Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období 6. zasedání.
1967.
Odpověď
ministra zemědělství na interpelaci poslance dra Tiso a druhů
v příčině zrušení inspektorátů státních lesů a statků v Bratislavě a připojení oblastí Holiče a Šaštína k novému ředitelství moravskoslezskému (tisk 1927).
Na základě mírových smluv převzal stát z vlastnictví býv. panovnické rodiny v oblasti jihomoravské 18. 518 ha lesní a zemědělské půdy, spravované před tím bývalým ředitelstvím císařských statků v Praze a ponechal i po převzetí správu již zřízenému ředitelství státních lesů a statků v Praze.
Pozemkovou reformou lesní převzal čsl. stát 18. 734 ha lesní a zemědělské půdy v oblasti jihomoravské, která jest spravována ředitelstvím státních lesů a statků v Třeboni, zřízeným po převzetí hlavního komplexu jihočeských a šumavských statků.
Ústřední ředitelství spravuje přímo 1. 017 ha nadačního statku v Drnovicích.
Konečně jest z programu postátňovací akce lesní v r. 1932 v projednávání převzetí statku Rosice-Veveří, dosud spravované Státním pozemkovým úřadem o rozloze okrouhle 10. 400 ha.
V západním Slovensku spravuje dosud ředitelství státních lesů a statků v Praze, jako býv. ředitelství císařských statků z vlastnictví císařské rodiny na základě
mírových smluv převzaté statky Holič a Šaštín 12. 975 ha lesní a zemědělské půdy.
V téže oblasti spravuje podnik dále 10. 140 ha státní, převážně zemědělské půdy, většinou propachtované a přikázané inspekci státních statků v Bratislavě a 9. 714 ha nadačních statků Pezinok a Častá, které jsou správou přikázány ředitelství státních lesů a statků v Žarnovici.
Rozsáhlý tento majetek o rozloze okrouhle 81. 500 ha (počítáno včetně Rosic-Veveří), seskupený v prostorově související oblasti, jest spravován t. č. pěti správními ústředími, a to z Prahy (2), Třeboně, Žarnovic a Bratislavy. Tento stav vzniknuvší postupně uskutečňováním postátňovací akce pozemkové jako stav nouzový a prěchodný, nelze trvale ponechati, nýbrž jest nutno sčleněním těchto správních úseků vytvořiti v rámci celého podniku správní oblast, jež by svým uspořádáním vyhověla požadavkům racionalisace a ekonomisace podnikové správy jako celku.
Ústřední ředitelství státních lesů a statků provádí v přítomné době, po uvážení všech rozhodujících momentů, administrativní přípravné šetření, kdy, ve kterém vhodně položeném sídle ústřední správy a jakým konečným způsobem by mohlo býti přikročeno k utvoření a vybavení této oblasti jako nového ředitelství státních lesů a statků. Důvody pro toto řešení jsou velmi závažné, zejména:
1. ) Technické, administrativní a obchodní řízení prostorově související oblasti jest v nynějším uspořádání správní služby roztříštěno na 5 nevýhodně, excentricky položených správních center a ztěžuje podstatně hospodaření.
2. ) Administrativa zatěžuje se značnou písemnou agendou, poněvadž při vzdálenosti administrativního ústředí až 300 km jest projednávání všech do kompetence ředitelství spadajících administrativních řízení možné výhradně jen písemně.
3. ) Osobní styk se stranami přenáší se neúčelně do vzdáleného ústředí, obecenstvo ztrácí tím na penězích i čase, což není zájmem veřejným a znamená jisté národohospodářské ztráty.
4. ) Na cestovních výlohách úředníků správního ústředí ušetří podnik průměrně ročně okrouhle 70. 000 Kč.
Kromě vyjmenovaných nevýhod stávajícího rozčlenění ústřední správy jest ještě celá řada drobných příčin zatížení chodu administrativy i hospodaření, které v celkovém souboru nutí zamýšlené opatření v příhodné době uskutečniti.
Uvedenými věcnými důvody jest organisační proposice ústředního ředitelství státních lesů a statků plně opodstatněna a v zájmu účelné a ekonomické správy celého podniku bezpodmínečně nutná. Oblastní rozděleni podniku jako vlastnictví státu nemůže se přísně držeti zemských hranic, má-li toto rozdělení požadované účelnosti a hospodárnosti vyhovovati. V současném organisačním členění jsou již některé případy, kde oblast ředitelství zasahuje přes zemské hranice. U ředitelství státních lesů a statků ve Frýdku jest část polesú »Bezkyd správy státních lesů Lomná na území
Slovenska, na západě správa státních lesů v Lanškroune jest celá na území Čech. K ředitelství státních lesů a statků v Třeboni přináleží jihomoravské správy státních lesů Č. Rudolec, Jemnice, Hrotovice, Jaroměřice, Uherčice, Lesonice a správa státních statků Janov. Západní část správy státních lesů v Č. Rudolci jest na území Čech a zůstane zde i po včlenění k jihomoravskému ředitelství.
Býv. císařské statky jihomoravské a západoslovenské byly před převzetím vždy spravovány býv. ředitelstvím císařských statků v Praze. Přechodnému administrativnímu přičlenění k nynějšímu ředitelství státních lesů a statků v Praze nelze přisuzovati skrytý úmysl politický a nelze tak činiti ani nově zamýšlené organisaci jihomoravské správní oblasti, neboť jak v předchozích odstavcích bylo již zdůrazněno, jest záměr ústředního ředitelství státních lesů a statků diktován vyššími pohnutkami účelnosti a hospodárnosti podnikové administrativy.
Poměry zaměstnanecké nebudou novým správním rozdělením dotčeny. Jednotlivé oblasti ředitelství státních lesů a statků v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Slovensku a Podkarpatské Rusi tvoří jeden administrativní celek podnik »Státní lesy a statky« a není pro tyto jednotlivé oblasti zvláštních personálních statusů. Je tedy každému zaměstnanci podniku, bez ohledu na národnost, dána možnost býti zaměstnán v kterékoliv oblasti podniku. Jako dosud jest možno i v budoucnosti podle přípustnosti služby bráti zřetel k tomu, aby zaměstnanectvo bylo přidělováno službou do oblasti, k níž ho váží jisté vztahy k užší domovině.
Ani dělnictvu nemůže z tohoto administrativního opatření vzniknouti ohrožení obživy, naopak racionelní správa nezatíží komplikovaným chodem činnost správních ústředí a jednotek, které tak budou moci vyvinouti zvýšenou činnost hospodářskou ku prospěchu pracovního kvanta.
Přičlenění západoslovenských správních jednotek, zejména pak místních správ v Holiči a Šaštíně k některému re-
ditelství státních lesů a statků na Slovensku není dobře možné, jelikož nejbližší ředitelství v Žarnovici je jednak příliš vzdálené, jednak má nevýhodné spojení železniční, takže tímto řešením
vznikly by vážné technické, administrativní i obchodní obtíže a tím i značné finanční škody pro podnik »Státní lesy a statky«.
V Praze dne 7. srpna 1932.
Ministr zemědělství: Bradáč, v. r.