Pátek 15. listopadu 1935

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: dr. Markovič, Langr, Onderčo, Mlčoch, Taub.

Zapisovatelé: Jaša, Pik.

197 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr. Dérer, dr. Krčmář.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr. Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi v 10 hod. 16 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda na dnešní den posl. Bistřickému, Křemenovi, dr. inž. Lokschovi, dr. Suchému, J. Sedláčkovi, Zářeckému, V. Sedláčkovi, Szentiványimu.

Omluvil se

nemocí posl. dr. Hodina na dnešní den.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečnou omluvu posl. Szentiványiho na včerejší den.

Změny ve výborech.

Klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu vyslal do výboru imunitního a ústavně-právního posl. dr.Dufka za posl. Marka.

Rozdaný tisk

počátkem schůze: zpráva tisk 108.

Výboru imunitnímu

přikázal předseda žádost kraj. soudu trest. v Praze ze dne 12. listopadu 1935, Nt XXVIII 55/35, za souhlas s trest. stíháním posl. Chmelíka pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (č. J 92-IV).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1.

1. Zpráva výboru živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 6), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda mezi republikou Československou a spolkovým státem Rakouským o celním projednávání módních publikací, sjednaná výměnou not v Praze dne 22. května 1935 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. května 1935, č. 115 Sb. z. a n. (tisk 94).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této předloze sloučilo se s jednáním o předlohách, které jsou na pořadu jako další dva odstavce, to jest:

2.

Zpráva výboru živn.-obchodného a zahraničného o vládnom návrhu (tisk 59), ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu ku schváleniu obchodná dohoda medzi republikou Československou a kráľovstvom Maďarským, podpísaná v Budapešti dňa 14. júna 1935, so záverečným protokolom z tohože dňa, uvedená v prezatýmnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 25. júna 1935, č. 137 Sb. z. a n. (tisk 95).

3.

Zpráva výboru živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 65), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Jugoslavie ze dne 30. března 1931 k československo-jihoslovanské obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednaná výměnou not ze dne 26. července 1935 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 31. července 1935, č. 171 Sb. z. a n. (tisk 97).

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že při všech těchto osnovách jde o úpravu mezinárodních obchodních styků.

Jsou nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto 3 odstavců? (Nebyly.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji při odst. 1 jsou: za výbor živn.-obchodní posl. Líška, za výbor zahraniční posl. Stivín.

Dávám slovo prvému zpravodaji, panu posl. Líškovi.

Zpravodaj posl. Líška: Slávna snemovňa! Živnostensko-obchodný výbor vo svojej schôdzi dňa 30. októbra prejednal vládny návrh, ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu schválenie dohody medzi republikou Československou a spolkovým štátom Rakúskym o celnom prejednávaní módnych publikácií.

Ide v tomto prípade čiste len o jasnejší výklad doterajších ustanovení, ktoré zapríčiňovaly mnohé nedorozumenia pri vyclievaní týchto publikácií.

Aby sa v budúcnosti vyhlo týmto nedorozumeniam, a aby tieto spory boly odstranené pri prejednávaní obchodnej smluvy s Rakúskom, rakúska delegácia vyslovila prianie, aby sa urobila nová dohoda, podľa ktorej by sa spory pri vyclievaní módnych publikácií odstranily.

Živnostensko-obchodný výbor preskúmal túto dohodu s Rakúskom o celnom prejednávaní módnych publikácií zjednanou výmenou not v Prahe dňa 22. mája 1935 a uvedenou v dočasnú platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 22. mája 1935, č. 115 Sb. z. a n., a preto ju doporučuje Národnému shromaždeniu ku schváleniu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji k odst. 1 pořadu, p. posl. Stivínovi.

Zpravodaj posl. Stivín: Slavná sněmovno! Zahraniční výbor posl. sněmovny projednal ve schůzi dne 5. listopadu 1935 uvedený vládní návrh, vyslovil po krátké rozpravě souhlas s usnesením výboru živn.-obchodního a doporučuje jej posl. sněmovně k ústavnímu schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodaji při 2. odst. j sou: za výbor živn.-obchodní posl. Benda, za výbor zahraniční posl. Světlík.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Bendovi.

Zpravodaj posl. Benda: Vážená snemovňa! Vláda republiky Československej predložila k snemovnému prejednávaniu vládny návrh, ktorým sa upravuje obchodná dohoda medzi republikou Československou a kráľovstvom Maďarským. Tieto dva štáty, ktoré na východnej časti republiky súsedia, nemaly obchodnej smluvy 8 1/2 roku, čo bolo ku vzájomnej škode. Preto je len chvályhodné, že sme sa dostali k tomu, aby bola upravená, keď už nie riadna obchodná smluva, tedy obchodná dohoda, ktorá umožňuje hospodárske styky oboch týchto štátov, čo stáva sa hodne v záujme Slovenska a Podkarpatskej Rusi.

Doteraz vyvážali sme len tovary na základe výmeny, na základe kontingentu. Teraz týmto sa umožňuje, aby obchodné styky boly čulejšie, aby skutočne obchodné styky napomáhaly tiež v záujme obidvoch krajín. Zo Slovenska vyvážali sme hodne dreva. V posledných časoch ale, poneváč Maďarsko malo smluvy tiež s inými štátmi, najmä s Rakúskom a Rumunskom, nedovážali sme do Maďarska toľko dreva, na druhej strane tiež vyvážali sme menej celulózy, čo pre slovenský priemysel je veľa dôležité.

Obchodná dohoda zo dňa 14. júna týka sa najmä základných formulí obchodného styku medzi Československom a Maďarskom, hovorí o výhodách, právach a výsadách smluvných strán, nerozširuje ale doterajší okruh výmien tovarov rôzneho druhu v jednotlivých odboroch obchodu a priemyslu. Preto je len k pozdraveniu, že skutočne tento krok učinený bol.

Ja pri tejto príležitosti, kým bych končil, pripomínam, že bude dobré, aby sa i pri prípadných kompenzačných obchodoch vzal zreteľ na vývoz celulózy zo Slovenska do Maďarska. Maďarsko túto potrebuje, a myslím, že by sa našly i výmenné články, čím by sa umožnilo zamestnanie robotníkov. V poslednom čase bola zastavená celulózka v Turč. Sv. Martine len preto, že nemá odbytu. Do zahraničia ťažko vyvážať, poneváč sa hovorí, že sú to ceny stratové, Maďarsku, ktoré by celulózu potrebovalo, nedovoľuje sa, aby našlo výmenné články, ktoré by umožnily obchodovanie. Bol by to v prvej rade brav, krmenie, resp. tiež mäso, sádlo a slanina. Pravda, toto všetko sa vyváža, vymeňuje sa za koks, prípadne niektoré iné články, prípadne i za uhlie, a myslím, že by neškodilo, keby sa i drevárskemu priemyslu, rešp. celulózovému pomohlo k tomu, aby prišiel do riadneho styku, aby sa mohlo pracovať a týmto odburávané boly všetky nevýhody, v ktorých sa Slovensko nachádza, rešp. nevýhody, ktorými robotníctvo na Slovensku najťažšie trpí.

Výbor živnostensko-obchodný navrhuje preto, aby Národné shromaždenie republiky Československej schválilo usnesenie, ktorým sa schvaľuje obchodná dohoda medzi republikou Československou a kráľovstvom Maďarským, podpísaná v Budapešti dňa 14. júna 1935 so záverečným protokolom z tohože dňa, uvedená v prezatýmnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 25. júna 1935, č. 137 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji k odst. 2 pořadu, p. posl. Světlíkovi.

Zpravodaj posl. Světlík: Slavná sněmovno! Jak již pan zpravodaj výboru živn.-obchodního upozornil, od r. 1927 nemá republika Československá s Maďarskem obchodní smlouvy. Obchodní smlouva s Maďarskem byla vypovězena 31. května 1927. Poněvadž nemáme obchodní smlouvy s Maďarskem, dál se vzájemný obchod na základě krátkodobých dohod mezi příslušnými úřady.

V důsledku těchto poměrů náš obchod s Maďarskem stále klesal. Kdežto r. 1930 činil náš vývoz do Maďarska více než 1 miliardu a dovoz 930 mil. Kč, r. 1934 klesl vývoz na 157 mil. a dovoz na 128 mil. Kč. Poněvadž krátkodobé dohody ztěžovaly vzájemné obchodní styky, rozhodly se obě vlády smluviti aspoň obchodní dohodu, když není možno sjednati obchodní smlouvu. Jednání to se podařilo. Obchodní dohoda byla sjednána na podkladě zásady o nejvyšších výhodách a týká se také turistického ruchu, lázeňského života, veletrhů a výstav. Mimo jiné oba státy chrání své příslušníky také před nekalou soutěží.

Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zdůrazňuje, že obchodní dohoda ze dne 14. června prospěje zvláště Slovensku a Podkarpatsku, kteréžto potřebují maďarského odbytiště, zvláště pro dřevo, dřevěné uhlí a celulosu. Doufá se také, že obchodní dohoda je etapou k dalším dohodám obchodně-politickým.

Zahraniční výbor jednal o tomto vládním návrhu tisk 95 a usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně, aby schválila schvalovací usnesení podle znění ve vládním návrhu obsaženého.

Zároveň i doporučuji jménem zahraničního výboru resoluci živn.-obchodnického výboru, která se přimlouvá za to, aby co nejdříve byla sjednána mezi Československem a Maďarskem také tarifní dohoda. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodaji při odst. 3 poradu jsou: za výbor živn.-obchodní pan posl. Hrubý, za výbor zahraniční pan posl. Hrušovský.

Dávám slovo prvému zpravodaji, panu posl. Hrubému.

Zpravodaj posl. Hrubý: Slavná sněmovno! Republika Československá uzavřela 30. března 1931 s královstvím Jugoslavií úmluvu o obchodní a plavební smlouvě a 14. listopadu 1928 smlouvu o dovozu švestek sušených i čerstvých. Podle této smlouvy byl povolen Jugoslavii kontingent dovozu švestek cca 1.200 vagónů. Tento kontingent byl v r. 1932 Jugoslavií vyčerpán v množství 375 vagonů v hodnotě 4,863.000 Kč. V r. 1933 dovezeno však již bylo 2.508 vagónů v ceně 20,914.000 Kč a v r. 1934 505 vagónů v hodnotě 7,824.000 Kč. Kromě toho dovážejí se k nám švestky sušené v množství asi 605 vagónů ročně. Oba tyto kontingenty, jak u švestek čerstvých, tak i sušených, jsou blahovolně povolovány našimi úřady, takže každého roku jsou obvykle překročeny. Tento blahovolný postup je v souladu s přátelskou spoluprací s Jugoslavií, neboť právě dovoz švestek je podstatnou položkou dovozu jugoslávského k nám. Pokud se týká švestek čerstvých, stanoví příloha A dodatkové úmluvy z 30. března 1931 k obchodní a plavební smlouvě mezi Jugoslavií a republikou Československou ze dne 14. listopadu 1928, že zboží čerstvé, pokud je dováženo v bednách a koších o hrubé váze nejvýše 20 kg, vyclívá se smluvně sazbou 15 Kč za 100 kg, počínaje dnem 15. srpna každého roku. V roce 1934 uzrály však švestky v Jugoslavii mimořádně brzy, a mohla je proto Jugoslavie dovážeti k nám již před tímto stanoveným datem. Vzhledem k tomu požádala jugoslávská vláda, aby vláda československá povolila výše zmíněné sazby již od 20. července, aby tak byl dovoz čerstvých švestek z Jugoslavie do Československa včas umožněn.

Vláda československá, vedena jsouc snahou o přátelskou dohodu, tomuto přání vyhověla, a ustanovení o tom je obsaženo ve vládní vyhlášce ze dne 14. července 1934, čís. 156 Sb. z. a n., schválené usnesením posl. sněmovny z 26. března 1935 a usnesením senátu Národního shromáždění ze dne 4. dubna 1935.

Také letošního roku vlive suchého počasí dozrály švestky v Jugoslavii dříve, a proto vláda Jugoslavie požádala, aby dohoda, sjednaná pro rok minulý, byla stanovena i pro rok 1935.

Tento požadavek vláda československá dodatkovou dohodou, sjednanou výměnou not 26. července 1935 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 31. července 1935, čís. 171 Sb. z. a n., benevolentně opět přijala. Z uvedeného vývoje našeho obchodního styku vyplývá, že předkládaná dodatková dohoda s Jugoslavií byla sjednána v duchu hospodářské spolupráce Malé dohody a vzájemné hospodářské podpory

Živnostensko-obchodní výbor ve schůzi ze dne 31. října 1935 přijal tuto dodatkovou dohodu a doporučuje posl. sněmovně ku schválení toto schvalovací usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dodatkovou dohodu k dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Jugoslavie ze dne 30. března 1931 k československo-jihoslovanské obchodní a plavební smlouvě z 14. listopadu 1928, sjednanou výměnou not ze dne 26. července 1935 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 31. července 1935, č. 171 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji k odst. 3 pořadu, p. posl. Hrušovskému.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Slávna snemovňa! K vývodom referenta živnostensko-obchodného výboru sa menom výboru zahraničného pripojujem, zdôrazňujúc vo svojom referáte len politický moment, ktorý bol obsažený v dohodovej zpráve vládnej a týkajúcej sa hospodárskej Malej dohody.

Menom zahraničného výboru doporučujem slávnej snemovni prijatie úmluvy, ktorá je na poriadku schôdze. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu se nikdo nepřihlásil, rozprava odpadá.

Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Vykonáme oddělené hlasování o každé z projednávaných předloh zvlášť.

Přistoupíme tudíž nejprve ke hlasování o odst. 1 pořadu.

Ad 1. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se schvaluje dohoda mezi republikou Československou a spolkovým státem Rakouským o celním projednávání módních publikací, sjednaná výměnou not v Praze dne 22. května 1935 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. května 1935, č. 115 Sb. z. a n. (tisk 94).

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. Líška, za výbor zahraniční p. posl. Stivín.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové, a to ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP