Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, Klofáč, Luksch, Trčka.

Zapisovatelé: Kahler, Votruba.

103 senátoři podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři dr Dérer, inž. Dostálek, dr Engliš, dr Franke, dr Matoušek, Mlčoch, dr Slávik, dr Šrámek, dr Viškovský.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. dr inž. Bottovi, dr Budayovi, Hanckovi, Jančekovi, Kianičkovi, dr Krčmérymu, Starkovi a Tichimu; na tento týden sen. Ďurčanskému, dr Hrubanovi a Pavelkovi.

Navrhuji, aby byla dána zdravotní dovolená do 15. února sen. dr Hilgenreinerovi, na dobu 3 neděl sen. Klofáčovi, na tento měsíc sen. Volkovi.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Volební soud v Praze zaslal předsednictvu senátu Národního shromáždění dopis o ověření voleb pánů sen. Filipínského, dr Bačinského a Hlávky.

Žádám pana zapisovatele sen. Votrubu, aby tento přípis přečetl.

Zapisovatel sen. Votruba (čte):

Volební soud v dnešní plenární schůzi přezkoumal volbu členů senátu Národního shromáždění, zvolených dne 27. října 1929 a jejich volitelnost podle § 8. č. 2 a § 10 zák. ze dne 29. února 1920. č. 125 Sb. z. a n., a usnesl se ověřiti volbu těchto členů senátu:

Z kandidátní listiny č. 10:

Jana Filipínského, místopředsedy svazu textilního dělnictva v Brně-Židenicích;

Z kandidátní listiny č.. 15:

JUDra Edmunda Bačinského, soudního rady v Užhorodě, a

z kandidátní listiny č. 1:

na místě zemřelého Filipa Dobrovolného, redaktora v Praze-Žižkově, volbu Františka Hlávky, strojvůdce v. v., bytem na Pražském Předměstí, Školská ul. čp. 166, jako náhradníka téže strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině téhož volebního kraje.

Hácha v. r.

Předseda (zvoní): Tiskem bylo rozdáno:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 383. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Uher. Hradišti ze dne 20. listopadu 1929, č. j. Nt 227/29, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §u 488 tr. z. (č. 227/ 1929 předs.).

Tisk 384. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Berehově ze dne 14. října 1930, č. j. Nt 11/30, aby senát svolil k trestnímu stíhání sen. Lokoty pro přečin podle §u 14, č. 5 a §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky, č. 50/1925 Sb. z. a n., a pro přestupek §u 15, č. 4 téhož zákona (č. 2434/1930 předs.).

Tisk 385/1. Interpelace sen. Nedvěda, Hakena a soudr. p. ministru vnitra o protizákonném zbavení Karla Denglera členství v městské radě v Lokti zemským úřadem v Praze.

Tisk 385/2. Interpelace sen. inž. Marušáka, Pánka, Plamínkové, dr Miloty, Riedla a spol. vládě Československé republiky v záležitosti všeobecného přeřadění obcí z nižších do vyšších skupin míst činovného v důsledku posledního sčítání lidu.

Tisk 385/3. Interpelace sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, dr Šrobára a spol. na p. ministra financí v záležitosti vydání zákona o povinném přimíchávání lihu do benzinu určeného k pohonu výbušných motorů.

Tisk 385/4. Interpellácia sen. dr Budayho a spol. na p. ministra spravedlnosti vo veci bývalého okresného sudcu v Bratislave dr Františka Linharta.

Tisk 385/5. Interpelace sen. Luksche, Kahlera a soudr. na pány ministry financí a zemědělství stran provádění zákona o povinném semílání domácí pšenice a žita a míšení pšeničné a žitné mouky (Sb. z. a n. č. 154 z r. 1930).

Těsnopisecká zpráva o 61. schůzí senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 20. listopadu 1930.

Zápisy o 76. a 77. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Výboru imunitnímu:

Žádost krajského soudu trestního v Praze za souhlas k stíhání sen. Kroihera pro přečin proti bezpečnosti cti, spáchaný tiskem (č. 3084).

Žádost sen. Kříže za provedení řízení proti sen. Kindlovi podle §u 51 jedn. řádu (č. 3106).

Žádost krajského soudu v Mostě za souhlas k stíhání sen. Stránského pro přečin podle §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky (č. 3159).

Předseda (zvoní): Do dnešní schůze senátu dostavil se pan ministerský předseda, jemuž tímto uděluji slovo. (Sen. Kindl: Pryč s vládou hladu! Co je se 150 miliony, jež jsou rozkradeny! - Výkřiky komunistických senátorů: Nezaměstnaní mají hlad! - Sen. Stejskalová: Jak budete řešiti krisi? Co dostanou nezaměstnaní? - Hluk.)

(Zvoní.) Prosím o klid!

Ministerský předseda Udržal: Slavný senáte! Vážné známky dnešní hospodářské krise projevovaly se již na podzim r. 1929 a proto jsem už při nastoupení této vlády prohlásil za přední její úkol hledati prostředky, jimiž by se čelilo krisi a jimiž by se zmírnily její následky. (Sen. Kindl: Bankovní zloději mají své, ale nezaměstnaní mají hlad, to je demokracie! Denně se vraždí nezaměstnaní, o tom nevíte nic pane ministerský předsedo!)

Předseda (zvoní): Prosím o klid, není možno sledovati prohlášení! (Sen. Kindl: Lidé se střílí z hladu, tak se řeší nezaměstnanost!)

Ministerský předseda Udržal (pokračuje): Od té doby vyvinula se hospodářská krise v těžkou krisí světovou, která dolehla i na náš stát, jak je pochopitelno vzhledem k centrální poloze a exportní povaze státu. Přesto je průběh krise u nás stále mírnější než v řadě jiných států. (Sen. Stejskalová: Dělníci jsou vyhazováni, jak je to mírnější?)

Všeobecná krise hospodářská začala - (Sen. Mikulíček: 50 milionů jste slevili Fürstenbergovi dávku z majetku!) jakož se stává v hospodářském vývoji - často, krisí zemědělskou. (Hluk a výkřiky.) Pečovali jsme tudíž nejprve o to, jak odstraniti a zmírniti krisi zemědělskou a hospodářské poruchy s ní v prvé řadě související. (Sen. Mikulíček: Páteční "Venkov" dělá náladu na sanování zbytkařů! Statky dostali zadarmo a teď se budou ze státních peněz sanovat! - Sen. Haken: Otázka agrární je otázkou zbytkových statků!)

Každým způsobem jde o organisační poruchy, které mají v zápětí výsun rovnováhy mezi výrobou a spotřebou. Činnost naše byla najmě rázu preventivního. Při tom vycházeli jsme a vycházíme se stanoviska, že předpokladem zdravé zemědělské výroby a jejího udržení jest jednak, aby ceny zemědělských výrobků byly udrženy na výši, zajišťující rentabilitu zemědělských podniků, jednak aby ceny všech výrobků jiných kategorií pro zemědělce nezbytných, byly přizpůsobeny . . . (Sen. Kindl: Proto jste odpustili 70 milionů daní Koburkovi a na malé dlužníky posíláte exekutory! - Výkřiky komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid, pánové, každý bude moci mluviti v této debatě. (Sen. Kindl: Vy máte na řešení krise pendreky a četnické bajonety!)

Ministerský předseda Udržal (pokračuje): . . . byly přizpůsobeny hospodářsky odůvodněné relaci a tak byla pokud možno dosažena hospodářská parita.

Tím ovšem není program zemědělského problému nijak vyčerpán. Za uplynulých 13 měsíců předložila vláda oběma komorám Národního shromáždění dohromady 98 vládních osnov, . . . (Hlas: To je toho!) . . . z nichž 89 bylo povahy převážně (Sen. Kindl: Protidělnické!) hospodářské a sociální. (Sen. Kindl: Nezaměstnané vodíte v železech, bankovní zloděje podporujete!)

Ve svém prohlášení učiněném 16. října 1930 v senátě vypočetl jsem vládní návrhy a administrativní opatření, jež učinila vláda a jednotlivá ministerstva ke zmírnění všeobecné krise hospodářské. (Sen. Haken: No a výsledek? - Sen. Kindl: Ještě větší hlad!)

V této příčině dovoluji si též pozornost slavného senátu obrátiti na odpověď vlády, jež bylá dána na dotaz pánů posl. Staňka a druhů o řešení zemědělské krise č. t. 653. (Sen. Stejskalová: Nezaměstnanost zvýšila se o celých 100%!)

Nejtíživějším následkem všeobecné krise hospodářské je nezaměstnanost. (Sen. Kindl: Běžte to říci malorolníkům, budete vidět, co vám řeknou!) To překvapuje zvláště i u nás, kde i cizinci posuzující naše individuelní vlastnosti, všeobecně cení naši výrobní zdatnost. Zde musíme se ze všech sil starati o dvojí: předně o práci (Hlas: To jste měli dávno dělat!) a tak provádět bezodkladně soustavnou investiční politiku, a za druhé o možnost existence těm, kteří bez své viny pozbyli zaměstnání. (Sen. Haken: Sám stát zvyšuje nezaměstnanost, propouští!)

Již ve svém prohlášení v senátě zmínil jsem se o tom, že vláda ve svých činech řídí se zásadou moderního zákonodárství, podporovati, chrániti a bráti ohled zejména na hospodářsky slabé. (Různé výkřiky. - Předseda zvoní.)

Bylo by radostnou známkou vzájemné solidarity a hospodářské pospolitostí, kdyby myšlenka pomáhati postiženým krisí našla živnou půdu a účinné pochopení pro prospěch hospodářského celku také u všech těch hospodářských složek, které přítomnou krisí buď vůbec nebo jen v nepatrné míře jsou dotčeny, aby nezaviněnou hospodářskou poruchou postižení nebyli ve všem odkázáni jen na pomoc státu a na prostředky veřejné. (Sen. Kindl: Navazujete styky s Vatikánem! Zaberte velkostatky mrtvé ruky! - Výkřiky komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Ministerský předseda Udržal (pokračuje): Rozpočet náš na r. 1931 má téměř za 2 miliardy nových investic. Za účelem soustavného a rychlého provádění prací investičních byla zřízena na základě usnesení ministerské rady zvláštní meziministerská komise, která každý týden za předsednictví ministra veřejných prací projednává všechny aktuelní investiční otázky a činí bezodkladně všechna potřebná opatření, aby investiční práce nevázly. (Výkřiky. - Sen. Haken: Kde jsou výsledky? Těch porad se nikdo nenají! - Sen. Kindl: Aby nezkrachovaly banky!)

Předseda (zvoní): Prosím, pánové, o klid! Každý bude míti příležitost projeviti své stanovisko během debaty!

Ministerský předseda Udržal (pokračuje): Tím způsobem hledíme angažovat nejen stát a státní podniky, nýbrž i ostatní veřejné svazky, země, okresy, obce, akciové podniky a podniky soukromé všeho druhu. (Sen. Haken: Obce jste ochudili, co na nich chcete víc!)

Snahou vlády též jest, aby mohla dále podporovati nouzové práce, podnikané veřejnoprávními korporacemi, k nimž by ony bez přímé státní podpory samy nepřikročovaly. Od září 1930 do dnešního dne byly v rámci produktivní péče o práci povoleny pro 1278 veřejných stavebníků příspěvky v částce 21¹/₂ mil. Kč.

Státní podniky vedle činnosti investiční musí dbáti i o to, aby se práce řádně rozdělily a realisovaly tak ekonomická podnikání na ten způsob, že by v potírání nezaměstnanosti předcházely všem ostatním dobrým příkladem. (Sen. Hlávka: U Všetat byla ohromná srážka, jestlipak o tom víte?)

Bude naléhavým úkolem příslušných orgánů, aby včas vyřizovány byly rozpočty autonomních svazků, zejména okresů a obcí a tak provádění investičních prací urychlováno.

Na akci stravovací a ošacovací věnováno bylo dosud 24 mil. Kč. (Výkřiky: Pro 700.000 nezaměstnaných!)

Doplňkem ke stravovací akci je t. zv. akce mléčná, spočívající v poskytování ¹/₂ litru mléka denně dětem nezaměstnaných. K této akci dán byl podnět darem pana presidenta v částce 2 mil. Kč.

Podle úředních zpráv nalézají se fondy t. zv. gentských organisací, vyplácejících příspěvky v nezaměstnanosti, v tíživé situaci. Budeme uvažovati o tom, jakým způsobem dalo by se pomoci. (Sen. Mikulíček: Voda teče a nic se nezmění, po vašem prohlášení, jako před ním! - Výkřiky komunistických senátorů. ) Vláda jest ochotna učiniti podle potřeby všechna další opatření. Důležitou je také činnost zlevňovací. Všechna v úvahu přicházející úřední místa činí, seč jejich síly stačí, a dosavadní výsledky svědčí o cílevědomé práci. Velký význam má právě v našich poměrech snížení úroků z úvěru, protože při 45 . . . (Sen. Haken: Banky vydělaly miliony! To je švindl, pane ministerský předsedo!) . . . miliardách vkladů činí 1% 450 milionů Kč a v mnohých výrobních odvětvích činí úrok úvěru v poměru k jednotce výrobků více nežli všecka veřejná břemena. I když se setkala snaha vlády po snížení úroku s částečným úspěchem, není dnešní stav ještě uspokojivý a tkví v dnešní organisaci našeho peněžnictví, která se dá ještě podstatně zdokonaliti. Nedostatkem kapitálu a levného úvěru trpí lidové peněžnictví zemědělské a živnostenské, jehož zákonná úprava se chystá. Ke zmírnění hospodářské krise uzákoněna byl úvěr ve výši 150 mil. Kč. Provádění tohoto zákona jest již v činnosti. (Sen. Douda: Bylo by dobře, kdybyste se přiznali, co jste loňského roku odepsali velkokapitalistům! - Předseda zvoní.)

Novelou k zákonu o silničním fondu, jež bude Národnímu shromáždění v nejbližší době předložena: bude poskytnuta možnost získati úvěrem další prostředky k rozšíření programu silničních rekonstrukcí nad míru danou dosavadními zápůjčkami Ústřední sociální pojišťovny.

Obdobného účelu dosáhneme i projednáním osnovy zákona o vodohospodářském melioračním a vodocestném fondu. (Sen. Kindl: A malorolníci se mohou utopit na poli! - Předseda zvoní.)

Zvláštní pozornost věnuje vláda otázkám, týkajícím se úvěrnictví všeho druhu. Připravujeme vládní návrhy zákonů o zemědělském a lidovém úvěru, o ústředí živnostenského úvěrnictví, o podpoře zahraničního obchodu, dále mimo ty, o nichž byla nebo bude zvláště zmínka, zejména i vládní návrhy zákonů o nové úpravě finanční podpory elektrisace venkova, o zprostředkování práce, o podpoře ke stavbě tržnic, jakož i o provisi horníků a o kartelech. (Sen. Mikulíček: Zabraňte lichvě s cenou elektriky, poněvadž středomoravská elektrárna v Přerově prodává 1 kw o 40 až 50 hal. dráže nežli oslavanská, a to dělá při 25 milionech prodaných kilowatů přes 10 mil. Kč!)

Bude dále vládou zavčas připravena (tak, jak při projednávání posledního bytového provisoria bylo slíbeno) osnova definitivního bytového zákona, od něhož veřejnost právem očekává také oživení podnikavosti a zaměstnanosti ve stavebních živnostech.

I různé druhy pojišťování mohou býti vhodným prostředkem ke zmírnění sociálních bolestí a k posílení jednotlivých hospodářských složek v jejich činnosti, jakož i ochranou proti následkům různých risik. Sem spadá zejména otázka pojištění proti živelním pohromám a proti nezaměstnanosti. (Sen. Kindl: Jděte se podívat, jakou podporu dostali poškození! 35 kg žita a nemají co jíst!)

Aby vláda byla finančně s to splniti tyto úkoly, které jí ukládá povinnost starati se o zmírnění a odstranění následků hospodářské krise, musí dbáti ve všech odvětvích státní správy žádoucí ekonomisace.

Bude-li to naléhavá potřeba, rozšíří i stát svou investiční činnost a zajistí si v době pletory peněžní dostatečné úvěry k tomu cíli.

Při jednání o úpravu obchodních a právních poměrů s jinými státy vykonali jsme vše, co bylo možné. Neméně než 13 takových úmluv předložili jsme Národnímu shromáždění a právě teď nalézají se u nás delegace dvou států, s nimiž jednáme o obchodních smlouvách. Dále je naší upřímnou snahou, abychom v době co možná nejkratší se všemi státy dospěli k úpravě řádných obchodních styků. (Sen. Kindl: Připravovati válku proti Sovětskému Svazu! Se všemi státy se spojte!)

Vláda hledí v hospodářské krisi v rámci finanční schopnosti státu zmírniti břemena, jimiž je zatížena výroba.

Pokud jsou určité závady v důsledku změn v mezinárodním obchodu a v obchodně-politických vztazích, bude se vláda snažiti umožniti přeorientování výroby. (Hlas: Harus dostal nové 3 měsíce od soudruhů, to je vaše spravedlnost! Skandál!).

K překonání hospodářské krise je potřebí vzájemné a uvědomělé spolupráce všech činitelů, státu i občanstva. (Výkřiky. - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Ministerský předseda Udržal (pokračuje): Občanstvo musí cítiti, že stát stojí pevné za ním, v jeho existenčním zápase. (Sen. Kindl: Pendreky na nezaměstnané!) To ukládá velikou odpovědnost všem orgánům veřejné služby bez rozdílu. (Opětovné výkřiky komunistických senátorů. - Sen. Stejskalová: Na Slovensku padají lidi z hladu, pro ty nemáte nic!) Jestliže stát vykonal až do krajní možnosti vůči veřejnému zaměstnanectvu právě v poslední době opět svou povinnost, je povinností veřejného zaměstnanectva, aby (Sen. Kindl: Aby nejedli a pracovali zadarmo!) zvláště v dnešní době dovedlo se naskrze ztotožniti s potřebami státu a lidu, jenž musí nalézti u všech státních orgánů spravedlnost a všemožnou oporu.

Rychlé a přesné vyřizování všech prací a zvláště agend, souvisejících s hospodářskou krisí, bude vyžadovati vedle vypjaté snahy zaměstnanectva také vnitřní reorganisaci v úvahu připadajících úřadů vzájemným přesunem sil. (Sen. Mikulíček: Brněnská "Svoboda" sděluje, že budeme dostávati 10-12 Kč za řepu a tomu se říká řešení zemědělské krise!)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Ministerský předseda Udržal (pokračuje): K provedení úkolů, směřujících ke zmírnění a odstranění hospodářské krise a jejich následků, potřebuje stát klidu a pořádku. Vláda bude proto všemi prostředky o to se snažiti, (Sen. Kindl: Pendreky a bajonety, ano, to my víme!) aby potřebný klid a pořádek ve státě byl zachován. (Hlučné projevy komunistických senátorů. - Sen. Stejskalová: Oni nechtějí žebrat, oni chtějí práci! - Sen. Mikulíček: Pro zneužití úřední moci by měla být polovička policajtů zavřena!)

Předseda (zvoní): Prosím, znovu o klid!

Ministerský předseda Udržal (pokračuje): Činíme vše, co je v našich silách, ke zmírnění a odstranění následků hospodářské krise. Tuto práci uznávají i všichni nepředpojatí cizinci.

V našem stručném prohlášení nemůžeme vyznačiti všechny příčiny ani hospodářské krise světové, ani naší hospodářské krise domácí. Ostatně byly u nás poslední dobou s více stran tyto příčiny kriticky rozebrány.

Ač mnozí národohospodáři u nás i v cizině vyslovují přesvědčení, že všeobecná hospodářská krise dostoupila již svého kulminačního bodu, neoddává se vláda plně této naději, sleduje bedlivě krisi a její následky a činí všechna opatření k jejímu dalšímu zmírnění a odstranění pro blaho celého státu. (Hluk. - Výkřiky komunistických senátorů.)