Pátek 8. listopadu 1935

Posl. dr. Neuwirth (německy): Slavná sněmovno! Podle usnesení imunitního výboru má býti kol. Künzelovi a mně udělena posl. sněmovnou důtka, protože jsme označili pana posl. Zierhuta pro stanovisko k vládnímu prohlášení jako denuncianta. Jestliže se proto ujímám slova, neděje se to, abych snad zaujal stanovisko k důtce, která nás má stihnouti. K tomu jest poměr skutkové povahy k pořádkové normě příliš jednoznačný. Zbývá mi jen zásadně prohlásiti, že naše někdejší apostrofování pana posl. Zierhuta nepřipouští žádného závěru o tom, co považujeme v parlamentním obyčeji za žádoucí a místné. Naopak musím s důrazem vytknouti, že nejsprávnější formy jsou v oboru parlamentního života právě jen ještě dosti dobré. Toto zásadní stanovisko dává nám však právo, požadovati stejné chování od všech, kdož byli povoláni, aby spolurozhodovali zároveň v této sněmovně. Dává nám zvláště právo žádati, aby zde byly zachovávány nejen samozřejmé formy osobního styku, nýbrž aby zásady slušnosti bylo užíváno při všech jednáních politického rázu, tedy také při obsahu politických projevů. Když se nyní pan poslanec Zierhut neostýchal použíti ve svém stanovisku k vládnímu prohlášení velmi závažné pomluvy, jíž se nám až dotud dostalo jen s výjimkou této sněmovny od našich největších politických protivníků, bylo právo k vášnivému protestu na naší straně. Zvláštnosti poslancem Zierhutem uvedeného činu odpovídala zvláštnost naší reakce. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Poněvadž se z dalších podle jedn. řádu oprávněných pánů poslanců nikdo ke slovu nehlásí, přistoupíme ke hlasování.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního na udělení veřejné důtky, jenž jest otištěn ve zprávě výborové a byl přednesen panem zpravodajem.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna se usnesla na veřejné důtce poslancům dr. Neuwirthovi a inž. Künzelovi.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4.

Zpráva výboru imunitního k žádosti členů klubu Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei, aby bylo zavedeno kárné řízení podle §u 51 jedn. řádu proti posl. B. Köhlerovi pro urážku učiněnou v plenární schůzi posl. sněmovny dne 26. června 1935 (tisk 103).

Zpravodajem jest p. posl. dr. Hula. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Hula: Slavná sněmovno! K žádosti klubu poslanců Sudetendeutsche Partei podán je návrh k disciplinárnímu řízení s panem posl. Bruno Köhlerem pro výrok: "Vždyť jste zloději, jste lupiči!"

Imunitní výbor se zabýval touto záležitostí, pozval obviněného i žalobce, provedl příslušné řízení a usnesl se navrhnouti posl. sněmovně, aby panu posl. B. Köhlerovi byla udělena veřejná důtka podle odst. 2 §u 51 jedn. řádu. (Souhlas.)

Předseda: Podle §u 51 jedn. řádu má sněmovna, vyslechnuvši zpravodaje, slyšeti také obviněného a po případě i žadatele, a poté má po doslovu zpravodajově rozhodnouti bez další rozpravy prostým hlasováním o návrhu výboru imunitního, po případě o návrzích podaných podle §§ 47 a 48 jedn. řádu.

Jest nám proto po panu zpravodaji slyšeti nejprve obviněného, jímž jest p. posl. B. Köhler.

Než mu udělím slovo, navrhuji podle usnesení předsednictva lhůtu řečnickou 10 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Dávám slovo obviněnému, p. posl. B. Köhlerovi.

Posl. B. Köhler (německy): Slavná sněmovno! Prohlásil jsem již v imunitním výboru, že slova, která zde byla vytčena, jsem nevztahoval na klub, nýbrž na jednoho člena klubu sudetoněmecké strany. Učinil jsem to proto, abych upozornil sněmovnu a celou veřejnost na člena klubu sudetoněmecké strany, pana posl. Hollubeho. On a jeho strana agitují proti ostatním stranám tím, že jsou stranou čistých rukou, stranou mužů s čistýma rukama. Chtěl jsem na případě Hollubeho ukázat, jak to u Hollubeho v praksi vypadá.

