§ 6b. Státní statky zemědělských škol a výzkumných ústavů

zemědělských.

Vládním nařízením ze dne 17. května 1934, čís. 97 Sb. z. a n. byly s účinností dnem 1. ledna 1935 z podniku "Státní lesy a statky" vyloučeny statky zemědělských škol a výzkumných ústavů zemědělských a prohlášeny za podniky samostatné.

V roce 1934 byl s náležitým zřetelem k rentabilitě prohlubován speciální úkol těchto statků, který spočívá zejména v praktickém vyučování žactva, ve výzkumu půdy a živých organismů a v názorné poradnické činnosti i pro širokou veřejnost zemědělskou a v propagaci vhodných metod hospodaření. Také šíření ušlechtilých osiv, sadí, plemeniv, ovocných stromků a sazenie, bezpečně vyzkoušených pro půdní a podnební poměry pracovních obvodů jednotlivých zemědělských škol a výzkumných stanic, doznalo nových pozoruhodných výsledků.

Najatá výměra značně snížena podle dříve sledovaného programu likvidací pachtovaného objektu v Záturčí, odkud přeložena škola do Turč. Sv. Martina. Škole pro lesní hajné ve Svalavě dala země Podkarpatoruská do užívání polesí Nelipeno ve výměře 178 ha. Při odborné škole hospodářské v Nitře zahájeno hospodaření v režii na statku výměry 28 ha. Ke školní vinici v Modré přičleněna (od státních výzkumných ústavů zemědělských) matičná vinice 3'56 ha z majetku města Modra bezplatně propůjčená do r. 1936. V zájmu účelných úspor zrušen nájem zelinářské zahrady v Bratislavě a pokusy odtud přeloženy na školní statek v Eberhartu. Z téhož důvodu likvidován pokusný objekt v Oseku u Rokycan a byl vhodně prodán. Investiční stavby omezeny na nejnutnější míru.

školní lihovary v Košicích a v Sabinově združstevněné koncem r. 1933 skončily své výrobní období celkem uspokojivě.

Do programu investic r. 1935 jsou zařaděny: stavba kolny na Mělníce, stavba hospodářské budovy v polesí a založení trvalé lesní školky v Písku, splátky pozemkovému úřadu na kupní ceny školních polesí v Hranicích a Jemnici, stavba studně a zařízení mlékárny v Opavě, stavba kolny ve Valticích, stavba kůlen a příspěvek na regulaci řeky v Or. Podzámku, meliorace louky ve V e l i č n é, doplatek na cvičnou sušárnu na tabák v Komárně, doplnění inventáře školního statku v Nitře, splátka na stavbu školního statku v Turč. Sv. Martině, zřízení vývozních cest polesí ve Svalavě a některé jiné menší výdaje investiční podle stupně jich naléhavosti.

§ 6c. Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární

ústav v Ivanovicích.

Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích na Hané dal v běžném roce, po osvědčeném pokusném očkování proti sněti chřestivé formolovanou vakcinou, vakcinu tuto k obecnému používání.

Provádí se pokusy o upotřebitelnosti příp. škodlivosti glukosidových očkovacích látek, používaných k ochrannému očkování proti sněti slezinné, ježto v několika případech ukázaly se býti škodlivými. Odůvodněné podezření, že glukosid digitonin, jako organický jed působí ničivě na červená krevní tělíska některých domácích zvířat, je předmětem rozsáhlých studií.

V roce 1935 dokončí se výstavba a zařízení isolované části ústavu, ve které bude započato s výrobou očkovacích látek proti moru vepřů. Dobudováním morového oddělení tohoto ústavu staneme se ve výrobě očkovacích látek soběstačnými i pokud jde o výrobu sera a viru moru vepřů. V této isolované části ústavu bude dána příležitost k praktickému studiu této nejnebezpečnější nákazy vepřového bravu a pokusům o její nejúspěšnější tlumení a dána možnost konati pokusy i s jinými nakažlivými nemocemi vepřového bravu, které nutno soustavně studovati. Jsou to infekční bronchopneumonie vepřového bravu v souvislosti s nakažlivými nemocemi ssavých selat a tak zv. těšínská nemoc. Soustavné pokusy se studiem nakažlivých nemocí vepřového bravu nemohly býti prováděny dosud v ústavu pro nedostatek isolačních stájí.

V diagnostice nakažlivých nemocí drůbeže zkoumá se zlepšení bakteriologické diagnostiky moru drůbeže, který se v několika okresích v Čechách povážlivě rozšířil.

Propracovává se hromadné vyšetřování mléčných zkoušek pomocí rychlé a pomalé agglutinační metody na přítomnost bac. Bangova. Tyto práce jsou nanejvýš nutné, ježto se množí zprávy o nakažení osob požitím mléka krav s latentní infekcí bac. Banga, aniž při tom krávy jeví příznaky této infekce. Při tlumení nakažlivého zmetání provedou se též srovnávací pokusy o vhodnosti náhrady živých kultur bac. Banga zesílenými chinosolovými vakcinami.

§ 7. Uhřiněvský školní závod zemědělský. § 8. Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě.

§ 16. Žabčický školní závod zemědělský. § 17. Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské

v Brně.

Tyto závody jsou sice demonstračními objekty vysokých škol zemědělských a vysoké školy zvěrolékařské, avšak jsou organisovány ve směru soukromopodnikatelském. Sloužíce posluchačstvu po stránce vyučovací, plní zároveň své národohospodářské, sociální a osvětové poslání. Na těchto závodech mají i praktičtí hospodáři příležitost seznámiti se s nejrušnějšími hospodářskými novinkami a výsledky posledních badání. Přirozeně však jejich činnost výzkumnická děje se jen v rozsahu úměrném hospodářské nosnosti závodů, ježto hlavní snahou těchto podniků jest udržeti jejich rentabilitu okamžitým přizpůsobením se odbytovým podmínkám. Zvýšený zřetel obrací se nyní k mlékaření. Po stránce organisační připravuje se návrh na sloučení dosavadních čtyř správních sborů těchto podniků ve správní sbor jediný.

§ 9. Státní báňské a hutnické závody.

Státní báňské a hutnické závody jako podnik spravovaný podle zásad obchodního hospodaření, jest přičleněn do resortu ministerstva veřejných prací. V čele podniku jest Správní sbor zřízený podle vládního nařízení č. 206/24 Sb. z. a n.

Vrchním vedením a správou podniku po stránce administrativní, obchodní, hospodářské a technické jest pověřen VII. odbor ministerstva veřejných prací. Bezprostřední dozor nad jednotlivými podnikovými složkami vykonávají ředitelství neb správy. Tato ředitelství (správy) tvoří samostatné administrativní jednotky, vybavené vlastními účtárnami, které sestavují měsíční a roční uzávěrky nejen pro ředitelství (správu) jako celek, nýbrž rozčleňují je i na jednotlivá výrobní odvětví, aby mohla býti sledována též prosperita těchto dílčích odvětví, ředitelství (správě) podléhajících.

Podnik "Státní báňské a hutnické závody" tvoří tyto administrativní jednotky:

I. Závody v provozu:

1. Státní hnědouhelné doly, spravované státním báňským ředitelstvím v Mostě,

2. Státní závod na stříbro a olovo, spravovaný státním báňským ředitelstvím v Příbrami,

3. Státní závod na uranové barvy a radium, spravovaný státním báňským ředitelstvím v Jáchymově,

4. Státní kamenouhelné doly, koksovny a briketárny, spravované státním báňským ředitelstvím v Porube,

5. Státní závod na stříbro, zlato, olovo a měď, spravovaný státním báňským ředitelstvím v Báňské Štiavnici,

6. Státní závod na zlato, spravovaný státním báňským ředitelstvím v Kremnici,

7. Státní doly na železnou rudu, spravované státním báňským ředitelstvím v Rožňavě,

8. Státní doly na železnou rudu, spravované státní báňskou správou v železníku,

9. Státní železárny a ocelárny se závody v Podbrezové, Hronci, Tisovci a Báňské Bystřici, spravované ředitelstvím státních železáren a oceláren v Podbrezové,

10. Státní solný závod, spravovaný správou státních soli varů v Prešově,

11. Státní doly na naftu, spravované ředitelstvím státních naftových dolů ve Gbelech,

12. Státní doly na sůl, spravované státním báňským ředitelstvím ve Slatinských Dolech.

II. Obchodní správy:

1. Státní prodejna báňských a hutnických výrobků v Praze,

2. Státní uhelné sklady v Praze,

3. Státní hotel "Paláce Hotel Praha" v Mariánských Lázních.

III. Stavební správa:

1. Stavební správa státního dolu "President Masaryk" v Břešťanech.

Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" jest sestaven ve formě účtu rozvažného a účtu ztráty a zisku, jak pro jednotlivé administrativní jednotky, tak i v úhrnu pro celý podnik.

Výrobní činnost podniku bude i v roce 1935 přizpůsobována poptávce, bude pečováno o další rozšíření výroby a odbytu lukrativnějších výrobků a o postupné zavádění náhradního průmyslu.

Z činnosti jednotlivých podnikových složek nutno uvésti:

Státní hnědouhelné doly v Mostě preliminují na rok 1935 přibližně stejnou těžbu jako byla docílena v roce 1933, neboť následkem špatného odbytu zejména průmyslových druhů uhlí nelze v r. 1935 předpokládati podstatné zlepšení odbytu. V provozu budou doly Julius II., Julius III., Julius V. a povrchový důl Hedvika, jichž počet pracovních dnů bude nutno přizpůsobiti zmenšené těžbě. Na novém dole President Masaryk v Břešťanech bude použito nových porubních metod se záplní, dopravovanou stlačeným vzduchem, na dole Hedvice bude přeložena silnice z dolu do Ervěnic, čímž bude uvolněn uhelný pilíř pod touto silnicí, který bude připraven k porubu.

Rovněž i na dole Julius II. počne se rubati uhelný pilíř pod seřaďovacím nádražím, které bylo společným nákladem státních dolů a čsl. státních drah přeloženo na místa již vyrubaná.

U státního závodu na stříbro a olovo v Příbrami bude i v roce 1935 při 5tidenním pracovním týdnu v provozu důl Annenský, důl Vojtěšský s pomocným dolem Prokopským a důl Bohutín II. V zájmu snížení deficitu příbramského závodu připravuje se další zdokonalení provozních zařízení, zejména provozu hutě a zlevněný dálkové dopravy vytěžených rudních zásob. Výroba v přičleněných továrnách na drátěná lana a na olověné výrobky bude přizpůsobena poptávce.

U státního závodu na uranové barvy a radium v Jáchymově bude na dolech "Svornost", "Werner" a "štola saských šlechticů" v roce 1935 pracováno omezeně jako v roce předchozím v důsledku nedostatečného odbytu uranových barev a radiových preparátů. V r. 1935 bude dosaženo prohloubením jámy "Werner" o dalších 200 m těžného spojení s dolem "Svornost", čímž se valně zlepší větrání dolů podporované ventilátory. Za účelem prozkoumání dosud neznámého terénu bude pokračováno v ražení překopu z dolu "Svornost" ke "štole saských šlechticů". Zlepšení zdravotního stavu jáchymovského osazenstva bude i v roce 1935 věnována největší péče. Odstraňování zdraví lidskému škodlivého vrtného prachu a radiové emanace z pracovních míst děje se zaváděním vrtaček na stlačený vzduch s vodním výplachem a větrání pracovních míst provádí se zvláštními větrníky a větracími rourami, které odvádějí vzduch smíšený s radiovou emanací do větraných chodeb.

U státních kamenouhelných dolů v Porube a v Petřvaldě, budou v provozu důl "Václav" s přičleněnou koksovnou v Porube a důl "Evžen" s přičleněnou briketárnou Ostravsko - karvínské montanní společnosti, společnost s r. o. v Petřvaldě, kde stát získal všech 100% závodních podílů. Značná část vytěženého uhlí odprodá se v prvé řadě státním úřadům, ústavům a podnikům, uhlí z dolu "Václav" se as z 60% zkokuje. Uhelný mour z dolu "Evžen" zpracuje se v nové moderní briketárně na brikety a bulety. V roce 1935 projektuje se postavení továrny na destilaci dehtu, v níž se bude vyráběti ze surového dehtu hlavně briketovací smola a impregnační olej. Na dole "Václav" projektuje" se také rekonstrukce zastaralé a dnešní potřebě nevyhovující úpravny uhlí.

U státního závodu na zlato, stříbro, olovo a měď v Báňské Štiavnici budou v chodu důl "František" a "Zikmund" v Báňské Štiavnici a hornoa dolnohodrušské závody v Hodruši. V zájmu snížení deficitu báňsko-štiavnických závodů bude pokračováno v sledování žil s rudami obsahujícími zlato a projektuje se za účelem lepšího zhodnocení olova zavedení výroby některých olověných výrobků.

U státního závodu na zlato v Kremnici budou v provozu důl "Ferdinandův", důl "Annenský" a důl "Ludvíkův", poslední jako hlavní těžná jáma. Nově vybudovaná flotační úpravna bude již v plném chodu. Pro úpravu rud jest volena amalgamace s dodatečnou flotací. V roce 1935 připravuje se zdokonalení hydroelektráren za účelem lepšího využití spádu turčekovského vodovodu.

Státní doly na železnou rudu v Rožňavě a v železníku pracují již od roku 1931 omezeně jen na výzkumných a udržovacích pracech následkem úplné stagnace v odběru pražené železné rudy. Přebytečnému dělnictvu byla opatřena náhradní práce při stavbě silnic. Pro značné zásoby surové železné rudy nelze ani v roce 1935 počítati s normálním provozem dolů, nýbrž bude pokračováno jen ve sledování žil, které mají zajistiti další rudné prostředky. S částečným zahájením výroby pražené železné rudy počítá se v druhém čtvrtletí 1935, avšak jen pro potřebu státní vysoké pece v Tisovci, neboť

podle dosavadního vývinu hospodářských poměrů nelze předpokládati odběr rudy soukromými hutěmi ani vývoz do ciziny.

Státní železárny a ocelárny v Podbrezové budou nuceny i v roce 1935 přizpůsobiti výrobní program změněným odbytovým poměrům a poněvadž není naděje na podstatné oživení na trhu železářských výrobků, bude nutno pracovati v některých provozních odvětvích omezeně, při čemž bude i nadále sledována výroba a prodej hodnotnějších výrobků. V roce 1935 počítá se též se zahájením výroby ve státní vysoké peci v Tisovci a v novém solivaru na Piesku, který se buduje v rámci náhradního průmyslu s ohledem na nutné tvoření zásobních základen soli v jednotlivých územích československého státu.

Státní solný závod v Prešově vyrábí hrubozrnnou sůl v solivaru "František" v Solné Bani. V solivaru "President Masaryk" v Prešově vyrábí se jemná tabulová sůl ve vakuových přístrojích, která přichází do obchodu balená v kalikových sáčcích po l, 5, 25 a 50 kg. Předpokládá se, že výrobní kapacita těchto závodů bude v roce 1935 plně využita.

Státní doly na naftu ve Gbelech preliminují přibližně stejnou těžbu jako v roce 1934. V roce 1935 budou prováděny podle potřeby otvírací práce v novém dolovém poli, které dává as 70% celkové těžby. Ve starém dolovém poli bude pokračováno v těžbě zbytků oleje ze starých sond. Z vyčerpaných sond budou vytahovány vrtní roury a uvolněné pronajaté pozemky budou vráceny jich majitelům.

U státních solných dolů ve Slatinských Dolech jsou v provozu hlubinné doly "Ludvík" a "František". Zatopený důl "Kunhuta" jest připravován pro dobývání soli v otevřených lomech. Bude pokračováno v započatých soustavných pracech na odvodnění solného ložiska a na jeho zabezpečení proti vnikání sladkých vod jak povrchových, tak i podzemních. Rovněž bude zajišťován výkup domků nad solným ložiskem a umožňována stavba náhradních budov v nové osadě mimo solné ložisko ležící.

Výzkumné práce kutací budou v roce 1935 z důvodů úsporných omezeny jen na výzkum zlatonosných a naftonosných terénů a na zajišťování uranových rud. Bude pokračováno v započatých kutacích pracech na zlato u Smolotel (okres Příbram), v Jeronýmově štole v Báňské Štiavnici a ve výzkumných pracech na rýžování zlata na žitném ostrově na Slovensku. Pokud jde o naftu, bude pokračováno v hloubení sondy u Jasiny na Podkarpatské Rusi a bude pokračováno v započatých podrobných geologických výzkumech a mapování v okolí Bardejova a Medzilaborce na Slovensku v okolí Slatinských Dolů a Jasiny na Podkarpatské Rusi a v okolí Břeclavi a Hluku na Moravě. U jáchymovských závodů bude pokračováno v ražení překopu z dolu "Svornost" k "štole saských šlechticů" za účelem prozkoumání dosud neznámého terénu.

§ 10. Vojenská továrna na letadla.

Zvýšení příjmů v částce Kč 2, 237. 500'- lze očekávati vzhledem k sériovým stavbám letadel, jichž prototypy byly vyrobeny v roce 1934, a to hlavně pro dodávky tuzemské. Na dodávky zahraniční nelze v roce 1935 ještě počítati.

Rovněž u pomocné výroby zahrnující v sobě stavbu kovových vrtulí a skládacích člunů, lze očekávati značně vyšší obrat vzhledem k dokonalému osvědčení se těchto výrobků a stále rostoucí poptávce po nich, jak v tuzemsku, tak v zahraničí.

Zvýšení provozovacích výdajů o Kč 2, 594. 200'- odpovídá zvýšené spotřebě surovin a většímu nákladu na mzdy vzhledem k očekávané větší zaměstnanosti.

V investičním rozpočtu stavba provozní budovy s kantinou jest krajní nutností vzhledem k tomu, že proti umístění nynější kantiny ve starém dřevěném baráku mají dohlédací úřady své námitky, úhradu nákladů hodlá podnik opatřiti půjčkou. Stavba byla preliminována již na rok 1932, byla však z úsporných důvodů odsunuta na dobu pozdější.

§ II. Vojenské lesní podniky.

I. činnost podniku v roce 1934.

Očekávané schválení Služebního řádu a systemisace míst služebních pro zaměstnance Vojenských lesních podniků nebylo dosud realisováno.

Rozpočet na rok 1934 bylo nutno upraviti v důsledku vlád. nař. č. 170 a č. 171 Sb. z. a n. ze dne 5. resp. 10. srpna 1933 ohledně redukování těžby dřeva. Touto redukcí snížily se pouze mzdy při výrobě dřeva, kdežto ostatní náklady zůstaly téměř beze změny. Naproti tomu klesly neúměrně v poměru k sníženým nákladům provozovací příjmy, takže nutno očekávati hospodářský výsledek nepříznivý přes to, že ceny zejména dřeva užitkového, se proti roku 1933 poněkud zotavily. Toto zvýšení nastalo stanovením cen Čsl. lesním syndikátem a pak menší nabídkou v důsledku snížení těžby. Největší podíl na pasivitě Vojenských lesních podniků v roce 1934 bude míti opětně úroková služba, která bude obnášeti asi Kč 7, 600. 000'-. Do obhospodařování byl převzat v roce 1934 mimo rozpočet nový objekt v Kamenici n. Cirochou u Humenného na Slovensku, kde zřízena byla samostatná správa Vojenských lesních podniků o zatímní výměře 11. 911 ha 54 a 07 m2. Mimo to spravují Vojenské lesní podniky po stránce hospodářské polesí Vojenské správy ve Ždírci (polesí Sopoty), v Trenčíně a hájemství Daskabát u Olomouce. Investiční náklady na rok 1934 nebyly v rozpočtu plně preliminovány a proto v tomto směru bylo pořizování investic omezeno pouze na nový objekt v Kamenici n. Cir., a jinak byla vydána pouze nepatrná částka na investice obnovovací, pořizované z vlastních prostředků podnikových. Roku 1933 zřízené ředitelství v Praze hospodařilo v roce 1934 poprvé podle vlastního samostatného rozpočtu.

II. Program činnosti v roce 1935.

V důsledku ustanovení vládních nařízení č. 170 a 171 Sb. z. a n. ze dne 5. resp. 10. srpna 1933 zůstává omezení těžby v platnosti i pro rok 1935. Jako důsledek tohoto opatření očekává se další zpevnění cen zejména na trhu dřeva užitkového. Pro oblast brdskou bude míti velký význam utváření se poměrů v Německu, neboť téměř celá produkce užitkového dřeva v Brdech jest odkázána na export do Německa.

Rozpočet na rok 1935 předpokládá nepříznivý výsledek částkou Kč 7, 048. 400'- přes to, že vlastní provozní rozpočet jest aktivní částkou Kč 1, 137. 900'-. Nepříznivý výsledek vznikl zařazením částky Kč 8, 186. 300'- na úrokovou službu z titulu zápůjček poskytnutých státní finanční správou na zaplacení přejímacích cen Státnímu pozemkovému úřadu.

Náklady správní stouply proti roku 1934 v důsledku samostatného rozpočtu ředitelství a hlavně zvýšením agendy u ředitelství. Do rozpočtu zařazen byl i provoz na nově převzatém objektu v Kamenici n. Cirochou. Zařazení tohoto objektu mělo vliv i na malé zvýšení u nákladů na amortisaci inventáře a budov, dále na náklady příspěvky sociálního pojištění stálého personálu a nákladů na daně a poplatky. Zastavený provoz průmyslových podniků ve Velkých Levárech zůstává i na rok 1935 v platnosti, což se v rozpočtu projevuje hlavně snížením nákladů na mzdy dělnictva a spotřebou pohonných hmot a surovin vůbec. Hlavně odpadá zde ohodnocení kulatiny spotřebované při pořezu na pile ve Velkých Levárech. S věcným pojištěním počítáno jest pouze potud, pokud byly uzavřeny pojišťovací smlouvy na delší dobu a i zde jsou pojištěné hodnoty, pokud jest to možno, snižovány. Náklady patronátní se rovněž podstatně sníží, neboť jest v projednávání záležitost ohledně výkupu patronátního břemena Františkánského kláštera v Malackách.

částka na zaplacení přejímacích cen převzatých pozemků a převodních poplatků bude uhrazena zápůjčkou od státní finanční správy, ostatní preliminované investice budou uhrazeny z vlastních prostředků, resp. z běžných pokladních hotovostí podnikových.

§ 12. Státní lázně.

Podnik státních lázní pokračoval v roce 1934 podle finančních možností v realisaci svého investičního programu, kterým mají býti jednotlivé lázně doplněny a renovovány tak, aby vyhověly stále stoupajícím nárokům frekvence hostů.

Jáchymov.

Činnost musila býti omezena na udržování dosavadních objektů. Stále zůstává nevyřešena otázka odstranění staré uranové továrny z lázeňského centra a celkové úpravy tohoto centra s lázeňským parkem a kolonádou. Rovněž i nájemce Radium-Palace-hotelu byl nucen odložiti projektované větší renovace objektu na dobu příznivější. V roce 1935 pomýšlí se na zřízení telefonního spojení mezi jednotlivými objekty.

Tatranská Lomnice.

Bylo vyhověno požadavkům lázeňských hostů o úpravě jezírka s koupalištěm, které bylo rozšířeno a nově upraveno spolu s přilehlým terrainem, takže stalo se oblíbeným místem rekreačním. Rekonstrukcí topeniště v kotelně vodoléčebného ústavu byla odstraněna závada působená dříve kouřem v okolí této budovy. V roce 1935 mají býti zřízeny garáže při hotelu Praha, upraveny obchodní místnosti pod verandou hotelu Lomnice, koupaliště doplněno kabinami a upraveny společenské místnosti. V lázních těchto bude vybudována meteorologická observatoř jako důležité opatření pro studium klimatu tatranského.

Štrbské Pleso.

Přikročeno bylo k rekonstrukci jímacího zařízení vodovodu, při čemž rozšířen byl zároveň i starý reservoir a upraven podle potřeby hygienického provozu. V souvislosti s přípravami mezinárodních lyžařských závodů na rok 1935 byl opatřen generelní zastavovací plán pro území těchto lázní, aby na jeho podkladě mohlo býti přikročeno k realisaci nejnaléhavějších zařízení. V prvé řadě jde o rozšíření a zdokonalení nynějších garáží a o úpravu krytého parkoviště aut a restauračních jídelen podniku.

Sliač.

Největší činnost byla i v tomto roce vyvinuta v těchto lázních, kde byl dokončen a částečně zařízen a předán do provozu nový lázeňských hotel o 86 pokojích. V hotelu byly zároveň zařízeny nové společenské místnosti s knihovnou a čítárnou, a získána řada obchodních místností. Zdokonalena byla vodoléčba a zabezpečeno i další využití pitných pramenů. Byly vykonány přípravy pro stavbu příjezdné silnice k novému lázeňskému hotelu, na které má býti zahájen provoz ještě v tomto roce. Je potřebí přikročiti k zařízení další části novostavby lázeňského hotelu. Má býti vyhověno stále více zdůrazňovanému přání hostů po zřízení volného koupaliště, a podle možnosti za využití minerálních pramenů má býti koupaliště toto upraveno v lázeňském parku. Bude nezbytno pokračovati v řádném zachycení a využití všech minerálních pramenů a učiniti přípravy k vybudování centra lázeňské budovy s thermálními basiny. Realisace těchto projektů závisí ovšem na opatření příslušných finančních prostředků.

V ostatních lázeňských podnicích nenastalo podstatných změn.

§ 13. Státní tiskárny.

a) V působnosti předsednictva ministerské rady.

Státních tiskáren v oboru působnosti předsednictva ministerské rady jest celkem 5 a to v Praze, Žatci, Bratislavě, Košicích a Užhorodě.

úkolem státních tiskáren jest hotoviti především pro státní úřady a podniky co nejlevněji tiskopisy, větší práce tiskové, práce, které vyžadují zvlášť rychlého a přesného provedení, práce zvlášť důležité a práce povahy důvěrné.

Státní tiskárna v Praze jest vybavena rozsáhlým a dokonalým zařízením strojním, jakož i četným kvalifikovaným personálem, takže může v době nejkratší vyhotoviti sebe rozsáhlejší a namáhavější práce. Také mimopražské státní tiskárny jsou pohotové a vyřizují pro státní úřady a podniky zakázky většího rozsahu s největším urychlením.

V soustředění výroby předepsaných tiskopisů pro potřebu státní správy a účely veřejné, které státní tiskárny mají na skladě, jest velký význam úsporný. Naprostá spolehlivost zajišťuje úřadům, že skladové tiskopisy jsou jim dodávány v předepsané formě nejlevněji a nejspolehlivěji. Tím jest také umožněna jednotnost a racionální úprava (normalisace), jež jest pro státní a jiné veřejné úřady velkou úsporou a usnadněním. Státním tiskárnám jest vyhrazeno zhotovování a uskladňování důležitých, přísně súčtovatelných tiskopisů.

Vrchní inspektorát státních tiskáren jest povolán dbáti nad racionálním a jednotným uspořádáním výroby a obchodního vedení státních tiskáren v působnosti předsednictva ministerské rady, jak to ukládá příkaz hospodárnosti a úspornosti ve státní správě.

Hospodaření státních tiskáren končilo v roce 1933 ztrátou 1, 068. 863'- Kč.

Rozpočet na rok 1935 jest sestaven podle zkušeností a výsledků minulých správních období a na podkladů hospodářského plánu na rok 1935.

Úspornými opatřeními a poklesem spotřeby materiálu snižují se náklady proti rozpočtu na rok 1934 o 1, 287. 300'- Kč.

Příjmy se snižují o 2, 547. 400'- Kč. Celkový zisk jest proti rozpočtu na rok 1934 nižší o 1, 260. 100'- Kč.

Snížení preliminovaného přebytku vzniká jednak očekávaným úbytkem zakázek, hlavně však snížením cen tiskových zakázek a skladových tiskopisů pro státní úřady a státní podniky.