Mezinárodní komise oderská vypracovala svůj jednací řád a projednala některé stížnosti čsl. plavby na Odře. Otázka podpisu a ratifikace plavební úmluvy se strany Německa se projednává cestou diplomatickou.

Komise pro režim vodstva dunajského povodí má za úkol udržeti a zlepšiti jednotnost vodního hospodářství v tomto povodí, pokud leží na území býv. Uher.

Komise ta provedla revisi organisace mezinárodní hlásné služby vodoměrné a povodňové, projednala výroční přehledy jednotlivých států o vodních stavbách a o jejich lesním hospodářství, vydala monografii o odchodu ledů na Dunaji a připravuje publikaci

o celkovém režimu Dunaje a jeho přítoků.

Mezinárodní stálá komise plavebních sjezdů se zabývala přípravami ke konání příštího plavebního sjezdu v Bruselu r. 1935.

Agendu těchto komisí, dále generálních konferencí pro dopravu a transit, jakož

i agendu mezinárodních plavebních sjezdů soustřeďuje čsl. delegát v Mezinárodních říčních komisích ve svém úřadu při presidiu ministerstva veřejných prací.

Úkol Mezinárodních říčních komisí, zřízených ve prospěch států vnitrozemních, zejména i Čsl. republiky, jsou velmi četné a důležité pro vnitrozemní plavbu našeho státu, který mimo mezinárodní řeky nemá jiného svobodného východiska k moři.

Civilní letectví.

V roce 1934 pokračovalo ministerstvo veřejných prací ve své snaze udržeti v neztenčené míře provoz na existujících již leteckých tratích, zabezpečiti jej pomocnými službami a připraviti další nutné spojení s cizinou.

Z úvěru ministerstva veřejných prací byla v roce 1934 subvencována Čs. letecká společnost, společnost Air France a obstaráván provoz čs. státních aerolinií.

V roce 1934 provozovaly leteckou dopravu tyto podniky:

a) domácí:

Čs. státní Aerolinie na tratích: Praha - Brno - Bratislava - Záhřeb Sušák, Praha - Brno - Košice - Užhorod - Cluj - Bukurešť, Praha - Brno Bratislava, Praha - Brno - Bratislava - Košice - Užhorod a Bratislava - Brno

- Košice - Užhorod, dále Praha - Karl. Vary - Mar. Lázně.

Čs. letecká společnost na tratích: Praha - Halle (Lipsko - Essen) Mühlheim - Rotterdam - Amsterdam, společně se společností Deutsche-Lufthansa A. G. trať Mar. Lázně - Karl. Vary - Saska Kamenice - Halle (Lipsko), dále s uvedenou společností a společností Österreichische-Luftverkehrs-A. G. trať Berlin

- Drážďany - Praha - Vídeň.

b) zahraniční:

Air France obstarávala spojení Prahy s těmito městy: Štrasburkem, Paříží, Vídní, Budapeští, Bělehradem, Bukureští, Cařihradem a Varšavou. Deutsche Lufthansa A. G. kromě součinnosti s Čs. leteckou společností provozovala dopravu na trati Praha - S. Kamenice - Halle (Lipsko) - Magdeburk Hannover - Brémy. Polskie Linje Lotnicze "Lot" provozovaly dopravu na trati Vídeň - Brno

- Krakov.

Výsledky v provozu za rok 1933 u domácích společností byly tyto (v závorce r. 1932):

Čs. státní Aerolinie, počet cestujících 5. 572 (4. 558), pošty 842 kg (1. 182 kg), zboží 159 q (128 q), nalétaných km 563. 105 (545. 650).

Čs. letecká společnost, počet cestujících 6. 198 (4. 581), pošty 13. 854 kg (28. 558 kg), zboží 282 q (168 q), nalétaných km 405. 283 (394. 797).

Přes krisí a těžké hospodářské poměry se letecká doprava domácích podniku nejen udržela, nýbrž - jak zřejmo podle shora uvedené statistiky - i podstatně vzrostla.

Pro rok 1935 připravuje se zavedení nových tratí, a to Sušák - Split a Piešťany Bratislava - Vídeň v provozu Čs. státních Aerolinií a trať Praha - Mnichov - Curych - Ženeva - Marseille v provozu čsl. letecké společnosti.

V oboru staveb na letištích bylo v roce 1934 pokračováno v budování nového civilního letiště v Ruzyni. V tomto roce byla dokončena zemní úprava a osetí letištní plochy, dohotovena studně s čerpacím zařízením, část vodovodu a vodojem, proveden přívod elektr. proudu, značná část interních silnic na letišti a postavena hospodářská budova.

Na letišti "Praha" ve Kbelích byl postaven nový přístavek k hangáru č. III., kde jsou umístěny kanceláře společností a služeb, zřízeny byly odbavovací plošiny a bezprašné rampy. Na letišti "Bratislava" byla zřízena odbavovací plošina, oploceny zastavené části, upraveny interní komunikace a postavena radiogoniometrická stanice. Dále bylo dokončeno vybudování pomocného letiště ve Zbraslavicích. Za finančního příspěvku ministerstva veřejných prací buduje obec české Budějovice nové letiště.

Také na ostatních letištích byly prováděny řádné práce udržovací a menší úpravy potřebné z důvodů provozních.

V roce 1935 bude pokračováno ve zřizování zpevněných odbavovacích ploch na" letištích a v bezprašné úpravě povrchu hangárových ramp.

Ve výstavbě nového státního civilního letiště "Praha" u Ruzyně, financované z výnosu půjčky práce, bude v roce 1935 urychleně pokračováno. V roce tom bude pracováno již na všech stavbách a zařízeních na letišti projektovaných.

Pokud jde o zařízení letišť bylo v roce 1934 provedeno osvětlení pro noční létání-na pomocném letišti ve Zbraslavicích a dokončeno osvětlení pomocných letišť v Přibyslavi, Břeclavě a Malackách.

V roce 1935 bude osvětleno pomocné letiště v Křižanově a doplněno osvětlovací zařízení na letištích Mar. Lázně a Užhorod.

Za účelem zajištění bezpečnosti leteckého provozu byly v roce 1934 uvedeny do provozu další zaměřovače (goniometry) v Čes. Budějovicích, v Bratislavě a Užhorodě spolu s příslušnými vysílacími stanicemi, takže v roce 1934 jsou v provozu již tyto zaměřovače: v Praze, v Mar. Lázních, v Čes. Budějovicích, v Brně, v Napajedlech (pořízený a udržovaný fmou Baťa), v Bratislavě a Užhorodě.

V programu ministerstva veřejných prací na rok 1935 je dále opatření zaměřovače bočního na Slovensku v oblasti Starého Smokovce, jímž by bylo umožněno zaměřování letadel i ve střední části Slovenska při létání na trati Brno-Užhorod a Bratislava-Košice.

Touto sítí goniometrů bude docíleno, že při letech nad územím ČSR. bude lze každému letadlu sděláti jeho okamžitou geografickou polohu nebo letadlo přivésti na letiště. Konečně má ministerstvo veřejných prací v programu opatřiti pro některá hlavní letiště zařízení, umožňující přistávání v mlze a za špatné viditelnosti; prozatím bude v roce 1935 tímto zařízením opatřeno letiště "Praha".

Ve stavbě letadel a motorů byla v roce 1934 dokončena stavba letadel pro mezinárodni soutěž turistických letadel, a to jednoho letadla typu Aero 200 a dvou letadel RWD 9, jakož i motorů k nim příslušných typu Walten-Bora. Pro provoz na trati Zagreb-Sušák-Split byla zakoupena jedna amphibie Saro-Cloud a čtyři motory Walter-Pollux. Dokončena byla stavba domácího motoru typu Walter-Mira R o výkonu 75 koní. Motor byl s úspěchem homologován a zamontován do letadla Letov š-139, které bylo předáno do provozu ústřední letecké školy. Druhý prototyp motoru pro turistická letadla Walter-Minor o 80 kaních je v konstrukci a bude dohotoven příští rok. Dále byly dokončeny s úspěchem zkoušky na brzdě nového motoru pro těžká paliva vyrobeného čs. Zbrojovkou v Brně. S tímto motorem budou nyní prováděny dlouhodobé zkoušky letové. Ministerstvo veřejných prací subvencovalo též příspěvkem 970. 000 Kč stavbu moderního a rychlého letadla typu Avia 56, jež má sloužiti jako typ poštovního avionu a jako expresního letadla pro 4-6 cestujících.

Letadlový park Čs. státních Aerolinií bude v roce 1935 doplněn pravděpodobně dvěma letadly typu Fokker F-IX s odpovídajícím počtem motorů Walter-Pegassus a podle rozvoje počítá se se zakoupením třetího letadla téhož typu a další amphibie Saro-Cloud z Anglie.

Ministerstvo veřejných prací vykonávalo dále v oboru letectví dohled nad dodržováním leteckých zákonů a předpisů nad výrobou letadel a motorů, nad čsl. leteckými podniky,

provádělo zkoušeni letadel (motorových i bezmotorových), motorů, letců, navigatérů a činilo zápisy do čsl. leteckého rejstříku; dále podporovalo veškerou činnost vztahující se k propagaci a k rozvoji letectví.

Stanovení hranic republiky československé.

V roce 1934 byly zpracováváním měřických údajů vyšetřených v předchozích letech na hranicích československo-německých v úseku šaškem a bavorském pořizovány dotčené hraniční mapy a nárysy. Kromě toho bylo pokračováno v jednáních o hraniční smlouvy s Německem.

V roce 1935 budou zmíněné hraniční mapy a nárysy dohotoveny, sjednány s Německem smlouvy o hraničních vodních tocích a o výměnách částí území v šaškem bavorském dílu hranic a pravděpodobně bude i dojednán československo-německý hraniční statut, čímž budou veškeré práce související se stanovením státních hranic dokončeny.

Cejchovní služba.

V oboru cejchovní služby bylo vydáno vládní nařízení ze dne 15. června 1934, č. 107 Sb. 2. a n. o úředním cejchování vodoměrů. Návrh nového vládního nařízení o povinném cejchování výčepních nádob jest již tak dalece hotov, že bude v nejbližší době předložen ministerské radě ke schválení. Při očekávaném počtu asi 3, 000. 000 výčepních nádob, které budou ročně předkládány k cejchování a při poplatku 10 hal. za kus, lze očekávati roční příjem asi 300. 000 Kč.

Připravují se zejména osnovy nových vládních nařízení o úředním cejchování měr délkových, měr na tekutiny, měr na sutiny, konvi na mléko, závaží, vah a taxametrů, jakož i zákon o povinném cejchováni lékařských teploměrů. Zařízení ústředního cejchovního inspektorátu se pak doplňuje, aby bylo možno těmto úkolům dostáti.

Běžné cejchování elektroměrů v roce 1934 vykazuje měsíční průměr 38. 690 elektroměrů, o 3. 030 více nežli v roce 1933, 45 měřicích transformátorů, t. j. o 10 více proti r. 1933.

Připravuje se doplnění cejchovních předpisů o elektroměrech na slevy a elektroměrech přetížitelných a některé změny o cejchování měřicích transformátorů.

Puncovní služba.

Vládním nařízením ze dne 23. února 1934, čís. 37 Sb. z. a n. byly zvýšeny kontrolní poplatky pro zboží zlaté ze 200 Kč na 300 Kč za l kg hrubé váhy a zrušeny expositury puncovního úřadu v Liberci a v Karlových Varech s účinností od 1. března 1934. Obvod expositury v Liberci byl přidělen exposituře v Jablonci n. N. a obvod expositury v Karlových Varech zároveň s okresy Podbořany a zatec puncovnímu úřadu v Praze.

Podkladem pro zvýšení kontrolních poplatků u zlatého zboží a pro zrušení expositur s malou výkonností byl pokles ve množství zboží puncovními úřady v roce 1933 označeného a s tím také související pokles v příjmech puncovní služby.

V roce 1933 bylo označeno 1817 kusů platinového zboží ve váze 12. 338 g, z toho 23 % zboží zahraničního; 421. 477 kusů zlatého zboží ve váze 1, 221. 124 g, z toho podle váhy 12'5% zboží zahraničního původu; 405. 883 kusů ve váze 17, 771. 111 g zboží stříbrného, z toho 1'9% zahraničního původu; 51. 900 kusů zboží s obsahem 250/1000 zlata ve váze 129. 651 g, z čehož bylo 0'6% zahraničního původu.

Z celkové váhy v roce 1933 označeného zboží z drahých kovů 19, 134. 224 g bylo v zemi České (l úřad a 7 expositur) vyzkoušeno 39'8%, v zemi Moravsko-slezské (2 úřady a 3 expositury) 49'1% a v zemi Slovenské a v Podkarpatoruské (l úřad a 2 expositury) 11'1%.

Poměr ten jeví se u celkového počtu v roce 1933 označených kusů 881. 077 a v zemi České 64´1%, v zemi Moravskoslezské 26'4%, v zemi Slovenské a v Podkarpatoruské 9'5%.

Na paušalované dani přepychové bylo puncovní službou v roce 1933 odvedeno 2, 220. 517'80 Kč, na dani ze zapalovačů 639. 143'50 Kč, při čemž bylo označeno 84. 988 kusů zapalovačů, z čehož byl 25'5% původu domácího.

Výměna drahých kovů, prováděná v zastoupení státní mincovny v Kremnici a báňského ředitelství v Příbrami puncovním úřadem v Praze, jeví se na rok 1933 takto:

Ryzího zlata vyměněno bylo celkem 323. 514 g a ryzího stříbra 48. 631 g. Vydáno bylo celkem 1. 611 deseti-dukátů, 1. 449 pěti-dukátů, 3. 722 dvou-dukátů a 52. 155 jednoduchých dukátů. Na poplatcích bylo z této agendy vybráno pro státní mincovnu v Kremnici 309. 531´45 Kč.

V roce 1934 za I. pololetí bylo označeno (v závorce uvedená čísla značí množství za I. pololetí r. 1933): platinového zboží 5815 g (5889), zlatého zboží 528. 639 g (534. 311), stříbrného zboží 9, 347. 504 g (7, 936. 598) a zboží s obs. 250/1000 zlata 65. 049 g (64. 098). Jeví se tedy nepatrný pokles u zlatého zboží, kdežto u stříbrného zboží bylo označeno o 17 8% více než roku 1933.

V ústředním živnostenském rejstříku bylo ke dni 1. července 1934 zaznamenáno 4476 živnostníků v 922 obcích; z toho je 751 výrobců a 3725 obchodníků se zbožím z drahých kovů.

Plynárenství.

Zákonem ze dne 4. července 1934, č. 177 Sb. z. a n., o plynárenských podnicích používajících výhod byl u nás učiněn první krok k zákonné úpravě podpory rozvoje plynárenství; na základě tohoto zákona bude možno přiznati plynárenským podnikům určité výhody v zákoně stanovené, umožňující rozvoj plynárenství a rozvádění svítiplynu. Ministerstvo veřejných prací bude pracovati k tomu, aby svítiplyn byl i u nás včleněn jako vzorný nosič tepelné energie do energetického hospodářství.

Elektrisace státu.

Přes nepříznivé poměry hospodářské v roce 1933, byly výsledky dvacítipěti všeužitečných elektrických podniků, jež působí na území čsl. státu, uspokojující. Konsum proudu dále stoupl připojením nových odběratelů a v důsledku snížení cen proudu.

Na elektrisaci venkova byly povoleny v roce 1933 z úvěru povoleného zákonem čís. 72/1932 Sb. z. a n. až do konce roku 1940 stavební příspěvky 293 žadatelům z Čech, 216 žadatelům ze země Moravskoslezské, 87 ze Slovenska a 34 z Podkarpatské Rusi. Celkem byl pak od doby, kdy stát začal udělovati subvence na provádění soustavné elektrisace venkova, do konce roku 1933 povolen stavební příspěvek na elektrisaci 2. 928 českým, 1. 389 moravskoslezským, 712 slovenským a 57 podkarpatoruským obcím, resp. družstvům. Bylo tudíž vyřízeno úhrnem 5. 086 žádostí, na něž bylo povoleno podpor ve výši 256, 511. 241'72'KČ a bylo vyplaceno 176, 623. 650'01 Kč.

Báňská administrativa.



Katastrofa na dole Nelson III. v Oseku, způsobená výbuchem uhelného prachu, která na prahu letošního roku postihla čs. hornictví vyžádavši si na lidských životech 142 obětí, a řada podobných katastrof, které v brzku potom následovaly letošního roku i v zahraničí (Kakanj v Jugoslávii, Buggingen v Německu, Poturages v Belgii), ukazují zřetelně nebezpečí, s nimiž počítati musí hornická prvovýroba, jeden ze základních pilířů hospodářského života v každém státě. Je proto také třeba, aby státní správa věnovala neustále zvláštní péči poměrům v hornictví i v dobách normálního hospodářského vývoje, tím více pak v dnešní těžké době výrobní a sociální kříse, která vyžaduje velmi častých zásahů státní správy v otázkách namnoze velmi komplikovaných a obtížných.

Naléhavost a vážnost úkolů báňské administrativy vynikla za těchto poměrů zřetelněji než kdykoliv dříve. Zračí se to ve stupňované legislativní a nařizovací činnosti letošního roku diktované úsilím a snahou zajistiti zvláště větší bezpečnost při dolování. 'Tím je zároveň určen i program činnosti báňské administrativy pro nejblíže příští dobu.

Hned po osecké katastrofě došlo k urychlenému projednání nové úpravy trestních sankcí pro porušování předpisů horního zákona - zákon z 24. ledna 1934, č. 8 Sb. z. a n.

Vládním nařízením z 23. března 1934, č. 57 Sb. z. a n,, byl dnem 1. května 1934 uveden v účinnost zákon z 28. března 1928, č. 57 Sb. z. a n., o zařízení a působnosti báňských úřadů, čímž došlo k unifikaci organisace báňské administrativy v celé republice přeměnou dosavadních báňských úřadů v zemi Slovenské a Podkarpatpruské na báňské hejtmanství a revírní báňské úřady. Zbývá ještě zavésti ve zmíněné části čsl. republiky instituci úředně oprávněných báňských inženýrů. Návrh vládního nařízení, jímž se to stane, jest připraven.

Zákonem ze 17. května 1934, č. 96 Sb. z. a n., byl doplněn zákon o hornických soudech rozhodčích č. 170/1924 Sb. z. a n., tak, aby byly odstraněny negativní kompetenční konflikty, které vznikaly tím, že jak hornické soudy rozhodčí, tak soudy pracovní odmítaly rozhodování o sporech dělníků zaměstnaných pracemi hornickými u nehornických podnikatelů, jimž majitel dolu zmíněné práce zadal.

Ke zvýšení bezpečností při dolování směřuje zejména dále nová úprava hornické inspekce zákonem z 10. července 1934, č. 178 Sb. z. a n., jímž se koncentruje inspekční činnost při zvláštních báňských inspektorátech u revírních báňských úřadů, při čemž inspekční činností budou pověřeni nejen inspekční úředníci ze stavu báňských úřadů, nýbrž také dělničtí báňští inspekční asistenti ze stavu horníků. K provedení tohoto zákona připravuje se vládní nařízení, jímž se stanoví obvody a sídla báňských

inspektorátů a vládní nařízení, obsahující služební řád pro dělnické báňské inspekční asistenty. Bude pak dále ještě třeba vydati služební instrukce pro báňské inspektoráty a ústřední báňský inspektorát při ministerstvu veřejných prací a organisovati kurs báňské inspekce pro dělnické báňské inspekční asistenty.

Zatím byla jako přímý důsledek katastrofy na dole Nelson III. v Oseku zavedena zvýšená inspekční služba u báňských úřadů. V prvním pololetí 1934 bylo revírními báňskými úřady provedeno 352 inspekcí dolů v 549 inspekčních dnech proti 190 inspekcím ve 237 inspekčních dnech v I. pololetí roku 1933. Počet inspekcí inspekčního oddělení ministerstva veřejných prací činil v I. pololetí roku 1933 celkem 78 a v I. pololetí 1934 celkem 70 kromě účastí při vyšetřování katastrofy na dole Nelson III. v Oseku.

Průměrný počet závodů podléhajících dozoru báňských úřadů byl v roce 1933 celkem 356. Z toho bylo dolů na kamenné uhlí 82 a na hnědé uhlí 183.

Pro revisi a novou úpravu porůznu vydaných hornopolicejních předpisů, pro jejich přizpůsobení nynějšímu stavu horní techniky a pro soustavné sledování nebezpečí při provozování i hledání prostředků, jimiž by jim mohlo býti čeleno, byla dále zřízena při ministerstvu veřejných prací zvláštní komise pro bezpečnostní opatření při provozování hor, která v nejbližší době zahájí svou činnost.

Vládními nařízeními z 13. července 1934, č. 182 a 188 Sb. z. a n., se jednak prodlužuje volební období závodních a revírních rad ze 2 na 3 léta a ochrana členů a náhradníků závodních rad před propouštěním z práce na dobu 2 let po skončení jejich funkčního období, jednak upravuje přesněji inspekční pravomoc závodní rady.

Zvláštní komise, která byla zřízena z odborníků v pojištění a ze zástupců obou zájmových skupin v roce 1932 pro vypracování návrhu na novou úpravu a sanaci hornického pojištění, formulovala již ve svém nejužším výboru osnovu novely k zákonu ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb. z. a n., o pojištění u báňských bratrských pokladen. Jakmile bude dosaženo dohody s oběma zájmovými skupinami o tom, jak přispějí k úhradě budoucí potřeby hornického zaopatřovacího pojištění, bude osnova projednána v plenu komise a odevzdána ministerstvu veřejných prací k dalšímu úřednímu jednání. To bude také jedním z nejdůležitějších bodů příštích legislativních prací ministerstva veřejných prací.

Ujednání v Ostravsko-karvínském revíru o střídavých dovolených a ujednání v hnědouhelném revíru severočeském o zamezení propouštění horníků, která pozbyla platnosti dnem 31. prosince 1933, byla vládním nařízením ze 7. prosince 1933, č. 220 Sb. z. a n., prodloužena do konce dubna 1934. Platnost ujednání pro severočeský hnědouhelný revír byla před uplynutím uvedené lhůty v oboustranné dohodě prodloužena do konce února 1935. V Ostravsko-karvínském revíru pozbylo ujednání koncem dubna 1934 platnosti. Po delším jednání mezi zástupci majitelů dolů a dělníků bylo ujednání o střídavých dovolených s nepatrnými změnami prodlouženo až do konce března 1935, když se obě strany dohodly na snížení počtu dělníků o 1. 000. Při projednávání vládního nařízení z 15. června 1934, č. 118 Sb. z. a n., o nevypověditelnosti hromadných smluv pracovních do 30. dubna 19-35 postaralo se ministerstvo veřejných prací, aby toto nařízení se vztahovalo i na hornictví.

Vládní akce o snížení cen uhlí zahájená v roce 1933 vedla po obtížném a zdlouhavém projednávání k vládnímu nařízení ze 7. prosince 1933, č. 220 Sb. z. a n., jímž došlo ke snížení cen některých druhů uhlí pro otop v domácnostech tak, že ceny na dole byly sníženy

o 5 až 8%, železniční doprava o 15% a kvóta obchodníků rovněž o 15%, při čemž celková sleva pro spotřebitele musila činiti nejméně 10. Snížení se nevztahovalo sice na nejoblíbenější druh otopného uhlí, ale postihlo přes to druhy, které se hodí k domácímu otopu. Jeho platnost pominula dnem 30. dubna 1934.

Hospodářská krise trvající i v roce 1933 ve stejné míře zračí se zcela zřetelně

i v uhelném průmyslu československém poklesem těžby i zmenšeným počtem těžebních dnů. Přehled o vývoji uhelné těžby, počtu dělníků a jejich výkonu, o vývozu i dovozu paliv v posledních 5 letech je patrný z následující tabulky:

Přičleněné ústavy.

Státní výzkumné ústavy hydrologický a hydrotechnický

T. G. Masaryka.

Hydrologický ústav koná soustavný výzkum československého vodstva, čímž získává nezbytné podklady pro všechny vodohospodářské práce, ústav hydrotechnický přezkušuje vodní stavby jednak ve svých laboratořích na modelech a jednak na skutečných stavbách, čímž umožňuje jich nejvhodnější a nejúspornější řešení.

Výsledky svých prací v roce 1934 uveřejnil ústav ve sbírkách "Vodopis československé republiky" a "Práce a studie"; obě sbírky jsou z úsporných důvodů vydávány jen ve velmi omezeném počtu výtisků, nouzově rozmnožovaných. Z jednotlivých prací uvádíme podrobné vodohospodářské studie o Otavě a Radbuze, soustavné vyšetřování energie na vodních tocích a výzkum podzemních vod v oblasti křídového útvaru v Čechách, kterážto práce jest mimořádně důležitá pro řešení zásobování vodou v četných obcích. V oboru hydrotechnickém přezkoušel ústav větší počet vodních staveb, podnikaných státní správou.