Poukázal jsem již v imunitním výboru, že F. Hollube jest člověkem již trestaným pro kriminální zločin, a to pro loupež. Byl dne 24. srpna 1922 odsouzen konšelským soudem v Dortmundu pro krádež ke 4 měsícům vězení. Soudní akt jest označen 8 A DL 28.422. Trestní rejstřík pana Hollubeho jest uložen u státního zastupitelství v Litoměřicích. Opatřil jsem si v této věci právní posudek u berlínského úřadu. Tento právní posudek berlínského úřadu udává, že v tom případě, byl-li nějaký člověk v Německu odsouzen r. 1922 pro krádež ke 4 měsícům, mohlo se to státi jenom z pohnutek nečestných a nízkých a nikoliv z nouze. V imunitním výboru uvedl jsem pro svůj projev také další důvody. Ukázal jsem především, že pan Hollube hledal ve 3 letech přijetí u čtyř politických stran. (Výkřiky a hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. B. Köhler (pokračuje): Ukázal jsem konečně, jak Hollube skončil r. 1933 u hakenkrajclerů a obracel se tiskem veřejně na sudetoněmecké dělníky, aby návod vůdce inž. Junga ukázal každému pravou cestu. Ačkoliv byla strana Jungova rozpuštěna pro irredentu a Hollube byl členem této strany, docela nic mu to nepřekáželo, aby se stal v nejkratší lhůtě členem a poslancem státu věrné strany sudetskoněmecké. Domnívám se, že by bylo lépe, kdyby se klub sudetskoněmecké strany zabýval místo mou osobou svým kolegou Hollubem. Pokládám také za účelnější, aby bylo zavedeno řízení proti Hollubemu místo proti mně. Strana, která stále agituje tím, že je stranou "čistých", musila by takového člena, takového poslance, jakým jest Hollube, již dávno ze svých řad vyloučit. Jsem jen zvědav, zda pan Hollube bude konečně z této strany vyloučen, či zda v ní zůstane dále.

Podle návrhu imunitního výboru mám zde dostati důtku. Za to má pan Hollube zůstati zachován parlamentu a sudetskoněmecké straně. Důtku přijímám a daruji všem pana Hollubeho.

Předseda (zvoní): Slovo má dále pan posl. dr. Neuwirth.

Posl. dr. Neuwirth (německy): Slavná sněmovno! Z nařízení klubu mám zaujmouti stanovisko k disciplinárnímu případu B. Köhlerovu. Před chvíli jsem označil při vysvětlování motivů pro chování kol. Künzela též svoje měřítka, o kterých máme za to, že jsou v parlamentním styku na místě a která platí i pro chování pana B. Köhlera.

Pan B. Köhler má dostati důtku a pokouší se především ospravedlniti se v tom smyslu, že použil urážky jen proti členu našeho klubu Hollubemu. Fakticky však to byla urážka celého klubu. V tomto případě nemůžeme již tuto urážku považovati za výsledek temperamentu, vybuchnuvšího v odůvodněném rozčilení, neboť pro toto pohanění chybí na naší straně jakákoliv příčina. Pohana stojí však také příliš v řadě četných urážek, jimž jsme byli opětně vystaveni a jež byly v mnoha případech totožné s potupou "lump" a "zločinec", obrácenou na celý klub.

Mám k případu Hollubeho ještě říci toto: Pan B. Köhler se namáhal ospravedlniti svou urážku, která prý má směřovati jen na kolegu z klubu, Hollubeho, tím, že pan Hollube byl jednou odsouzen. Konstatuji, že nejprostší zásady našeho trestního práva jsou porušovány stále znovu používaným zdůrazňováním tohoto tvrzení. Když byl někdo před 2 roky odsouzen, nesmí se mu toto odsouzení za žádných okolností připomínati. (Výkřiky komunistických poslanců.) To zapovídá prostě trestní zákon. V nynějším případě jest stav věci ještě docela jiný. Přítel Hollube byl r. 1922 odsouzen, když stál v řadách těch, od nichž se nyní odvrátil, byv poučen o něčem lepším. Kol. Hollube byl mimo to odsouzen pro politický delikt. Panu B. Köhlerovi se nepodařilo dokázati opak, ačkoliv se o to pokoušel. Vše ostatní jest ošklivá pomluva.

Mohu zde však říci ještě něco jiného. My, z klubu sudetoněmecké strany, bychom byli velmi rádi v postavení, abychom se sami bránili osobním urážkám; ale mohu prohlásiti, že by potom, kdybychom byli nuceni sáhnouti k svépomoci, nastal konec aspoň snesitelných parlamentních forem v této sněmovně. (Hluk. - Německé výkřiky: Oho, jak to vlastně myslíte?) Poněvadž toto jednoznačně konstatujeme, konstatujeme také odpovědnost předsednictva poslanecké sněmovny za to, zda v této sněmovně se má státi trvale prostředkem parlamentního proniknutí zásadní vzdání se dobrého vychování, slušnosti a dokonce rozumu. Víc nemám co říci k demagogii, která se zde provádí. (Výkřiky komunistických poslanců. - Hluk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. dr. Hulovi.

Zpravodaj posl. dr. Hula: Slavná sněmovno! Páni stěžovatelé setrvávají na svém návrhu na disciplinární potrestání p. posl. Bruno Köhlera. Pan posl. B. Köhler učinil obsáhlé prohlášení, kde udává, že uvedené výroky pronesl výhradně proti panu posl. Frant. Hollubeovi. Poněvadž však imunitní výbor nepovažuje za nezbytné, aby zkoumal vlastní meritum mínění pana posl. B. Köhlera, a protože za přímo prokázaná považuje jím samým přiznaná slova "lupič a zloděj", setrvává imunitní výbor v zájmu udržení parlamentní úrovně a v zájmu povznesení slovního styku mezi poslanci na svém návrhu, aby panu posl. B. Köhlerovi udělena byla posl. sněmovnou veřejná důtka podle odst. 2 §u 51 jedn. řádu.

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního na udělení veřejné důtky, jenž jest otištěn ve zprávě výborové a byl přednesen panem zpravodajem.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna se usnesla na veřejné důtce posl. B. Köhlerovi.

Tím jest vyřízen 4. odstavec pořadu.

Přerušuji projednávání pořadu této schůze.

Sdělení předsednictva.

Zamítnut návrh podle §u 23, odst. 3 jedn. řádu

posl. Zápotockého, aby posl. sněmovna změnila usnesení iniciativního výboru ze dne 5. listopadu 1935, jímž byl zamítnut iniciativní návrh posl. Zápotockého a soudr., tisk 61.

Dovolené

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda na dnešní den posl. Dvořákovi, inž. Künzelovi, inž. dr. Touškovi, Zupkovi.

K návrhu předsedovu udělila sněmovna hlasováním posl. Suroviakovi žádanou dovolenou od 5. do 18. listopadu t. r. pro neodkladné záležitosti.

Ustavující schůze výborů.

Předseda svolal ustavující schůze výboru:

Výbor zásobovací v místnosti č. 12, III. poschodí budovy výborů. K řízení volby předsedy určil posl. Jaksche.

Výbor zdravotnický v místnosti č. 10, III. poschodí budovy výborů. K řízení volby předsedy určil posl. Stanislava.

Ustavující schůze výboru inkompatibilitního svolána bude písemně.

Změny ve výborech.

Klub poslanců strany národního sjednocení vyslal do výboru soc.politického posl. J. Sedláčka za posl. Kuta; do výboru iniciativního posl. Kuta za posl. J. Sedláčka.

Došlá vládní nařízení.

Předseda vlády zaslal přípisy ze dne 7. listopadu 1935 vládní nařízení ze dne 25. října 1935 č. 200 Sb. z. a n., o přechodném snížení celních sazeb na sádlo (č. j. 19.388/35 m. r.) přikázáno výborům rozpočtovému, živn.-obchodnímu a zemědělskému,

č. 201 Sb. z. a n., o úpravě celního sazebníku (č. j. 19.387/35 m. r.) - přikázáno výborům rozpočtovému a živn.-obchodnímu.

Dále zaslal předseda vlády přípisem z téhož dne č. 19.454/35 zprávu ministra financí o zcizení a zatížení státních nemovitostí služebnostmi a stavebními právy v roce 1934 - postoupeno výboru rozpočtovému.

Rozdané tisky.

Počátkem schůze:

Návrhy tisky 114 až 118 - přikázány výboru iniciativnímu.

Mezi schůzí:

Vládní návrh tisk 121 - přikázán výborům brannému a rozpočtovému.

Návrhy tisky 107, 112, 113 - přikázány výboru iniciativnímu.

Předseda oznámil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 14. listopadu 1935 ve 3 hod. odpol. s

pořadem:

1 až 5. Nevyřízené odstavce 6 až 9 a 5 pořadu 12. schůze.

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Liberci v trest. věci posl. Hollubeho (tisk 101).

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Brandýse nad Lab. v trest. věci posl. Bergmanna (tisk 111).

8. Doplňovací volba člena Stálého výboru podle §u 54 úst. listiny.

Schůze skončena ve 12 hod. 52 min. odpol.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP