Pondělí 24. června 1935

Začátek schůze ve 3 hod. 10 min. odpol.

Přítomni:

Předseda Bradáč.

Místopředsedové: Langr, dr Markovič, Košek, Onderčo, Mlčoch, Taub.

Zapisovatelé: Jaša, Pik.

248 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři dr Černý, dr Dérer, dr Spina.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 4. schůzi poslanecké sněmovny.

Sněmovna jest způsobilá jednati.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 24. června 1935, č. 44.414/1935-7, že na místo posl. Stříbrného, který se vzdal mandátu poslaneckého, povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny náhradníka Karla Kuta, žurnalistu v Praze XII, Americká ul. 1, a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Jmenovaný pan poslanec dostavil se do dnešní schůze.

Poněvadž před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přistoupíme k jeho slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, pan posl. Kut ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule a pana posl. Kuta žádám, aby přistoupil ke mne vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Posl. Kut (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Předseda (zvoní): Posl. Kut oznámil zároveň s klubem poslanců Národního sjednocení, že stal se členem tohoto klubu.

Posl. Major oznámil přípisem ze dne 20. června 1935, že vzdal se mandátu poslaneckého.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. Zajičkovi; na dnešní a zítřejší den posl. dr Pružinskému.

Omluvil se

nemocí posl. Klíma.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Krosnář, Rázus.

Od vlády došlo.

Předseda vlády sdělil:

přípisem ze dne 18. června 1935, č. j. 11.512/35 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona o zcizení některých státních nemovitostí v Kostelci n. L.

přípisem ze dne 15. června 1935, č. j. 4.573/1076/ S/35 m. r., přehled o vzájemném zastupování členů vlády při podepisování zákonů a nařízení podle ustanovení §u 1 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 294 Sb. z. a n., jakož i v případě nepřítomnosti v ministerské radě, ve vedení resortní agendy a pod.

Podle toho zastupuje ministra dr Beneše předseda vlády, ministra dr Černého min. dr Hodža, ministra dr Trapla min. dr Franke, ministra dr Krčmáře min. dr Hodža, ministra dr Dérera min. dr Czech, ministra Najmana min. Machník, ministra Bechyně min. inž. Nečas, ministra inž. Dostálka min. dr Šrámek, ministra dr Hodžu min. dr Černý, ministra Machníka min. Najman, ministra inž. Nečase min. Bechyně, ministra dr Czecha min. dr Dérer, ministra dr Franke min. dr Trapl, ministra dr Šrámka min. inž. Dostálek.

Ustavení výborů.

V ustavujících schůzích dne 19. června 1935 zvolily :

výbor ústavně-právní: předsedou posl. dr Patejdla; místopředsedy posl. dr Slávika, dr Mareše a Ostrého;

výbor rozpočtový: předsedou posl. Teplanského; I. místopředsedou posl. Rudolfa Chalupu, II. místopředsedou posl. Bergmanna, III. místopředsedou posl. dr Nováka; zapisovateli posl. Křemena, Rodovského a dr Pružinského;

výbor iniciativní: předsedou posl. Bezděka; místopředsedy posl. Pelíška a Stivína; zapisovatelem posl. Polívku;

výbor imunitní: předsedou posl. Dubického; I. místopředsedou posl. Bečko, II. místopředsedou posl. dr Stránského, III. místopředsedou posl. dr Hulu; I. zapisovatelem posl. Pekárka, II. zapisovatelem posl. Zischku.

Přikázáno výborům.

Předseda přikázal:

výboru rozpočtovému vládní nařízení:

ze dne 12. dubna 1935, č. 84 Sb. z. a n., o úpravě daně ze zapalovadel (zaslané přípisem předsedy vlády ze dne 7. května 1935, č. j. 8943/1935 m. r.),

ze dne 12. dubna 1935, č. 88 Sb. z. a n., o přechodných bilančních úlevách pro ústavy a podniky povinné veřejně účtovati (zaslané přípisem předsedy vlády ze dne 9. května 1935, č. j. 9350/1935 m. r.),

ze dne 26. dubna 1935, č. 100 Sb. z. a n., o usnadnění přímého úvěru vývozcům u Národní banky Československé (zaslané přípisem předsedy vlády ze dne 14. května 1935, č. j. 9724/1935 m. r.);

výboru ústavně-právnímu vládní nařízení ze dne 28. května 1935, č. 118 Sb. z. a n., o povinných výtiscích.

Došlé dotazy:

posl. Šamalíka, Stanislava, Janalíka, Bayera a druhů ministrům zemědělství, vnitra a financí v příčině rychlé a vydatné pomoci živelními pohromami postiženým zemědělcům v zemi Moravskoslezské (č. D 1-IV),

posl. dr Pružinského ministru spravedlnosti ohľadom válečných pôžičiek maloletej Kataríny Ivanovej ze Štiavniku (pol. okres Poprad na Slovensku) (č. D 2-IV).

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Návrhy tisky 9 až 32.

Zpráva tisk 33.

Výboru imunitnímu

přikázal předseda žádosti:

okr. soudu v Brandýse n. L. ze dne 24. května 1935, č. Nt VI 54/35, za souhlas s trest. stíháním posl. Bergmanna pro přestupek podle §u 2 zákona ze dne 28. června 1933, č. 108 Sb. z. a n. (č. J 1-IV),

kraj. soudu trest. v Praze ze dne 29. května 1935, č. Nt XIX 16/35, za souhlas s trest. stíháním posl. Ježka pro přečin proti cti spáchaný tiskem podle §§ 1, 2, 3 zákona č. 108/33 Sb. z. a n. (č. J 2-IV),

kraj. soudu v Plzni ze dne 6. června 1935, č. Nt X 6/34, za souhlas s trest. stíháním posl. Dvořáka pro zločin podle §§ 81, 87 tr. z., §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky, přečin podle §u 283 tr. z. a přestupek podle §§ 3 a 19 shromažďovacího zákona (č. J 4-IV),

kraj. soudu v Chrudimi ze dne 8. června 1935 č. Tk V 116/32, Z. O. 478/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Machačové, aby zbytek trestu tuhého vězení v trvání 4 a půl měsíce mohl býti vykonán (č. J 5-IV),

okr. soudu v Liberci ze dne 5. června 1935, č. T X 621/35, za souhlas s trest. stíháním posl. Hollube pro přestupky urážky na cti (č. J 6-IV).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 7) zákona, kterým se prodlužuje a doplňuje zmocnění podle čl. I zákona ze dne 21. června 1934, č. 109 Sb. z. a n., o mimořádné moci nařizovací (tisk 33) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem jest p. posl. dr Suchý.

Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Suchý: Slavná sněmovno! Již po čtvrté se zabývá Národní shromáždění návrhem zákona o mimořádné moci nařizovací. Po prvé tomu bylo tak v červnu 1933, po druhé v listopadu 1933, po třetí v červnu 1934 a po čtvrté nyní.

Dělo se tak vždy z iniciatívy vlády, která, poukazujíc na mimořádné hospodářské poměry zahraniční i domácí, žádala od Národního shromáždění zmocnění za tím účelem, aby mohla vydávat opatření, která by byla s to odstraňovati nebo mírniti škody hospodářského života, opatření, která by tím, že by zasahovala do odbytu statků, do spotřeby, přispívala k vyrovnání hospodářských poměrů atd.

Týmiž složitými hospodářskými poměry odůvodňuje vláda také tentokrát vládní návrh o mimořádné moci nařizovací. V zásadě jde o zmocnění, které bylo obsaženo v zákoně ze dne 21. června 1934, č. 109 Sb. z. a n., pouze s tou výjimkou, že se rozsah zmocnění má rozšířiti také na opatření pro organisaci policejní správy a služby. Toto zmocnění má končiti 30. června 1936.

Není pochybnosti, že poukaz na mimořádné hospodářské poměry domácí i zahraniční, kterým odůvodňuje vláda také tentokrát potřebu zmocňovacího zákona, je na místě. Stačí, vzpomeneme-li hodnoty zahraničního obchodu v Evropě i u nás, stačí, vzpomeneme-li na miliony nezaměstnaných v cizině a na statisíce nezaměstnaných u nás, stačí, vzpomeneme-li na rozrušenou rentabilitu soukromého podnikání, zejména na porušenou rovnováhu onoho základu našeho národohospodářského života, jak nám jej představuje naše zemědělství, abychom pochopili důležitost a vážnost důvodu, o který opírá vláda potřebu zmocňovacího zákona.

Spád hospodářských poměrů si vynucuje, aby vláda měla v rukou instrument, který by byl s to, aby v každé době, rychle, rázně řešil naše těžké hospodářské poměry. Není také nejmenší pochybnosti o kausální spojitosti mezi hospodářskými poměry a klidem i mírem ve státě. Jenom tam, kde je mír, klid a pořádek, jenom tam je možno úspěšně zasahovati do hospodářských poměrů a jenom tam je možno se pokoušeti o obnovu hospodářského života. A proto také ono rozšíření zmocnění na organisaci policejní správy a služby je zcela na místě. Je ovšem třeba zdůrazniti, že nestačí jen organisace policejní služby a správy, nýbrž že je také třeba, jak na to také již v ústavně-právním výboru bylo upozorněno, vydání trestního práva správního jakož i zřízení, a bude třeba, aby v tomto směru vláda přišla se svými návrhy. Rádi jsme v ústavně-právním výboru slyšeli prohlášení se strany předsednictva ministerské rady, že zejména po stránce formálně-právní již je tato materie předmětem příslušného řízení, a čekáme, že i po stránce materiálně-právní se dočkáme brzo vysvětlující zprávy.

Je v tom tedy určitá logika, aby parlament za obdobných těžkých, svízelných hospodářských poměrů dal vládě zmocnění tak, jako to učinil parlament minulý za obdobných hospodářských poměrů. Můžeme tak učiniti tím spíše, protože není pochyb formálně-právních. Byli jsme svědky, pravda, již v ústavně-právním výboru, a není nejmenší pochybnosti, že budeme svědky i nyní, že politická oposice bude uplatňovati námitky povahy formálněprávní, námitky, které budou namířeny k tomu cíli, aby bylo zdůrazněno, že osnova zákona o mimořádné moci nařizovací není v souhlase s ústavními předpisy. Můžeme však býti po této stránce klidni, a to proto, poněvadž máme dnes již k disposici ustálený výklad §u 55 úst. listiny a poněvadž máme k disposici také právní vědu, která stojí na stanovisku, že delegace zákonodárné moci není jen odůvodněná, nýbrž dokonce nutná. Po této stránce bylo již několikráte s tohoto místa poukázáno (Hluk. - Předseda zvoní.) na vývody právní a není třeba, abych je zde znovu opakoval. Stačí jen zdůraznit, že počet těch, kteří literárně touto materií se obírají a kteří se staví proti delegaci zákonodárné moci, se menší, zatím co počet těch, kteří zmocnění doporučují, se množí. (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)

Není také třeba se báti námitek, že jde o útok na demokracii. Také zde víme, že budeme svědky námitek, které budou se snažiti přesvědčiti, že osnova zákona o mimořádné moci nařizovací je v rozporu s demokratickým principem. (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.) My jsme již několikráte učinili zkušenost, že právě ti, kteří v našich očích nejsou těmi nejlepšími a nejosvědčenějšími demokraty, o demokracii slovně v tomto domě se nejvíce zasluhovali. Ale námitky těchto musíme nechati stranou. Pro nás jest rozhodující život generací minulých, generace přítomné a také výhled do života generací příštích, a tato skutečnost, tento život nás přesvědčuje, že základním předpokladem politického bytí československého národa a Československé republiky je demokracie. A vláda a koaliční strany, o které se tato vláda opírá, již nesčísíslněkráte proklamovaly myšlenku demokracie a mimo to také prakticky nesčíslněkráte dokázaly, že demokracie jim není pouhým slovem, nýbrž životním obsahem. (Potlesk. - Hluk.)

Naopak zdá se nám, že právě ušlechtilá péče o demokracii by nás přímo měla nutit, abychom (Posl. inž. Schwarz: . . . zmenšovali práva parlamentu!) naopak, zlepšovali práva parlamentu (Výborně! - Potlesk.), abychom se nebáli a nerozpakovali nad takovým žádaným zmocněním. Poválečný politický vývoj nás prakticky nesčíslněkráte přesvědčil, jak hospodářský život působí a jak hospodářské osudy jsou pevně spjaty s osudy demokracie. Víme velmi dobře z tohoto politického poválečného vývoje, že tam, kde demokracie a demokratický systém včas se neodhodlá rázně a účelně zasahovat do hospodářských poměrů, tam že demokracie trpěla a tam že na konec také demokracie svoji úlohu dohrála. Jediné z toho důvodu, protože právě v těžkých hospodářských poměrech se těžko hledá ona potřebná politická jednotící vůle, které je potřebí k účinným politickým zásahům na poli hospodářském, a je-li tato tvorba potřebné politické vůle rušena nejen zásahy zvenčí, nýbrž i roztříštěností individuálních vůlí vnitřních, není divu, že na konec k zásahům nedošlo. Ale pak také není divu, že na nedostatek těchto hospodářských zásahů trpěla demokracie sama. Pravda ovšem je, a nebylo by upřímné si to nepřipomenouti již předem, že osnova zákona o mimořádné moci nařizovací je první osnovou, kterou tento parlament zahajuje své parlamentní období, a není nejmenší pochybnosti, že tato okolnost bude na prvý pohled, a zejména pro neinformované působiti nepříznivě. Bude se jim zdáti, že parlament se o své vlastní újmě vzdává části své pravomoci.

Na druhé straně sluší uvážiti, že jde o zákon terminovaný, který končí 30. červnem t. r., a že tato skutečnost jest hlavním důvodem, proč právě první osnovou, kterou se tento parlament zabývá, je osnova zákona o mimořádné moci nařizovací. Ale i kdyby toho nebylo, nám nejde o názory a pochybnosti, nám jde o tvrdou skutečnost a tato tvrdá skutečnost nám káže, abychom vykonali všechno, co je nutno k včasným a účinným činům, protože názory a pochybnosti vedou k nečinnosti. (Potlesk.) Jestliže pak máme k vládě důvěru, máme-li důvěru v její pracovní program, pak máme také povinnost, abychom vládu vybavili vším, co potřebuje, aby tento pracovní program byl naplněn. Ostatně parlament není ze své činnosti vyřazen. Tím, že vláda bude vybavena zákonem o mimořádné moci nařizovací, není ještě řečeno, že parlament je ze svého práva vyřazen. Parlamentu zůstanou jeho práva a parlament vedle vlády může pracovat. Ostatně dlouhá zkušenost se zákonem o mimořádné moci nařizovací, na základě kterého, resp. na základě kterých vláda vydala celkem 95 vládních nařízení, vedle kterých parlament přijal mnohem větší počet zákonů, nás přesvědčuje, že zákon o mimořádné moci nařizovací nevyřazuje ještě parlament z činnosti. A nemusí se také parlament báti o svou kontrolu, a to proto, poněvadž i při této osnově zákona má právo, aby vláda do 14 dnů každé vládní nařízení, vydané na základě zmocňovacího zákona, předložila sněmovně a ta má potom možnost podle svého obsah tohoto vládního nařízení uvážiti a vykonati potřebný závěr. Nemusíme se také báti, majíce zkušenosti a znajíce obsah vládních nařízení, že by vláda této zmocňovací moci využila v neprospěch některé hospodářské složky. (Výkřiky komunistických poslanců.) Mezi oněmi 95 vládními nařízeními je jich řada, která byla vydána ve prospěch právě pracujících složek v tomto státě, stejně tak, jako je tam dlouhá řada těch, která byla vydána za tím účelem, aby hospodářské poměry, zejména hospodářství státní, se zlepšily. (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.) My se tedy nemusíme báti, že bychom, dávajíce vládě mimořádné zmocnění, brali něco sobě. My můžeme míti své svědomí úplně klidné, a to proto, poněvadž toto opatření je těžkými hospodářskými poměry odůvodněno, poněvadž není vážných námitek formálně-právních a poněvadž nemusíme míti také žádných obav o československou demokracii. Měli bychom, hlasujíce pro tuto osnovu zákona, míti spíše obavu, aby vláda, majíc k disposici tento zmocňovací zákon (Výkřiky.), nebála se ho také užívati (Potlesk.), aby ho užívala hodně, rychle a účelně. (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)

Víme, jaké jsou poměry, a víme, že s těmito poměry se nelze mazlit. Tyto poměry nutno vážně, moudře, ale také rozhodně a odvážně řešit. A tak, žádaje posl. sněmovnu jménem ústavně-právního výboru, aby přijala osnovu zákona o mimořádné moci zmocňovací beze změny, vznáším na vládu zároveň žádost, aby tohoto zákona užívala, aby ho užívala moudře a rychle ku prospěchu všech, státu a jeho občanstva. (Potlesk.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP