Čtvrtek 14. listopadu 1935

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Taub, dr. Markovič, Langr, Košek, Onderčo, Mlčoch.

Zapisovatelé: Dubický, dr. inž. Fulík.

241 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády dr. Hodža; ministři dr. Beneš, dr. Czech, dr. Černý, dr. Dérer, inž. Nečas, dr. Spina, dr. Šrámek, dr. Trapl, dr. Zadina.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr. Říha; jeho zástupci Nebuška, dr. Záděra.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 26 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. dr. Luschkovi, Rázusovi, dr. Patejdlovi, Schluschemu, Gajdovi, Šalátovi, Florkovi; na dnešní a zítřejší den posl. inž. Lischkovi, inž. Künzelovi, Frant. Nitschovi.

Omluvili se

nemocí posl. Jenšovský, dr. Staněk.

Lékařské vysvědčení předložil posl. dr. Mareš.

Změny ve vládě.

Předseda vlády dr. Hodža sdělil: přípisem ze dne 9. listopadu 1935, č. j. 7982/909/35/S m. r., že pan president republiky vyhověl rozhodnutím ze dne 9. listopadu 1935 jeho žádosti za zproštění ministra zemědělství a jmenoval dekretem z téhož dne posl. dr. Zadinu ministrem a pověřil ho současně řízením ministerstva zemědělství;

přípisem ze dne 13. listopadu 1935, č. j. 8104/1075/S-35 m. r., že vláda republiky Československé zvolila ve schůzi konané dne 12. listopadu 1935 podle ustanovení §u 71 úst. listiny náměstkem předsedy vlády ministra železnic Bechyně.

Změny ve výborech.

Klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu vyslal do výboru zemědělského posl. Rechcígla za posl. dr. Zadinu.

Klub poslanců čsl. soc.-demokratické strany dělnické vyslal do výboru soc.-politického dne 8. listopadu 1935 posl. Neumeistra za posl. Pika, dne 11. listopadu 1935 posl. Vaverku za posl. Tayerle, dne 14. listopadu 1935 posl. Pika za posl. Neumeistra, dne 14. listopadu 1935 posl. Tayerle za posl. Vaverku.

Klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" vyslal do výboru soc.-politického posl. Knorre za posl. Sandnera.

Ustavení výborů.

V ustavujících schůzích dne 8. listopadu 1935 zvolily:

Výbor zásobovací předsedou posl. Jaksche; I. místopředsedou posl. Lance, II. místopředsedou posl. Haupta, III. místopředsedou posl. Nového; zapisovateli posl. Bayera a Šedého.

Výbor zdravotnický předsedou posl. Stanislava; I. místopředsedou posl. Kirpalovou, II. místopředsedou posl. Habartu, III. místopředsedou posl. Jurnečkovou-Vorlovou; zapisovateli posl. Mrskošovou a Hatinu.

Došlo vládní nařízení.

Předseda vlády zaslal přípisem ze d e 7. listopadu 1935, č. j. 19.610/35 m. r., vládní nařízení ze dne 25. října 1935, č. 204 Sb. z. a n., o dávkách za úřední úkony ve věcech správních - přikázáno výboru rozpočtovému.

Došlé spisy.

Dotazy:

posl. Neumeistra ministru pošt a telegrafů ve věci zadání povozní pošty v Příbrami (č. D 28-IV),

posl. R. Böhma ministru železnic, že vlak č. 1514 na trati Č. Kamenice-Podmokly jezdí pozdě a nepravidelně (č. D 27-IV).

Odpověď min. vnitra na dotaz posl. dr. Goldsteina č. D 10-IV.

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Naléhavá interpelace tisk 126.

Interpelace tisky 88 (I až XXII), 119 (I až XIV).

Iniciativnímu výboru

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 120, 122 až 124, 129.

Výboru imunitnímu

přikázal předseda žádosti:

okr. soudu v Chebu ze dne 5. listopadu 1935, č. T 2481/35, za souhlas s trest. stíháním posl. Sandnera pro přestupek podle §u 431 tr. z. (č. J 85-IV),

kraj. soudu v Chebu ze dne 31. října 1935, č.,Tl X 186/34, za souhlas s trest. stíháním posl. Sandnera pro přečiny podle §§ 1 a 2 zákona č. 124/24 Sb. z. a n., ve znění vyhlášky č. 145/33 Sb. z. a n. (č. J 86-IV),

kraj. soudu v Bratislavě ze dne 25. října 1935, č. Nt XVIII 401/35, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 6. listopadu 1935, č. 11.189/35, za souhlas s trest. stíháním posl. Čavojského pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. J 87-IV),

okr. soudu v Bratislavě ze dne 2. října 1935, č. Nt XII 119/35, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 8. listopadu 1935, č. 11.288/35, za souhlas s trest. stíháním posl. Hlinky, Sidora, Siváka, dr. Tiso a dr. Sokola pro přestupek urážky podle §u 1 zákona č. 108/33 Sb. z. a n. (č. J 88-IV),

