Středa 16. listopadu 1932

Schůze zahájena v 15 hodin 35 minut.

Přítomni:

Předseda: dr. Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr. Heller, dr. Hruban, Kahler.

Zapisovatelé: Navrátil, Stöhr.

105 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr. Dérer, inž. Dostálek, dr. Matoušek, dr. Šrámek.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

 

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že udělil jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. dr. Kaprasovi, Kellovi, Vydrové, Wenzelovi; na týden sen. Böhmovi, dr. Budayovi, Časnému, dr. Kovalikovi, Nentvichovi.

Předsednictvu senátu došel přípis ministerstva vnitra ze dne 11. listopadu 1932, čís. 78.712/1932/7, o resignaci sen. Emanuela B. Trčky a povolání náhradníka Jaroslava J. Horáka.

Žádám pana zapisovatele sen. Pichla, aby přípis tento přečetl.

Zapisovatel sen. Pichl (čte): Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Na místo člena senátu Národního shromáždění Emanuela B. Trčky, jenž vzdal se mandátu, povolávám na základě ustanovení §u 2 zákona o složení a pravomoci senátu a §u 56 řádu volení do poslanecké sněmovny za člena senátu Národního shromáždění náhradníka Jaroslava J. Horáka, majitele závodu řeznického a uzenářského v Praze II., Myslíkova 31, a vydávám mu ověřující list, opravňující jej ke vstupu do senátu.

Zároveň vyhlašuji to v Úředním listě republiky Československé. Ministr: Černý, v. r.

Předseda: Do dnešní schůze dostavil se povolaný náhradník pan sen. Jaroslav J. Horák a vykoná ústavou předepsaný slib do rukou předsedy.

Žádám pana zapisovatele sen. Pichla, aby přečetl příslušnou formuli slibu, a pana senátora, aby vykonal do mých rukou slib podáním ruky a slovem "slibuji". (Senátoři povstávají.)

Zapisovatel sen. Pichl (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Sen. Jaroslav J. Horák (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Senátoři usedají.)

Sdělení předsednictva.

Rozdané tisky.

Zprávy tisky 915, 916, 917.

Interpelace tisky 9181 až 9183.

Zápis o 169. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápisy

o 170. a 171. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z výboru iniciativního

podle usnesení ze dne 16. listopadu 1932 přikázáno:

Výborům národohospodářskému a živnostensko-obchodnímu návrhy tisky 896, 898.

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému návrh tisk 899.

 

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad, a to:

1. Zprávu sociálně-politického výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 891) o návrhu posl. Bečka, Brožíka, Husnaje a soudr., kterým se rozšiřuje působnost zákona ze dne 25. února 1920, č. 144 Sb. z. a n., o závodních a revírních radách při báňském průmyslu na území Podkarpatské Rusi. Tisk 907.

Zpravodajem je pan sen. Koukal, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Koukal: Vážený senáte! Poslanecká sněmovna schválila dne 20. října 1932 osnovu zákona, kterou se rozšiřuje působnost zákona o závodních a revírních radách v báňském průmyslu na území Podkarpatské Rusi.

Na území Podkarpatské Rusi jsou státní solné doly v Slatinských Dolech. V závodech těchto je zaměstnáno celkem s dozorci a úřednictvem 852 zaměstnanců. Zákon ze dne 25. února 1920, č. 144 Sb. z. a n., o závodních revírních radách v báňském průmyslu se na území Podkarpatské Rusi nevztahuje. Je to jistě nespravedlnost vůči dělníkům v Podkarpatské Rusi. Závodní a revírní rady vykonávají činnost sociální, humánní i kulturní, a jestliže se tyto instituce osvědčily v celé republice, není žádné příčiny odpírati to na Podkarpatské Rusi. Zaměstnanci báňského průmyslu na Podkarpatské Rusi nesou velmi těžce toto výjimečné postavení.

Vedle toho nevztahují se ustanovení zákona č. 143 1920 Sb. z. a n. o účasti zaměstnanců na správě závodů a jich podílů na čistém zisku na Podkarpatskou Rus. V této zemi je působnost tohoto zákona dvojnásobně potřebná, aby mohla býti vykonávána obrodná práce mezi báňským zaměstnanectvem tak, jak se děje v ostatních zemích. Praktická působnost závodních rad a revírní rady přivodí zároveň také nejen právnicky, ale také prakticky účinnost zák. č. 170/1924 Sb. z. a n. o báňských rozhodčích soudech. Pro Podkarpatskou Rus bude působiti rozhodčí soud v Bratislavě. Právní účinnost tohoto zákona je nesporná, neboť nemá žádného obmezovacího ustanovení ve smyslu odstavce 2, §u 7 ústavní listiny Československé republiky.

K článku II. navrženého zákona dlužno poznamenati, že území Podkarpatské Rusi nemá takového báňského průmyslu, aby bylo možno pro tuto zemi zříditi samostatnou báňskou revírní radu.

Proto se navrhuje přičlenění Podkarpatské Rusi k Slovensku, aby obě země tvořily společný obvod působnosti jedné báňské revírní rady v Bratislavě. Ustanovením jedné společné revírní rady se na autonomii Podkarpatské Rusi ničeho nemění, rozhodují zde více méně praktické důvody. Samostatná revírní rada pro Podkarpatskou Rus by pro malý počet příslušníků nebyla s to vykonávati v plné míře jí přikázané povinnosti. Revírní rada v Bratislavě vydává trojjazyčný informační a poučný časopis "Věstník", který menší revírní rada vydávati by nemohla.

Je proto potřebí doplniti zákon změnou posledního odstavce §u 16 a nahraditi jej tímto ustanovením.

"Závodní rady na území Slovenska a na dobu přechodnou i Podkarpatské Rusi volí jednu společnou revírní radu se sídlem v Bratislavě."

Poslanecká sněmovna schválila toto znění zákona:

Článok I. Zákon zo dňa 25. února 1920, č. 144 Sb. z. a n., o závodných a revírnych radách pri baníctve platí aj pre územie Podkarpatskej Rusi.

Článok II. Posledný odstavec §u 16 sa škrtá a nahradzuje znením ako následuje:

Závodné rady na území Slovenska a na dobu prechodnú aj Podkarpatskej Rusi volia jednu spoločnú revírnu radu so sídlom v Bratislave.

Článok III. Zákon nadobúda platnosti pre územie Podkarpatskej Rusi dňom vyhlásenia. Ministrovi verejných prác sa ukladá, aby tento zákon previedol v dohode so súčastnenými ministry.

Sociálně-politický výbor doporučuje proto, aby osnova zákona o rozšíření působnosti zákona o závodních a revírních radách ze dne 25. února 1920, čís. 144 Sb. z. a n., byla slavným senátem schválena tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna, ve znění sen. tisku č. 891.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, budeme tedy hlasovati. Senát je schopen se usnášeti.

Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.

Není námitek? (Nebyly). Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku.

(Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové, a to souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 891.

Na pořadu dále je:

2. Zpráva výborů ústavně-právního, technicko-dopravního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 882), kterým se zmocňuje vláda republiky Československé, aby převzala státní záruku za zápůjčky Podkarpatoruských elektráren, akciové společnosti v Užhorodě. Tisk 912.

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní sen. Koukal, za výbor technicko-dopravní sen. inž. Winter a za výbor rozpočtový sen. J. J. Krejčí.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor ústavně-právní, panu sen. Koukalovi.

Zpravodaj sen. Koukal: Slavný senáte! Vláda předložila senátu návrh zákona, kterým se zmocňuje vláda republiky Československé, aby převzala státní záruku za zápůjčky Podkarpatoruských elektráren, akc. spol. v Užhorodě. Zákonem ze dne 22. července 1919, čís. 438 Sb. z. a n., je dán podnět k provádění soustavné elektrisace v republice Československé za pomoci státu, tzv. státní podporou. Tato akce vyplývající z tohoto zákona a směřující k provádění soustavné elektrisace v ČSR. vedla k postupnému zakládání již 25 všeužitečných elektrických podniků za účasti veřejných činitelů, tj. státu, zemí, okresů a obcí a také soukromého kapitálu.

V zemi Podkarpatoruské bylo několik menších elektrárenských podniků, které vesměs nevyhovovaly. V Užhorodě provozovala elektrářská akciová společnost jednak vlastní elektrický podnik se svou elektrárnou v Užhorodě, jednak na podkladě dlouholetých smluv s elektrárnami v Mukačevě, Berehově a v Sevluši. Ve všech těchto elektrárnách vyráběla se elektrická energie z větší části z cizozemské nafty při stejnoměrném systému technicky nehospodárně a nedostatečně ve většině se zařízením vesměs starým. Možnost napraviti postupně tento neudržitelný stav byla dána pouze soustředěním výroby v moderní parní elektrárně ve spojení s hydroelektrárnami a rozvodem elektrické energie do velké oblasti s různorodým konsumem v rámci soustavné elektrisace.

Ministerstvo veřejných prací snažilo se již od r. 1922 založiti v Podkarpatoruské zemi všeužitečný elektrický podnik z části veřejného a soukromého kapitálu. Podmínkou bylo, aby tento všeužitečný podnik nabyl veškerá práva k výrobě a rozvodu elektrické energie ve shora jmenovaných městech, jakož i veškerá vlastnická práva na dosavadní podniky, tj. aby všechny jmenované elektrické podniky byly sloučeny v podnik jeden, který by provedl soustavnou elektrisaci země Podkarpatoruské za kontroly státu.

Snaha ministerstva veřejných prací narážela po celou řadu let na obtíže finančního a vlastnického rázu. Majitelem akcií Užhorodské elektr. akc. společnosti v Užhorodě byla Slovenská všeobecná úvěrní banka, jež má svůj mateřský ústav v Budapešti, která se bránila této akci vysokými požadavky finančními a ani jinak neprojevila ochotu k založení všeužitečného elektrického podniku za účasti veřejných činitelů. Také úmysl vyvlastniti tento podnik narážel jak s hlediska všeobecného, tak s hlediska právního a finančního zvlášť, pokud týká se finanční situace zúčastněných měst, na velké obtíže, takže bylo patrno, že na výsledek tohoto opatření bylo by nutno čekati ještě mnoho let.

V roce 1928 koupila však už akcie Užhorodské elektr. akc. společnosti Českomoravská-Kolben-Daněk, akc. spol. v Praze, která nabídla svoji účast na provedení soustavné elektrisace země Podkarpatoruské v rámci soustavné elektrisace státu.

Na podkladě této nabídky vypracovalo ministerstvo veřejných prací návrh na provedení soustavné elektrisace všeužitečným elektrickým podnikem za účasti státu, jmenovaných měst a soukromého kapitálu ve smyslu zákona ze dne 1. července 1921, čís. 258 Sb. z. a n.

Podle tohoto návrhu provedena byla pak u Užhorodské elektr. akc. společnosti 20. listopadu 1929 v Užhorodě valná hromada, která se usnesla na přeměně této společnosti v novou společnost Podkarpatoruské elektrárny, akc. spol. v Užhorodě. Účast na této elektrárenské společnosti budou bráti vedle státu také města Užhorod, Berehovo a Sevluš, a to v II. emisi akciového kapitálu. Soukromé podniky v těchto městech budou zrušeny a sloučeny v jeden podnik. Do společnosti přistoupila i země Podkarpatoruská a město Mukačevo.

Společnost má tento akciový kapitál:

I. emise Kč 6,500.000.- - rozděleny na 32.500 akcií à Kč 200.-, znějící na podatele,

II. emise Kč 13,500.000.- - rozd. na 67.500 akcií à Kč 200.-, znějící na jméno.

Společnost má tedy celkem akciového kapitálu Kč 20,000.000.-, který je složen takto:

I. Veřejný kapitál:

Stát

4,000.000.-,

země Podkarpatoruská

1,000.000.-,

město Užhorod

1,000.000.-,

město Berehovo

1,300.000.-,

město Sevluš

700.000.-,

město Mukačevo

1,420.000.-,

dohromady

9,420.000.-,

tj. 47.1%.

   


 

II. Soukromý kapitál:

1. Českomoravská-Kolben-Daněk, akc. sp. v Praze

a)

I. emise

6,500.000.-,

 

II. emise

4,000.000.-,

   

10,500.000.-,

tj. 52.5%.

   
     

Táž společ. za okresy a obce

80.000.-,

tj. 0.4%.

   


 

Akciový kapitál tento může však býti zvýšen na Kč 30,000.000.-. Přednostní právo na odebrání akcií III. emise je pak zaručeno těmto veřejným činitelům:

1. Státu

2,000.000.-,

2. zemi Podkarpatoruské

1,000.000.-,

3. okresům a obcím v zemi Podkarpatoruské

1,000.000.-.



 

Zbytek soukromému kapitálu.

Podle §u 1 cit. zákona je veřejným činitelům přiznáno v § 11 stanov společnosti právo, aby mohli nejdéle do 20 let převzíti tolik základního kapitálu, náležejícího soukromým činitelům, aby jejich kapitálová účast na podniku odpovídala předpokladům §§ 2 a 4 zák. čís. 4381919 Sb. z. a n., jakož i zaručeny podmínky pro převzetí soukromého kapitálu a dále zajištěna jedna třetina členů představenstva společnosti veřejným činitelům na podniku zúčastněným a vyhrazeno právo ministerstvu veřejných prací dozírati, zda podnik slouží soustavné elektrisaci.

Výnosem ministerstva veřejných prací ze dne 8. února 1930, č. j. 18 a-3259/1 ai 1929 - 73.038, byl podnik společnosti prohlášen za elektrický podnik všeužitečný a byla mu přidělena k zásobování oblast země Podkarpatoruské.

Důvodová zpráva vládního návrhu obsahuje také zprávu, že nová společnost v roce 1930 zbudovala moderní parní elektrárnu o výkonu 5000 kw, provedla současně rekonstrukci rozvodné sítě v Užhorodě a postavila dálkové vedení o napětí 35.000 V z Užhorodu do Mukačeva a z Mukačeva do Svalavy, s přepojovací stanicí v Mukačevě a veden o napětí 6000 V z Mukačeva do Baťova a Velké Dobroně, takže ještě koncem roku 1930 bylo město Užhorod zásobeno z nové elektrárny a počátkem roku 1931 bylo připojeno město Mukačevo a celá řada venkovských obcí.

V roce 1931 bylo pak pokračováno ve výstavbě hlavní zásobovací tepny do Berehova, Sevluše a Chustu. Aby též ostatní okresy mohly býti elektrisovány, byly postaveny v poslední době dálkovody z Užhorodu do Perečína a z Mukačeva do Iršavy. Ve snaze zvýšiti využití nové parní moderní elektrárny v Užhorodě a zlepšiti tím ekonomii její výroby, byla uzavřena smlouva s všeužitečným elektrickým podnikem "Východoslovenskými elektrárnami, akc. spol. v Košicích" na dodávku elektrické energie pro východní část jejich zásobovacích oblastí hraničící se zemí Podkarpatoruskou, tj. směrem na slovenské Nové Město a severním směrem na Michalovce.

Usilovnou akvisicí v obcích zajistila si nová společnost odběr proudu ve 40 venkovských obcích a plní tím velký národohospodářský úkol k povznesení této země. Koncem r. 1931 měla společnost již v provozu celkem 351 km dálkových elektrických vedení. V tomtéž roce uvedla tato společnost do provozu elektrárnu ve Volovém, okresním městě, ležícím 60 km od stanice dráhy a elektrárnu v nejzazším cípu republiky, v Jasině. V nejbližší době má dojíti k úzké spolupráci se státem při využitkování vodních sil na řece Uži, pro jejž výstavbu byl již položen základ k provedení vodních staveb u Kamenice. Pro tyto hydroelektrárny má dodati strojní zařízení Podkarpatoruská elektrárna a mají býti vybudovány ve dvou stupních o výkonu as 5000 ks a budou paralelně spolupracovati s elektrárnou v Užhorodě.

Mimo to bude prodlouženo hlavni napájecí vedení o napětí 35.000 V z Chustu až do Slatinských dolů, čímž získá tento státní podnik potřebnou reservu pro udržení nerušeného provozu. Tímto opatřením bude také dána možnost dodávati elektr. energii do pohraničních oblastí hustě zalidněného kraje Rumunska, který se o toto zásobování vážně zajímá.

Podkarpatoruské elektrárny budou postupně rozšiřovati rozvodnou síť vysokého napětí tak, aby mohlo býti zásobeno celé území Podkarpatoruské země.

Tento veliký podnik dosáhl již také se stránky národohospodářské toho, že mohla býti cena proudu jak pro světlo, tak také pro průmysl značně snížena. U světla byla snížena z Kč 4.50 na Kč 3.80 a pro motory z Kč 3.30 na Kč 2.50 za kw.

Investice společnosti k 31. prosinci 1931 podle účtu rozvažného činí po odpisech, které vykazují Kč 69,074.565.64 na výstavbu rozvodných sítí primérních, strojní a elektrickou výzbroj hydroelektráren na Uži, výkup elektrárny v Mukačevě, výkup ostatních malých místních elektráren, Kč 19,550.000.-, tedy dohromady Kč 88,624.565.64. Tyto investice se zmenší o obnosy, které získány byly odprodejem Slovenských závodů východoslovenským elektrárnám v Košicích a odprodejem dosavadních místních centrál o Kč 8,000.000.-. Úhrn investic činí tedy Kč 80,624.565.64. Investice tyto chce společnost uhraditi takto:

Rentabilita investic společnosti při vydání 51/2% dílčích dlužních úpisů jevila by se takto:

Příjmy celkem

15,336.000.-

     

Vydání včetně 5% odpisu investic nových i investic starých převzatých od Užhorodské elektr. akc. společnosti

13,720.500.-,

zbývá čistý zisk

1,615.500.-,

     

Z tohoto obnosu může býti vyplacena dividenda 5%

1,500.000.-,

zbývá tedy ještě částka k zvláštnímu dotování fondu

115.500.-.



 

Z předeslaného je patrno, že společnost má základ příjmů zaručený, hlavně drobným konsumem světelným a motorickým, neodvislým od konjunkturálních zjevů průmyslu. Účast státu na společnosti odpovídá ustanovení zákona čís. 259 1921 Sb. z. a n. a bude neustále větší a jest tedy stát nejen se zřetelem k tomu, ale i vzhledem k spolupráci do rámce soustavné elektrisace zařazených a státem vybudovaných, po případě projektovaných hydroelektráren, na společnosti velmi interesován a vedou i důvody celostátní k tomu, aby stát k převzetí záruky za dlužní úpisy společnosti její vývoj podepřel a zachoval si náležitý vliv na provádění soustavné elektrisace v zemi Podkarpatoruské.

Aby bylo zajištěno, že vypůjčených peněz bude použito jen k provádění soustavné elektrisace a aby hospodaření společnosti mohlo býti státní správou kontrolováno, hodlá státní správa vázati převzetí záruky na tyto podmínky:

1. Jakékoli platby, které by snad stát musil v důsledku této záruky za společnost vykonati, budou považovány za státní zápůjčku společnosti, kterou bude nutno spláceti, jakmile podle uznání státní správy to dovolí finanční poměry společnosti. Takové zápůjčky budou zúročitelny 5% a státní správě se vyhrazuje požadovati jejich zajištění formálními dluhopisy, jejichž veškeré útraty zaplatí společnost.

2. Společnost neuzavře po dobu této záruky žádné obligační nebo hypotekární zápůjčky na své podniky a nemovitosti bez svolení státní správy, naopak státní správa si vyhrazuje právo požadovati, aby zápůjčky touto zárukou kryté byly přeměněny z negarantované zápůjčky obligační nebo hypotekární, ukáže-li se kdykoli později možnost umístiti takové zápůjčky za podmínek výhodnějších, než jsou podmínky těchto garantovaných zápůjček.

3. Společnost nebude vypláceti žádné dividendy, dokud nebude obstarána amortisační a úroková služba těchto garantovaných zápůjček. Společnost použije těchto zápůjček jen k účelům, k nimž byly povoleny, a státní správě se vyhrazuje právo, vhodnými kontrolními opatřeními o tomto použití, jakož i o hospodaření společnosti se přesvědčiti. Rovněž bude společnost povinna poskytnouti státní správě, bude-li o to požádána, z titulu této státní záruky zastoupení ve správě společnosti.

Poněvadž článkem II. zák. ze dne 17. prosince 1931, č. 203 Sb. z. a n., byla vláda zmocněna, aby přiznávala nařízením sirotčí jistotu dílčím dlužním úpisům všeužitečných elektr. podniků, je-li zúročení a splacení těchto dlužných úpisů zajištěno, není třeba do osnovy pojmouti zvláštní ustanovení o pupilární jistotě. Přiznáním této jistoty bude jim zajisté velmi usnadněn oběh.

Zákon zní takto:

(1) Vláda se zmocňuje, aby převzala státní záruku jako rukojmí a plátce za kapitál, úrok a umoření zápůjček nejdéle ve třiceti letech splatných, které si opatří na vybudování elektrických podniků Podkarpatoruské elektrárny, akciová společnost v Užhorodě, až do výše potřebné k opatření hotových 20,000.000.- Kč (dvacet milionů korun československých).

(2) Podmínkou záruky je, že smlouvy o zápůjčkách budou schváleny vládou, která zmocní ministra financí, aby smlouvy ty spolupodepsal, pokud jde o závazek československého státu.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provésti jej se ukládá ministrům veřejných prací a financí.

Výbor ústavně-právní navrhuje slavnému senátu, aby osnova zákona, kterým se zmocňuje vláda republiky Československé, aby převzala státní záruku za zápůjčky Podkarpatoruských elektráren, akc. spol. v Užhorodě, byla schválena ve znění dole uvedeném. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor technicko-dopravní je pan sen. inž. Winter. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. inž. Winter: Slavný senáte! V podstatě se připojuji k vývodům pana referenta sen. Koukala za výbor ústavně-právní a chtěl bych jenom doplniti jeho vývody poněkud po stránce technické. Tu bych podotkl toto:

Ke dne 31. prosince 1931 činily investice společnosti po odpisech 69,074.565.64 Kč, pro nejbližší budoucnost bude potřebí dalších investic za 19,550.000 Kč, jež se zmenší asi o 8,000.000 Kč odprodejem Východoslovenských a místních elektráren.

Tyto investice mají býti uhrazeny vlastním akciovým kapitálem 20,000.000 Kč, výpůjčkou u Zemské banky 5,000.000 Kč, dílčími dluhopisy se zárukou země Podkarpatoruské nominále 30 milionů v kursu 91% a zvýšením akciového kapitálu o 10 milionů Kč. Zbývá tedy ještě uhraditi 18,325.000 Kč, jež mají býti opatřeny vydáním 51/2%ních obligací se státní zárukou v nominální hodnotě 20,000.000 Kč. Předpokládá se tedy emisní kurs 91.62%, což by přibližně odpovídalo dnešním poměrům na trhu papírů pevně zúročitelných. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Podle dosavadních výsledků hospodářství Podkarpatoruských elektráren a podle vývoje konsumu proudu je možno pokládati úrokovou službu jak zápůjčky u Zemské banky, tak obojích obligací za zajištěnu z vlastních prostředků společnosti, takže stát sotva bude povinen nastoupiti v povinnosti ručitele.

Ovšem je potřebí podotknouti, že se zdá procento úmoru starých investic v hodnotě 19,920.000 Kč, jež nutno rychleji umořiti, stanovené na 5, příliš nízkým. Bylo by záhodno toto procento zvýšiti na 10, čímž by se vydání zvýšila o 996.000 Kč; čistý zisk by se pak snížil o stejný obnos na 619.500 Kč. Stoupne-li však konsum proudu, s čímž je nutno počítati, zvýší se i zisk.

A konečně poznamenávám, že bych nepokládal za žádné neštěstí, kdyby nebylo čistého zisku vůbec. Zájmy státu nebudou nijak ohroženy ani tehdy, nebude-li čistého zisku. Státní správa váže totiž převzetí státní záruky na podmínky, kterými zájem státu bude plně zajištěn. Jedině se zněním druhé věty 4. podmínky nemohu plně souhlasiti a doporučuji proto jménem výboru technicko-dopravního, aby byla vypuštěna kondicionelní věta "bude-li toho státní správa žádati" a aby tato věta zněla přesně: "Rovněž bude společnost povinna poskytnouti státní správě z titulu této státní záruky zastoupení ve správě společnosti."

Výbor technicko-dopravní doporučuje slavnému senátu ke schválení osnovu zákona a resoluci tohoto znění:

Státní správa nechť si vymíní z titulu státní záruky přiměřené zastoupení ve správě společnosti.

Předseda: Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. J. J. Krejčí.

Zpravodaj sen. J. J. Krejčí: Slavný senáte! Rozpočtový výbor zkoumal předlohu zákona po stránce rozpočtové a dospěl k názoru, že není těžkým závazek se strany státu převzíti záruku za vydání těchto obligací.

Výpočet příjmů

15,336.000

a vydání

13,720.500



 

jeví se dobře odůvodněným, pokud ovšem lze spoléhati pro budoucnost na výpočty vzhledem k tomu, že hospodářské poměry jsou neustáleny.

Poněvadž pak společnost Podkarpatoruské elektrárny v případě, že by z titulu záruky této vzešlo pro stát nějaké plnění, nebude vypláceti žádné dividendy, pokud nebude státu nahrazeno, co by takto za společnost stát nahradil, bude správa společnosti tím samým nucena k opatrnému a dobrému hospodaření.

Je otázkou, zdali připojení země Podkarpatské k našemu státu bylo šťastné, ale když již Podkarpatská země k našemu státu je připojena, nesmíme zapomínati tohoto koutu naší republiky a musíme mu dát při nejmenším to, co se dalo ostatním zemím.

V zemích historických stát převzal záruku za zápůjčky všeužitečných elektráren, musí tedy učiniti stejně pro zemi Podkarpatskou. Není účelno, abychom Podkarpatskou zemi stále jen živili, nýbrž je potřebí vybudovati tam všechno tak, abychom ji jednou nemusili živit, nýbrž aby se mohla živit sama, tak jak přírodní bohatství tomu nasvědčuje.

Jelikož technický pokrok vyžaduje, aby i v zemi Podkarpatoruské byla řádně elektrisace vybudována, a poněvadž dosavadní investice společnosti jsou již velmi značné - 69,074.565.64 Kč -, jeví se účelným státní zárukou umožniti dokončení těchto investic, aby podniky tyto mohly jednak řádně prosperovati, jednak plniti veřejné své poslání pro hospodářský rozvoj Podkarpatoruské země.

Z těchto důvodů doporučuje rozpočtový výbor slavnému senátu schválení zákona ve znění dole otištěném s připojenou resolucí. (Souhlas.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP