Dne 24. listopadu t. r. policejní ředitelství v Praze rozpustilo Svaz přátel Sovětského Svazu. Tato organisace zabývala se objektivním proletářským zpravodajstvím o poměrech v Sovětském Svazu. Za tím účelem svolávala veřejné schůze, které velmi četně navštěvoval pracující lid bez rozdílu organisační příslušnosti. Dělníci, intelektuálové a drobní rolníci organisovali se hromadně ve Svazu přátel S. S., aby tak projevili své sympatie se Sovětským Svazem, a svou ochotu brániti jej proti všem nepřátelům. Není náhodou, že Svaz přátel Sovětského Svazu byl rozpuštěn právě v době, kdy se odhaluje spojení mezi souzenými kontrarevolucionáři a mezinárodní buržoasií - obzvláště mezi francouzským generálním štábem. Svaz přátel S. S. se mohutně vzmáhá a má nejlepší naději sdružiti převážnou většinu dělnické třídy. Jeho rozpuštění je vysloveně nepřátelským činem proti Sovětskému Svazu, neboť obdobné organisace, které mají za úkol štváti proti Sovětskému Svazu, vláda nejen trpí, nýbrž v každém směru podporuje.

Právně je Svaz přátel S. S. vybudován na podkladě § 2 shromažďovacího zákona, tedy zcela stejně jako všechna ostatní volná sdružení a politické strany. Je proto i výmluva na právní konstrukci Svazu pouhým zbabělým zakrýváním podstaty věci.

Proletariát ovšem na úřední rozpuštění Svazu odpoví tím, že se ještě pevněji semkne k obraně Sovětského Svazu, že ještě houževnatěji bude podporovati Svaz přátel Sovětského Svazu. Budeme hromadně protestovati v závodech a na ulicích proti persekuci Svazu přátel S. S.; celé závody, celé organisace, všechno pracující obyvatelstvo vstoupí hromadně demonstračně do jeho řad. Všichni dělníci, všichni intelektuálové, všichni drobní zemědělci, komunisté, sociální demokraté, národní socialisté a neorganisovaní, vstupte do jednoho do Svazu přátel SSSR!

Ministrů vnitra, spravedlnosti a zahraničních věcí se tážeme:

1. Jak odůvodňují sami svůj rozkaz k rozpuštění Svazu přátel SSSR? Domnívají se snad, že tímto brutálním aktem znemožní organisační podchycení sympatií, kterým se Sovětský Svaz těší mezi pracujícím lidem celého světa, protože je jeho jedinou dělnickou vlastí?

2. Jak odůvodňují ministři vnitra a spravedlnosti, že měšťácká "volná sdružení", vybudovaná rovněž na podkladě § 2 shrom. zákona nejsou rozpouštěna?

3. Je ministr spravedlnosti ochoten vydati ihned úřední instrukci o tom, že také volná sdružení na základě § 2 shrom. zákona jsou právními legálními organisacemi? Je ochoten kromě toho prosaditi, aby Národnímu shromáždění byl do 14 dnů předložen zvláštní návrh, který by i formálně uznal organisace, vybudované na základě § 2 shrom. zákona?

4. Jak odůvodňuje ministr zahraničních věcí tento nepřátelský akt proti Sovětskému Svazu? Myslí si snad, že tato provokace bude mezi pracujícím lidem míti lepší výsledek, než dosavadní válečné štvanice proti Sovětskému Svazu, papežská kampaň, klevety o sovětském dumpingu, o povstání v Rusku ap.?

V Praze dne 25. listopadu 1930.