Avšak dotyčný pán minister prezradil i to, že subvencovanie továrne pôjde zťažka, lebo 90%ný vlastník továrne, banka Tatra, obdržala z fondu pre sanáciu bánk už 80 milionov Kč. Tento uprimný prejav poskytuje zvláštnu možnosť nazrieť do hospodárskych method koaličného režimu. Je to situácia priamo zúfalá, keď vládna moc pripúšťa, aby sirotské peniaze a peniaze poručenské ako aj iné verejné peniaze spravovala banka Tatra, ktorá hospodári tak, že sa za niekoľko rokov muselo obetovať 80 milionov Kč, aby bola postavená na nohy.

Nuž pánovia, poviem to uprimne: Lupič zaútočí a olúpi boháča alebo domnelého boháča len preto, aby sa nasýtil, chudobnému neublíži, avšak dnešný systém svojou armádou berných exekútorov odoberá i tým najchudobnejším haliere, aby ich nacpával banke Tatre, zápasiacej so stálymi nesnádzami. A s takýmto vládnym režimom mali by sme sa dať do súručenstva odhlasovaním tohoto mimoriadneho úveru? Nie, je to nemožné, i keby sme všetci na to zahynuli, ale účastníkmi takejto spoločnosti nebudeme a nezaťažíme si svedomie zodpovednosťou za takéto mravy.

Avšak neide tuná len o Kúnovú Teplicu. Práce a úkolov bolo by dosť, ani by nebolo treba zvláštneho mimoriadneho úveru. Tiež českí verejní hospodári zdôrazňujú, akou dôležitou vecou by bolo vybudovať v Komárne moderný prístav, ktorý v dôsledku svojej priaznivej polohy mohol by byť spojovacím bodom nielen zemí, lež dvoch ba i troch kontinentov. Vybudovanie prístavu v Komárne znamená tisícom nezamestnaných v Komárne nielen prácu na niekoľko rokov, lež znamená, že náležite vystrojený dunajský prístav mohol by byť operným bodom tonúceho československého priemyselného vývozu, avšak i Poľsko a Nemecko by dirigovalo svoju priemyselnú premávku týmto smerom, zvlášte, keby sa tiež tarify československých železníc utvárily tak, že by obchod susedných štátov severných mohol nájsť cestu k prístavu v Komárne.

Zvyšovanie tarifov však len odplašuje od nás obchod súsedných štátov a v prístave komárnianskom zaháľa len niekoľko robotníkov. Vybudovanie bolo horko-ťažko zahájené, avšak práce napredujú tak pomalu, ako stolička Lucie. Otvorenie jednoho koryta dunajského Váhu odkladá sa na tri roky, a tiež vysunuje sa rozšírenie nádražia, ač robotnícke ruky netrpezlivo očakávajú, aby za niekoľko mesiacov mohly vykonať prácu, rozvrhnutú na niekoľko rokov. Avšak vláda nedá peniaze na mzdy pracovných rúk, lebo peniaze sú potrebné pre čistokrevné československé banky, ktoré odtafária štátne peniaze, no a ešte na fúziu pražských veľkobank.

Avšak tu je tiež otázka regulácie riek. Niekoľko týždňov prší a veľká časť Žitného Ostrova, chotáre celých obcí sú pod vodou. Vláda však zatým usiluje, aby sriadila fond pre vodné hospodárstvo. O príslušnom návrhu zákona vyslovila svoj názor ešte i tá ubohá bratislavská zemedelská rada bez oboru pôsobnosti, dľa ktorého názoru to, čo chce návrh poskytovať, Slovensku vôbec nestačí. Keďže však ja nie som členom tejto zemedelskej rady, odvislým od vlády, vyslovím to rydze po maďarsky: Nebláznite ľud s návrhami zákonov o fonde vodohospodárskom, lež povedzte to otvorene - bude to poctivejšie - že Slovensku nedáte nič, lebo ľud Slovenska je dobrý len k tomu, aby krvavým potom vypotil berné haliere, avšak aby sme i my obdržali riadnu reguláciu riek, a nie len sľub v návrhu zákona, do tej miery sa pomery ešte nekonsolidovaly.

Kade sa len podívame, u všetkých súsedov vidíme, že jednotlivé štáty svoje výdaje snižujú, aby mohly snižovať tiež svoje príjmy, berné bremená. Len Československo je tou blahobytnou, mliekom a mädom oplývajúcou zemou, jejž vláde sa vidí, že ľud snese novšie daňové bremená, novšie zvýšenie poštových a železničných tarifov. Avšak naša vláda nevidí a neslyší, že náš ľud na miesto zvýšenia daní očakáva sníženie daní. Nuž ja tu s tohoto miesta vyzývam na to pozornosť vlády a vládnych strán. O bernom systéme sám pán minister financií uznal, že sú v ňom chyby, čo proste znamená, že daňový systém je špatný, lebo dane sú nesnesiteľné. Ja odpúšťam tomuto bernému systému jeho špatnosti, prímete-li práve predložený môj malý návrh, ktorý si nežiada od štátu ani takej obeti, ako banka Tatra alebo fúzia pražských bánk.

Snáď viete, že producent vína na západnom Slovensku je šťastný, obdrží-li za liter vína 2.50-3 Kč. Producent zaplatí z toho 1.40 Kč štátu na všeobecnú daň nápojovú, a totiž zbýva mu na daň pozemkovú, dôchodkovú, obratovú, na poplatky nemocenského a penzijného poistenia, na obecné prirážky Kč 1.10. Tedy počítame-li veľmi výhodne, zbýva hospodárovi 25-30 halierov. Buďte tedy veľkomyseľní a usnesete sa, nech senát vyzve vládu, aby v tuzemsku produkované víno bolo všeobecnej dane nápojovej úplne sprostené, a aby vláda podala do troch mesiacov Národnému shromaždeniu návrh zákona tohoto smyslu. Veď zákon o všeobecnej dani nápojovej bol vynesený v dobe, kedy cena litru vína bola 8-9 Kč a nebolo sociálneho poistenia, nebolo špatného zákona o priamych daniach, a v tej dobe mohol producent vína hravo zaplatiť 1.40 Kč dane, avšak dnes, keď peniaze majú o veľa väčšiu hodnotu, nemožno túto daň na svojej bývalej výške udržovať.

Zdôrazňovať musím, že tento návrh nepodávam preto, ako keby som chcel tým dať liek pre všetky hospodárske neresti, nie, viem veľmi dobre, že vy dane vylisované z chudobného ľudu strežíte lepšie, ako pohádkový siedmihlavý drak svoje poklady, avšak môj návrh má byť len malým pokusom. Jeho uskutočnenie nebude stáť štátnu pokladňu ani toľko, ako sanovanie planých bánk. Pán Engliš urobil to gavaliersky, bez zákona a totiž bezzákonne, buďte tedy gavaliermi tiež vôči ubohému ľudu, veď nedávate hodnoty z vlastného, iba poskytujete tomu ubohému roľníckemu ľudu trochu oddechu.

O istom frankskom cisárovi zo stredoveku, z tak zvaného temného stredoveku, povedá bájka, že smernicou jeho životnej činnosti bolo, aby každý jeho poddaný mal aspoň v nedeľu sliepku v hrnci. A predsa v tých dobách ešte neznali, čo je to miešať obilie a múku, neznali ešte daň z obratu, ani banku Tatru, ani bankovú fúziu, ani mimoriadny štátny úver, a čo je najhlavnejším, ani československú odrudu demokracie a nad frankským národom vládol cisár. Dnes vraj je v Československu vláda ľudu, vo skutočnosti však istá uzavretá spoločnosť úzkeho okruhu pracuje na tom, aby nielen tú nedeľnú sliepku z hrnca poddaných vytiahla, ale na tom, aby občanov hromadne na žobrácku palicu privádzala. Lebo veď podpora v nezamestnanosti a rozdeľovanie polievky zdarma není ničím iným, než hromadným fabrikovaním žobrákov.

Nechcem sa zabývať dopodrobna s otázkou, do akej miery je toto jednanie mravné. Avšak zťažka by bolo morálku hľadať tam, kde štát počal v nezmeniteľnosti Wilsonových zásad o sebaurčení. Za hlasného prevolávania práva sebaurčenia národov, avšak zároveň za súčasnej zmeny týchto zásad zrodila sa Československá republika.

Nemám žiadneho dôvodu, aby som túto panujúcu úzku spoločnosť, zneužívajúcu heslo demokracie, zastavoval na tomto morálnom svahu. Rúťte sa len do svojej záhuby, nás živí a bude živiť vami tak ochotne avšak nesprávne hlásaná pravda: "Pravda víťazí." V predvečer zrodenia pravdy vyhlasujem i ja: Pravda maďarského národa zvíťazí, i keby nás berní exekútori demokracie svliekli do naha.

Rozpočet neodhlasujem.

Místopředseda Luksch. (zvoní): Další slovo má pan sen. Lichtneckert.

Sen. Lichtneckert (německy): Slavný senáte! Nám poslancům a senátorům všem je známo, že se sice v rozpočtovém výboru i v plenu konají velké debaty, ale celkem se v tom nezmění nic anebo jen velmi málo, a jsme nuceni spolykati to, co bylo přežvýkáno, i když se to té neb oné straně nehodí. Něco jiného je to s rozpočtem v obcích; dožadují-li se na příklad dotačního fondu, je zemsky výbor oprávněn prováděti škrty. Bylo by tedy také na místě, kdyby také pro rozpočet byla alespoň nějaká komise, která by i zde prováděla škrty, a možností k tomu bylo by dostatek, aby se ve státním rozpočtu spořilo. Chci jen vyjmouti jednotlivé body, a my bychom tím uspořili dosti značný počet milionů. Povážíme-li obrovský náklad na vojenská vydání, při nichž by bylo lze uspořiti alespoň polovinu, poněvadž v bývalém rakousko-uherském mocnářství činil stav vojska asi jen 300.000 mužů a dnes v naší malé Československé republice vykazuje právě tolik vojska, pak musíme míti různé pochybnosti. Neboť z vlastní iniciativy nebylo by možno, aby československý stát potřeboval tolik vojska. U mne to budí zdání, jakoby československý stát měl od jiné mocnosti rozkaz, že musí vydržovati tolik vojska, aby dělal četníka pro tento stát; neboť mohla by nastati možnost, že se tento stát stane bázlivým, a bázlivým přece nebude, proto tento obrovský vojenský náklad. Myslím, že v našem státě - smíme-li se my Němci počítati k tomu také - nepotřebujeme se báti, i kdybychom měli o polovinu méně vojska. Anebo zbrojí se již zase k nějaké nové válce? Myslím, že by se sotva někdo našel, kdo by chtěl vyvolati válku, poněvadž si takovouto válku nemůžeme představiti v dnešní době, ačkoli války nikdy nepřestanou, i když bude Společnost Národů a všechna možná spojenectví. Když se v době zemědělské krise jednotlivým rolníkům při manévrech způsobí často veliká škoda, aniž by jen částečně byla napravena, bylo by na místě, kdyby se takovéto manévry odložily po žních, nechce-li vojenská správa platiti škody. Nedosti na tom, že zemědělec je přetížen daněmi pro velké vojenské náklady, musí mimo to ještě míti škodu na úrodě. K tomu by se přece mělo přihlížeti.

Druhou kapitolou jsou menšinové školy, které pohlcují náklad 100 milionů Kč, ačkoli tyto menšinové školy již pohltily sta milionů, a ještě pohltí, aniž by bylo lze českým krajinám prospěti anebo německým uškoditi, neboť mám za to, že Čech má zůstati Čechem, také Němec má zůstati Němcem a předpokládám, že jím také zůstane. A bylo by velice na čase, kdyby vláda vymýtila šovinistické tendence. Mohli bychom pak mezi sebou žíti v klidu a míru. Žili jsme již spolu po celá staletí a budeme také dále spolu žíti, aniž bychom se neustále popichovali.

Jako agrárník považuji za svou povinnost zasazovati se také za náš venkovský lid a za sedláky, ale nikoli šovinistickým způsobem, nýbrž se stanoviska hospodářského. Dnes je na nás, abychom náš venkovský lid a selský stav, ať český nebo německý, vyvedli z této krise, abychom si mohli uchovati alespoň svou existenci.

V rozpočtu jsou pro všeobecné stavby škol a subvence pro celou republiku vykázány 2 miliony Kč. Vím ale zcela určitě, že jak české, tak také německé obce potřebují naléhavě zlepšení školství; ale na to nejsou peníze. Divím se, že se české obce mohou tak klidně na to dívati, jak se v německých krajinách, často pro 3 nebo 4 české děti, staví školní paláce, ačkoli se v mnohé české obci nevyhovuje naléhavé potřebě nové české školy. Jsem přesvědčen, že by tak mnohý z mých českých kolegů mi dal v té příčině za pravdu, ale zájem strany něco takového nepřipouští a proto musí trvati mezi námi věčný svár. Nekladli jsme ještě nesplnitelných požadavků a nebudeme je také klásti. Doufáme pevně, že stejně tomu bude u vás. Je nejvýš na čase, neboť také dobromyslný Šumavan dospěl k hranici své trpělivosti. Dnes, kdy ceny dobytka tak značně poklesly a šumavský sedlák vlastně má jen dobytek jako stálý pramen příjmů, aby mohl platiti daně, čeleď, oděv a potřebnou výživu za rodinu, dotýká se krise přímo životního nervu a nebude jí možno dlouho snášeti, neučiní-li vláda vydatná ochranná opatření.

Pan sen. Kostka mluvil nedávno zde o tom, proč se peníze sociálního pojištění neukládají také u městských spořitelen, aby se venkovskému obyvatelstvu opatřily peníze za levný úrok. Spořitelny nemohou dnes více opatřovati peníze na hypotéky, poněvadž žádných nemají. V zákoně o stavebním ruchu se sice praví, že stát nebo vláda zaplatí úroky, kde si dotyčný stavebník peníze vypůjčil. Ale vláda a stát měly by z peněz sociálního pojištění činiti také přiměřené vklady a neukládati vždy u téže banky. Bohužel přes všechny námahy a řeči krise a nezaměstnanost den ze dne vzrůstají. To je také snadno vysvětlitelné, vidíme-li, jak miliony korun putují do sociálního pojištění, čímž se ubírají národnímu jmění, béřeme-li dále v úvahu obrovsky vysoké daně, které z valné části pohltí naše vojsko, a vysoké mzdy a platy, kdežto všechny zemědělské výrobky klesly více než o 50%. Na snížení mzdy, sociálního pojištění a daní se nepomýšlí. Musíme míti na mysli, že ani polovina osob v sociálním pojištění nedožije se důchodu, který je pro život příliš malý a pro smrt zrovna stačí. Bylo by nejvýš na čase zrevidovati náš vojenský kontingent, sociální pojištění a berní reformu, dříve nežli bude pozdě.

Pan kolega Just prohlásil, že zemědělský dělník nemá život člověka důstojný. Musím to rozhodně odmítnouti a mohu jen říci, že si v zemědělství ještě nikdo nikdy nestěžoval na hlad.

Jistý generální ředitel z německé hnědouhelné pánve prohlásil nedávno, že dnešní naši krisi přičítati dlužno jen mzdám, daním a sociálním břemenům. Mohu se k tomuto názoru, byť ne zcela, tož přece z části připojiti a musím mu dáti za pravdu.

Zvláštní kapitolou je způsob, jakým si vedou páni poštmistři v jednotlivých venkovských městech. V naší krajině na příklad jsou úřední hodiny od ¹/₂3 do 5 hodin. Páni poštmistři však chodí celý den na procházku a teprve ve 4 nebo ¹/₂5 se jim uráčí do úřadu. Máme tam dnes 4 úředníky, kdežto ve válce byl jen 1, a poštmistr je odsouzen k tomu, aby nic nedělal. Ale když je více stran u přepážky, nejsou 4 úředníci s to odbýti strany, aniž by se stali nervosními. Je pochopitelno, že takový úředník znervosní, neboť předně neovládá německý jazyk, kterým se u nás výhradně mluví a za druhé většina úředníků nemá žádné praxe a nedovedou ani pořádně sečítati. Mluvil jsem o tom již v rozpočtovém výboru, že se poštovní balíky rozvážejí v otevřené káře a že se následkem toho při špatném počasí silně poškozují. Bylo by nejvýš na čase zjednati v této příčině nápravu. Je dosti německých úředníků, kteří by mohli býti ustanoveni, a to podle procenta Němců v našem státě.

Malý příklad, jak naše pošta pracuje. Člen německého spolku cyklistů ve Volarech děkoval německému spolku cyklistů za přání projevené k jeho sňatku a napsal tuto adresu: "Deutscher Radfahrerverein Wallern", opatřenou známkou 10 h. Kam myslíte, že tento dopis putoval? Podán byl dne 5. srpna ve Volarech na Šumavě, dne 6. srpna byl ve Wallern u Welsu v Horních Rakousích, dne 19. srpna šel do Wallern v Burgenlandu a odtamtud přišel dne 23. srpna zase do Volar na Šumavě, kde byl dodán na správnou adresu. To není nic vymyšleného, mám corpus delicti zde v ruce a každý pan kolega, jakož i pan ministr, může se o tom přesvědčiti, poněvadž poštovní razítka jsou tak jasná, jakoby je byli úmyslně tak jasně natiskli, aby blamovali naše poštovní poměry.

Mimořádné zvláštnosti dovoluje si pan poštmistr v Želnavě, jménem Šulista, člen Pošumavské jednoty, takřka šovinista. Od r. 1869 je v Želnavě poštovní úřad a bylo tam mnoho ženatých i svobodných poštmistrů, kteří s poštovními místnostmi, jakož i s bytem byli úplně spokojeni. Nyní najednou má pán z Pošumavské jednoty málo místa s jedním dítětem, druhé má někde jinde. Ale nikoli pro nedostatek místa chce tento čistý pán ze Želnavy pryč do Parkfriedu, nýbrž pro své dítě, které musí denně na dráhu, v doprovodu milostivé paní, aby mohlo navštěvovati českou školu, a aby se milostivé paní uspořila cesta. Nuže, pánové, představte si, nač by takový jednotlivý člověk státu přišel, kdyby skutečně všechna jeho přání musela býti splněna. Před několika lety přispěla obec Želnava 4.000 Kč na zřízení telefonní sítě, a kdyby pošta byla přeložena tam, kam si tento pán přeje, stálo by přeložení poštovního úřadu alespoň 35.000-40.000 Kč a všechny hořejší obce a osady musely by choditi 3-6 km daleko na poštu. My všichni, jakož i tento pán od Pošumavské jednoty víme zcela dobře, že zákon o ochraně nájemníků stále ještě platí, ale přes to se pro takovéhoto úředníka dá více nežli pro několik obcí dohromady. Otázal bych se tudíž pana ministra, zda by nebylo možno tohoto pána, když má málo místa, vzíti ze Želnavy a prozatím až do ujasnění poměrů dáti tam svobodného poštmistra. Obec v této chvíli při nejlepší vůli je v nepříjemném postavení, že nemůže provésti stavební změny pro počasí a vysokou polohu. Zároveň žádám pana ministra, aby mně v nejkratším čase dal o věci ústní nebo písemné vyrozumění. Co se týče poměrů železniční dopravy na Šumavě, podával jsem o tom již ve výboru zevrubnou zprávu a pan ministr mi sdělil, že mně dá písemnou odpověď. Dosud neobdržel jsem ani ústní ani písemné vyřízení. Jsem úplně přesvědčen, že ani ministr nemůže všude zasáhnouti, ale od 12 let bylo přece již možno tyto neudržitelné poměry částečně zlepšiti, tak jako v Českých krajinách. (Předseda dr Soukup ujal se předsednictví.) Chtěl bych tedy s tohoto místa požádati ministry, kteří přicházejí v úvahu, za naléhavou pomoc, aby nenastaly zase poměry, jako při minulé slavnosti turnérů ve Volarech, kde mnoho zcela nevinných občanů volarských muselo seděti v jedné cele se zločinci. Trpělivost Šumavanů je u konce, nemohou déle přihlížeti k tomu, jak jsou utiskováni. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přerušuji jednání.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 356. Vládní návrh zákona o úpravě některých právních a finančních poměrů soukromých místních drah ve státním provozu.

Tisk 357. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se pozměňuje zákon o dani z obratu a dani přepychové a prodlužuje jeho platnost (tisk 354.)

Tisk 358. Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu (tisk 831) zákona, kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrických podniků, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné (tisk 843).

Tisk 359. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 832) zákona o mimořádném úvěru 150,000.000 Kč na zmírňování následků hospodářské krise (tisk 846).

Tisk 360. Interpelace sen. Hubky a spol. na vládu Československé republiky o vodních škodách na řece Otavě a o způsobu odstranění zhoubných vodních pohrom na Šumavě.

Tisk 361. Návrh sen. inž. Marušáka, Merty, Riedla a spol., jímž se vláda žádá, aby věnovala pozornost a péči povodněmi poškozeným krajům na řece Dřevnici a Moravě.

Zápisy o 65., 66. a 67. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 27. listopadu a 2. prosince 1930.

Zápisy o 68. a 69. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Výboru iniciativnímu:

Tisk 361. Návrh sen. inž. Marušáka, Merty, Riedla a spol., jímž se vláda žádá, aby věnovala pozornost a péči povodněmi poškozeným krajům na řece Dřevnici a Moravě.

Předseda (zvoní): Navrhuji, aby se příští schůze konala za pět minut po této za účelem

přikázání došlých spisů.

Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.) Námitek není.

Končím schůzi.