Čtvrtek 5. prosince 1935

Začátek schůze v 11 hod. 18 min. dopol.

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Košek, dr Markovič, Langr, Onderčo, Mlčoch, Taub.

Zapisovatelé: Sivák, Vávra.

255 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády dr Hodža; ministři Bechyně, dr Czech, dr Černý, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Franke, dr Krčmář, Machník, Najman, inž. Nečas, dr Spina, dr Šrámek, dr Trapl, dr Zadina.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška, dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 16. schůzi posl. sněmovny.

Sněmovna jest způsobilá jednati.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 125) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1936 (tisk 150) a rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném ve 13. schůzi posl. sněmovny dne 14. listopadu 1935.

Rozpočtový výbor, jemuž předloha tato přikázána byla ve 13. schůzi sněmovny dne 14. listopadu 1935, stanovil zpravodajem pana posl. Remeše.

Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno!

Rozpočtový výbor skončil své práce na vládním návrhu státního rozpočtu pro rok 1936 a uložil mi, abych plenu sněmovny podal o tom zprávu.

Rozpočet byl tentokráte sněmovně předložen se značným zpožděním. Příčiny jsou známy. Bylo to jednání o snížení úrokové míry z debetu i kreditu, jejíž snížení má pomoci dlužníkům soukromým i veřejným a které si vyžádalo velmi mnoho času. Jednání s resorty nešlo - jak je nasnadě - také příliš rychle.

Má-li býti rozpočet ústavně vyřízen včas, bylo samozřejmě nutno hospodárně nakládati s časem. Rozpočtový výbor přes to, že po sněmovních volbách doznal ve svém složení značným změn, zdolal práci mu přikázanou během 14 dnů, jak tomu bylo od zřízení samostatného státu po prvé loňského roku. K časnému skončení prací výborových přispěla také okolnost, že jen v nepatrné míře docházelo k osobním výměnám ve výboru, a pak to, že exposé resortních ministrů přednesena byla v odborných výborech, čímž rozpočtový výbor získal času.

Jiná je ovšem otázka, zda se tato metoda při její organisaci osvědčila a zda to nebylo plýtvání lidskou energií. Jednání výboru bylo kusé, poněvadž organický celek byl rozrušen. Dopustila-li režie, aby v jednom dni mluvilo ve výborech 5 až 6 ministrů, tedy už napřed vyloučila možnost, aby se veřejnost dověděla, co tyto projevy ministrů obsahovaly, neboť novinářsky nebylo je možno ani v podstatnějším výtahu publikovati.

Projednání rozpočtu patří nesporně k výsostným právům parlamentu. Povolením úvěru ve finančním zákoně stanoveným, dostává se státu prostředků nutných k plnění rozmanitých funkcí, jak jsou vyjádřeny tisícerými položkami v dílčích rozpočtech jednotlivých kapitol, z nichž se celý rozpočet skládá. Protějškem výdajové strany rozpočtu jsou rozpočtové příjmy, které pramení z daní a dávek, čili tak zv. příjmy veřejnohospodářské, a z odvodů podniků, které nazýváme příjmy soukromohospodářskými. Stát musí míti pro své hospodaření plán. Tím je státní rozpočet, v jehož hranicích mají resorty hospodařiti.

Poněvadž ve státním hospodářství zrcadlí se hospodářský život obyvatelstva, průmyslu, obchodu, živností i zemědělství, je samozřejmé, jestliže valná část vývodů členů výboru i projevy ministrů vycházely z posuzování situace našeho národního hospodářství. Tři čtvrti milionů nezaměstnaných, otázka oživení výroby a zjednání pracovní příležitosti, posílení exportu i domácího konsumu byly červenou nití, která se táhla rozpočtovým jednáním.

V debatě zdůrazňována byla snaha po vyvinutí úsilí o rovnoměrné a spravedlivé rozvrstvení důchodů ve státě a opatření pracovní příležitosti. Parcielní řešení krise nebylo jednotlivými řečníky pokládáno za spolehlivou cestu k oživení hospodářství všech složek našeho obyvatelstva.

Sympaticky bylo přijato připravované snížení úrokové míry z kreditu i debetu, kteréžto opatření má, jak jsem již řekl, uleviti dlužníkům soukromým i veřejným a usnadniti výrobní kalkulaci i konkurenční zápas.

Rozpočet je ovšem také příležitostí k tomu, aby strany při jeho povolování vyslovily svá stanoviska k vládě a její politice domácí i zahraniční. Rozpočtová debata ve výboru nebyla proto prosta politických projevů jak se strany oposice, tak se strany poslanců vládních stran. Všeobecně však možno říci, že jednání bylo věcné a na vysoké úrovni, i když jednotlivá stanoviska na sebe ostře narážela. Všichni řečníci uvědomovali si těžkost poměrů a tíhu odpovědnosti, která z nich pro politika vyrůstá.

Rozpočtová čísla prošla pochopitelně ohněm kritiky. Zvláštní pozornosti těšila se příjmová stránka rozpočtu. Vyslovováno mínění, že příjmy jsou odhadovány poněkud optimisticky a že pozorované zlepšení hospodářského života nebude se moci značněji projeviti již v rozpočtu r. 1936. Snad to bude možné u daně obratové, kdežto u ostatních daní nikoliv, poněvadž jsme s předpisem stále o 1 rok pozadu. To se týče zejména očekávaných příjmů z některých zákonných úprav, které budou teprve parlamentem projednány. V debatě ozvaly se také hlasy, že by nebylo neštěstím, kdyby v mimořádných poměrech, trvajících téměř 6 let, předložen byl parlamentu nevyrovnaný rozpočet.

Spolehlivý rozpočet, jehož čísla naleznou též vyjádření v účetní závěře, možno však sestaviti jedině v klidných hospodářských poměrech Nelze toho však dosáhnouti v poměrech mimořádných, kdy všechny výpočty selhávají.

Patří k věci, jestliže ve výboru rozpočtovém byla předmětem pozornosti berní praxe, která se života poplatníkova velmi citelně dotýká, neboť na ní je budována důvěra nebo nedůvěra a dobrý nebo špatný poměr mezi poplatníkem a státem. Chceme dobrou berní praxi, aby nám v poplatnících vyrůstali obhájci státu a ne jeho nepřátelé.

Ani tentokráte neušlo pozornosti výboru bolestivé místo, jímž je ve státním tělese naléhavě pociťovaná potřeba reformy správy. Hovořil o ní nejen hlavní zpravodaj, nýbrž řada poslanců v debatě. Slyšeli jsme o ní velmi přiléhavá slova, pronesená ústy p. předsedy vlády. Zde je nesporně nutno nasaditi páky, a není-li možno dosíci žádoucí nápravy v celku a dostati se tak k cíli najednou, bude nutno tuto práci vykonati po etapách. Výbor parlamentní úsporné a kontrolní komise zabýval se touto otázkou za součinnosti zástupců komise pro zhospodárnění správy několikráte a klade ji mezi nejdůležitější problémy státní správy.

Rovněž tak žalostná situace naší samosprávy byla předmětem, jemuž výbor věnoval mimořádný čas a příslušnou pozornost. Je to samozřejmé, uvážíme-li, že mnohé obce a okresy již po několik roků nemohou vyrovnati neshody mezi příjmy a výdaji a hospodaří s nekrytými schodky. To má za následek, že samosprávné svazky nemohou plniti svoje závazky, plynoucí ze zákona a smluv, platiti úroky a amortisaci svých dluhů.

V debatě podrobné projednány byly rozpočty dílčí. Byla v ní přednesena nejen kritika, nýbrž také četné náměty a bylo by si přáti, aby nezůstaly nepovšimnuty. Zpravodajové ke kapitolám vykonali svěřený jim úkol velmi svědomitě a zhostili se vesměs svých úkolů čestně. Ve výboru jsem již uvedl, že rozpočet prošel před svou konečnou redakcí jednáním výboru parlamentní úsporné a kontrolní komise, a proto neprovedl na něm výbor rozpočtový číselných změn, a rovněž ne na finančním zákoně. Stručný obsah jednání výborového obsažen je v tištěné zprávě, která byla ve včerejší schůzi rozdána.

Státní rozpočet na rok 1936 nese v celé své struktuře stopy těžké doby, v níž se zrodil. Mezinárodní situace a vnitřní hospodářské potíže vtiskly svou pečeť výdajové straně rozpočtu. Naděje na hospodářské oživení v nejbližší budoucnosti nalezla příslušné hodnocení na příjmové straně rozpočtu. Záměrné úsilí o trvalé hospodářské zlepšení je dokumentováno řešením zadlužení a úrokové míry.

Není pochyby, že předložený rozpočet na budoucí rok nepředstavuje pouhý statický hospodářský plán, nýbrž možno o něm říci, že s ním možno vystačiti v obdobích klidu, že je spíše záměrným bojovným programem, z něhož je zřejmo úsilí vlády o zabezpečení státu.

Loni při uvádění státního rozpočtu na rok 1935 byla vyslovována naděje, že je to poslední krisový rozpočet. Letos možno vysloviti očekávání, že státní rozpočet na r. 1936 mohl by býti přechodem k lepším poměrům. Toto mínění lze podepříti některými příznivými symptomy, které nesporně nasvědčují, že jsme již překonali nejhorší období hospodářské krise a že se v našem národním hospodářství projevuje sice jen mírné, ale, jak se zdá, trvalejší oživení výroby. Bylo by však velkým omylem, kdybychom tuto hospodářskou rekonvalescenci nepodepřeli řadou účinných opatření a spoléhali se na to, co přijde samo domů. Stejným omylem by však bylo, kdybychom tohoto mírného zlepšení chtěli použíti k uložení nových obětí našim výrobním vrstvám. Naše národní hospodářství potřebuje především klidu, aby se mohlo zotaviti z ran, které mu byly zasazeny v letech krise.

Pod tímto zorným úhlem byl také návrh rozpočtu na budoucí rok posuzován. Nebylo vážnější otázky, které by se jednání výborové nebylo dotklo. Činilo se tak v projevech ministrů i poslanců. Znovu bylo zdůrazňováno, že národní důchod klesl asi na polovinu své bývalé výše, takže veřejná břemena doléhají na hospodářský život daleko tížeji nežli dříve. Této okolnosti dotkl se též velmi důrazně pan ministr financí ve svém exposé, kterým rozpočet v plenu sněmovny doprovodil.

Státní hospodářství provázeno je v době krise hospodářskými nesrovnalostmi. Zatím, co na jedné straně vysýchají prameny příjmové, rostou na druhé straně výdaje, vynucované těžkými poměry. Soukromé hospodářství řídí se při stanovení svého hospodářského plánu tím, že své výdaje určuje svými příjmy. Stát to dělá naopak. Napřed zjistí míru svých výdajů a pak pro ně hledá příjmy. Státní výdaje běžné byly v posledních letech nesporně značně sníženy, takže v rozpočtu již není položek, na nichž by bylo možno s úspěchem provésti značnější škrty. Jak těsně se rozpočtuje, je vidět ze stoupajícího počtu virementů ve státní účetní uzávěrce. Lze říci, že kdyby nebylo schodků podnikových, které musí státní pokladna hradit z příjmů administrativních, a pak přechodných výdajů vynucovaných nezaměstnaností, stačily by státní příjmy krýti všechny administrativní výdaje. To je ovšem asi tolik, jako řekneme-li "Kdyby nepršelo, nebylo by bláto".

Rozhodné je, jak se jeví státní hospodářství v celku, jaké jsou jeho konečné výdaje a jaké jsou jeho možné příjmy. A nutno-li počítati v této době s přechodnými výdaji a se schodky podnikovými, které hradí státní pokladna z příjmů administrativních, musí se to nutně projeviti buď v otevřených schodcích anebo - budujeme-li rozpočty na zásadě rovnováhy rozpočtové - v napětí příjmů, jichž se případně nedosáhne. To ovšem znamená, že účetní závěra skončí schodkem, jak je tomu v několika předcházejících letech. Tyto výsledky musí se pak důsledně projeviti ve stavu státního dluhu, který od r. 1929 vzrostl ze 36 na 41 miliard Kč.

Jeden z hospodářských týdeníků ve svých poznámkách o rozpočtu napsal, že "rozpočet sám se navenek ani číselně ani formálně podstatně nezměnil, za to tím větší přesuny vykazuje uvnitř. Rovněž mezi rozpočtovým preliminářem a skutečným vývojem je již dlouhou dobu rozpor, který se zvláště letos zvětšil. Je příznačné" - praví zmíněný list dále - "pro naše politiky, že přes tyto skutečnosti přenášejí se se značnou lehkostí - řekli bychom přímo lehkomyslností - která se již tolikráte projevila při řešení nejzávažnějších otázek státního hospodářství."

Myslím, že nemusím zdůrazňovati, že toto tvrzení o lehkomyslném přenášení se přes schodky státního hospodářství není při nejmenším odůvodněno. Členové rozpočtového výboru mi jistě dosvědčí, že výbor nepřenesl se přes tuto skutečnost ani lehce, tím méně lehkomyslně. Spíše myslím, že stanovisko v této věci vyjádřené bylo na některých místech pociťováno jako příliš tvrdé. Nalezlo to dokonce i výrazu v novinářském úvodníku.

Nemáme jistě příčiny, abychom přeháněli, ale také cokoli zamlčovali. Finanční situace státu není jistě soukromou záležitostí pana ministra financí, ani nikoho z nás. (Slyšte!) Je to záležitost všech občanů tohoto státu, které jsme povinni při nejmenším poctivě a pravdivě informovati.

Zhroucení světového hospodářství jsme nezavinili a nejsme sami, kteří nesou jeho důsledky. Jde však o to, zda jsme vykonali vše, co bylo v naší moci, na zdolání krise, v níž jsme se jako exportní stát octli. Nemá smyslu dělati rekriminace. Přičiňme se o to, abychom dohonili, co jsme zmeškali. Pan ministr financí označil za naléhavou potřebu odstraňovati překážky, které by mohly ještě státi v cestě oživení našeho hospodářského života. Souhlasíme s ním jistě doslova. Bude-li to vláda poctivě dělat, budeme jí všichni poctivě pomáhat.

Ze závěrečného účtu za rok 1934 jde na jevo a pan ministr financí to ve svém exposé také vyzvedl, že zpětný pohyb hospodářství trvající od r. 1930 se v tomto roce zastavuje. Nebylo by však správné, abychom výsledky roku 1934, které nám dávají na pokladnu schodek 705,000.000 Kč a na náležitost dokonce jen 341,000.000 Kč, brali za podklad svých kalkulací. Rok 1935 již nebude tak příznivý, a schodek bude nepoměrně vyšší proti r. 1934.

Jde to najevo ze státních příjmů, které přes to, že jsou proti loňsku u přímých daní o 206 mil. Kč vyšší, zůstávají v celku do konce měsíce října okrouhle o 1300 mil. Kč za rozpočtem a do konce roku se již s rozpočtem nesejdou. Měsíc říjen vykazuje proti září jen menší zlepšení příjmů.

Na příznivý výsledek r. 1934 působily kromě malého zlepšení hospodářského některé mimořádné okolnosti. Budovati na nich bylo by chybou. V minulém roce došlo k paušalování daně obratové a důsledek toho a její přirážky byl ten, že její výnos dosáhl dosud nebývalé výše, bezmála 2400 mil. Kč.

V témže roce vrátil Státní pozemkový úřad státní pokladně zálohu 150 mil. Kč poskytnutou svého času náhradovému fondu. Zvýšené pensijní příspěvky na odpočivné a zaopatřovací platy vynesly proti prelimináři o 33 mil. Kč více. Ministerstvo soc. péče mělo větší příjmy o 12 mil. Kč. Ministerstvo školství o 10 mil Kč, ministerstvo zdravotnictví o 10 mil Kč, ministerstvo obchodu o 4 mil. Kč, a konečně byl to značně větší výnos úroků z prodlení, které daly státní pokladně 138 3 mil. Kč nad rozpočet.

Rozpočet po formální stránce nevykazuje podstatných změn. Zachovává se dosavadní struktura předchozích rozpočtů. Rozpočet je rozdělen na 4 skupiny: I. Vlastní státní správa, II. Správa státních podniků, III. Podíly na státních daních a dávkách, IV. Správa státního dluhu.

Podstatnější změny uvnitř rozpočtu jsou tyto: 1. Náklady na oděv státních zaměstnanců přeřazeny byly z osobních do věcných nákladů; 2. kapitola předsednictva ministerské rady má novou položku na ministra bez resortu; 3. vnitro má novou položku občanské protiletecké obrany; 4. zrušením státního pozemkového úřadu přibyl ministerstvu zemědělství nový titul, "pozemková reforma"; 5. u veřejných prací sloučena byla uhelná rada s hospodářstvím uhelným. Totéž stalo se v rozpočtu ministerstva obchodu; 6. jsou některé menší změny ještě u ministerstev veř. prací, soc. péče a zdravotnictví. Ve skupině II lze zaznamenati podstatnější změnu v tom, že se ve smyslu nového ustanovení ke čl. II, odst. 5 finančního zákona zařazují vedle investic pravých také náklady na obnovu. Děje se tak z důvodů eminentně kontrolních, aby úvěry v těchto dvou titulech povolované nemohly býti navzájem přesunovány buďto z obnov na investice anebo obráceně. Konečně pak došlo ve skupině IV. Státní dluh ke změně úpravy přehledu.

K návrhu rozpočtu je připojen též rozpočet silničního fondu, z něhož jde najevo, že řádné fondovní příjmy činí 256 5 mil. Kč, z nichž značnou část pohltí úrok a úmor z výpůjček, uzavřených k účelu zlepšování státních silnic. Rozpočet silničního fondu počítá opětně s novými výpůjčkami v úhrnné částce 292 mil. Kč. Dále pak jsou připojeny rozpočty obou vodohospodářských fondů.

O hospodářství fondovním bylo by potřebí trochu obšírněji se zmíniti. Nebudu tak činiti dnes při projednávání rozpočtu, nýbrž pokládám za účelno, aby se tak stalo při projednávání státní účetní závěrky.

Finanční zákon má kromě nového ustanovení o pravých investicích a obnovách podnikových jen takové změny, které si vynutily mimořádné poměry. Je to zejména zmocnění čl. XX stran nekrytých závazků plynoucích ze zákona o sanaci samosprávných svazků.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP