§ 4. Československá pošta s poštovním úřadem šekovým.

1. Poštovní provoz.

O rozvoji poštovního provozu svědčí údaje, uveřejňované každoročně ve "Zprávách státního úřadu statistického". Z podrobné statistiky provozních zařízení a výkonů Čsl. pošty za rok 1929, publikované v čísle 94 - 100 ročníku XI. řečených zpráv, vyjímáme pouze několik nejdůležitějších srovnávacích čísel, která nejen prokazují stálý rozvoj hospodářského a kulturního života, ale potvrzují i účelnost opatření, činěných poštovní správou v zájmu zlepšení dopravy a zdokonalení provozních zařízení.

Úhrnný počet dopravených listovních zásilek překročil v roce 1929 poprvé miliardu. Byloť v tomto roce dopraveno 1.083,972.962 kusů (v r. 1928 966,326.164).

Zásilek (novin) vyplacených novinovými známkami bylo v roce 1929 dopraveno 404,943.318 kusů (1928 348,556.338).

Počet cenných psaní a cenných krabic činil v roce 1929 1,328.488 (1928 1,309.228); balíků bez udání ceny 31, 418.500 (1928 30,273.196); balíků s udanou cenou 3,633.884 (1928 3,690.902). Poštovních poukázek bylo podáno 13,092.683 kusů, znějících na 3.609,495.570 Kč (1928 12,713.642 kusů na 3.439,822.243 Kč); vyplaceno 13,752.501 kusů v částce 3.753,009.246 Kč (1928 13,399.582 kusů v částce 3.570,722.842 Kč).

Počet poštovních příkazů došlých k dodání z tuzemska činil v roce 1929 446.392 poštovních výběrek (1928 440.148) a 80.187 poštovních příkazních psaní (1928 68.637); z cizozemska došlo v roce 1929 k dodání 5.540 příkazních psaní (1928 3.801).

Zásilek s dobírkou, tj. doporučených listovních zásilek s dobírkou, cenných psaní (krabic) s dobírkou a balíkových zásilek s dobírkou došlo v roce 1929 z tuzemska 4,764.928 kusů (1928 4,588.506); z ciziny 194.566 kusů (1928 150.938).

Leteckou poštou bylo v roce 1929 dopraveno v tuzemské dopravě 9.077 listovních a 273 balíkových zásilek v úhrnné váze 1.042 kg (1928 4.199 listovních a 171 balíkových zásilek ve váze 601 kg). Do ciziny bylo podáno 23.764 (1928 16.795) listovních a 488 (1928 244) balíkových zásilek ve váze 3.087 (1928 1.840) kg; z ciziny došlo 28.860 (1928 22.146) listovních a 678 (1928 427) balíkových zásilek ve váze 4.297 (1928 3.570) kg.

Srovnáním těchto několika údajů (viz též diagramy na připojených tabulkách I. - VII., X. a XI.) se statistickými čísly let 1925 až 1927 vychází na jevu, že velmi příznivá hospodářská konjunktura a spojený s ní rychlý rozvoj poštovního provozu vyvrcholily v letech 1927 a 1928, avšak výsledky za I. čtvrtletí roku 1930, obsažené v tabulkách VIII. a IX., vzbuzují naději, že poštovní provoz si uhájí i v roce 1930 onu mírně vzestupnou linii, kterou projevil v roce 1929.

Provozní zařízení byla v roce 1929 zdokonalena. Výkonnou službu obstarávalo v roce 1929 (podle stavu z 31. prosince toho roku) 3.716 poštovních úřadů (1928 3.705) a 847 poštoven (1928 841), úhrnem 4.563 poštovních služeben (1928 4.546), z nichž bylo 2.865 zároveň telegrafními úřady (1928 2.746). Na jedem poštovní úřad nebo poštovnu připadal průměrně obvod 30,76 km² (1928 3088) a 3.193 obyvatelů (1928 3.187).

V roce 1930 (do konce června) bylo otevřeno 5 nových poštovních úřadů: Velký Kraš, Praha 72, Bílá Voda, Dvůr u Šilperka, Jílovice, Praha 52; zrušen poštovní úřad Mlýn. Dvůr. Přibyly tudíž v té době celkem 4 nové poštovní úřady. V témže období tohoto roku byly otevřeny 2 poštovny a to: Blahova Dedina a Ľadová Jaskyňa; zrušeno však bylo 6 poštoven: Životice, Hýlov, Ivančiná, Jílovice, Malý Krtiš, Danilovo. Povoleno bylo zřízení poštovních úřadů: Horní Bradlo, Osvračín a Jablonná. Kde nelze z finančních důvodů vyhověti žádostem o zřízení nového poštovního úřadu, zdokonaluje se aspoň dosavadní poštovní spojení; pokud pak je v místě poštovna, vybavuje se širší působností.

Poštovní doprava byla obstarávána k 31. prosinci 1929 (v závorkách obsažena jsou data k 31. prosinci 1928):

1. Ve vlacích: 745 (714) vlakovými poštami, z nichž bylo 325 (302) doprovázena úředníky a zřízenci, 420 (412) jen zřízenci, dále 564 (530) železničními kursy s úplnou poštovní dopravou, z nichž 548 (517) bylo provázeno poštovními a 16 (13) železničními zřízenci, konečně 923 (895) železničními kursy s dopravou pošty, zprostředkovanou železničními zaměstnanci. Pro dopravu pošty bylo používáno denně 2.232 (2.139) železničních vlaků, kterými obíhalo 560 (542) poštovních vozů. Z těchto vozů bylo 175 (155) čtyřnápravových, 46 (16) třínápravových a 339 (341) dvounápravových, nečítajíc v to železniční vozy služební se zvláštním oddílem pro poštu. Délka poštovních kursů na železnicích činila 1.31.0071 (126.2259) provozních km.

2. Na silnicích byla poštovní doprava v roce 1929 obstarávána 1.481 (1.191) automobilními jízdami ve státním nebo soukromém provozu, dále 6.320 (6.340) koňskými jízdami, obstarávanými 1.177 (1.152) smluvními podnikateli jízd, kteří používali 3.936 (3.705) státních a 1.600 (1.553) soukromých silničních vozidel; konečně se konala poštovní doprava na silnicích 12.886 (12.653) pěšími pochůzkami, obstarávanými poštovními zřízenci a posly. Délka všech 20.687 (20.184) silničních poštovních kursů činí 60.022,8 (57.230,3) km.

Vzrůst počtu a délky poštovních kursů na železnicích i na silnicích jest důsledkem nejen sesílení frekvence poštovní dopravy, ale i ustavičné snahy poštovní správy o zdokonalení dopravy poštovních zásilek. Výsledkem této snahy jest také rychlý vzrůst počtu poštovních automobilních kursů na úkor poštovních jízd koňských.

3. Ve vzduchu byla poštovní doprava v roce 1929 obstarávána letadly na tuzemských tratích: Praha - Brno - Bratislava - Košice - Užhorod, Praha - Mar. Lázně a na mezinárodních tratích: Praha - Halle/Leipzig - Essen/Mühlheim - Rotterdam, Praha - Strasbourg - Paris, Praha - Wien - Budapest - Beograd (Sofia) - Bucuresti - Istanbul, Praha - Warszawa, Praha - Wien, Praha - Dresden - Berlin, Praha - Chemnitz - Halle/Leipzig - Hannover - Bremen, Praha - München - Zurich - Basel, Praha - München, Praha - Breslau, Mar. Lázně - Chemnitz - Berlín, Mar. Lázně - Chemnitz - Halle/Leipzig, Brno - Katovice - Warszawa, Brno - Wien.

Leteckou poštou dopravují se v tuzemsku i do ciziny všechny druhy listovních zásilek, jakož i poštovní poukázky, je-li zaveden normální poukázkový styk se zemí určení a nejedná-li se o poukázkový stok systému listového. Ve styku s cizinou povoleny jsou také balíčky do zemí, které je přijímají.

Také v roce 1930 snaží se poštovní správa všemožně vyhověti nárokům hospodářského života na provozovací zdatnost poštovních zařízení. Proto zřizuje nové poštovní kursy, rozmnožuje počet výprav a automobilisuje silniční jízdy. Zavádí doručovací jízdy balíkové, jež v roce 1930 byly zařízeny na příkl. v Báňské Bystrici, Piešťanech, Novém Městě nad Metují, Jablunkově, Frant. Lázních, Nejdeku, Svitavách, Nymburce, Žamberku, Aši, České Třebové, Kladně, Vítkově, Poličce; jinde pak byly rozmnoženy, na příkl. v Mostě, Ústí nad Labem, Vrchlabí, Liberci, Jablonci nad Nisou, Moravské Ostravě, Žatci, Pardubicích a Košicích.

Poštovní doprava ve vlacích byla zdokonalena v roce 1930 novými železničními poštovními kursy: Plzeň - Cheb 355, Brno - Teplá 522, Bohumín - Košice 967, Nové Zámky - Topolčianky 882, Čadca - Makov 997, Košice - Orlov - Plaveč n. P. 972. Pro vzrůst poštovní dopravy jeví se nedostatek velkých poštovních vozů. Poštovní správa čelila mu v roce 1930 tím, že dala stavěti 10 čtyřnápravových vozů; v roce 1931 zamýšlí poštovní správa rozmnožiti počet vozů vlakových pošt o nových 16.

V letecké dopravě zavedla poštovní správa v roce 1930 dopravu leteckých listovních zásilek do Číny, Japonska, Mongolska, na ostrovy Filipíny, do SSSR evropské a asijské části za Moskvou, do zemí severní, střední a jižní Ameriky (do USA, Argentiny, Bolivie, Brasílie, Chile, Paraguay, Peru, Uruguay byla doprava leteckých zásilek zavedena již dříve), do Arabie, Egypta, Jihoafr. Unie, Palestiny, Sudanu, Syrie, státu Alauitů, Transjordanie, Australie, Východní Indie Nizozemské, Francouzské Indočíny, Siamu a Afghanistanu. Letecká doprava balíkových zásilek byla nově zavedena do: Jugoslavie, Řecka, Turecka, a Velké Britanie. Zlepšením leteckých řádů mezinárodních leteckých tratí bylo možno zkrátiti dopravu leteckých zásilek do Belgie, Estonska, Finska, Litvy, Lotyšska, švédska, SSSR, Beludžistanu, Persie, Iraku a Britské Indie. Pomýšlí se rozšířiti dopravu leteckých balíků do všech zemí, které jejich leteckou dopravu dovolují.

Z řady opatření, jimž poštovní správa hledí účelnou organisací poštovního provozu vyhověti přáním interesované veřejnosti, zmiňujeme se hlavně o tom, že v tuzemském styku byla s účinností od 1. května 1930.zvýšena nejvyšší přípustná částka poštovních poukázek, dobírek a příkazních dokladů z 3.000 Kč na 5.000 Kč, stanovena povinnost přespolního listonoše přijímati cenná psaní a balíky s udanou cenou, jakož i poštovní poukázky a šekové vplatní lístky s penězi do zvýšené částky 5.000 Kč, a že poštovním úřadem šekovým byly s platností od 1. února 1930 vydány bianco - šekové uplatní lístky.

V organisaci poštovní provozní služby sluší zmíniti se ještě o nové úpravě služebního poměru poštovného k poštovní správě ve "Služebním poučení pro poštovny", jež nabylo účinnosti dnem 1. února 1930.

Na zlepšení a prohloubení vzájemných styků s cizinou ve všech odvětvích mezinárodní poštovní služby pracuje se neustále.

Se státem města Vatikánu uskutečněn byl styk poukázkový a dobírkový, jakož i výměna cenných psaní a cenných krabic a balíků. Ve styku s Jugoslavií zavedena služba poštovních poukázek a služba doporučených zásilek, cenných psaní, cenných krabic a balíkových zásilek na dobírku. Ve styku s Albanií zavedeny telegrafické poukázky. Ve styku s většinou zemí, se kterými se udržuje služba poštovních poukázek, dobírek a poštovních příkazů byla zvýšena nejvyšší přípustná částka na 5.000 Kč resp. jich vzájemnou hodnotu v příslušné cizí měně. Také doprava listovní pošty do ciziny byla zlepšena, a to zejména do Syrie republiky Libanské, států Alauitů, Iraku, Persie, Číny, Japonska, Maďarska, zemí balkánských, Rakouska, Německa a Švýcarska. Měsíční přehled dopravy listovní pošty do zámořské ciziny jest od ledna 1930 vydáván v nové dokonalejší úpravě, takže je nyní cennou pomůckou pro zájemce, korespondující častěji s cizinou. Se sousedními státy projednává se zjednodušení způsobu odevzdávání balíků v pohraničních stanicích; v souvislosti s tímto opatřením vydala poštovní správa "Směrovou knihu pro poštovní celní zásilky". Zavedena doprava nákladních zásilek do některých zemí východních prostřednictvím rakouské poštovní správy a zasílatelské firmy Schenker & spol. ve Vídni.

Dne 1. července 1930 vstoupila v platnost Světová poštovní smlouva a úmluvy, sjednané v Londýně v roce 1929. Aby ustanovení jejich mohla býti prováděna, byla Smlouva a úmluvy přeloženy do češtiny, upraveny některé poštovní poplatky a vydán čsl. Balíkový a Listovní sazebník.

V tarifní politice postavena byla poštovní správa před tíživou skutečnost, že v roce 1929 vzrůst provozovacích příjmů již nedosáhl částky, o kterou vzrostly provozovací výdaje - kdežto v letech 1924 až 1928 tomu bylo naopak -, a že by poštovní správa napříště již nestačila dosavadními provozovacími příjmy uhraditi jednak provozovací vyšší náklady, spojené se vzrůstajícími potřebami provozu, s poskytnutím vánočního příspěvku zaměstnancům a s úpravou odpočivných a zaopatřovacích platů podle zákona č. 70/1930 Sb. z. a n., jednak i výdaje, spojené s nejnutnějším rozšířením provozních zařízení, které poštovní správa v důsledku povinností plynoucích z jejího správního monopolu, každoročně musí prováděti. Při tom nelze přehlížeti, že celkový hospodářský stav Čsl. pošty byl saslaben tím, že správa podniku byla se svými investicemi odkázána na úvěr v letech 1921 až 1925 výhradně a v roce 1929 z velké částky, takže zúročení a splácení podnikových dluhů již po léta značně snižuje zisk resp. jeho použitelnost. Hrozícímu poklesu zisku neb i jeho zániku, nutno tudíž aspoň částečně zabrániti mírným zvýšením poplatků za tuzemské balíkově zásilky, aby správa podniku mohla z vlastních prostředků prováděti aspoň ony nejnutnější investice, jež v zájmu veřejném každoročně musí podnikati. Nebylo by na prospěch podniku, aby si poštovní správa prostředky potřebné na investice podniku vždy znovu musila opatřovati úvěrovými pracemi. Proto již finanční zákon pro rok 1930 uložil, aby investiční náklady Čsl. pošty byly plně uhrazeny v rámci jejího likvidního zisku a vlastních použitelných prostředků. Bez nového zdroje příjmů nebylo by však napříště možno provésti ani minimální stavební investiční program. Oddálením nutných investic zůstaly by naléhavé zájmy veřejné neuspokojeny a velké kapitály, investované v posledních letech, nabyly by hospodárně využity. Poštovní správa potřebuje tudíž nezbytně nového příjmu asi 30 milionů Kč ze zvýšených poplatků za balíky do tuzemska k ekonomické posile podniku.

V oboru poštovních cenin provedla poštovní správa v období 1929/1930 novou úpravu výplatních známek, zhotovovaných ocelotiskem z hloubky tím, že typisovala jich formát a obrazové náměty. V rámci oslav 80. výročí narozenin presidenta republiky byly vydány 2. ledna 1930 výplatní známky hodnot 50 h, 60 h a 1 Kč s novým portrétem presidentovým a 1. března 1930 zvláštní pamětní známky hodnot 2,-, 3,-, 5,-, 10,- Kč. Zájem o tyto známky byl doma i v cizině tak značný, že jejich náklad v celkové hodnotě 18,000.000 Kč byl v poměrně krátké době vyprodán. Úspěch této, jakož i dřívějších příležitostních emisí známek (jubilejní 1928, mileniové 1929) jest dalším důkazem zájmu veřejnosti o čsl. poštovní známky. Poštovní správa propaguje soustavně tento zájem, obesílajíc odborné výstavy doma i v cizině, což má pro poštu i stát značný význam morální i hmotný. Zvláštní zmínky zasluhuje úspěch exposice čsl. známek na Světové výstavě v Barceloně, kde byly vyznamenány cenou "Grand Prix". V roce 1930 súčastní se poštovní správa mezinárodních výstav v Poznani, Liège, Antverpách a v Berlíně oficielní exposicí poštovních známek. K propagaci cizineckého ruchu vydává poštovní správa dopisnice s obrazy měst, lázeňských míst, přírodních krás a pod. Až dosud bylo vydáno celkem 36 druhů obrázkových dopisnic do tuzemska a 8 druhů pro styk s cizinou.

V roce 1930 započato bylo též s prováděním normalisace formátů a celkové úpravy poštovních celin a vzorců.

Racionalísace vyplácení listovních zásilek prostřednictvím výplatních strojů vykazuje velmi dobré výsledky. Zájem použivatelů pošty o strojové vyplácení jeví vzestupnou tendenci, jak vidno ze stálého vzrůstu počtu používaných strojů. Bylo jich v činnosti: 60 v roce 1927, 120 v roce 1928, 250 v roce 1929 a v roce 1930 bude jich nejméně 400. Výplatné zaplacené strojovými otisky činí ročně 40,000.000,- Kč.

Poslední dobou věnuje poštovní správa systematickou pozornost racionalisaci a ekonomisaci poštovního provozu technickým mechanisováním, pokud se týče automatisováním manipulačních úkonů. Uplatnění mechanisace a automatisace v širším rozsahu vyžaduje bedlivého methodického a praktického studia, aby náklad s tím spojený, a jistě značný, byl skutečně úměrný výsledkům, tj. projevil se v úspoře sil, v usnadnění manipulace a v urychlení dopravy.

Tak zavádějí se postupně u všech úřadů se silným ruchem poštovním orážecí stroje k razítkování listovních zásilek, a to jak s ručním, tak s elektrickým pohonem. Tyto stroje orážejí 300 až 600 kusů v minutě jasnými otisky, takže jsou nespornou úsporou na personálu i na čase. Velkou výhodou jsou také zřetelné otisky datumového razítka, které jsou důležité nejen se stanoviska poštovního provozu, nýbrž i v řízení procesuálním, jako průkaz o dodržených zákonných lhůtách. Elektrických orážecích strojů jest v provozu 5, na ruční pohon 150. Mimo to jsou zkoušena válečková razítka k orážení zásilek, které by mohly býti poškozeny razítkem obyčejným. Ježto se osvědčila, bude jich používáno u všech větších úřadů. Zaváděny jsou také stroje pro razítkování šekových vplatních lístků, které u velkých poštovních úřadů urychlují značně obsloužení podatelů a práci úředníků, neboť stroj vytiskne razítko na všech třech dílech výplatního lístku, čímž znemožněna jest také jakákoliv nepoctivá manipulace. V roce 1930 bylo objednáno 200 těchto orážecích strojů.

Rychlé zpracování podávaných balíků umožňují automatické váhy. Jejich používání umožnilo přijímati zásilky v daleko větším rozsahu bez rozmnožení počtu přepážek a zaměstnanců. Automatické vážení podaných balíků jest výhodné nejen co do rychlosti, nýbrž i precisnosti, umožňujíc co nejpřesněji vypočítání výplatného. Poštovní správa zakoupila dosud 105 automatických vah značky Toledo a v poslední době kupuje i automatické váhy tuzemského původu.

K ulehčení manipulace při dopravě a třídění balíků na velikých nádražních poštovních úřadech zaváděny jsou elektrické vozíky (elektromobily s přívěsnými vozíky). Dosud je jich jen 8 v provozu, ale budou jimi postupně vybaveny všechny velké nádražní poštovní úřady.

Ve zmechanisování manipulace s poštovními zásilkami u nádražních úřadů bude pokroč ováno zavedením pohyblivých pásů, které by dopravovaly podané balíky přímo k železničním vozům. U větších poštovních úřadů bude zavedeno samočinné vybíráni (vyprazdňování) schránek v budově úřadu.

Pro kontrolu poukázek zamýšlí poštovní správa opatřiti stroj, jímž bude zmechanisována evidence vyplacených poštovních poukázek i roztřídění jejich podle jednotlivých poštovních úřadů padacích, a umožněna kontrola v tom směru, zda součty poukázek přijatých jsou správny a zda všechny vyplacené poukázky byly také skutečně podány.

Konečně mají býti velké telegrafní centrály opatřeny automatickým rozdělováním telegramů na jednotlivá pracoviště a mechanickým sbíráním jich s jedněch pracovních stolů na druhé.

2. Telegrafní, radiotelegrafní a radiofonní provoz. Potrubní pošta.

V telegrafní dopravě roku 1929 jeví se táž vývojová tendence jako v roce předcházejícím. Možno tudíž i v roce 1929 pozorovati vedle mírného poklesu mezinárodního telegrafního provozu, vysvětlitelného hojnějším používáním telefonu na velké vzdálenosti, podstatný vzrůst telegrafního provozu v tuzemsku. Tak bylo roku 1929 odesláno z Československa: do ciziny 1,300.858 telegramů (bez telegramů podaných u železničních telegrafních stanic) proti 1,331.975 za rok 1928. Z ciziny došlo do Československa roku 1929 1,427.895 telegramů, proti 1,467.658 telegramům v roce 1928. V tuzemské dopravě bylo podáno - vyjímajíc železniční telegrafní stanice - 4,075.323 telegramů poplatkům podrobených proti 3,883.220 telegramům v roce 1928 a 3,586.970 telegramům v roce 1927, což tedy značí proti roku 1927 vzrůst o 488.353 telegramů, čili o 136% (viz také tabulku č. XII.).

Na vzrůstu tuzemské telegrafní korespondence má podíl zejména hojné používání zlevněných telegramů, totiž telegramů listovních jakož i telegramů blahopřejných a soustrastných. Blahopřejné telegramy za velmi zlevněnou sazbu byly poprvé zavedeny ve vánočním a novoročním období 1928/1929 a to v dopravě tuzemské i mezinárodní.

Od 1. října 1929 lze tuzemské telegramy blahopřejné i soustrastné podávati v tuzemské dopravě v kteroukoliv dobu roční, kdežto v dopravě mezinárodní je přípustnost blahopřejných telegramů omezena jen na dobu velkých svátků a jen na styk se zeměmi, které přistoupily k příslušným ujednáním.

Výhoda zlevněných telegramů listovních, velmi oceňovaná v kruzích průmyslových a obchodních, byla rozšířena od 1. ledna 1930 na telegrafní styk s Finskem, Bulharskem a Rumunskem; od 1. dubna 1930 pak také ve styku s Lotyšskem. V celku lze listovní telegramy - kromě domácího styku tuzemského - vyměňovati u nás se 14 evropskými zeměmi, zejména se všemi státy sousedními. O vyměňování tohoto zlevněného druhu telegramů s dalšími zeměmi evropskými se vyjednává.

Podobně byla v letech 1929 a 1930 rozšířena možnost vyměňovati zlevněné telegramy z konce týdne a zlevněné zámořské listovní telegramy na celou řadu zemí v Africe, v Asii, jakož i na Australii a Nový Zéland. Telegrafní správa se snaží rozšířiti používání těchto výhodných druhů zlevněných telegramů i na styk s dalšími zámořskými zeměmi. Úspěch příslušných jednání závisí ovšem na souhlasu příslušných kabelových a radiotelegrafních společností. Nadcházející zahájení přímého radiotelegrafního spojení Československa se zámořskou cizinou pomocí naší vlastní krátkovlnné vysílací stanice poděbradské poskytne nám ovšem v tomto směru daleko větší možnosti, nežli stav dosavadní, kdy při všech spojeních se zámořskou cizinou ubyli jsme odkázáni na souhlas řady transitních států a kabelových, event. radiotelegrafních dopravních společností.

Dnem 16. dubna 1930 byly zrušeny tzv. nedělní telegramy za dvojnásobnou sazbu obyčejných telegramů podávaných všedního dne; po tomto dni lze také v tuzemské dopravě československé v neděli telegrafovati za jednoduchý, nezvýšený poplatek. Lze doufati, že také toto opatření přispěje k zesílení domácí telegrafní dopravy. Očekává se, že úbytek příjmů, vzniklý zrušením nedělní přirážky, bude nahrazen vzrůstem nedělní telegrafní korespondence.

Dne 1. října 1929 nabyly účinnosti změny mezinárodních telegrafních předpisů o vypočítávání poplatků za telegramy, zejména za telegramy ve smluvené řeči, kteréžto změny byly usneseny na světové telegrafní konferenci konané v Bruselu na podzim roku 1928. Tyto změny podmínily si též přepracování telegrafního tarifu, který vyšel v novém zdokonaleném vydání s platností od 1. června 1930. Nový telegrafní tarif nezavádí arciť nijakých tarifních změn, mění toliko, a to velmi pronikavě, úpravu tarifních obrazců a přináší řadu formálních zdokonalení, čímž se stal přehlednějším.

Telegrafní dopravu obstarávalo koncem roku 1929 (v závorkách uveden stav koncem roku 1928) celkem 3.896 (3.772) telegrafních úřadů a stanic, v čemž je zahrnuto 7.261 (1.259) telegrafních úřadů s telefonním provozem. Počet státních telegrafních úřadů stoupl roku 1929 na 2.865, proti 2.748 koncem roku 1928; počet železničních telegrafních stanic, otevřených pro dopravu soukromých telegramů, činil koncem roku 1929 celkem 1.031, proti 1.026 koncem roku 1928. Počet telegrafních přístrojů doznal v roce 1929 jen malých změn a bylo koncem tohoto roku u státních telegrafních úřadů v činnosti 2.031 přístrojů Morseových, 451 klapáků, 239 přístrojů Hughesových, 14 podvojných Hughesů, 1 dvojnásobná souprava Baudotova, 6 čtyřnásobných souprav Baudotových a 2 soubory Siemensovy.

Délka telegrafních tratí v Č. S. R. činila koncem roku 1929 (v závorkách stav koncem roku 1928) celkem 20.722 (20.653) km. Tyto trati obsahovaly celkem 131.741 (7:29.945) km vedení. Z toho bylo v majetku poštovní a telegrafní správy 70.552 (71.093) km, v majetku železniční správy 61.076 (58.754) km a v majetku soukromém 112 (97) km vedení. Úbytek délky vedení, náležejících poštovní správě, vznikl tím, že byla snesena nepotřebná mrtvá telegrafní vedení.

Z význačnějších telegrafních staveb, které v r. 1930 byly provedeny; pokud se týče jsou nebo budou prováděny, dlužno uvésti: překládku telegrafní a telefonní trati mezi Malou Lodinou a Margecany, rekonstrukci telegr. trati Köbölkut - Parkan, překládku společné telegrafní trati v úseku Zaječí - Podivín, překládku společné telegrafní trati v Horní Štubně, rekonstrukci telegrafní trati Žilina - Pováž. Bystrica, kabelování slaboproudých vedení v trati Brno - Horní Heršpice, rekonstrukci telegrafní trati Parkán - Szob a Čadca - Mosty, kabelování telegrafních vedení na nádražích v Bohumíně a Č. Těšíně, dále pak kabelování telegrafních vedení v Košicích a úpravu telegrafní trati v Užhorodě k nové poštovní budově. Od: projektovaného kabelování telegrafní trati Cheb - Frant. Lázně a od nutných opatření u slaboproudých vedení pro případ elektrisace železničních tratí Smíchov - Plzeň a Praha - Vrané bylo pro rok 1930 upuštěno, ježto železniční správa koná dosud pouze přípravné práce, tj. zaměřování a generální projekt; místo těchto prací bude provedena kabelisace telegrafní trati Praha - Bubny - Dejvice - Bubeneč (I. část).

Pro rok 1931 se chystá: dokončení kabelisace telegrafního vedení Bubny - Dejvice - Bubeneč, dokončení nutných opatření u slaboproudých vedení pro případ elektrisace železniční trati Smíchov - Zdice, kabelování telegrafní trati Cheb - železniční viadukt Cheb, kabelisace státního telegrafního vedení v Hradci Králové, dokončení rekonstrukce telegrafní trati Parkáň - Szob, rekonstrukce telegrafních tratí Trenčín - Ilava a Ilava - Pováž. Bystrica, kabelování telegraf. vedení v Košicích (II. část), úprava telegrafní trati v Užhorodě k nové poštovní budově (II. část).

Radiotelegrafní doprava z Československa do ciziny zůstala v roce 1929 celkem na výši dosažené v roce 1928. Z Československa bylo roku 1929 vypraveno (nečítajíc v to tiskové zprávy Č. T. K., zprávy C. Q., všeobecné meteorologické zprávy a radiotelegramy v zabezpečovací službě letecké) radiotelegraficky 3,084.326 slov proti 3,084.032 slovům v roce 1928. Naproti tomu dosti vydatně stoupl počet slov došlých radiotelegraficky z ciziny do Československa; v tomto směru bylo roku 1929 dopraveno 1,815.388 slov proti 1,766.705 slovům v roce 1928.

Podobně jako v roce 1929 byl i na jaře roku 1930 uspořádán v pražské telegrafní ústřední stanici praktický i theoretický kurs pro výcvik poštovních radiotelegrafistů, jehož se súčastnilo 56 úředníků.

Podstatného rozšíření a prohloubení doznala v minulém rozpočtovém období pomocná radioelektrická služba letecká, kterou v Československu vykonává pro státní aerolinie a soukromé letecké společnosti poštovní a telegrafní správa. V nejbližší době dojde k dalšímu zdokonalení této služby rozšířením sítě vysílacích stanic, zřízením kabelových spojení mezi některými letišti a zařízením zaměřovací služby radiogoniometrické, která má poskytnouti letadlům ve vzduchu údaje o správnosti jejich polohy a směru.

V roce 1930 byly již zřízeny radiogoniometrické stanice v Praze, Marianských Lázních a v Brně.

V nejbližší době dojde k vydání Předpisů o zkouškách lodních a letadlových radiotelegrafistů, kteréžto zkoušky konají se před zvláštní komisí, složenou z úředníků poštovní a telegrafní správy. Vydaní těchto předpisů bude značiti důležitý krok vpřed při organisaci radiotelegrafní a radiotelefonní služby na čsl. námořních lodích a letadlech.

V měsíci květnu 1930 bylo propůjčeno prvých sedm koncesí na vysílací radioelektrické stanice pokusné; v dalším propůjčování těchto koncesí bude pokračováno u všech uchazečů, kteří vyhovují podmínkám, stanoveným mezinárodně i vnitrostátně. Tím je dána možnost experimentátorům z řad soukromých súčastniti se - podobně jako je tomu v cizině - pokusů s krátkovlnnými vysílacími radioelektrickými stanicemi.

Činnost stavební soustředila se především na dokončení montáže krátkovlnného vysílače v Poděbradech, který byl letos uveden do provozu ve styku se zahraničními stanicemi. V roce 1931 budou zahájeny pokusy o přímé radiotelegrafní spojení se zámořím, kam dosud dopravujeme značné množství telegrafní korespondence pomocí cizích zařízení transitních. Zároveň bude pracováno na delším přiměřeném rozšíření a modernisaci pražské radiotelegrafní ústředny.

V přijímací stanici na Bílé Hoře instalovala telegrafní správa v roce 1930 moderní soubor pro příjem krátkých vln. Protože neustálým rozšiřováním města a jeho elektrické sítě vzrůstá nebezpečí nespolehlivosti provozu bělohorské přijímací stanice, budou v roce 1931 zahájeny práce spojené s jejím přemístěním a rozšířením. Tím způsobem bude i pro budoucnost vyhověno zvýšeným požadavkům provozu.

O vzrůstu československého rozhlasu svědčí stále stoupající počet koncesionářů přijímacích radiofonních stanic, který koncem roku 1929 činil 267.962 proti 238.341 koncem roku 1928 (viz diagram na tabulce čís. XIII.). Zvýšení počtu účastníků rozhlasu nastalo hlavně zásluhou rozhlasových stanic v Bratislavě a Mor. Ostravě, otevřených v roce 1929. Na podzim 1930 lze počítati se zahájením služby značně zesílené brněnské vysílací rozhlasové stanice (36 KW), během roku 1931 pak se zahájením vysílání z mohutného celostátního rozhlasového vysílače v Liblicích u Českého Brodu. Ke zřízení tohoto vysílače o výkonnosti 60 až 120 KW vedly tyto důvody:

Ježto pásmo elektromagnetických vln, určené Washingtonskou světovou konferencí 1927 pro rozhlas, jest poměrně úzké, naproti tomu však počet rozhlasových stanic v Evropě stále stoupá, nebylo možno se vyhnouti tomu, aby při praktickém provozu nerušila jedna stanice druhou. Z toho důvodu projevila se v poslední době v Evropě tendence zřizovati stanice velmi výkonné, aby tak kromě husté sítě stanic slabých, které se vzájemně namnoze ruší, vznikla řídká síť stanic velmi silných, které by se navzájem nerušily. Pak by bylo možno i průměrným lampovým přijímačem poslouchati nerušeně řadu význačných representačních vysílacích stanic evropských. Proto rozhodla se čsl. telegrafní správa zříditi vedle rozhlasových stanic dosavadních velkou vysílací stanici celostátní. Mimo uvedený již hlavní motiv vedla ke zřízení této stanice ještě řada důvodů dalších, jako na příklad snaha potlačiti atmosférické a jiné poruchy při rozhlase, umožniti posluchačům z velké části naší republiky poslouchání hlavní československé stanice na jednoduchý a laciný přístroj krystalový.

Příčiny pak, proč bylo pro tuto celostátní vysílací rozhlasovou stanici zvoleno umístění právě u Čes. Brodu, jsou tyto: Aby se umožnilo pražským posluchačům rozhlasu přijímání nejen stanice domácí, ale i stanic jiných, bylo nutno stanoviště nové celostátní stanice voliti y takové vzdálenosti od Prahy jako největšího centra rozhlasových posluchačů, aby intensita přijímání v Praze byla přibližně tak vysoká, jako je nynější intensita elektromagnetického pole, vzniklého vysílací stanicí ve Strašnicích.

Dosavadní zkušeností bylo totiž zjištěno, že při této intensitě stanice domácí lze ještě právě přijímati i silnější stanice cizí, aniž by byly stanicí domácí rušeny. Touto podmínkou, jakož i výkonností příští celostátní stanice bylo dáno, že nová stanice musí býti postavena ve vzdálenosti asi 30 km od Prahy. Přihlížejíc k tomu, že celostátní vysílací stanici bude nutno napájeti elektrickým proudem vysokého napětí a intensity, musila telegrafní správa voliti takové místa, kde by přívod tohoto proudu nečinil velkých obtíží a nezpůsoboval čsl. poštovní správě zbytečných výdajů, jež by byly značně vysoké, neboť dodávání elektrické energie musí býti velmi jisté a nepřerušované častými nahodilými poruchami napájecí sítě. Ježto na šíření elektromagnetických vln z vysílací stanice má značný vliv geologické složení půdy a útvar zemského povrchu v nejbližším okolí stanice, bylo třeba před rozhodnutím o stanovišti příští stanice provésti na provisorně vyhlédnutém místě četná technická měření. Teprve na základě příznivého výsledku měření elektromagnetického pole bylo rozhodnuto umístiti projektovanou celostátní vysílací rozhlasovou stanici v Liblicích u Čes. Brodu a to na pozemcích státní výzkumné zemědělské stanice, ležících asi 25 km od Čes. Brodu. Na těchto pozemcích o celkové výměře 105 ha zřizuje telegrafní správa anténu se dvěma věžemi 145 m vysokými a budovu pro strojní vysílací zařízení.

V nedlouhé době bude rovněž dokončena stavba rozhlasového paláce na Král. Vinohradech, kde budou soustředěny správní a vysílací místnosti pražského rozhlasu. Lze doufati, že uskutečnění těchto projektů vykoná blahodárný vliv na rozmach československé radiofonie a že zejména přinese takové stoupnutí koncesionářů přijímacích radiofonních stanic, jaké odpovídá kulturní a hospodářské vyspělosti obyvatelstva našeho státu. Další vzpruhou tohoto rozmachu má býti energický boj proti rušení rozhlasového přijímání, který se připravuje v dohodě se všemi súčastněnými činiteli.

Pokračujíc ve výstavbě potrubní pošty (viz mapku na tabulce XIV.), dobudovala telegrafní správa v roce 1930 v Praze trať v úseku pošt. úřad Praha 6 (Denisovo nádraží) - poštovní úřad Praha 14 (Holešovice), prodloužení trati z poštovního úřadu Praha 8 na Malé Straně k poštovnímu úřadu Praha 10 (Hrad) a dále trať mezi poštovním úřadem Praha 6 a poštovním úřadem Praha 40 (Karlín). Pokračuje se na výstavbě dalších tratí a to mezi poštovním úřadem Praha 31 (Vinohrady) a poštovním úřadem Praha 36 (Žižkov); připravuje se spojení do poštovního úřadu Praha 47 (Dejvice) v prodloužení od poštovního úřadu Praha 10, jakož i trať mezi poštovním úřadem Praha 8 - Praha 11 (Hradčany), dále pak trať do poštovního úřadu ve Veletržním paláci.

Ve vnitřním zařízení potrubní pošty byly vybudovány: strojovna s příslušným zařízením (armaturami) v hlavní poštovní budově, dále ústředna potrubní pošty v telegrafním sále, jakož i zařízení těchto účastnických stanic: Škodovy závody, Eskomptní banka, 2 stanice pro Českomoravské tiskařské podniky a redakci Venkova se samočinným provozem výhybkovým, Anglo-čsl. banka a Pražská úvěrní banka, Národní banka, Petschek, Všeobecná bankovní jednota (Union banka), Čs. banka Union, Živnobanka, Zemská banka, které byly dány do provozu. Dále byla vybudována strojní a staniční zařízení u těchto poštovních úřadů Praha 3 (Voršilská), Praha 9 (Šeříková), Praha 55 (Smíchov), Praha 30 a poštovní úřad šekový na Smíchově, Praha 5 (Revoluční), Praha 2 (Kaprova), Praha 26 (Dušní), Praha 8 (Malá Strana), Praha 15 (Wilsonovo nádraží). Jakmile stavba budov dovolí, budou zřízeny stanice poštovního úřadu šekového na Václavském náměstí, dále Čsl. tiskové kanceláře a nově se přihlásivší stanice Moravské banky. U dalších poštovních úřadů budou vybudována staniční zařízení, jakmile budou sjednány dohody s majiteli domů. Současně s výstavbou tratí potrubní pošty zřizuje se rozvodná síť časové služby (viz plán na tabulce XV.), na kterou budou připojeny veškeré poštovní úřady v Praze. Touto sítí bude vysílán z Hlavní pošty podle přesného času hvězdárny shodný čas do všech poštovních úřadů a budou řízeny synchronně i orážecí časové stroje (orážeče) v poštovních úřadech.

V roce 1931 bude telegrafní správa pokračovati ve výstavbě vedení a vnitřního zařízení potrubní pošty (rourových a kabelových vedení); projektuje zřízení vedení a vnitřního zařízení potrubní pošty pro 3 účastníky ve Velké Praze, výstavbu potrubní pošty Karlovy Vary 1 - Karlovy Vary 3 a zřízení domácí potrubní pošty v některých telegrafních úřadech s velkým provozem. Zamýšlí se zříditi potrubní poštu v Liberci, Plzni, Brně, Bratislavě a Košilích za účelem urychlení dopravy telegramů a spěšných dopisů. Dále bude pokračováno ve výstavbě časové služby v Praze pro připojení veřejných (uličních) hodin. Konečně se projektuje výstavba slaboproudého zařízení pro automatické hlášení požáru, zařízení pro službu hlídkovou a pro dálkové měření teplot v hlavní poštovní budově v Praze.

3. Telefonní provoz.

Telefonní provoz mohutní rok od roku. Jeho vzrůst projevuje se jak ve styku místním, tak meziměstském.

V místním styku uskutečnilo se v roce 1929 mezi účastnickými stanicemi 223,069.042 hovorů (1928 - 211,477.909). Veřejné hovorny zprostředkovaly 563.990 hovorů (1928 - 509.446). Počet telegramů telefonicky zprostředkovaných činil 1,316.846 (1928 - 1,262.144).

V místních sítích dosáhly tratě v roce 1929 délky 20.326 km (1928 - 19.210 km) a dráty délky 378.143 km (1928 - 355.965 km).

Vzrůst meziměstského telefonního styku tuzemského i mezinárodního zračí se názorně v diagramu na tabulce č. XVII.

Meziměstská doprava byla usnadněna vybudováním dalších meziměstských vedení. Trati meziměstských vedení dosáhly podle diagramů na tabulce č. XVI. koncem roku 1929 délky 16.212 km (v roce 1928 - 15.616 km). Délka drátů meziměstských vedení činila v roce 1929 - 255.401 km (1928 - 238.817 km).

Koncem roku 1929 vzrostl počet telefonních ústředen na 2.269 (v roce 1928 - 2.122.), z nichž bylo 1.640 hlavních a 629 vedlejších. Veřejných telefonních hovoren bylo 2.637 (v roce 1928 - 2.4.78). Na jednu veřejnou telefonní hovornu připadalo v roce 1929 - 5.526 obyvatelů (v roce 1928 - 5.846 obyvatelů).

Veřejných telefonních automatů bylo v roce 1929 - 369 (v roce 1928 341).

Celkový počet telefonních stanic hlavních i vedlejších (účastnických i služebních) zjištěný též v diagramu na tabulce č. XVI., činil koncem roku 1929 - 139.407 (v roce 1928 - 131.449). Na 10.000 obyvatelů připadalo v roce 1929 - 937 účastnických stanic (v roce 1928 - 889 účastnických stanic).

Zhuštěním meziměstské sítě bylo docíleno toho, že ustavičně klesá potřeba přihlašovati hovory pilné po př. bleskové. V roce 1929 snížen byl počet bleskových hovorů na 0,07% z celkového počtu hovorů (proti 0,10% v roce 1928). Počet pilných hovorů klesl na 4,33% z celkového počtu hovorů (proti 5,14% v roce 1928).

V zájmu zlevnění meziměstského styku na malé vzdálenosti rozdělila státní telegrafní správa dosavadní první hovorové pásmo (do 25 km hovorné 3 Kč) na dvě pásma a to na pásmo do 15 km, v němž hovorné byla sníženo na 2 Kč, a na pásmo od 15 do 25 km, v němž hovorné zůstalo ve výši 3 Kč. Opatření toto nabylo platnosti od 1. července 1930.

Telegrafní správa připravuje nové vydání "Provozních telefonních předpisů". Z ujednání a pokynů (avis) Mezinárodního poradního výboru pro telefonii na velkou vzdálenost (Comité Consultativ International) upravujících mezinárodní provoz, přejímá čsl. správa pro tuzemský provoz jednotlivá ustanovení a mezinárodním telefonním provozu, pokud tato ustanovení vyhovují našim poměrům.

Na vzestupu intensity telefonního provozu měla významný vliv opatření správy, směřující k dalšímu rozšíření a technickému zdokonalení telefonního provozu.

Zvláštní péče věnuje se přeměně manuelního provozu jednotlivých ústředen na systém automatický.

Výhody automatického zařízení - hlavní pokud se týče vybudování automatických okresních sítí - jsou tak pronikavého rázu, že přirozeně vyvolávají značný zájem širšího obecenstva. Uváží-li se, že automatickým zařízením spojují se jednotlivé účastnické stanice téže místní sítě nejenom ke vzájemnému styku bez časového omezení, nýbrž že možno tímto způsobem dosáhnouti další spojení s jinými telefonními sítěmi, též v době, kdy přípojná meziměstská ústředna nemá úředních hodin, jest pochopitelno, že již počáteční stadium automatisace dává tušiti její plný význam.

Telegrafní správa pokračuje v roce 1930 na tomto poli své činnosti především v dostavbě telefonních aut. ústředen, které byly započaty, anebo pro které potřebné zařízení bylo objednáno v letech předchozích. Tak v obvodu Velké Prahy dostavěna a dána do chodu v březnu 1930 automatická ústředna "Inženýrský dům" v Praze I. jako šestá dekáda (účastnické stanice od čísla 60.000 do 69.999) a čtvrtá hlavní samočinná ústředna pražská. Montují se okrajové aut. ústředny v Braníku, Modřanech a v Radotíně, které budou v druhé polovině tohoto roku dány rovněž do chodu.

Z mimopražských ústředen jest v chodu od května 1930 nová automatická ústředna v Luhačovicích s vedlejší autoústřednou v Horní Lhotě; od června 1930.automatická ústředna v Mariánských Lázních jako hlavní ústředna okresní telefonní sítě. Ostatní, do jejího obvodu spadající ústředny, a to v Lázních Kynžvartu, Městě Teplé, Drmoulech, Třech Sekerách a ve Velkých Hleďsebech, budou přeměněny na automatické během tohoto roku. V červnu 1930 byla odevzdána telefonnímu provozu ještě automatická ústředna v Třešti u Jihlavy. V Brně pokračuje se v montážních pracích na rozšíření místní telefonní ústředny o 4.000 přípojek v systému automatickém spolu s automatisací jejích 7mi vedlejších ústředen a na rozšíření tamní meziměstské ústředny o 19 pracovních míst.