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra (čte):

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 7. prosince 1935, č. j. 22.214/35 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 24. listopadu 1926, č. 218 Sb. z. a n., o původském právu k dílům literárním, uměleckým a fotografickým (o právu autorském).

Místopředseda Langr (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1.

Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 125) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1936 (tisk 150) a rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném ve 13. schůzi poslanecké sněmovny dne 14. listopadu 1935.

Zpravodajem jest p. posl. Remeš.

Budeme pokračovati v podrobné rozpravě o státním rozpočtu na rok 1936, a to o třetí části, to jest o části hospodářské, dopravní a finanční, započaté ve včerejší schůzi sněmovny.

Přihlášeni jsou ještě řečníci: na straně "proti" pp. posl. Bródy, Synek, dr. Hodina, inž. Schwarz, Danihel, inž. Richter, Zápotocký, dr. Wolf, E. Köhler; na straně "pro" pp. posl. Mrskošová, Zischka, Slavíček, Rechcígl, Rodovský, Řičář, Hladký, Kunz, dr. Kossey, Benda, Csomor, Dlouhý, F. Kučera, Němec, Révay, Ešner, Neumeister, dr. Markovič.

Dávám slovo prvnímu řečníku na straně "pro", pí. posl. Mrskošové.

Posl. Mrskošová: Slavná sněmovno! Předložený rozpočet na r. 1936 nese ještě stopy hospodářské tísně, která provázela sdělávání rozpočtů několika posledních let. I dnes vidíme v rozpočtových položkách, zejména na straně výdajové, řadu číslic, které ukazují, že nejsme dosud vyrovnáni s problémem, který nás všechny tísní a jehož vyřešení bychom si upřímně přáli, aby totiž zmizely všechny obtíže doby projevující se v nezaměstnanosti a ve všech obtížích sociálního i hospodářského rázu, které provázejí náš dnešní hospodářský život. My všichni, kdož se hlásíme k odpovědnosti, jsme povinni hledati opatření, která mají sloužiti k nápravě poměrů a ukazovati na cesty, které mohou vésti z této bědné situace.

V dnešní řeči chci poukázati šíře na jeden úsek našeho hospodářského života, který dosud nedoznal takového rozvoje a podpory, jaké si svým hospodářským významem zasluhuje. Je to část zemědělské výroby, kterou jmenujeme drůbežnictvím a na kterou z celkové výroby zemědělské, již odhaduje Zemědělský účetnicko-spravovědný ústav na číslici 22.5 miliard Kč, připadá částka 1 3/4 miliardy Kč. Je viděti, že jde o odvětví, které si zaslouží více naší pozornosti, než jsme mu věnovali snad až dosud. O tom svědčí i sám rozpočet, který v kapitole ministerstva zemědělství vykazuje podporu na drůbežnictví, rybářství, včelařství a hedvábnictví částkou 118.000 Kč.

Uvážíme-li, že z této rozpočtové položky musí býti především hrazeny výdaje zákonem stanovené, to je podpora hedvábnictví a zemědělským radám, zbývá nám z této položky celých as 15.000 Kč, kterých můžeme použíti na mimořádnou podporu této důležité výroby. Jistě kolegyně a kolegové musí uznati, že není zdravý tento poměr v hodnocení významu této výroby, která podle statistických údajů zaměstnává více než 1,700.000 podnikatelů, zejména malozemědělských podnikatelů, kteří drží skoro 18 mil. kusů drůbeže.

Právě toto odvětví dává nám možnost hledati částečné řešení současné hospodářské krise v nových zaměstnáních, která, jak vidíme v cizině, v Belgii, Dánsku, Anglii, Francii a jinde v západní a severní Evropě, poskytují značné možnosti výdělku i obživy lidem, kteří v tomto hospodářském zaměstnání mohou najíti existenci. Máme případy, že, pokud i u nás jde o specielní drůbežnické podniky, musíme ještě dnes zaměstnávati školené cizince, protože, jak kol. dr. inž. Tumlířová dovodila, chybí nám potřebné odborné vzdělání pro toto zaměstnání. Bude jistě naším úkolem, abychom v tomto směru dohonili co nejdříve to, co snad bylo zanedbáno. Je tu možnost dosáhnouti i nových podnikatelských jednotek, které v tomto oboru uživí nejen samy sebe a své rodiny, nýbrž i velkou řadu zaměstnanců, protože jde o drobnou výrobu, která vyžaduje značného počtu pomocných sil lidských.

Chci dále ukázati na jednotlivá odvětví drůbežnické výroby, jak se jeví v naší obchodní bilanci, abych dokázala, že i se stanoviska širšího můžeme učiniti řadu opatření, která by prospívala našemu vlastnímu zemědělskému podnikání v tomto oboru.

Tak na př. ve vývozu vajec jsme od r. 1921 trvale pasivní. A uvážíme-li, že pasivita za léta 1920 až 1932 u dovozu vajec dosáhla číslice více než 295,373.000 Kč, musíme se ptáti, je-li potřebí, aby tyto ohromné sumy unikaly našemu národnímu hospodářství a braly obživu velké řadě lidí, kteří by rozdělením těchto peněz mohli najíti existenci.

U tekutých žloutků a bílků vykazuje pasivita bilanční za tato léta číslici 51,214.000 Kč. A tu poukazuji na to, čeho se my zemědělci stále dožadujeme, aby i náš průmysl hledal nové možnosti výrobní, protože není potřebí, abychom v tomto případě vozili hotové výrobky z ciziny, abychom ubírali zaměstnání zdejším lidem, protože bílky a žloutky v plechovkách, kterých potřebuje naše průmyslová a živnostenská výroba, můžeme si dobře vyrobiti doma. Tu jde o nový obor hospodářského podnikání, kterému musí naše průmyslové kruhy věnovati více pozornosti než dosud.

Pokud jde o dovoz drůbeže, také zde se jeví pasivita za uvedená léta částkou 28,667.000 Kč. Zde také nám scházejí nové možnosti výrobní v tom směru, že nemáme speciálních výkrmen a dobrých chladíren, které by uskladňovaly zboží z dob přebytku do doby potřeby a tím působily k cenovému vyrovnání v tomto oboru zemědělské výroby tak, jako se toho snažíme docíliti nyní při organisování obilnářské produkce.

Jedinou aktivní položkou bilanční v této výrobě jsou husy a peří. Za uvedená léta 1920 až 1932 aktivní položka u hus je vyjádřena číslicí 123,377.000 Kč. Prosím, to je výsledek práce těch nejdrobnějších zemědělců, malozemědělců nebo lépe řečeno malozemědělských hospodyň, které svou nenáročnou drobnou prací takovouto číslicí přispívají k dobru našeho národního hospodářství, aniž by se jim nazpět dostávalo odměny v tom, že by jejich práce byla zásahy veřejné správy též dostatečně podporována. Jsme svědky toho, že náš největší odběratel v sousedství dovedl celními opatřeními téměř zabíti dlouholetý vývoz hus od nás a tím ztížiti celkovou naši hospodářskou situaci. Jestliže s tímto sousedem vykazuje naše obchodní bilance bilanční špičku, jest potřebí, abychom hledali cesty, aby opatření takovéhoto rázu, zřejmě nás poškozující, byla vyrovnána protiopatřením s naší strany. Doporučuji paním a pánům kolegům, aby se podívali na blízké výkrmny hus na Libuš, které vám dokáží, že v tomto směru Československo stojí na výši situace, že toto podnikání má opravdu význam evropský, pokud jde o jeho rozsah a provoz, a že si zaslouží se strany veřejných činitelů podpory takového rázu, aby vzájemná součinnost výroby i zpeněžovacích a zušlechťovacích činitelů byla co nejvíce podepřena.

U peří položka aktivity jest teprve hodně vysoká, a to za uvedená léta jeví se číslicí 728 mil. Kč. Vážená sněmovno, naše venkovské hospodyně dovedly dáti československému státu svou prací v té nejmenší produkci zemědělské, v té opomíjené produkci drůbežnické skoro miliardu Kč za léta 1920 až 1932 v peří, zejména v draném peří, kde byl zaměstnán v nejhorší zimní době co největší počet nejpotřebnějších lidí. Jestliže tudíž dnes naše vývozní kruhy žádají, aby na české peří byla zavedena povinná ochranná známka, prosím předem, než návrh bude předložen, abyste dali souhlas k těmto opatřením, protože podpírají co nejlépe a nejúčinněji ty nejpotřebnější lidi v našem státě.

Poukazuji zde i na nové možnosti průmyslového zpracování a výroby, na nově zřizované továrny na výrobu ozdobného peří a na vydělávání husích kůžek pro labutěnky, věci, které, jak jsem se přesvědčila, mají veliké exportní možnosti, ovšem za předpokladu, že naše hospodářská politika bude tyto podnikatele co nejúčinněji podporovati. Jest jistě nutné při tom zdůrazniti, že jde opět o výrobu, kde se zaměstnává co nejvíce dělnic ruční prací a že tím způsobem můžeme napomáhati obtížím našeho hospodářského života, neboť vracíme co největší počet nezaměstnaných do výrobního procesu.

Naznačila jsem krátce nové možnosti podnikatelské a výrobní jen v jednom na pohled nepatrném úseku naší zemědělské výroby a znovu a znovu poukazuji na příklady ciziny, kde při dobře odbytově i výrobně vedené a organisované drůbežnické produkci vyrůstají nám možnosti nového průmyslového a obchodního podnikání, ať ve zřizování nových strojů a pomůcek drůbežnických - v úpravě zvláštních krmiv - které napomáhají zvýšené produkci, nebo zřizováním specielních obchodů a podniků, které se zabývají touto produkcí; i v tomto směru máme řadu nových výrobních možností. Jest jen na našem obyvatelstvu i na našich odborných školách, aby ve svém učivu více přihlédaly k praktickým důsledkům použití odborného vzdělání svých žáků, aby, jak zde bylo řečeno, nevychovávaly nám naše školy absolventy jen pro službu a pro služebníkování, nýbrž aby vychovávaly nám lidi, kteří jsou schopni také práce podnikatelské a tvořivé. (Výborně!) Tyto všechny věci samozřejmě předpokládají i veřejné zásahy. Především je zapotřebí účinného, regulovaného dovozu zboží ze států, které k nám až dosud drůbežnické výrobky přivážely. Není nám lhostejno, kdy se to děje a ze kterých států k nám tyto věci jdou, poněvadž jsme nepokrytě a jasně jako největší politický klub v této sněmovně prohlásili, že se nestavíme proti dovozu, jak se nám často předhazuje, ale že jsme proti každému zbytečnému dovozu, který ničí naši vlastní výrobu. Po této stránce si musím stěžovati, že jsme v otázce drůbežnické nedělali vždy politiku, která by našemu podnikání v tomto směru prospívala. Potřebujeme i sjednání řádných obchodních smluv, v nichž by drůbežnictví a jeho produkty nebyly objektem kompensační, kterým se snad vyrovnávají určité obtíže při vyjednávání, nýbrž v nichž by drůbežnická produkce byla rovnocenným činitelem s každou ostatní produkcí našeho hospodářského života.

Potřebujeme pořádek v odbytu i v distribuci. Jsme na základě tržních zpráv, kterých se nám dostává, svědky toho, že třeba nejbližší místa v okolí Prahy - jmenuji konkretně Říčany - mají v určitém období dražší drůbežnickou produkci než sama Praha, protože je tu nedostatečná obchodní distribuce tohoto zboží. V tom směru si přejeme nápravy a snahy po změně u těch kruhů, kterým tato věc patří.

Vážená sněmovno! Jsou ještě další věci, které se nás zemědělských hospodyň v našem postavení produktivních činitelů v tomto státě dotýkají. Je to především otázka výroby umělých tuků, která byla v zásobovacím a ve zdravotnickém výboru předmětem velké rozpravy. Bylo tam žádáno další zvyšování této výroby. My však se stavíme proti tomuto požadavku, protože si přejeme, aby i v tomto oboru bylo vyráběno jen tolik, čeho naše národní hospodářství a naše domácnosti nezbytně potřebují. (Výkřiky posl. Hatiny.) Nezapomínejme, že těmi náhražkami docilujeme nedostatků a schodků v našem veřejném zdravotnictví, poněvadž přirozenou potravu složenou z přirozených látek nemůže nic a nikdo nahraditi. (Tak jest!)

Jsme v tomto směru proti neužitečnému dovozu surovin ze států, které od nás nic ve formě práce a jejích výrobků neodbírají. Nemůžeme klidně přihlížeti k tomu, že v dovozu surovin k výrobě umělých tuků potřebných jsme pasivní částkou 300,135.000 Kč a že na tomto saldu participují státy, které v aktivním saldu nevykazují nic. Jmenuji jen Britskou Indii, kde jsme pasivní částkou 175,893.000 Kč, Nizozemskou Indii, kde jsme pasivní 36,494.000 Kč, Britskou rovníkovou Afriku západní, kde jsme pasivní 44,301.000 Kč, Hamburk, kde jsme pasivní částkou 211,235.000 Kč atd. Naproti tomu vyrovnávají tuto položku státy, které snižují toto obrovské saldo tím, že od nás odebírají průmyslové výrobky, v nichž je skryta nejen surovina našeho státu, nýbrž i práce našich obyvatel. Po této stránce prosím slavnou sněmovnu a pány kolegy z ostatních klubů, aby přihlédali k těmto skutečnostem, neboť by to byla sebevražedná politika, kdybychom měli takto dále pokračovati.

Pokud jde o živočišnou výrobu, zdůrazňujeme, že jde o nejdůležitější část zemědělské výroby v našich malozemědělských podnicích. Hrozný pokles cen, který se jeví ve státě v desetiletí od r. 1924 do r. 1934, který u některých částí této výroby přesahuje více než 50%, nutí nás stavěti se na stanovisko, že i zde potřebujeme dobrou a účinnou regulaci cenovo, stabilisaci cenovou, která nejen prospívá nám jako výrobcům, ale která zabezpečuje i konsumenta a přináší možnost obživy a poctivé práce lidem, kteří jsou na této výrobě zúčastněni. (Potlesk.)

I mléko, vážená sněmovno, bylo předmětem prudkých jednání v obou uvedených výborech a byli jsme svědky toho, že nám zde byl v poslední době předložen návrh zákona na zrušení opatření, která jsme zde minulého roku odhlasovali a přijali. Můžeme jen zdůrazniti, že mléko a jeho řádná úprava výrobní a odbytová ve Velké Praze znamená pořádek na mléčném trhu, že přivodila lepší jakost mléka a že po této stránce jsou zde pohotové výkazy o úředním šetření, třeba pokud se týče revise jakosti mléka, které dokazují, že se tato věc neobyčejně zlepšila. Tak třeba v červnu 1934 z 482 revisí bylo zjištěno 32 trestných případů a v červnu 1935 z provedených 4372 revisí byl zjištěn jen 1 případ trestný, který byl udán pro překročení zákona o falšování potravin. Konečně nejlépe svědčí o tom, že provedená úprava na mléčném trhu se osvědčila, skutečnost, že dnes se prodává o 20 až 30 tisíc litrů mléka denně více než při zavedení této úpravy. Prosíme, aby k těmto skutečnostem bylo přihlíženo, pokud se kritisují tato opatření, a aby věc byla hodnocena tak, jak po pravdě a po skutečnosti je.

Chci zdůrazniti, že zemědělství není jenom výrobním činitelem, nýbrž že jsme i důležitým konsumentem v našem národním hospodářství. Zemědělský ústav účetnicko-spravovědný zjišťuje, že kupní síla československého zemědělství činí 16 miliard Kč a z toho 7.5 miliard Kč jde na provoz hospodářský a 8.5 miliard Kč na potřeby domácnosti. Myslím, vážení kolegové, že vás bude zajímat, že z první číslice jde 15% na opravy, 19% na nakupování nových strojů a nových zařízení, 18% na hnojiva a krmiva a 29% na dělnické mzdy. Z druhé položky pak 41% na textilie a obuv, 29% na přikupovanou stravu a 12% na otop, světlo a bydlení. Tedy, prosím pěkně, vidíte z toho, že naše průmyslová, řemeslná výroba, náš obchod mají zájem na dobré kupní síle zemědělství a že podlomená kupní síla československého zemědělství nezbytně se musí projevovat ve všech těch obtížích v druhých oborech našeho hospodářského podnikání, jak jsme toho svědky.

Já chci při tom zdůrazniti, a již loni jsem na tuto věc poukazovala, že nesmíme zapomínat, že dobré 3/4 národního důchodu procházejí rukama hospodyň, a nemůže nám tudíž být lhostejno, jak se těchto důchodů v našem hospodářství užívá a jakým způsobem se ve svých důsledcích projevují. Vidíme dnes na sousedních státech, zejména tam, kde je zaveden autoritativní režim, jak se apeluje při dnešních obtížích na vlastenecké a hospodářské cítění žen, aby se zbytečně nevydávaly peníze za zboží. které nebylo vyrobeno doma, nebo které nezbytně nemusí mít. Myslím, že Československá republika není státem, který by si směl dovolit trvalý luxus toho, abychom, jako jsme svědky, vydávali peníze za věci, které nezbytně nemusíme mít, jenom proto, poněvadž v tomto směru náš tisk a naše vedoucí kruhy národohospodářské neužívají dosti propagace k tomu, aby i československá hospodyně si uvědomila potřebu v tak obtížných dobách, jako jsou nynější, držet se hesla: Svůj k svému - naše v první řadě! (Potlesk.)

Po této stránce bylo zde v debatě poukazováno k potřebě, aby i odborné školy pro výchovu hospodyň této věci věnovaly více pozornosti a aby našemu národnímu hospodářství v tomto směru prospívaly tím, že své žáky a žákyně povedou k této pravdě, která jistě nám všem jako celku může jen prospět.

My jsme se vyslovili jasně a nepokrytě pro potřebu řízeného hospodářství v našem státě. Přejeme si, aby tím bylo rozuměno, že jsme pro pořádek, pro pořádek ve výrobě, v distribuci, ve spotřebě a za usměrnění těchto věcí v rozumných opatřeních hospodářských, ke kterým všichni jsme povinni svým postavením, abychom spolupracovali tak, aby v řízeném hospodářství projevila se ochrana výrobce, spotřebitele i řádného zprostředkovatele v každém směru. Tak prosím, aby byla vykládána veškerá opatření, která z našeho popudu a za naší spolupráce jsou vykonávána. Nechť se neříká tak, jako včera zde na tomto místě bylo řečeno, že my agrárníci si přejeme větší krajíc společného koláče, ale aby bylo rozuměno této věci tak, jak byla řečena, že v tomto státě chceme žít rovní s rovnými! (Potlesk.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP