Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Mikulíček.

Sen. Mikulíček: Nastolením nové vlády se změnil v určitých věcech kurs ze základů. Vidíme to z jednání většiny obou zákonodárných sborů, jak se jednalo se zástupci dělnickými. Je ojedinělý případ v parlamentarismu aby byly vyloučeny celé kluby, jak se stalo skutkem. Ale tato vláda, která se skládá z velké části socialistů obou národností, tato vláda, i předešlý řečník to potvrdil, nemá odvahy hoditi pod stůl takovou předlohu, která zvyšuje o celé desetitisíce požitky bývalým rakouským jenerálům a jejich vdovám a pozůstalým po nich. (Sen. Havlena: Vždyť se to věcně neprojednává!) Dobře, neprojednává se to věcně, ale je příznakem doby, že můžeme o této předloze jednati v době, kdy je krise na všech stranách. (Sen. Johanis: Mikulíčku, kdo zamezil projednávání předlohy v senátu?) Johanisi, já přijdu k tomu, jak jsme se bili ve výboru rozpočtovém poslanecké sněmovny, jak byla předloha schválena v poslanecké sněmovně téměř o 4. hodině ranní, a my tehdy jsme ji potírali, na ni poukazovali a byli jsme několikráte tehdejším předsednictvím napomínáni, abychom se slušně vyslovovali, když tehdy soudruh Hruška řekl, že největším ničemům ve státě, vzniklém z revoluce, zdvojnásobíme nebo zvícenásobíme pensi těm, kteří byli katy českých legionářů.

My jsme žádali v rozpočtovém výboru posl. sněmovny aspoň seznam těch pánů, jímž se má zvýšiti pense ze 24.000 na 55.000 Kč ročně. Zástupce ministerstva vojenství neuznal ani tolik za taktní, anebo parlamentární, aby členům rozpočtového výboru oznámil jména těch, o jejichž ohromné zvýšení pensí se jednalo. Dnes při nastoupení vaší vlády socialistů, spojených s měšťáky, už to mělo býti pod stolem a jednání mělo býti přerušeno. Proč? Dnes jsou jiné důležitější věci na starosti. Dnes, kdy lze už u 80% obyvatelů, těch, kteří si vydělávají poctivou prací chleba, říci, že jim nelze žíti, dnes zabýváme se pensemi generálů a vdov generálských. Když nám v rychlosti zástupce ministerstva vojenství přečetl seznam generálů a jejich vdov, shledali jsme, že nejméně 80% z nich zní nečesky, že jsou to lidé jiného národa, že jsou to lidé, kteří by měli za svou činnost, jakou prováděli během války, býti odměněni ne pensemi, nýbrž motykami, cepy a nástroji na práci. Invalidé dnes nemohou žíti "jejich vdovy dostávají 75 Kč měsíčně. Mám několik set případů, že nemoc, která snad nebyla bezprostředně znatelna hned po válce, nechává dnes děsné následky, hlavně následkem zničených nervů. Mnozí lékaři počínají si při prohlídkách přímo zvěrolékařsky. Invalida, který měl za Rakouska, proto že měl uražené prsty na ruce, 35%, byl doktorem Vyorálkem v Uh. Hradišti, v mé župě, protože měl s ním konflikt před prohlídkou, uznán za 15% invalidu. Napsal přirozeně protest zemskému úřadu pro válečné poškozence, jestli našli sérum, po kterém by obrůstaly usekané a ostřílené články prstů, jako obrůstá osekaná vrba. Když nebylo možno tomuto invalidovi sebrati pensi touto cestou, když mu byla přiznána 20% pense, bylo mu vyplacení pense znemožněno prostřednictvím berní správy.

Pánové, tu jsou jiné úkoly k řešení pro zákonodárné sbory. Postarejme se o nezaměstnané, jichž přibývá po deseti tisících, kteří, když žádají o své právo na život a bez prostředků nemohou žíti, poněvadž nemohou najíti práci, jsou surově biti policejními pendreky a četnickými kolbami: Již rok píšete o krisi v zemědělství. Víte dobře, že je způsobena průmyslovými akcionáři, kteří nás řepaře okrádají při cenách řepy, bramboráře okrádají při cenách brambor a při tom lichvaří s výrobky, a proto je v zemědělství krise. Krise je všeobecná a parlamentární sbory zabývají se návrhem rozpočtového výboru, jestli se má prodloužiti lhůta k projednávání takovéto cistě protidělnické a protidemokratické předlohy. Začíná se tento režim pěkně uplatňovati.

Neměl jsem možnost, abych s této tribuny promluvil před Novým rokem o tom dárku ¹/₂3 miliardy obratové daně, poněvadž jsem byl vyloučen pro obstrukci, při níž jsem nebyl v této síni přítomen (Výkřiky.) Prosím, jen žádný švindl, stenografický protokol 2. schůze senátu je čistě zešvindlován. Vyžádal jsem si od předsednictva senátu, abych mohl nahlédnouti do protokolu stenografického před jeho otištěním, a v tomto originále nestálo ani jednou, že by byl býval během tehdejší Udržalovy řeči Mikulíček napomínán. Ani jednou to nebylo. Já jsem to ve svých námitkách předsednictvu uváděl a dnes vidím stenografický protokol, a tam je zfalšován řádek, že Mikulíček napomínán byl. Já jsem přišel do senátu, právě když předseda prohlašoval: ťpřerušuji schůzi na čtvrt hodinyŤ. Nato jsem odešel a při vylučování soudruhů nebyl jsem zase přítomen. Proto, poněvadž jsem snad rozlobil pány den před tím, že jsem poukázal na jejich nezištnou a hrdinnou minulost, za to jsem musil býti z druhé schůze vyloučen, aniž jsem v ní byl přítomen. Podal jsem důkazy. Celý můj klub mne tu neviděl, ostatní ano, sluha mne viděl v klubovní místnosti, ve stenografickém protokole jsem nebyl napomenut a v presenční listině jsem nebyl zapsán.

Pánové, neměl jsem možnost mluviti o tom ťdaruŤ půl třetí miliardy obratové daně, která tíží každého občana, který dnes pracuje vlastní rukou, poněvadž vekoobchodník a veliký podnikatel přesunu je daň na ty, kterým prodává své výrobky, ba v mnoha případech, jako v případě jednoho novopečeného poslance Národního shromáždění, dokonce tuto daň takovýto podnikatel zdefrauduje. Toho bylo potřebí, aby se ukázal kurs, jaký zde začal vládnouti, a když říkáme, že ten kurs je fašistický za spoluúčasti socialistů, vy nám vytýkáte, že to není pravda. Dr Koerner předseda kontrolního úřadu, vám dokázal, že je pět a půl miliardy nedoplacených daní. Žádali jsme, abychom dostali seznam těch. kteří dluží přes 100.000 Kč daní. Ale k naší žádosti nepohnul se ani list na stromě vašeho demokratického zřízení. Obratovou daň jste přinesli jako první dárek. Dnes budeme hlasovati o pensích generálů a vy to odhlasujete. Odhlasujete to proto, aby, kdyby se kurs změnil a kdybyste těch 172 generálů - bylo jich tolik aspoň v době, když jsme to projednávali v rozpočtovém výboru - zítra nebo pozítří potřebovali, možná, že ten okamžik nastane, aby bylo želízko v ohni a mohlo se z něho kouti, čeho je potřebí. Starým rakouským vrahům se bude dávati pense, ale čeští legionáři, i když jsou zvoleni, nesmí se dostati do parlamentu. To je kurs nynější nové vlády. (Výkřik: Fašismus!) Ten legionář, který se tam rval, ať již z důvodů jakýchkoli, kdyby byl měl ponětí o tom, co činíte z tohoto demokratického státu, byl by jistě se k těm vašim legiím obrátil zády. A když si ho komunistické dělnictvo zvolí za poslance, nesmí do parlamentu, ministerstvo vnitra a ostatní příslušná ministerstva odeprou mu ověření mandátu. Do parlamentu ale mohl jíti Gajda. Ten se choval korektně a poctivou cestou si vydělal to, co ukazoval na výstavě a ťpoctivou cestouŤ nahrabal to, co dnes vlastní. Dělník, který byl dva anebo půl třetího roku v rozvědce a musil přes bařiny a močály vyzvídati, kde je nepřítel, proti legionářům, ten se dostal do vlasti, která vznikla z revoluce a protože je dělník, neslibuje nic, ale učí dělnictvo zásadě, že jen bojem se domůže zlepšení života dělnická třída, že není smíru mezi buržoasií a služebníky kapitalistického státu a proletářskou třídou. Zde se vedou jen plané řeči, ale venku, tři, čtyři, pět, šest lidí denně se střílí z hlad u a bídy. Nepohne vámi příklad, kdy dělník v blízkosti Trnavy hledá se ženou celý den práci a když se večer bez úspěchu vrátí domů, ze zoufalství zabije ženu a čtyři děti. Dělník přepadne faráře u sv. Tomáše. přepadne ho prázdným revolverem v domnění, když farář uvidí revolver, že dá mu stovku. (Sen. Chlebounová: To je hanba, 23letý má jíti dělat!) Počkejte, paní kolegyně, vy nevíte a rolníci vůbec nevědí o tom, když chleba chybí, jako ten dělník, který je půl nebo tři čtvrtě roku bez práce a má doma rodinu. tedy tento hladový dělník neměl vraždícího úmyslu, čehož důkazem je to. že měl revolver prázdný, jak řekl u soudu. Kdyby to bylo individuum zkažené, byl by se za takovou věc věšel v kriminále? Nad tím se nezamyslíte? Co by se mu mohlo státi, kdyby se byl dostal pro pokus vraždy před porotu? Ale neuvažujete o těchto věcech. Myslíte v řadách měšťanských a sociálfašistů, že ty všechny revolty a rvačky proti policistům jsou jen ovocem našeho štvaní a psaní. Vy nevíte nic o tom, co se děje. Vy neznáte statistiku Ústřední sociální pojišťovny, že ³/₄ dělníků zaměstnaných v tomto státě pracuje pouze pod 25 Kč v době, kdy je mouka 2.80 Kč, kdy kilogram masa je za 15 Kč, kdy se činže zvyšují, kdy není možno si koupiti kousek hadru za takové mzdy. Co si myslíte, že se dá uměle vytvořiti situace, aby ten slabý člověk, poněvadž je hladový, dával se v šanc bajonetům a pendrekům a několikaměsíčnímu kriminálu? To všecko přehlížíte. Proč, protože si myslíte: ťMy jsme v suchu a po nás potopa!Ť

Teď jste zvolili inkompatibilitní výbor. Nevím, kdo dělal to slovo, že by si na něm zlámal člověk jazyk, který se neučil 20 roků abecedě. Ale co je účelem tohoto výboru? Aby zkoumal členy zákonodárného sboru, kteří jsou členy správních rad podniků, které dodávají státu. Ale kolik by vyletělo pánů ze zákonodárného sboru? Kdybyste to přesně prozkoumali a nedělali tak falešně, jako je ten stenografický protokol z 2. schůze senátu, ale správně, vyšetřili byste věci, že mezi správní radou Škodovky a mezi těmi, kteří pro stát od Škodovky kupují, je určitá úzká kooperace.

Proto budeme hlasovati proti tomuto návrhu, žádných opravných návrhů nepodáváme. Hoďte celou předlohu pod stůl a nemluvte o tom, že v tomto státě je demokracie, jaké není na celé zeměkouli. Ovšem ty činy, které jste spáchali v druhé schůzi sněmovní i v senátě, nenajdou příkladu v dějinách parlamentarismu. Za měšťácké francouzské vlády, kdy Marty byl zavřen pro velezradu, jakmile byl zvolen, musila jej francouzská vláda pustiti z kriminálu.

My budeme odhalovat všecky vaše skutky před lidmi. Nemyslete si, když se vám daří na základě teroru a pronásledováním zlomiti mnohé slabé, že máte vyhráno. Rozšířením a prohloubením bídy podhrabávány budou také základy tohoto vašeho kapitalistického režimu. který bude jednou pracujícím lidem poslán k čertu. (Potlesk senátorů strany komunistické.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Dyk.

Sen. Dyk: Vážený senáte! Musím zahájiti své vývody několika poznámkami, týkajícími se vývodů těch, kteří mluvili přede mnou. Především musím konstatovati, že kol Ant. Novák pozapomenul ve svém historickém líčení na některé momenty, které jsou velmi podstatné. On zapomněl na motivaci návrhů, na důvodovou zprávu, která uváděla jako rozhodující moment proč se musí odhlasovat t. zv. generálská předloha, to, že my jsme vázáni smlouvami mírovými.

Pod tímto heslem byl vybojován boj o tyto pense. Jakmile se této argumentace užilo v posl. sněmovně, vystoupil jsem tenkráte a řekl jsem, jsme-li skutečně vázání mírovými smlouvami, že nám to musí dříve dokázati pak ministr zahraničí, že je nutno, má-li býti tato věc projednávána v senátě, aby v senátě nám určitými citáty prokázal, že skutečně je tu určitý mezinárodní závazek. (Výkřiky sen. Mikulíčka).

Konstatuji, že toho mé stanovisko bylo přijato i ostatními koalovanými stranami, a konstatuji, že jako předseda branného výboru jsem nedal tuto věc na denní pořad, pokud nebylo tu záruky, že se nám dostane prohlášení, které by plně vysvětlovalo věc. Tedy není možno mluviti u mně o nějakém obratu. Kol. Novák jistě ví, že již tenkráte, když jsem býval v ťpětceŤ v posl. sněmovně že jsem hájil toto stanovisko, že nemůže býti tato věc parcielně řešena, a na tomto stanovisku jsem setrval i nadále. Toto stanovisko, že nemůže býti tato věc parcielně řešena, a na tomto stanovisku jsem setrval i nadále. Toto stanovisko jsem publicisticky, opětně hájil a můj článek dnes otištěný v ťNárodních ListechŤ není nějakou změnou, je setrváním na mém zásadním stanovisku.

Jestliže jsem se dotkl vývodů kol. Nováka, je mou povinností několika slovy promluviti o vývodech sen. Mikulíčka, který prokázal, že jeho fantasie dovede se přenášeti ne pouze přes hranici státu, ale i přes zákony logiky a přes ducha zákonů a jednacího řádu. Musím konstatovat, že právě tím, kdybychom vyhověli jeho receptu, uskutečníme vlastně uzákonění, usnesení sněmovny poslanecké a že toto prodloužení lhůty sleduje ten praktický cíl, aby se osnova zákonem nikdy nestala jako taková. Musím vysloviti se zde ještě trochu s podivem o trochu moc takovém květnatém slovu, který zde senátor Mikulíček měl. On mluvil o těch vrazích. Myslím, že zrovna komunistický řečník zrovna v dnešní době by neměl příliš mluviti o vrazích po věcech, které opětně se dějí v dnešním sovětském Rusku. (Sen. Mikulíček: Tam jsou všichni korupčníci staveni ke zdi a vy je necháte jezditi v automobilech! - Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Dyk (pokračuje): Zdůrazňuji zde, že justice sovětů je něco, co vůbec není justicí, a že ti lidé, kteří se odsuzují, možná, že jsou vinni, ale je dosti možné, že jsou také nevinni, poněvadž v očích stoupenců sen. Mikulíčka je vinen každý, kdo je proti nim.

A ještě jednu poznámku bych zde zase řekl, když jsem mluvil o fantasii, povznášející se přes hranici logiky a zákona. Nevím, jak by mu bylo příjemné, kdyby někdo zde v kuloáru nebo někde na ulici přistoupil k němu a namířil na něj prázdný revolver a vyzval ho libě, aby vyprázdnil obsah svých kapes, pokud by náhodou v nich něco měl, (Sen. Mikulíček: Příteli, proti mně stály dvaačtyřicítky!) Po mém stanovisku, člověk, který hrozí prázdným revolverem, se dopouští přece jen činu, který není možno hájiti. (Hlas: Kdo ho tam vehnal?) O tom se nebudeme příti. To je otázka. Říkám jen, že se stanoviska práva vyhrožování, které musí ten, jemuž se hrozí, považovati za nebezpečné, je způsob, který může hájiti senátor komunistické strany, ale nikdy přítel demokracie. (Sen. Mikulíček: Buržoasie dělá koncese, zloději ne! My poukazovali na poměry, jaké jsou, že si chtěl pomoci k penězům prázdným revolverem, to je mizerná naše logika!)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Dyk (pokračuje): Nebudu se dále zabývati kol. Mikulíčkem, ale věcmi poněkud vážnějšími. Těmi vážnějšími věcmi byl by následek uzákonění usnesení poslanecké sněmovny v té formě, jak ho tenkráte přijala. Považoval bych to za čin velice nebezpečný, poněvadž staropensisté by se musili domnívati, že vytahují se z komplexu této palčivé a chmurné otázky zrovna věci, týkající se omezeného počtu privilegovaných, a ne právem privilegovaných, a že motivem tohoto uzákonění je odsunutí otázky staropensistů. Zdůrazňuji zde, že pro mne je jasno a nesporno, že musí se tato otázka řešiti celá. Zdůrazňuji zde, ze metoda, která by mluvila v tomto směru o několika málo letech, po mém názoru je příliš tvrdá, poněvadž ti staropensisté jsou staří, 70letí lidé, pro které těch několik málo let je velice mnoho, je snad více, než kdy mohou dosáhnouti. Uznávám, že i jiným v republice je krušno čekati, ale staropensistům vůbec čekati není možno. A proto, poněvadž staropensisté by musili považovati za odsunutí svých oprávněných požadavků, kdyby se vyrval z nich jen určitý detail, proto myslím, že musíme se vyhnouti.možnosti uzákonění usnesení sněmovny poslanecké. Doufám, že zde mluvím úplně v souhlase s mnohými ze svých kolegů, jestliže vyslovuji důtklivé přání, aby tato otázka, která nesouží ke cti naší republice, byla odsunuta jednou z pořadu našeho jednání tím, že se dostane všem staropensistům plné spravedlnosti, že se uskuteční jejich oprávněné nároky, a proto budu hlasovati, jako všichni moji kolegové. pro prodloužení této lhůty poněvadž jsem přesvědčen, ze nám neběží o to, co viděl v tomto hlasování kol. Mikulíček. Naopak my tímto svým hlasováním současně říkáme staropensistům: My chceme, aby vaše otázka se řešila celá, aby se z ní nevyjímala určitá část. My jsme pro spravedlnost všem těm, kteří čekají tak dlouho a kteří čekati již dále nemohou.

Předseda (zvoní): Debata je skončena.

Poněvadž senátu nebylo možno, aby ve lhůtě zákonem stanovené projednal toto usnesení posl. sněmovny, navrhuji, aby posl. sněmovna byla požádána o prodloužení lhůty k této věci o tři měsíce.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat.

Přikročíme k dalšímu odstavci pořadu, jímž je:

6. Návrh, aby byla prodloužena lhůta daná § 43 úst. list. ku projednání usnesení posl. sněmovny o vládnom návrhu zákona (tisk 1685-II), ktorým sa doplňujú a menia niektoré ustanovenia zákonov o súdnom pokračovaní vo veciach občianskych a o pokračovaní exekučnom (tisk 2046-II). Tisk 2.

Ke slovu není nikdo přihlášen.

Jelikož nebylo možno, aby senát ve lhůtě zákonem stanovené toto usnesení posl. sněmovny vyřídil, navrhuji, aby byla posl. sněmovna požádána o prodloužení lhůty k projednání této věci o tři měsíce.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je schválen.

Přikročíme dále k projednávání posledního odstavce pořadu:

7. Návrh, aby byla prodloužena lhůta daná § 43 úst. list. ku projednání usnesení posl. sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1865-II) o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti. přeložení do výslužby v řízení správním a o umísťování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy (tisk 2189-II). Tisk 3.

Ke slovu je přihlášen zatím jeden řečník.

Navrhuji, aby byla lhůta řečnická stanovena na dobu 15 minut. Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.)

Námitek není. Budeme podle tohoto mého návrhu pokračovati.

Ke slovu je přihlášen pan sen. Dobrovolný, jemuž uděluji slovo.

Sen. Dobrovolný: Pánové, jsem zmocněn komunistickou stranou Československa a klubem komunistických senátorů, abych jejím jménem zde prohlásil, že se stavíme co nejrozhodněji proti tomuto návrhu na prodloužení lhůty k projednání usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu o četnickém kárném právu a s ním spojených dalších opatření vůči četnictvu.

My, komunisté, stojíme na stanovisku, že toto usnesení bývalé poslanecké sněmovny má býti hozeno do koše, a to z důvodů vyplývajících z potřeb a zájmů veškerého pracujícího lidu, které zde uvedu. Celé to kázeňské a kárné právo, jak je zde ve vládním návrhu obsaženo, sleduje účel učiniti z četnictva.ještě dokonalejší nástroj fašistické diktatury buržoasie a sociálfašistů oproti pracujícímu lidu měst a venkova.Zamítá se v něm požadavek samotného četnictva, aby disciplinární právo četnické bylo upraveno podle služební pragmatiky platné pro státní úředníky, neboť, jak se praví v odůvodnění této vládní předlohy, četnictvo je vojensky organisovaný sbor, jeho kázeň je docela jiná. nežli kázeň úřednická. Ano. Je to kázeň bezpodmínečné poslušnosti, aby četnictvo bylo naprosto spolehlivým nástrojem, jakým je potřebuje míti buržoasie a vláda finančního kapitálu proti dělnické třídě, aby neváhalo na daný povel stříleti do dělníků, jejich žen a dětí, bojujících proti hladu a bídě, do níž je svojí kapitalistickou politikou vrháte, anebo bojujících proti zpupným kapitalistům stávkami za větší skývu chleba.

Vy, kteří zde jste z druhého tábora buržoasie a sociálfašistů, tvrdíte, že četnictvo je zde k vykonávání služby bezpečnosti. Skutečná bezpečnost oproti vrahům, bezpečnost oproti lupičům zde však není. To vám dokazují nesčetné vraždy a nesčetné případy přepadení. Není možno mluviti o tom, že by četnictvo mohlo vykonávati náležitou službu takovéto bezpečnosti. Tato služba se považuje za vedlejší, ne u četnictva samotného, nýbrž ono je nuceno, aby považovalo tuto službu za vedlejší. Ono je nuceno k tomu, aby v takových případech, kde běží o schůze a tábory komunistů, nebo nezaměstnaných nebo různé projevy, které dělnictvo pořádá, tam šlo, a nechalo všechnu bezpečnost stranou. Všechna bezpečnost se nechá běžet a posílá se četnictvo tam, kde se konají nějaké projevy dělnické, kde dělnictvo projevuje nějakou nespokojenost. Hlavním úkolem četnictva je bezpečnost, ale ne obyvatelstva, nýbrž kapitalistů a jejich kořistnictví, bezpečnost různých korupčníků všeliké čeládky, která z kapitalismu tyje a která má zájem na tom, aby kapitalistický režim byl zde trvale zachován. Takovouto bezpečnost v prvé radě hájiti je povinností četnictva, kterou jim ukládají všechny vládní režimy kapitalistického státu.

Viděli jsme na příklad, že na místo, co by bylo četnictvo posíláno proti fabrikantům a uhlobaronům, kteří odpírají dělnictvu zaslouženou mzdu, proti velkostatkářům, kteří s ohromnou drzostí snižují mzdu naráz o 25% těm nejubožejším zemědělským dělníkům, na místo toho bylo četnictvo vždy posíláno proti stávkujícímu a bojujícímu dělnictvu a nikdy proti kapitalistovi, proti kterému právě dělnictvo bojuje.

Těch zkušeností již máme velmi mnoho. Mají je severočeští horníci ze dvou případů, ostravští horníci, zemědělští dělníci na Slovensku, sklářské dělnictvo a dělnictvo vůbec, které, kdykoli vstoupilo do boje, vždy mělo co dělati s četnictvem a s ozbrojenou mocí.

Pan sen. Dyk tu řekl, že vrazi jsou prý v Rusku. Rád bych mu na to odpověděl: V Československu bylo 24kráte stříleno do dělníků, tuším asi 83 dělníků při této střelbě bylo zabito. Několik set dělníků bylo při tom raněno. Bylo stříleno takovým způsobem, že na př. v Mor. Ostravě zastřeleno bylo dítě u prsou kojící matky (Sen. Mikulíček: Tříměsíční!) Ano tříměsíční! Bylo stříleno v takových případech, kdy vůbec nebylo potřebí používati proti dělnictvu zbraně, a bylo.stříleno vždy do dělnictva. Vždy do dělnictva. Tu bych rád věděl, proč lidé, na jejichž rukou lpí krev poněvadž četníci tam nejdou ze své vůle do lidí stříleti - hledají vrahy jinde a nepodívají se na sebe.

Pánové, proti komunistům používá se četnictva v nejrozsáhlejší míře, používá se špiclů v komunistickém hnutí, četnictva se používá k pronásledování komunistického hnutí, pro všechnu persekuci, která je proti komunistickému hnutí provozována, používá se četnictva nejen proti chudému lidu v městech ve stávkových bojích a při demonstracích, když nemůže strpěti některý z útlaků, který se na něj valí, ale i na venkově používá se četnictva proti chudobnému lidu, k honění babiček, když si sebraly trochu klestí v lese, k honění žebráků, které necháte hladověti a neposkytnete jim možnost, aby mohli existovati, k hlídání velkostatkářských lánů a velkostatkářských lesů. K tomu se používá četnictva. Potom je samozřejmo, že ono nemůže se věnovati tomu úkolu, o kterém mluvíte, že je jeho hlavním úkolem, k úkolu hájení bezpečnosti osobní, k hájení občanstva proti sprostým vrahům. Když my vidíme tuto činnost četnictva, když vidíme, k jakým účelům je zde používáno četnictva, pak je to pro nás potvrzením známé teorie, že stát je potlačovací nástroj buržoasie proti dělnické třídě a že četnictvo, policie, vojsko, kriminály a celý ten mocenský aparát je aparátem tohoto potlačování. Proto chcete, aby četnictvo bylo ještě více ukázněno, proto chcete, aby četnictvo ještě více bylo sešněrováno kázní, aby musilo absolutně bezpodmínečně poslouchati, kdykoli bude proti dělnické třídě vysláno. U nás t. zv. politické zločiny, které jsou pomocí četnictva stíhány, považují se za důležitější, za horší, za zločinnější, než zločiny sprosté, než vraždy, než cokoli jiného. Že se považují za horší, je viděti z toho, že hlavním úkolem četnictva je hledati a pronásledovati tyto politické zločiny. To je hlavní úkol četnictva. A co je to ten politický zločin? Politický zločin, to je boj za socialismus u nás, boj za lepší řád, boj proti kapitalismu, ve kterém je velmi těžko pracující třídě už dýchat, boj za zničení vykořisťování, boj za osvobození pracujícího lidu. To je to, co my činíme, to je to, kam všechna činnost se nese. A tohle dáváte stíhati četnictvem. To je ten zločin komunistů. Na tohle vy máte zde kriminály, na to máte persekuci tisku, na to máte všechen ten aparát, aby to potlačoval. Jsou komunisté zločinci? Jsou zločinci lidé, kteří poctivě ve svatém zápalu snaží se všemožnými prostředky dobýti osvobození dělnické třídy. Že jsou to zločiny u vás, u buržoasie, chápu. Chápu, že to i sociálfašisté považují za zločin. To úplně chápu, poněvadž s vašeho hlediska je zločinem všechno, co ohrožuje vaše majetkové državy, vaše kořistnické právo. To všechno je samozřejmě zločinem. Ale skutečnými zločinci jsou ti, kteří vrhají lid do pekla zoufalství, kteří vhánějí lid do strašlivé bídy, nezaměstnanosti, kteří vhánějí lidi do sebevražd, kteří vhánějí lidi do vraždy z bídy. Ti vtiskují zbraň, ti, kteří se snaží udržeti nynější kapitalistický režim. kteří hájí tento kapitalistický režim, kteří hájí tento režim, o němž je známo, že není možno v něm uspokojiti široké masy pracujícího lidu tak, aby dostaly právo na práci, existenci a pod. Kdo tento režim hájí, kdo hájí tento řád, ten je skutečný zločinec, přátelé. A to je on, který vtisku je zbraň zoufalým matkám, aby vraždily děti a sebe z bídy. To jsou ti zločinci, na nichž lpí krev těch chudáků, kteří se z bídy vraždí, na nichž lpí krev těch chudáků. kteří z příčin bídy byli připraveni o životy. Ano to jsou ti zločinci. A tito zločinci se chrání před hněvem obyvatelstva četnictvem. Proto potřebují vydresírované četníky, proto potřebují míti ostrý kázeňský řád.

Vedle toho potřebujete vydresírované četníky proto, poněvadž si nevíte rady, jak řešiti kapitalistickou krisi, poněvadž víte, že při jejím řešení budete všechna její břemena převalovati na dělnická bedra, poněvadž víte, že při řešení zemědělské krise budete převalovati břemena této krise na bedra malozemědělců. To všechno vy víte. Vy víte, ze následek bude nespokojenost, a vy potřebujete četnictvo. aby vám tuto nespokojenost zardousilo, aby dělalo násilné tlumiče, fašistické tlumiče této nespokojenosti.

Vy víte, že na př., až budete projednávat návrh zákona, se kterým přišla teď agrární strana, jímž se žádají tak vysoká cla, že je to přímo provokace, jímž se žádají cla na chléb 2.50 Kč na 1 kg, 5 Kč na 1 kg masa a jímž se žádají takovéto nesmyslné, ba přímo troufalé provokativní věci, že vám vyvolá úplné povstání dělnictva z fabrik ven. Ten vám vyvolá takový ťrajtŤ, jakého jste byli svědky v r. 1919, když vyrukovali dělníci z fabrik se šibeničkami. A tak musí působiti tento zákon, poněvadž dělníci nejsou zde k tomu, aby hrstka velkostatkářů a hrstka lidí tyjících a žijících z finančního kapitálu vyrabovávala jim celé stamiliony ročně z kapes a uvrhovala je do nejhroznější bídy. Když to chcete provádět a když nechcete dát nic nezaměstnaným, když chcete odbourávat ochranu nájemníků, když chcete na vesnickou chudinu zavádět zákon o polním pychu a polní stráži, když... (Sen. Chlebounová: To je na zloděje!)... Je to na zloděje, ale já bych to dělal na ty velké, na ty, kteří kradou miliony, na ty korupčníky, tam by to mělo býti, ale tam to není. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid! Pana řečníka prosím, aby pokračoval.

Sen. Dobrovolný (pokračuje): Poněvadž tedy budete potřebovat násilnými metodami, fašistickými metodami klidniti, v uvozovkách ťklidnitiŤ dělnickou veřejnost, kterou nebudete moci a chtíti nasytiti, právě proto potřebujete míti dobré sešněrované četnictvo, které by poslouchalo na komando. Mimo to proto, že chystáte válku proti Sovětskému Svazu. (Veselost. - Sen. Johanis: Vždyť tomu sám nevěříš!) Tak nebudeš hlasovati pro vojenské přípravy, budeš se proti nim ohražovati, budeš dělati revoluci? Pravda? Nebudeš. (Sen. Johanis: Proč máte v Rusku vojáky?) Budeme-li se o to chtíti... (Sen. Johanis: Proč zbrojí Rusko?) Tak, jak se ptá sen. Johanis, může se ptáti právem sen. Dyk, ale ne Johanis kdyby byl socialistou Poněvadž však není socialistou, může z něho takový dotaz vylézti. (Sen. Johanis: Já mám k socialismu blíž než ty, já jsem to v Oseku dokázal, jakými jste socialisty!) Fakt je, že chystáte válku. Fakt je, že přípravy války zde skutečně existují, nejen v Československu, nýbrž v mezinárodním měřítku proti Sovětskému Svazu. (Hluk. - Sen. Johanis: Proč v Rusku zbrojí?)

Předseda(zvoní): Prosím o klid!

Sen. Dobrovolný (pokračuje): Poněvadž tyto přípravy války se dělají, potřebujete, aby každý boj proti těmto přípravám byl znemožněn. Proč se nám všechno konfiskuje, když o tom píšeme a přinášíme konkrétní doklady o věcech válečných? Proto, kdyby to byl pouhý bluff, že byste řekli, ať se blamují komunisti, ale poněvadž to není bluff, nýbrž skutečnost, proto to nesmí spatřiti světlo světa. (Sen. Johanis: Proč chceš odzbrojení jen v Československu a ne v Rusku?) Poněvadž ruská armáda je armádou na obranu první proletářské revoluce v historii lidstva, kdežto československá armáda je armádou pro vývoj finančního kapitálu. To je ohromný rozdíl. (Potlesk komunistických senátorů.)

Vy potřebujete četnictvo jako nástroj své diktatury proti každému boji, který by směřoval proti imperialistické válce, namířené proti Sovětskému Svazu. Potřebujete zachovati kapitalistický režim za každou cenu, poněvadž se vám v něm dobře žije. Vy potřebujete, aby proti tomuto režimu v těchto nejistých dobách nemohly se organisovati revoluční síly. Z toho důvodu potřebujete bezpodmínečně fašistickou diktaturu. Fašistickou diktaturou můžete snad prodloužiti utrpení dělnické třídy, můžete násilím udržeti kapitalistický řád, který zde je, který vyhání dělnictvo z fabrik a vrhá je do nejtěžší bídy, můžete utrpení dělníků prodloužiti, ale nemůžete vůbec zameziti, a by tento kapitalistický řád nebyl zničen. Jako praskl feudalismus, jako prasklo otroctví, nevolnictví, robota, tak praskne i kapitalistická robota. Rozhod ně praskne, protože ji rozbije v nejbližší vhodné chvíli pracující lid měst a venkova, poněvadž ji musí rozbíti. nemá-li býti úplně zničen, zotročen a zbídačen. Musí ji rozbíti a poněvadž vy se bráníte, aby byl nastolen jiný řád, socialistický řád, poněvadž hájíte ten kapitalistický režim, bude nutno, aby dělnictvo vám ten kapitalistický režim rozbilo násilím, rozbilo sociální revolucí.

Předseda (zvoní): Volám pana řečníka pro posední slova, pokud mluvil o násilí, k pořádku.

Debata je skončena.

Jelikož nebylo možno senátu, aby ve lhůtě §em 43 úst. list. stanovené projednal naznačené usnesení posl. sněmovny, navrhuji, aby byla posl. sněmovna požádána o prodloužení lhůty k projednání této věci o 3 měsíce.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Tím je pořad jednán dnešní schůze vyřízen.

Oznamuji, že do výboru živnostensko-obchodního na místo sen. Hakena nastupuje sen. Kindl,

do výboru iniciativního na místo sen. Navrátila sen. Curkanovič,

do výboru zahraničního místo sen. Hakena sen. Mikulíček

Navrhuji, aby se příští schůze konala v pátek dne 24. ledna 1930 o 10. hodině s tímto

pořadem jednání:

1. Zpráva rozpočtového výboru o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle §u 54 ústavní listiny ze dne 7. listopadu 1929 o zatímním vedení státního hospodářství od 1. ledna do 28. února 1930 (tisk 5 příl. I). Tisk 41.

2. Zpráva rozpočtového výboru k opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle §u 54 ústavní listiny ze dne 7.listopadu 1929 o konečné úpravě československé měny (tisk 5 příl. Ch). Tisk 43.

3. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. ústavně-právního výboru o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, čís. 45 Sb. z. a n, o odkladu exekučního vyklizení místností (tisk 5 příl. C). Tisk 44.

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu ve Zlíně za souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka pro přestupky proti bezpečnosti cti podle § 496 tr. z. (č. 9830 předs.). Tisk 37.

5. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu trestního v Praze za souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka pro přestupek podle §§ 2, 3, 19 zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z., (č. 53 předs.). Tisk. 38.

6. Konečná volba předsednictva senátu, zapisovatelů a pořadatelů.

Jsou námitky proti tomuto návrhu? (Námitek nebylo.)

Námitek není. Návrh můj je přijat.

Končím schůzi,

Konec schůze v 18 hod. 54. minuty.