kraj. soudu v Komárně ze dne 30. října 1935, č. Tk III 396/35, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 8. listopadu 1935, č. 11.304/35, za souhlas s trest. stíháním posl. Esterházyho pro dvojnásobný přečin podle §u 14, č. 5 a přečin podle §u 14, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. J 89-IV),

kraj. soudu v Košicích ze dne 23. října 1935, č. Nt V 81/35, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 11. listopadu 1935, č. 11.501/35, za souhlas s trest. stíháním posl. Kosika pro přestupky podle nařízení býv. uh. ministerstva vnitra č. 7430/1913, resp. nařízení krajinského úřadu v Bratislavě č. 1/1172/32 Pres. a podle §u 15, č. 4 zákona č. 50/23 Sb. z. a n. (č. J 90-IV),

disciplinární rady adv. komory v Praze ze dne 4. listopadu 1935, č. Dis. 471/34, za souhlas s disciplinárním stíháním posl. dr. Branžovského (č. J 91-IV).

Došlé písemné žádosti:

tři žádosti členů klubu poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei", aby proti posl. Beuerovi zakročeno bylo podle §u 51 jedn. řádu pro urážlivé výroky proti členům tohoto klubu (sněm. č. j. K 794, 795 a 796-IV),

dvě žádosti posl. Hollube o zakročení podle §u 51 jedn. řádu proti posl. Gustavu Beuerovi (sněm. j. K 797 a 798-IV),

žádost posl. Hollube o zakročení podle §u 51 jedn. řádu proti posl. Appeltovi (sněm. č. j. K 799-IV)

přikázal předseda výboru imunitnímu k podání písemné zprávy podle §u 51, odst. 2 jedn. řádu do 48 hodin.

Přikázány výboru rozpočtovému

vládní návrhy:

před schůzí rozdaný tisk 125,

počátkem schůze rozdané tisky 127, 128.

Předseda (zvoní): Slovo vyžádal si pan ministr financí dr. Trapl k výkladu o vládním návrhu finančního zákona a státního rozpočtu pro rok 1936.

Dávám mu slovo.

Min. financí dr. Trapl: Slavná sněmovno!

Finanční plán státního hospodářství musí býti opřen o stav národního hospodářství v době, kdy k jeho sestavování dochází, a býti ovládán zřeteli k vývojové tendenci pro další budoucnost. Přihlédněme k těmto předpokladům, jak se nám jeví z výsledků státního hospodářství za rok 1934 a z vývoje v roce letošním.

Výsledek hospodaření státního podle státního závěrečného účtu za rok 1934, který byl právě předložen Národnímu shromáždění, nám ukazuje, že zpětný pohyb v hospodářství, který potrval již od r. 1930, se v tomto roce zastavuje. Státní příjmy nejen již neklesají, nýbrž ve svém celku mírně stoupají, třeba v jednotlivých svých složkách se vyvíjejí ještě nejednotně. Participoval-li v minulých letech na celkovém schodku státního hospodářství v první řadě úbytek na straně příjmů proti prelimináři, vidíme ze závěrečného účtu za rok 1934, že schodek státního hospodářství jak v náležitosti, tak i v platbě resultuje z větší části z překročení výdajového prelimináře.

Tento výsledek nám však při tom ukazuje, že přes úsilí vyrovnati rozpočet, které r. 1934 dosahuje svého maxima, jak potvrzují také číslice prelimináře příjmů a vydání nejnižší od převratu, nepostačí ani zlepšené příjmy k úhradě všech vydání preliminovaných i nepreliminovaných.

Tato skutečnost měla dojíti výrazu v rozpočtu na r. 1935 tím, že by potřeba na rok 1934 byla maximálním programem pro hospodářský rok 1935 a stabilní základnou pro roky další.

Při mírně zlepšujícím se stavu celého hospodářství byla by tím dána možnost dospěti konečně ke skutečné rovnováze státního hospodářství. Tato rovnováha by pak mohla býti při dalším procesu zlepšovacím východiskem k pozvolnému odčiňování důsledků krise ve státním hospodářství a důsledkem toho i pro celé národní hospodářství.

Této maximy - stabilisovati potřeby státu na nejnižší úrovni dosažitelné daným příjmům - jsme v rozpočtu na r. 1935 bohužel dodržeti nemohli. Rostoucí potřeby státu opírající se o zákonné a jiné právní závazky státu donutily nás, abychom v rozpočtu na r. 1935 státní výdaje zvýšili o 352,632.680 Kč. K státním nezbytnostem se zde připojuje také částka 150,000.000 Kč preliminovaná na částečné umořování státního dluhu, jež bylo r. 1933 suspendováno.

Stabilisace hospodářských poměrů dostavivší se r. 1934 trvá i r. 1935. Stav celého národního hospodářství nevykazoval však ani letos zvláště v prvním půlletí ještě význačného zlepšení. Státní příjmy se naopak zprvu vyvíjely nepříznivěji než v roce minulém. Teprve za měsíc červenec dosahují příjmy z daní a dávek loňské číslice. Za srpen a září jsou pak již vyšší než v roce minulém. Vývoj příjmů letošního roku vykazuje tedy proti loňskému tendenci opačnou. Zlepšení veřejnohospodářských příjmů v letošním roce v posledních měsících opravňuje k očekávání, že celkový výsledek v letošním roce nezůstane podstatněji za loňským přes výše uvedené nepříznivé okolnosti. I příjmy soukromohospodářské (státní podniky) jeví celkem zlepšenou tendenci, jak pozorujeme zvláště u drah ve zvýšené osobní a nákladní dopravě. Toto zlepšení bude však na druhé straně vyváženo jednak poklesem výnosu tabákové režie, jednak důsledkem poklesu odbytu resp. dalšího přesunu od druhů dražších k levnějším, jednak zatížením zvýšenými výdaji za nákup tabáku diktovaný více zájmy obchodně-politickými než skutečnou potřebou podniku. Vyrovnanou linii hospodářského vývoje na úrovni roku loňského nám celkem potvrzuje i rozsah zahraničního obchodu. který za 3/4 roku letos činí 9.991,466.000 Kč proti 9.731,153.000 Kč roku loňského, tedy o 260,000.000 Kč více, při čemž se vývoz zvyšuje dokonce z 5.117,401.000 Kč na 5.463,458.000 Kč. Třeba nám tedy vývoj prokazuje, že zlepšený stav hospodářství provázející v loňském roce záměrně provedené měnové opatření - které, jak vidno, nebylo jen dočasným impulsem - potrval celkem i roku letošního, musíme na druhé straně počítati s tím, že potřeba rozpočtu na r. 1935 zvýšená proti r. 1934 nebude vyrovnána na druhé straně stejným vzestupem příjmů. Musíme tudíž očekávati, že schodek státního hospodářství za r. 1935 bude opět vyšší než za r. 1934, zvlášť když některými opatřeními provedenými v tomto roce nebo nutnými mimořádnými výdaji byla vydání dále zvýšena. Nelze-li z toho důvodu zatím počítati se snížením veřejných břemen, oddaluje se tím samozřejmě hospodářská konsolidace našeho národního hospodářství, jehož oživení musí býti naším nejživotnějším zájmem, zvláště když politické a hospodářské poměry mezinárodní neopravňují k přílišnému optimismu, pokud jde o vzestup z podnětů zahraničních.

Za této obecné hospodářské situace přistupovali jsme letos k vypracování hospodářského plánu pro příští rok. Přípravy k němu musily býti vedeny těmito konkretními úvahami:

1. Z rozpočtových návrhů bylo zřejmo, že státní hospodářství očekává i v příštím roce další vzrůst výdajových potřeb, a to jednak automatickým vzestupem vydání z titulů zákonných a právních, jednak novými vydáními ve značné výši, o jejichž úhradu musí býti za všech okolností postaráno z důvodů státní nezbytnosti. Budou vypočteny dále.

2. Rozpočet na r. 1936 musí jinak přes to počítati nejvýše jen s rozsahem vydání daných preliminářem na rok 1935. Dalších břemen nelze státu s ohledem na hospodářský celek ukládati.

3. Zvýšená výdajová potřeba musí býti uhražena snížením ostatních výdajových položek. Pokud by bylo v rozpočtu na r. 1936 počítati s novými příjmovými zdroji nebo s úpravami dosavadních příjmů, musí výnos jejich sloužiti k vyrovnání rozdílů mezi skutečnými příjmy a vydáními, které přes největší úsilí o snížení státních výdajů nebylo možno ani v letech 1934 a 1935 odstraniti.

Za těchto předpokladů bylo sestavení rozpočtu na r. 1936 spojeno s největšími obtížemi. Po zkušenostech z minulých let bylo zřejmo, že státní vydání nebude lze již snížiti dosavadními metodami ať eliminací arbitrérních vydání nebo restrikcí vydání opírajících se o zákony a právní závazky.

Sestavení hospodářského plánu na r. 1936 dostává se tak do těsné souvislosti se všemi hospodářskými problémy státu, jež se staly akutními za krise. Tím nemá výti řečeno, že této souvislosti posud nebylo, nikdy nebyla však tíživěji pociťována jako při řešení státních financí pro příští hospodářské období. Uplatnilo se zde s plným důrazem přesvědčení, že hospodářství státu jest životním nervem celého národního hospodářství, jehož vitalita jest závislá na dobrém stavu celého hospodářského organismu, který však zase naopak jest stimulans vývoje tohoto organismu, je-li správně uspořádán.

Překrvení ústředního orgánu, kterým jest pro celé národní hospodářství nesporně stát, musí býti vykoupeno nedostatkem životních sil jako základu, kterýžto nedostatek musí dále zhoršovati oslabený stav národního hospodářství. Jen rovnováha obou může zaručiti rovnoměrnou alimentaci všech hospodářských složek ve státě.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP