V demokratické republice musíme se zasaditi, aby základní pilíř obyvatelstva, dělnictvo všech kategorií fysické i duševní práce stálo kulturně na výši doby. V pravé demokracii mohou býti jen rovní vedle rovných.

Náš klub bude hlasovati pro státní rozpočet.

Sen. Eichhorn (německy): Slavný senáte! Státní rozpočet, který nám byl předložen k projednávání, projednává se v této sněmovně právě tak jako po celá dřívější léta. Promlouvají se nejkrásnější řeči, činí nejlepší návrhy, nejrozumnější návrhy, a přece nelze tím zlomiti moc panující byrokracie v tomto státě. Ačkoli se také směrodatná místa vždy znovu zmiňují o demokracii, dlužno přece konstatovati, že všechna tato krásná slova o demokratickém zařízení nejsou ničím jiným nežli pouhými frázemi, poněvadž praxe nám dokazuje pravý opak. Zákonodárné sbory nemohou změniti ani jednu cifru, kterou byrokraté dali do státního rozpočtu, a je tedy po mém názoru úplně zbytečno za bývati se blíže obrovským ciferným materiálem státního rozpočtu. Stát sám přece na konec pocítí časem účinky těchto metod ale to není pro nás, pracující střední stav, žádnou útěchou, poněvadž zcela zřetelně vidíme, že se tím veškerý hospodářský život ničí a obzvláště že se ničí živnosti a obchod v je jich existenci. Panující hospodářská krise, jevící všude strašlivé účinky, nepostihla Československo ve své hrůze takovou měrou, jak to můžeme pozorovati v sousedních státech, proto, poněvadž právě zde tvůrčí střední stav proti očekávání ukazuje obrovskou odolnost. Ale tato tuhá odolnost existencí jest zvláštností právě německého stavu obchodního a živnostenského,poněvadž je si plně vědom toho, že svou existenci musí udržeti do krajnosti, aby nepřipadl na obtíž také ještě všeobecné péči, poněvadž by tím na konec octla se v ne bezpečí naše německá domácí půda, ke které s veškerou houževnatostí lneme.

Nesrozumitelným zůstává nám ovšem, že se v tomto státě vydávají obrovské sumy daňových peněz na neproduktivní účely, kterýchžto peněz by věru bylo lze lépe použíti. Nechci se blíže zabývati velkým zbytečným plýtváním, které pozorovati můžeme obzvláště u ministerstva věcí zahraničních, však musím jménem malých a středních poplatníků protestovati proti tomu, že ministerstvo věcí zahraničních přes všechna ohlášená úsporná opatření opětně v projednávaném státním rozpočtu pro svůj obor požaduje veliký bezúčelný náklad. Československo má jako stát poměrně malý příliš rozsáhlou zahraniční službu, která odpovídá méně praktickým hospodářským potřebám, jako spíše přehnané a přímo velikášské snaze po důležitosti. Neměli bychom žádných námitek proti tomu, kdyby se naše zahraniční zastoupení skutečně staralo v cizině o věci hospodářské, ale musíme bohužel konstatovati, že většině našich zahraničních zastoupení je hospodářství věcí vedlejší a že hlavní úkol spatřují jen v tom, aby způsobem často co nejvíce nápadným v cizině parádovala.

Podobně je tomu u ministerstva národní obrany. Také zde bylo by provésti veliké škrty, kterých by se na druhé straně mohlo mnohem lépe použíti pro produktivní účely obyvatelstva v ohledu sociálním, kulturním a hospodářském. Ačkoli celý svět volá po odzbrojení, nemůžeme v Československu odhodlati se k tomu, abychom provedli sníženi nejvýš tísnivých a obrovských břemen vojenských. Uvádí se také, že není možno zkrátiti vojenskou dobu služební, ačkoli náš nejvěrnější spojenec Francie a také Jihoslavie zkrátily v poslední době vojenskou dobu služební. Musím při této příležitosti bezpodmínečně stěžovati si do toho, že se právě nejméně přihlíží k příslušníkům stavu živnostenského a obchodnického při zařazování do náhradní zálohy.Musilo by přece také vojenské správě býti jasno, že obzvláště dnes v obě hospodářské nouze právě pro syny živnostenského stavu znamená obrovskou škodu,když se jim nedostává výhody při zařazování do náhradní zálohy.

V poslední době mluvilo se také velmi mnoho o ekonomisaci státní správy, a obzvláště předseda vlády zdůraznil, že také u státní správy dlužno již z důvodů úsporných přikročiti ke zjednodušení.

Toto zjednodušení mělo by především začíti u ministerstev. Úplně zbytečné ministerstvo zásobování, jakož i ministerstvo unifikací bylo by možno bez jakékoli škody pro veřejnost likvidovati, ministerstvo železnic a pošt sloučiti v jediné ministerstvo dopravy. Jak toto zjednodušení ve správním řízení vypadá, o tom každý den přináší zřetelné důkazy. U žádného zajisté úřadu nelze nalézti praxi, která by směřovala k rychlému vyřizování věcí. U správních úřadů potřebuje se větší část pracovní doby pro zbytečné překládání. V ryze německých okresech, jako jsou Cheb, Karlovy Vary, Žatec atd., stačilo by úplně, kdyby strana byla vyrozuměna o úředním vyřízení ve svém mateřském jazyce, poněvadž přece státního jazyka ve většině případů beztoho není mocna. Místo toho musí každé, často několik stran dlouhé vyřízení býti přeloženo některým konceptním úředníkem teprve do státního jazyka, a pak teprve smí se podle známého jazykového nařízení připojiti překlad. Co takovéto jednání znamená ztráty peněz a pracovní doby, není potřebí zajisté blíže zdůrazňovati.

Zvláštní kapitolu ti správních úřadů tvoří živnostenská agenda. U politických úřadů první instance svěřuje se skoro bez výjimky živnostenská agenda nejmladšímu úředníkovi v naprostém podceňování hodnoty a významu této agendy pro stav živnostenský. Dlužno žádati, aby se konečně přestalo s touto neudržitelnou praxí a aby se vedení živnostenského referátu svěřovalo starším, zkušenějším úředníkům.

Zrušením starých zavedených správních úřadů následkem reformy správy byly také živnosti a obchod těžce postiženy. Poukazuji v této souvislosti jen na exposituru politického úřadu v Duchcové, která bývala v Bílině. Tímto sloučením nastala právě v krajině kolem Bíliny veliká nevýhoda pro obchod a živnosti, i prosil bych s tohoto místa, aby, ježto v Bílině předepsaný počet obyvatelstva byl nejen dosažen, nýbrž daleko překročen, v Bílině samé zřízen byl politický úřad, jak se to přece také podle novinářských zpráv stalo v Berouně.

Mělo by se v nynější době vůbec podnikati vše, aby se pomohlo těžce strádajícímu stavu obchodnímu a živnostenskému, místo poškozování této i pro stát tak důležité vrstvy všemi možnými zásahy státu. V této souvislosti poukazuji také na stížnosti, vycházející z kruhů živnostenských, že totiž správy trestnic dávají trestancům takové práce, které spadají do rozsahu oprávnění živnostenského. Samozřejmě možno takové práce hoditi na trh za nižší cenu, nežli to je možno živnostníkům, žádám tudíž, aby provádění řemeslných prací trestanců nepoškozovalo dotyčné živnostníky a aby, není-li v jednotlivých případech možno tomu se vyhnouti, aby se trestanci zaměstnávali živnostenskými pracemi, v takových případech slyšeny byly obchodní komory. Obzvláště musíme protestovati proti tomu, aby trestanci na státních budovách prováděli živnostenské práce, jako na příklad malířské, natěračské atd.

Živnostenský stav potřebuje, aby také v budoucnosti uhájiti mohl svou existenci, především jiným důkladného výcviku, aby obstál v tísnivé konkurenci s průmyslem. Předpokladem toho však jest, aby, nelze-li nyní sehnati krajně potřebné prostředky k důkladné reorganisaci živnostenského školství, připravováno bylo ponenáhlé zodbornění všech oborů živnostenských. Musíme pomýšleti na to, abychom svůj dorost stavu živnostenského a obchodního v přiměřených školách postavili na bezpečný základ, tak aby mohl vyhověti požadavkům doby. Nechci se šířiti o možnostech. výcviku, poněvadž přece kolega Eckert v poslanecké sněmovně mluvil o tom obšírně při projednávání kapitoly o školství.

Stát vůbec musí se snažiti, aby hospodářské krisi čelil tím, že se poplatníkům poskytne možnost zachování existence. Ale jak, bohužel, musíme konstatovati, jde se v tomto státě právě opačnou cestou. To lze zcela srozumitelně konstatovati z toho, jak nadmíru macešsky se jedná s ministerstvem pro obchod, živnosti a průmysl, procházíme-li jednotlivé položky rozpočtu. Obzvláště jsou to věcné výdaje, které vykazují největší zkrácení, takže následkem toho ani při nejlepší vůli ministerstva obchodu není možno podporovati všechny pro život důležité potřeby právě těchto tvůrčích stavů. Postrádáme obzvláště potřebné dotace, která by umožňovala poskytnouti živnostníkovi záruky, jež by mu umožnila opatřiti si k využitkování jeho provozu potřebné novodobé stroje. Tak se ukázalo, že při rozdílení fondu družstvům pro výhodné opatření strojů právě německá území, a to území obvodů obchodních komor v Chebu a Liberci, obdržela z úhrnné sumy 3 milionů přidělenu směšně nepatrnou sumu 150.000 Kč.

Jako všeobecně stav obchodní a živnostenský v každém směru obzvláště oproti zemědělství je v nevýhodě, tak jsme obzvláště my Němci opakem k jiným národnostem ve státě v poměru ještě horším, vyjímaje jde-li o to, aby se státu platily dávky a daně. Zde ovšem řadíme se my němečtí obchodníci a živnostníci do prvé řady. Je dnes přímo katastrofální, jak v německých krajinách panuje libovůle berních úřadů. Nemine dne, kterého by se nelidským způsobem se strany berního fisku nepostupovalo proti nevinným občanům, kteří dosud byli nejtrpělivějšími poplatníky. Nejen že se zcela nerozumným způsobem v nynější těžké hospodářské nouzi postupuje berními exekucemi, provádějí se také zajištění na nemovitostech, pokud zde jsou, a snižuje se značně úvěrová schopnost postiženého poplatníka. Ne chci s tohoto místa líčiti, v jakém zoufalství se nalézají mnozí z našich hodných německých kolegů živnostníků, ale přece musím systém berní správy obviniti, že svým bezohledným postupováním v této nynější nadmíru těžké době dokonce lidské životy vhání do smrti. Nepotřebuji při tomto tvrzení za jisté uváděti jednotlivé případy, poněvadž mám za to, že také finanční úřady budou věděti o těchto smutných událostech. My zástupcové německého tvůrčího a výdělečně činného středního stavu ohražujeme se s veškerou rozhodností proti tomuto naprosto nesmyslné mu postupu berních úřadů a žádáme,aby přece také v této kritické době rozum a právo měly přednost před libovůli a brutalitou.

Nechci s tohoto místa uváděti mnohé poškozování, kterému právě německý tvůrčí střední stav je vydán, avšak bylo by již se zřetelem k národnostní spravedlnosti a také v zájmu úspěšné hospodářské práce potřebí, aby se také v Čechách provedlo rozdělení německé zemské živnostenské rady obdobně jako na Moravě. Jak poškozování živnostenského stavu, abych zase uvedl jen jeden příklad, vypadá také v jiných oborech, chtěl bych dokázati tím, že na příklad v hospodářském poradním sboru živnostenský stav zastoupen jest jen 9 delegáty, mezi nimiž však není jediného Němce. Nejen že živnostenský stav oproti jiným hospodářským činitelům je v nevýhodě, je tu také názor podle tohoto rozdělení mandátů, že v tomto státě vůbec německého živnostenského stavu není.

Ale také v přídělech organisacím německého stavu obchodního a živnostenského se projevuje, že se jim právě příliš nepřeje. Tak mezi jiným dostával v dřívějších letech německý zemský svaz živnostenský pro Čechy subvenci 1000 Kč, která ovšem již od loňského roku také nebyla vyplácena, takže mohu vysloviti oprávněné přání, aby se této organisaci alespoň v roce 1932 dostalo zase žádané subvence.

Kapitolu pro sebe tvoří obzvláště konsumní daně a paušalovaná daň obratová z masa. Jestliže se dnes vytýká, že rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou dobytka a masa je příliš veliké, pak přehlíží se, bohužel, skutečnost, že živnost řeznic patří k živnostem nejvíce zdaněným. Paušalovaná daň z obratu resp. daň z masa byla stanovena na základě cen v létech 1919 a 1920. Mezi tím klesly ceny masa často na třetinu někdejších cen, kdežto výše paušalované daně z masa zůstala stejná. Větší snížení ceny konsumního zboží, jako masa, lze očekávati jen tehdy, jestliže vláda také tuto dnes nepřiměřeně vysokou daň z masa přiměřeně sníží.

Vznáším tudíž k vládě - bohužel zde žádná není - naléhavou výzvu, aby co nejdříve provedla novelisaci resp. snížení daně z masa.

Stejně nutné by bylo také již ze zdravotních důvodů pokud možno omeziti vzmáhající se domácí porážení. Nejnespravedlivější ze všech dani jest a zůstává daň z obratu. Již svého času při zavedení této daně měla tato daň býti jen přechodnou. Místo aby se pomýšlelo při této hospodářské krisi na úplné zrušení této daně, jest úmyslem tuto daň ještě zvýšiti. Obchod a živnosti stojí před zkázou. Musíme nový útok, zamýšlený zvýšením daně z obratu, rozhodně odmítnouti a učiníme všechno, abychom tomu zabránili.

Obzvláště macešsky jedná vláda s důležitými požadavky strádajícího řemesla obuvnického. Celá pomoc pro těchto 60.000 státních občanů, kteří firmou Baťa jsou připraveni o svou existenci, záleží v tom, že do státního rozpočtu zařaděn jest obnos 2 milionů Kč na sanaci řemesla obuvnického. Zdůrazňuji s tohoto místa, že řemeslu obuvnickému touto almužnou poslouženo není.

Na druhé straně působí rozhořčení, že se tomuto velkému podniku, který podle vlastních údajů vyrábí denně 150 tisíc párů obuvi, poskytnutím výhod jako podniku kombinovaného daruje ročně jen na dani z obratu alespoň 250 milionů Kč. Tato výhoda v dani z obratu poskytuje firmě Baťa také možnost pokračovati ve zničujícím tažení proti obuvnickému řemeslu. Vybízím tudíž vládu jménem těchto 60.000 strádajících obuvníků, aby konečně odnětím této výhody v dani z obratu a zastavením správkáren a prodejních filiálek zabránila zničení existence mnohých tisíců hodných poplatníků.

Poskytnutím výhody kombinovaných velkopodniků ztrácejí stát i také samosprávné korporace mnoho set milionů Kč ročně na dani z obratu. Povinností spořivé státní správy bylo by tedy především zachytiti tyto uvedené daňové prameny.

Naléhavé úpravy potřebuje však také nové udílení koncesí v živnosti hostinské. Neustálým povolováním nových koncesí, jakož i neoprávněným provozováním živnosti hostinské a výčepnické, soukromým vyvařováním a pod. se hospodářská situace v této živnosti stále zhoršuje.

Vybízím tudíž vládu, aby živnostenským úřadům nařídila, aby po dobu krise udělování nových koncesí vůbec zastavily. Měl jsem v poslední době - také kolega Wenzel - příležitost zúčastniti se protestních projevů živnosti hostinské proti zamýšlenému zvýšení daně z piva. Jest úplně vyloučeno, aby se při beztak velkém daňovém zatížení hostinské živnosti 26 různými daněmi a dávkami a při klesajícím obratu zavádělo další zatížení hostinské živnosti. Neboť nevyhnutelným následkem takovéto nové daně pro živnost hostinskou byla by beze vší pochybnosti zkáza tisíců hodných poplatníků.

Apeluji tudíž naléhavě na vládu, aby od této zamýšlené daně z piva na úkor živnosti hostinské upustila.

Hospodářská krise projevuje se obzvláště příkře v centrech cizineckého ruchu, v našich lázeňských místech a letoviskách. Že tím přirozeně těžce trpí obchod a živnosti, není potřebí blíže rozváděti. Z toho by měla však prozíravá státní správ a vyvoditi, aby se těm to stavům povolání, jako hostinským, obchodníkům atd. všemi možnými šikanami a novými břemeny jejich existence neztěžovala.

Ježto obchod a živnosti zajisté v prvé řadě mají zájem na cizineckém ruchu, musím také při této příležitosti poukázati na naše dopravnictví, poněvadž přece pro cizinecký ruch není směrodatná jen spolehlivost a přesnost dráhy a pošty, nýbrž následkem neustále vzrůstající autodopravy také naše silniční sít nabývá zvláštního významu. Nutno přiznati, že zřízením silničního fondu se v poslední době stalo mnoho na zlepšení naší silniční sítě, však nelze dosti často zdůrazňovati nutnost zlepšení těchto silnic ve prospěch cizineckého duchu. Nemůžeme však projeviti souhlas s tím, že pro tyto rekonstrukce silnic skoro bez výjimky přicházejí v úvahu jen české stavitelské firmy. Toto odstrkování německých firem při stavbách silnic není však ojedinělé, poněvadž také víme ze zkušenosti, že se také ke stavbám státních budov v německém území většinou béřou jen české stavitelské firmy a že způsob zadávání je tak průzračný, že nemůžeme než vysloviti oprávněné podezření, že také při tom je rozhodující legitimace strany při zadávání takovýchto prací. Stavební živnost jakožto klíč pro zaměstnání všech druhů živností obzvláště v našem sudetskoněmeckém území těžce upadá, což také možno vysvětliti tím, že se právě stavebníkům ve velice řídkých případech dostává státní subvence na stavby, k čemuž ještě přistupuje, že se také při státních stavbách nebéře zřetele na německé živnostníky při zadávání takovýchto prací. Není žádnou demagogií, tvrdím-li, že se německý živel v tomto státě všude poškozuje. To se přece projevuje dokonce také v oboru kulturním, jak nám mezi jiným dokazují také příděly našim německým sportovním a tělocvičným svazům.

Všechny tyto jen náznakem uvedené stížnosti ukazují nám zcela jasně, že my Němci přes dokázanou loyalitu ničeho nepociťujeme o často hlásané rovnoprávnosti a že v tomto státě ještě převládá systém potlačovati všechno, co je německé.

Toto mé tvrzení projevuje se také jasně ve státním rozpočtu, který nám byl předložen, pokud jde o příděly pro německé účely, a z tohoto důvodu prohlašuji, že moje strana pro tento státní rozpočet hlasovati nebude. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Dalším řečníkem je pan. sen. Černý. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Černý: Slavný senáte! V rozpočtovém výboru velmi pěkně vyslovila se kol. pí sen. Plamínková, jaký význam má ochrana památek v zájmu kulturní pověsti státu a národa. Dosavadní rozpočty, které činily v poslední době na řádném a mimořádném rozpočtu okrouhle Kč 2,600.000.- pro celý stát,nemohly stačit na řádné provádění praktické ochrany a k podpoře všech těch interesentů a vlastníků památek, kteří se snažili, aby památky jejich péči svěřené zůstaly v řádném stavu.

Je přirozeno, že podmínka řádné odborné opravy domů, plastik, obrazů vždycky vyžaduje vyšších nákladů, než jaké spadají pod pojem obvyklého vydržování ve smyslu zákonném. Jest odůvodněno, jestliže vlastníci památek se snaží dosíci aspoň částečné podpory z veřejných prostředků na takové opravy, jejichž provedení a udržování je v zájmu veřejném. Je nutno uvážiti, že je veliké množství vlastníků památek, kterým jsou objekty zcela nevýnosnými, a mohl bych poukázati na celou řadu měst v Čechách, kde právě nejcennější stavební a vůbec památkové objekty jsou v rukou osob jinak zcela nemajetných, jako jsou na př. majitelé domů v Kutné Hoře, v Táboře. Nejinak je tomu na Moravě a na Slovensku. Od podobných osob, starých pensistů a vdov, které se sice honosí titulem majitelů domů, ale ve skutečnosti mají dnes ze svých nemovitostí minimální příjem, není možno očekávati nákladné opravy bez příspěvku veřejného.

Jestliže selže naděje na státní podporu, jak v poslední době v úplném nedostatku státního úvěru na ochranu památek je téměř pravidlem, má to v zápětí buď opravy špatné, neodborné, nebo vůbec žádné. Roku loňského sestaven byl seznam nejnákladnějších oprav památek v Čechách, podle kterého celkové rozpočty na tyto práce činily okrouhle 60 milionů Kč.

Tyto práce daly by se uskutečniti, kdyby bylo možno povoliti na ně státní subvence z prostředků veřejných, a tyto subvence by byly representovány - kladu na to důraz - pouhou desítinou celkového nákladu, t. j. asi 6 mil. Kč. To by byla asi potřeba pro zemi Českou pro nejbližší dobu. Jestliže však pro celý stát činí úvěr na ochranu památek do letošního roku 2,600.000 Kč a jestliže i z této částky bylo v poslední době mnoho škrtáno, pak není divu, že vyhlídky na nejbližší dva roky, kdy nemá rozpočet dosahovati ani této sumy, je situace památek a zaměstnanosti v oboru odborných restaurátorů všeho druhu, sochařů, štukatérů, řezbářů a jiných, ponejvíce také malých lidí, přímo zoufalá.

Poukazuji na to, že okolní státy mají nejen dokonalé zákony na ochranu památek a tím i nejnutnější prostředky na práci ochrany památek, zatím co u nás není zákona, takže jediným impulsem pro řádné provádění památkových oprav byla jedině náhrada vlastníkům ve formě státních subvencí. Jestliže v rozpočtu na rok 1932 je položka na jednotlivé země, Čechy, Moravu, Slovensko v celkovém obnosu 550.000 Kč jako subvence a příspěvky, je to obnos tak minimální, že dovolím si upozorniti, že tento obnos téměř bude spotřebován na splátky již dříve povolených subvencí. (Tak jest!)

Upozorňuji, že na př. žádati dnes státní subvenci ve výši 2.000 Kč, je spojeno s takovými obtížemi, že i osoby, kterým tato částka znamená celé jmění, raději se vzdávají úmyslu opravovati své památky, než aby postoupili komplikovanou operaci spojenou s povolením takové částky.

Z uvedeného je viděti, že též hospodářské a sociální postavení odborných restaurátorů, kteří namnoze se specialisovali pro obor ochrany památek, je velmi špatné a tito nejsou, bohužel, tak organisovaní, aby mohli svým vlivem sami na svoje potíže o existenci poukázati.