Čtvrtek 14. listopadu 1935

Příjmy se snižují u Tabákové režie, u Státní mincovny v Kremnici, u Státních lesů a statků, u Státní tiskárny v působnosti předsednictva ministerské rady.

Odvod státní pokladně se preliminuje částkou 998,304.500 Kč, t. j. o 56,925.300 Kč méně než podle rozpočtu na rok 1935. Výše odvodu státní pokladně v celé skupině II se řídí jednak ziskem nebo ztrátou podniku, jednak souvisí s tím, do jaké výše byl konečný přebytek použit k investicím a pod., případně do jaké míry byla konečná ztráta hrazena vlastními prostředky podniku. Nižší odvod státní pokladně vykazuje Tabáková režie o 41,550.000 Kč, Československá pošta o 8,049.800 Kč, Státní lesy a statky o 5,606.400 Kč. S vyšším odvodem lze podle rozpočtu počítati u Státních báňských a hutnických závodů o 26,487.900 Kč. Schodek vykazují Československé státní dráhy, který se proti roku 1935 zvyšuje z 665,621.600 Kč o 30,850.600 Kč na 696,472.200 Kč. Z provozní ztráty hradí státní pokladna 43 4,5 42.200 Kč, t. j. o 33,820.600 Kč více, než kolik bylo počítáno v rozpočtu na r. 1935. Tento nepříznivější výsledek nelze přičítati zhoršenému stavu příjmů z osobní a nákladní dopravy. Tyto příjmy se i v letošním roce dále zlepšují. Československé státní dráhy musí však ve zvýšené míře proti prelimináři na rok 1935 věnovati více prostředků na obnovu provozních investic, které se hradí z běžných příjmů, a nemohou důsledkem toho zvyšovati úhradu schodku z vlastních prostředků. Schodek konečný vykazují také Státní lázně, který se zvyšuje z 1,759.600 Kč r. 1935 na 2,879.900 Kč, a Československá tisková kancelář, jejíž schodek z 1,928.200 Kč roku 1935 se snižuje na 1,402.600 Kč.

Rozpočet na r. 1936 zvyšuje potřebu na investice v mezích možností rozpočtových i úvěrových Důležitost veřejných investic právě v době, kdy soukromá hospodářská činnost ochabuje a kdy veřejné svazky musí dočasně suplementárně nahrazovati investice soukromé, jest obecně oceňována. Meze jejich jsou dány ovšem v úvěrových možnostech veřejných svazků. V této příčině jde jistě náš stát na hranici svých možností. Vezmeme-li v úvahu v rozpočtu na r. 1936 jen investice správy státních podniků, investice státních fondů, jakož i mimořádnou potřebu ministerstva národní obrany ve výši 360.000.000 Kč. jež má býti opatřena úvěrem podle čl. XVIII finančního zákona. činí rozsah těchto investic úhrnem 2.498.163.000 Kč. V této potřebě nejsou zahrnuty investiční výdaje obsažené v rozpočtu vlastní státní správy skupiny I u jednotlivých kapitol. zvláště pak v kapitole 13. Ministerstvo veřejných prací. Tyto výdaje činí nejméně 540 725.000 Kč. takže možno počítati, že v rozpočtu na rok 1936 bylo postaráno na státní, podnikové a fondovní investice celkovým nákladem 3.038,880.000 Kč. Z těchto investic má býti podle zmocnění finančního zákona opatřeno úvěrem 1.150.000.000 Kč. V této částce není započítána úvěrová potřeba státních fondů, pro jejíž opatření platí speciální zákonná ustanovení.

Kromě investic ve státním rozpočtu zahrnutých nutno pokračovati v opatřování potřeb pro obranu státu. Úvěrová zmocnění pro opatření úhrady na tyto mimořádné výdaje jsou obsažena v zákonech ze dne 17. prosince 1926, č. 240 Sb. z. a n., a ze dne 27. června 1934, č. 127 Sb. z. a n.

Státní dluh československý činí podle návrhu rozpočtu ve skupině IV. Správa státního dluhu na rok 1936 částku 40.933,673.850 Kč a jest rozdělen podle jednotlivých kategorií takto: dluh dlouhodobý (vnitřní i zahraniční) 31.471.963 851 Kč, dluh krátkodobý (pouze vnitřní) 7.461.710.000 Kč, státovkový dluh 2.000.000.000 Kč, podle stavu, který se předpokládá v příštím roce.

Proti rozpočtu na r. 1935 znamená to vzrůst státního dluhu o 1.566,046.053 Kč. Provádíme-li rozbor jednotlivých složek státního dluhu, zjistíme však, že faktický přírůstek jest proti r. 1935 vyšší přibližně o 2.115 mil. Kč. Nepřihlížíme-li k menším korekturám ať již na straně přírůstku nebo úbytku, jež jsou účetního a kursového rázu, vidíme, že pokladniční poukázky vzrůstají r. 1935 skutečně o 2.258,318.000 Kč. Rozdíl proti rozpočtu na r. 1935 spočívá v tom, že po podání rozpočtu na r. 1935 došlo ještě dodatečně k emisi cca 31,000.000 Kč poukázek. Úbytky na straně dluhu dlouhodobého proti rozpočtu na r. 1935 v celkové výši 623,009.947 Kč nepředstavují v plném rozsahu reelní úmor státního dluhu. Jest v nich totiž několik složek, které třeba při výpočtu skutečného vzrůstu státního dluhu odečísti. Jsou to úbytky na IV. státní půjčce, na 3%ních odškodňovacích dluhopisech obojího druhu a náhradních rentách. Tyto úbytky včetně snížení státovkového dluhu representují částku 549.720.812 Kč a jsou to - kromě snížení státovkového dluhu - ve skutečnosti snížené stavy úpisů, s nimiž se dříve počítalo, ale o kterých dnes lze již bezpečně říci, že se z největší části neuskuteční. Možno tudíž říci, že skutečný vzrůst dluhu činí nikoliv 1.566.046.053 Kč, jak vypadá z formálního srovnání rozpočtových číslic, nýbrž přibližně 2.115,000.000 Kč. Na vrub tohoto zvýšení státního dluhu připadá nejen úhrada schodku, nýbrž i emise dluhopisů na podkladě mimořádných úvěrových zmocnění. Tento vzrůst státního dluhu jest nám dokladem. že naprosto nemůžeme upustiti od zásady přísné úspornosti a musíme trvati na udržení výdajové stránky rozpočtu na úrovni pokud možno nejnižší, poněvadž vzrůst tohoto dluhu stává se do budoucna nebezpečím rozpočtovým.

Celková služba státního dluhu na úrok a úmor činí podle návrhu rozpočtu na rok 1936 částku 1 988 427.712 Kč. Z toho připadá na úrok 1.689.192.579 Kč. Úmor (vnitřní i zahraniční státní dluh) činí 292.233.844 Kč a přibližně 7.000.000 Kč správní výlohy. Srovnáme-li službu na úrok s rozpočtem na rok 1935, která činí 1.676,323.776 Kč, jeví se přírůstek 12,868.803 Kč.

V rozpočtu skupiny I státního rozpočtu kapitola 19, Ministerstvo financí jsou vydání na službu státního dluhu zařaděna částkou 786,014.200 Kč, tedy o 308.112.452 Kč méně než v rozpočtu na r. 1935. Celková potřeba na službu státního dluhu, jak byla výše vykázána, snižuje se totiž o příspěvky státních podniků. státních fondů a samosprávných svazků (půjčka práce). Kromě toho se tento úhrnný výdaj snižuje o úhradu ze zvláštních zdrojů příjmových nebo z příjmů jiného druhu. Tyto příjmové úhrady, které v rozpočtu na r. 1935 činily celkem 400,464.625 Kč. zvyšují se v rozpočtu na r. 1936 na 682,184.912 Kč. V této zvýšené úhradě jest zahrnuta úspora, jež má býti v rozpočtovém roce 1936 docílena snížením úroku ze státních dluhopisů, jež se dále zvyšuje o další zvláštní příjmy službě státního dluhu přikázané, k nimž náleží jednak výnos daně z některých kapitálových výnosů, zvláště z nestátních cenných papírů pevně zúročitelných a jiné. Tyto nové úhrady se dále zvyšují o mimořádný příjem, zejména z konečného vyúčtování ražby stříbrných mincí.

Tyto nové resp. mimořádné úhrady potřeby státního dluhu zařaděné do rozpočtu skupiny I, kapitola 19, Ministerstvo financí jsou protiúhradou vydání u některých kapitol zvýšených a umožnily přes to především snížení celkové potřeby skupiny I rozpočtu na rok 1936, takže jeho zvýšení nevybočuje celkem z úrovně rozpočtu na r. 1936. Nutno ovšem poznamenati, že příjem z konečného vyúčtování ražby stříbrných mincí jest ve své výši příjmem mimořádným, který se v takovém rozsahu sotva již bude opakovati, a musíme si tudíž býti vědomi, že úbytek jeho v příštích hospodářských obdobích bude znamenati tlak na rozpočtovou potřebu, aby byla nalezena úhrada za úbytek tohoto mimořádného příjmu.

Z přednesených dat jest zřejmo, že rozpočet na r. 1936 mohl býti udržen v rovnováze jen za cenu mimořádných opatření a že jest skutečně závěrečným aktem celého souboru programových hospodářských řešení. Aby byl naplněn obsahem hospodářské skutečnosti, jest zapotřebí, aby nejen provedena byla všechna v mém výkladu zevrubně probraná opatření, k jichž uskutečnění také dojde souběžně s projednáváním rozpočtu v tomto slavném sboru, nýbrž aby tento hospodářský program na příští rok byl také skutečně dosažen. Po stránce výdajové je k tomu třeba největší úspornosti, aby hospodaření řídilo se přesně preliminářem a aby státní hospodářství nebylo za žádných okolností zatěžováno výdaji mimorozpočtovými, o jejichž úhradu nebylo předem postaráno.

Dodržení příjmového prelimináře předpokládá kromě provedení návrhů na částečné doplnění příjmů hlavně řádnou správu jejich, ať jde o příjmy správní jednotlivých resortů nebo správu daní a dávek svěřených finanční správě. Pro státní podniky znamená obojí snahu o docílení nejlepších výsledků hospodaření, jichž každé zlepšení znamená pro stát podporu nutné jeho hospodářské rovnováhy. Řádná, bedlivá a rychlá daňová správa, o niž chceme všemi prostředky usilovati, jest z nejzávažnějších článků směrodatných pro úspěšné hospodaření státu, o čemž nás nejlépe přesvědčuje fakt, že největší část příjmů státu plyne z veřejnohospodářských příjmů, z daní a dávek.

Není ovšem potřebí opětovně připomínati, že všechno úsilí o rovnováhu hospodářství státního by bylo marné, kdyby nemělo opory ve zdravém základu celého národního hospodářství.

Podmínky pro to jsou zde dány. I v naší průmyslové výrobě můžeme konstatovati v letošním roce nesporné známky zlepšení, a to nikoliv pouze u zbrojního průmyslu. Zlepšily se i výrobní podmínky zemědělství. Musíme proto iniciativně se snažiti, aby tento zlepšovací proces i v příštím roce pokračoval, zvláště když i ve světovém hospodářství se stále více ukazuje, že vývoj hospodářský jest na vzestupu a předstihuje mnohde i vývoj u nás.

Tento cíl musí býti programem našeho usilování, které pomáhajíc všude, kde jest to možno záměrně a rychle, bude ovládáno zřetely k rovnoměrnému uspokojení zájmů všech vrstev občanstva.

Rychlé provedení všech právě zamýšlených opatření souběžně se státním rozpočtem na rok 1936 musí býti východiskem k uskutečnění dalších a dalších úkolů, jež očekávají své provedení.

Snížení úrokových sazeb, jak si je představujeme v širokém jeho smyslu, byť sebe podstatnější, nemůže zřejmě samo o sobě přivoditi obrat v tísni našich hospodářských poměrů. Není pochyby, že úleva dlužníka znamená ve svých důsledcích zase jen na konec přesun kupní síly, který nemůže vytvořiti nových hodnot. Třeba uleví dlužníku v zájmu jeho hospodářského podnikání, budeme se musiti přece starati o to, aby se za zlepšených podmínek pro zápůjčky všeho druhu také skutečně mohlo podnikati, to znamená, aby zde bylo také s dostatek úvěru. Zlevnění úvěru znamená především zlepšení výrobních podmínek a tím i možností odbytových ať na domácím trhu nebo v zahraničí. Nejde ovšem jen o vytváření nových úvěrových zdrojů. Peněz hledajících umístění jest u nás více než dostatek. Jde jen o to, dostati je do hospodářského oběhu. Atmosféra klidu, která musí nastoupiti po nejasnosti cílů hospodářských řešení, jakmile v souboru jejich provádění jest již znám jejich dosah, musí býti nyní především podnětem k hospodářské aktivitě zejména na poli úvěrovém. Za těchto předpokladů, z nichž nejzávažnějším jest opět, což nutno stále a stále opakovati, rovnováha státního hospodářství, jsou dány možnosti rozšíření úvěrových prostředků. Peněžní ústavy musí jeviti snahu poskytovati úvěr zdravému hospodářskému podnikání. Není pochyby, že to ovšem předpokládá, aby věřitel nalezl také dobrého a solidního dlužníka. Ony musí i ve svém zájmu podporovati, aby jejich klientela využívala co nejvíce eskontního úvěru výrobního, který dává k disposici Národní banka pro výrobu domácí i exportní za přímé podpory státu. Tyto úvěry v obojím směru zvláště pro výrobu exportní nejsou dosud vůbec využity. Zvětšení obchodního obratu znamená na konec i jejich prospěch nehledíc k tomu, že rozmach výroby jest spjat s možnostmi spotřebními. Uvedení v oběh státních dodavatelských poukázek, které jsou obdobným prostředkem k zrychlení oběhu výrobních prostředků, nám to také potvrzuje. Ony umožňují uložení krátkodobých hotovostí, které posud ležely ladem u peněžních ústavů, a podnikatelům dávají možnost ihned eskontovati své takto splacené pohledávky vůči státu. Jest obecně známo, jak často jest odvislo zajištění úvěru pro dodávky do ciziny, za které se teprve postupně platí. Stát poskytuje ve vydatné míře záruky za takové dodávky a ručí dostatečně dokonce i za příslušná kursová risika. Opatření úvěru při dodávkách do ciziny jest často i předpokladem pro jejich uskutečnění. Příkladem nám jest tu ruská úvěrová smlouva, která umožnila značné zvýšení odbytu našich výrobků do Ruska proti letům minulým. Stát intervenuje svojí pomocí (zárukami a pod.) i ve styku s jinými zeměmi. Stačí poukázati na smlouvu našich strojíren s Rumunskem. (Hluk.).

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Ministr financí dr. Trapl (pokračuje): Výklad k rozpočtu nemůže býti dostatečným rámcem pro vyčerpávající výpočet všech možností, jež přinášejí s sebou podmínky hospodářského oživení. I stát má přes těžkou svou hospodářskou situaci ve své moci podporovati zdravé hospodářské podnikání přímou svojí podporou. Bohužel se mu naskýtá tato příležitost často jen ve formě sanací, která se ujímá i u průmyslového podnikání. Cesta tato není ani hospodářsky oprávněná ani účinná, jak se požaduje. Povinností průmyslu jest, aby sám zjistil rozsah jednotlivých výrobních odvětví, jejich potřeby, odbytové poměry, výrobní podmínky zvláště po stránce opatřování surovin atd., což předpokládá jeho soustředění v zájmové skupiny, které by vyvážením vzájemných zájmů nejlépe mohly posouditi, čeho jest nejvíce potřebí pro zlepšení výrobních i odbytových poměrů. Pak by nebylo možno, aby pomoc nabídnutá státem jedné průmyslové skupině nebyla využita jen proto, že na straně průmyslu nebylo zde orgánu, který by věc provedl. Také refundace obchodových daní nebo forma jiných úlev při vývozu by byla rychlejší bezpečnější a snad i vydatnější, kdyby zde byla spolupráce na straně dotyčného průmyslu. Takto doléhají na stát jen bolesti jednotlivých podniků, které souměrně řešeny za spolupráce příslušné výrobní skupiny pro celé skupiny mohly by na konec prospěti všem. Sem patří i otázky dlouhodobého průmyslového úvěru, jehož poskytování při ochotě dotyčných veřejnoprávních korporací, zvláště Ústřední sociální pojišťovny, by mohlo býti uvedeno na cestu, která by pomáhajíc jednotlivým podnikům znamenala současně i nápravu podnikání v příslušném oboru.

Bylo řečeno, že zemědělská výroba daleko více pokročila ve svém organisačním plánování. Bylo to jistě na její prospěch Tím více jest toho třeba nyní také u průmyslu, zvláště vývozního. Otázce organisační v příbuzných odvětvích průmyslové výroby musí věnovati pozornost i banky, které ovládajíce průmyslové podniky cestou jejich financování musí dospěti k vyššímu hledisku na dotyčný obor výrobní a posuzovati průmysl, na němž mají přímou finanční účast, nejen se zřetele své pohledávky, nýbrž také v rámci celého výrobního odvětví, podle jeho hospodářských podmínek spjatých společnými zájmy.

To ovšem předpokládá, aby i stát systematicky uspořádal svůj poměr k hospodářskému podnikání zvláště po stránce stejnosměrného postupu příslušných resortních kompetencí již v zájmu urychlené orientace a rozhodování. Naše exportní zájmy zejména vyžadují, aby vliv státu na stanovení směrnic pro dovoz a vývoz vyhražený mu zákony byl vykonáván na jedné straně souměrně se zájmy obchodu a průmyslu, které mu však musí býti z této strany presentovány orgány vyjadřujícími vůli obecného prospěchu jednotlivých oborů, na druhé straně musí býti tento vliv státu vyjádřen v systému, který by zaručoval optimální prospěch celého hospodářství. I když jsme si vědomi, že pro oživení našeho hospodářství převažují předpoklady zlepšení vývozu naší výroby, nemůžeme podceňovati význam domácího trhu. Pro jeho podporu přicházejí v úvahu především prostředky veřejných investic. Státní rozpočet na r. 1936 zvyšuje tyto možnosti proti roku letošnímu. Také samosprávné svazky mohou svými investicemi vydatně přispěti k zmírnění nezaměstnanosti. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Ministr financí dr. Trapl (pokračuje): Podmínky ty se pro příští rok jistě zlepšují vzhledem k úlevám, kterých se dostává samosprávě v jejím zadlužení, a současně konsolidací jejich finančního hospodářství. Jejich investiční činnosti dostane se také přímé podpory se strany státu, z níž dlužno zvláště uvésti podporu z prostředků na produktivní péči o nezaměstnané. Pokud se týče soukromého podnikání, bude nutno i pro ně hledati cesty pro jeho oživení. Snížení úrokových sazeb zlepší jistě také podmínky stavebního ruchu, zvláště když, jak vidíme z vývoje letošního roku, po stagnaci věru dlouhodobého, trvající po celou dobu krise, dostavuje se oživení tohoto úvěru zvláště pro domovní hypotéky.

Doba pětileté krise podrobila naše hospodářství těžké zkoušce. Vycházíme z ní oslabeni, avšak přes všechny škody nepřemoženi. Zlepšování hospodářských poměrů se přes všechnu tíseň zřejmě uplatňuje i v našem hospodářství. To nás musí naplniti přesvědčením, že solidarita společné vůle a tvrdé, poctivé práce všech složek státního společenství, které nám dopomohly překonati nejhorší, nás dovede i k překonání posledních překážek na cestě ke konečné hospodářské konsolidaci našeho státu. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Byl podán návrh posl. Nerana, dr. Meissnera, dr. Patejdla, dr. Mičury, Mlčocha, Tauba a Zierhuta, aby o prohlášení pana ministra financí dr. Trapla provedena byla rozprava a aby rozprava tato sloučena byla s projednáváním rozpočtu a finančního zákona v sněmovním plenu.

Dám o tomto nánávrhu hlasovati.

Sněmovna jset způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Berana, dr. Meissnera, dr. Patejdla, dr. Mičury, Mlčocha, Tauba a Zierhuta, aby o prohlášení pana ministra financí provedena byla rozprava a aby rozprava tato sloučen byla s projednáváním rozpočtu a finančního zákona v sněmovním plenu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat.

Přistoupíme k projednávání pořadu, a nebude-li nám tek, vyřídíme odst. 5. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Budeme tedy projednávati 5. odstavec pořadu, to jest:

5.

Návrh, aby senátu prodlouženy byly lhůty stanovené §em 43 úst. listiny k projednání usnesení poslanecké sněmovny o vládních návrzích:

a) zákona o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízení správním a o umist ování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy (tisk 2189-H),

b) zákona, kterým se mění a doplňují zákony o zřizování a vydržování veřejných měšťanských škol, o docházce do nich a o jejich správě (tisk 2975-III).

Senát usnesl se ve 4. schůzi dne 24. června 1935 požádati posl. sněmovnu za prodloužení lhůt stanovených §em 43 úst. listiny o další 4 měsíce pro každou osnovu.

Dám hlasovati o návrzích senátu podle §u 78 jedn. řádu sněmovny.

Kdo souhlasí, aby posl. sněmovna o další 4 měsíce prodloužila senátu lhůty k projednání jmenovaných dvou usnesení posl. sněmovny, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Žádaná prodloužení lhůt jsou tedy povolena.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze.

Sdělení předsednictva

Ustavení výboru.

V ustavující schůzi inkompatibilitního výboru dne 14. listopadu 1935 byli zvoleni: předsedou posl. A. Remeš; místopředsedy posl. A. Křemen a posl. A. Beneš; zapisovatelem posl. dr. Neumann.

Změny ve výboru.

Klub poslanců strany "Bund der Landwirte" vyslal do výboru zemědělského posl. Kunze za posl. Rud. Böhma.

Dovolenou

dal předseda podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu na dnešní den posl. Ursínymu.

Předseda sdělil, že předsednictvo se usneslo, aby příští schůze se konala v pátek dne 15. Listopadu 1935 v 10 hod. dopol. s

pořadem:

Nevyřízené odstavce pořadu 13. schůze.

Schůze skončena ve 4 hod. 51 min. odpol.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP