Článek 40.

Pro úpravu nových nájemních poměrů a rybářství vůbec platí, i pokud jde o hraniční toky, zásada, že každý z obou států má výsostní pravomoc nad vodstvem na svém území, tudíž i nad přilehlou částí vodstva až ke státní hranici.

Článek 41.

Přizná-li se v některém z obou států výkon rybářského práva v hraničních tocích příslušníku státu druhého, řídí se tento výkon zákony a nařízeními státu, na jehož území se rybolov nebo rybochov provozuje. Na tocích hranici přecházejících platí pro výkon práva rybářského zákony a nařízení onoho státu, v němž se právo rybářské vykonává.

Článek 42.

Smluvní státy sjednají zvláštní dohodu o jednotných dobách šetření ryb a raků v hraničních tocích a tocích hranici přecházejících jakož i ve vodních tocích majících důležitost pro rybářství v prvních dvou uvedených vodách.

Článek 43.

(1) Ryby a raci vyskytující se ve vodách uvedených v článku 42 mohou býti lapáni, mají-li nejmenší míru, jež bude určena dohodnu smluvních států. Tato nejmenší míra měří se u ryb od špičky hlavy až ke konci ocasní ploutve, u raků od očí až ke konci nataženého ocasu.

(2) Lapené ryby nebo raci, jejichž velikost nedosahuje nejmenší míry, musí býti vpuštěni zpět do vody.

Článek 44.

(1) Rybolov v noci, to jest od západu do východu slunce, jest ve vodách uvedených v článku 42 zásadně zakázán. Výjimky z tohoto zákazu mohou býti povoleny za šetření podmínek, které budou stanoveny smluvními státy.

(2) Rybolov omamujícími nebo jedovatými látkami a třaskavinami (dynamitem atd.) nebo bodci a střelnými zbraněmi jest v těchto vodách zakázán.

(3) V těchto vodách jest dále zakázáno používati pevných neb pohyblivých zařízení na lapání ryb takovým způsobem, že by tato zařízení zahrazovala více než polovinu vodotoku a tím zamezovala volný tah ryb. Několika zařízení sahajících do středu vodního toku může býti současně použito jen tehdy, jsou-li vzdálena od sebe - měřeno v podélném směru vodního toku - nejméně 50 m. Za střed vodního toku jest pokládati střední čáru hladiny malé vody. Bude-li toho třeba k odlovu matečních ryb pro umělý chov ryb, může každý ze smluvních států pro svoje území případ od případu povoliti výjimky z těchto omezení v používání lapacích nářadí.

Článek 45.

Močiti len a konopí ve vodách uvedených v článku 42 jest zakázáno.

Článek 46.

Příslušné úřady smluvních států dají si navzájem k disposici veškeré pomůcky a spisy případně jejich ověřené opisy, jež jsou na území jednoho státu a jichž bude zapotřebí úřadu druhého státu při rozhodování o sporech ve věcech rybářského práva v hraničních tocích. Při tom si mohou úřady obou států navzájem též přímo dopisovati.

Článek 47.

Pokud jde o rybaření v hraničních tocích, musí býti jak rybářské lístky vydané osobám oprávněným ku provozování rybářství na základě vlastního nebo přeneseného práva tak i rybářské lístky vydané jejich zmocněncům vedoucím rybolov opatřeny podobenkami.

V. HLAVA.

Úprava honebního práva na hranici.

Článek 48.

Honební právo a jeho výkon řídí se právními předpisy platnými na území toho kterého státu.

VI. HLAVA.

Úprava otázek dotýkajících se železnic.

Článek 49.

Otázky vyplývající ze stanovení státní hranice a dotýkající se železnic upravují se zvláštními úmluvami.

VII. HLAVA.

Úprava dopravy po hraničních tocích.

Článek 50.

O dopravě po hraničních tocích platí ustanovení dotyčných mezinárodních úmluv.

VIII. HLAVA.

Úprava povahy mokré hranice.

Článek 51.

(1) S výjimkou Dunaje, Moravy a Dyje v trati od sdružených hraničních mezníků XI, VI/1 až ke otoku do řeky Moravy byla hranice, pokud probíhá vodními toky, prohlášena mezinárodní rozhraničovací komisí československo-rakouskou za nepohyblivou, to jest hranice byla trvale určena polohou středních čar řečišť, pokud se týče jejich hlavních ramen, zjištěných v době stanovení hranice a vyznačených v podrobném hraničním popisu.

(2) Změní-li vodní tok, v němž v době stanovení hranice probíhala nepohyblivá hranice, náhle svou polohu, dohodnou se smluvní státy případ od případu o zachování obecného užívání voly v tomto toku.

 

 

Článek 52.

Podle odstavce VII úmluvy mezi republikou československou a republikou Rakouskou o vedení československo-rakouské hranice a některých souvislých otázkách podepsané v Praze dne 10. března 1921 a podle rozhodnutí rozhraničovací komise ze dne 29. října 1921 jest hranice v řece Moravě jakož i ve trati Dyje od zdvojených hraničních mezníků XI, XI/1 až ke otoku do řeky Moravy pohyblivou, to jest sleduje "déplacements éventuels" vodního toku (článek 30 mírové smlouvy podepsané v St. Germain en Laye.) Podle rozhodnutí rozhraničovací komise tvoří tudíž hranici v řece Moravě a ve shora zmíněné trati Dyje střední čára vodního toku, pokud se týče jeho hlavního ramene. Smluvní státy rozumí touto střední čarou souvislou plynulou čáru, která jest od obou břehových okrajů pokud možno stejně vzdálena. Vzniknou-li nejasnosti při určování břehových okrajů, budou za tyto pokládány čáry ohraničující území se stálou vegetací.

Článek 53.

Pokud jde a průběh hranice v Dunaji, kde jakožto ve splavné řece tvoří pohyblivou hranici střední čára hlavního plavebního koryta při nejnižším stavu vody pro plavbu, shodují se smluvní státy na tom, aby pro budoucí revise platily tyto zásady

a) Pojem nízkého vodního stavu (basses eaux).

Pojmem "basses eaux" rozuměti jest nejnižší stav vody pro plavbu ve smyslu usnesení Commission Internationale du Danube. Má-li býti blíže vymezen tento stav vody pro plavbu, vyšetří se relace mezi stávajícími vodočty a, je-li toho třeba, vsune se zjištěný spád hladiny malé vody, odpovídající přirozeným poměrům řeky.

b) Pojem "Chenal de navigation principal dans la période des basses eaux".

Hlavním plavebním korytem jest ona průběžná část řečiště, používaná velkoplavbou, která vykazuje při nejnižším stavu vody pro plavbu, vyšetřeném ve smyslu usnesení Commission Internationale du Danube, nejmenší hloubku plavební vody 2 m.

Kde ve výmolových tratích není dosaženo udané nejmenší hloubky plavební vody 2 m, bude za hlavní plavební koryto vzata ona průběžná nejméně 100 m široká část velkoplavbou používaného řečiště, která vykazuje největší hloubky.

Na brodech vyšetří se hlavní plavební koryto tím způsobem, že se jeho ohraničující čáry navážou souvislými plynulými čarami na části hlavního plavebního koryta tratí výmolových, ležící bezprostředně po vodě a proti vodě ve vzdálenosti nejvýše po 300 m.

Při vyšetřování těchto souvislých plynulých ohraničujících čar jest použíti protisměrových křivek, mezi které se případně vloží přímá trať. Poloměry zakřivení těchto protisměrových křivek zvolí se podle možnosti ne menší než 600 m.

c) Revise nejnižšího stavu vodního pro plavbu a hlavního plavebního koryta.

Revise nejnižšího stavu vody pro plavbu provede se podle usnesení Commission Internationale du Danube v desetiletých časových obdobích. V souvislosti s touto revisí provede se znova i vyšetření hlavního plavebního koryta.

Bude-li si však jeden ze smluvních států přáti, aby některá dílčí trať řeky byla revidována během tohoto časového období, zavazuje se druhý stát vyhověti do roka této žádosti, nastala-li v této dílčí trati taková změna říčního dna, že se hraniční čára pravděpodobně nalézá mimo naposled vyšetřené hlavní plavební koryto.

d) Způsob zabezpečení střední čáry hlavního plavebního koryta.

Hlavní plavební koryto bude vyšetřeno na podkladě zaměření říčního dna, provedeného oběma státy společně sondovacími tachygrafy.

K označení střední čáry hlavního plavebního koryta použije se trigonometricky určených a zanivelovaných kamenů (VO, KF atd.) osazených na březích, jakož i kamenů, jež byly při rozhraničování osazeny k zajištění příčných profilů. Tohoto systému pevných bodů použije se jako polygonového pořadu pro zajištění souvislé střední čáry hlavního plavebního koryta. Zajištění provede se pomocí souřadnic sestavených do formy hraničního popisu, k němuž se připojí příslušné situační plány. Hranice se vyznačí tím způsobem, že se na kameny napíše číslicemi olejovou barvou jejich právě platná vzdálenost od hraniční čáry. Tyto číslice se opraví při revisích, jež se budou periodicky prováděti.

Článek 54.

Souhlasně s ustanoveními obsaženými ohledně řek Moravy a Dyje v oddílu VII úmluvy mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o vedení československo-rakouské hranice a některých souvislých otázkách, podepsané v Praze dne 10. března 191, platí též pro Dunaj, že za případné posuny vodního toku nebo plavebního koryta považují se jen takové posuny, které nastaly buď přírodními zjevy nebo ve vzájemné dohodě smluvních států.

Článek 55.

Nastanou-li v budoucnosti změny v poloze pohyblivé hranice v místech, kde přechází do hranice nepohyblivé, budou přechody určeny případ od případu vzájemnou dohodou úřadů uvedených v článku 61, odstavec 1. Při tom bude podle možnosti vzat zřetel k tomu, aby nepohyblivá hranice byla zachována, aby nedošlo k větším územním změnám a aby dosavadní vodohospodářské zájmy byly chráněny.

IX. HLAVA.

Zajištění průběhu hranice jakož i udržování hraničních znaků a měřických značek zajišťujících hraniční čáru.

Článek 56.

(1) Smluvní státy budou chrániti hraniční znaky a měřické značky jakož i jiná zařízení označující státní hranici a budou pečovati o to, aby povaha, tvar, poloha a směr hraničních toků byly dle možnosti zachovány beze změny.

(2) Smluvní státy vydají předpisy hrozící trestem každému, kdo by úmyslně nebo z nedbalosti přesadil, odstranil, poškodil anebo učinil neznatelnými hraniční znaky, měřické značky nebo jiná zařízení označující státní hranici, nebo kdo by úmyslně nebo z nedbalosti anebo bez schválení příslušného úřady změnil povahu, tvar, polohu nebo směr břeh nebo řečiště hraničního toku.

(3) Smluvní státy rovněž umožní, aby při udržování a opravě hraničních znaků mohlo býti používáno přilehlých pozemků a aby úřední orgány druhého státu mohly k tomu cíli vstoupiti na jejich území, a zamezí, aby hraničních znaků bylo používáno k nějakým jiným účelům.

Článek 57.

Soukromé hraniční znaky smějí býti na státní hranici osazovány jen se souhlasem příslušných ústředních úřadů obou států.

Článek 58.

(1) Mohou-li se v oněch hraničních tocích, jimiž probíhá pohyblivá hranice, podemletím stromů utvořiti v řečišti překážky agresivní povahy a tím vzniknouti náhlé změny polohy vodního toku, zajistí smluvní státy, aby byl v těchto místech na obou březích mýcen pruh v šířce 2 metrů. Mýcení se netýká nízkých křovin, bez nichž by břehové svahy byly ohroženy.

(2) Smluvní státy zajistí dále všude tam, kde hranice probíhá lesy nebo křovinami, aby byl trvale mýcen pruh území široký 1 m s každé strany suché hranice tak, aby od každého hraničního mezníku bylo vždy viděti oba sousední mezníky, jakož i zamezí, aby na tomto pruhu zřizována byla díla, která by byla na újmu zřetelnosti nebo schůdnosti hranice.

(3) Dosavadní díla neodpovídající ustanovení odstavce 2 budou trpěna. Při obnovení těchto děl uplatní však oba; státy ustanoveni uvedené v odstavci 2.

Článek 59.

Orgánové pověření v každém státě podle platných vnitrostátních předpisů zjišťováním závad na hranici jsou ihned povinni hlásiti úřadům označeným v článku 61, odstavec 2 zpozorovaná poškození nebo ohrožení hraničních znaků, nedostatečnou zřetelnost průběhu hranice nebo přestupky proti oněm ustanovením této smlouvy, jež jednají o udržování hranice tak, aby byla prosta všech překážek. Poškození, která nebyla způsobena živelní mocí, musí býti současně hlášena příslušné četnické stanici.

Článek 60.

Orgánové pověření tím, aby vedli v patrnosti stav znaků státní hranice a je udržovali, mohou po pozemcích proťatých hranicí konati pochůzky podél hranice bez ohledu na způsob obdělání pozemků nebo na stav jejich kultur. Držitelé těchto pozemků jsou povinni trpěti pochůzky bez nároku na náhradu škody.

Článek 61.

(1) Pokud bude možno odstraniti závady hraničních znaků jedině s použitím dokumentárního díla, zejména ve všech těch případech, kdy hraniční mezník není již na svém původním místě nebo musí-li býti znovu osazen, provedou potřebné práce úředníci pověřeni tím se strany československé ministerstvem veřejných prací, se strany rakouské spolkovým kancléřským úřadem a spolkovým úřadem pro cejchovnictví a zeměměřictví.

(2) Odstraniti jiné než v odstavci 1 uvedené závady na hranici jsou pro svůj úřední obvod povolány se strany československé politické úřady prvé stolice, se strany rakouské okresní hejtmanství. O odstranění takovýchto podružných závad, provedeném těmito úřady v oboru vlastní působnosti, jest ihned uvědomiti československé ministerstvo veřejných prací a rakouský spolkový kancléřský úřad, než si každoročně navzájem sdělí jim učiněná hlášení.

(3) Ministerstvo veřejných prací v Praze a spolkový kancléřský úřad ve Vídni, dále československé politické úřady prvé stolice a rakouská okresní hejtmanství mohou si ve věcech týkajících se odstranění závad na hranici navzájem též přímo dopisovati.

Článek 62.

(1) Každý stát udržuje vlastním nákladem zcela na jeho území osazené hraniční mezníky a značky, zajišťující měřicky polohu hranice.

(2) Hraniční mezníky osazené v hraniční čáře budou udržovány takto:

a) republika Československá postará se na vlastní náklad o udržování hraničních mezníků v těchto tratích:

úsek I: od základního mezníku I až po hlavní mezník I/42 (včetně),

úsek II: od základního mezníku II (včetně) až po hlavní mezník II/31 (výlučně),

úsek III: od základního mezníku III (výlučně) až po hlavní mezník III/26 (včetně),

úsek IV: od základního mezníku IV (včetně) až po hlavní mezník IV/38 (včetně),

úsek V: od základního mezníku V (výlučně) až po hlavní mezník V/25 (včetně),

úsek VI: od základního mezníku VI (výlučně) až po hlavní mezník VI/48 (výlučně),

úsek VII: od základního mezníku VII (včetně) až po hlavní mezník VII/29 (včetně),

úsek VIII: od základního mezníku VIII (výlučně) až po hlavní mezník VIII/45 (včetně),

úsek IX: od základního mezníku IX (výlučně) až po hlavní mezník IX/31 (včetně),

úsek X: od základního mezníku X (výlučně) až po hlavní mezník X/29 (včetně),

úsek XII: od hlavního mezníku XII/4 (výlučně) až po trojstátní mezník československo-rakousko-maďarský (včetně);

b) Republika Rakousko se postará na vlastní náklad o udržování hraničních mezníků v těchto tratích:

úsek I: od hlavního mezníku I/42 (výlučně) až po základní mezník VII (výlučně),

úsek II: od hlavního mezníku II/31 (včetně) až po základní mezník III (včetně),

úsek III: od hlavního mezníku III/26 (výlučně) až po základní mezník IV (výlučně),

úsek IV: od hlavního mezníku IV/38 (výlučně) až po základní mezník V (včetně),

úsek V: od hlavního mezníku V/25 (výlučně) až po základní mezník VI (včetně),

úsek VI: od hlavního mezníku VI/48 (včetně) až po základní mezník VII (výlučně),

úsek VII: od hlavního mezníku VII/29 (výlučně) až po základní mezník VIII (včetně),

úsek VIII: od hlavního mezníku VIII/45 (výlučně) až po základní mezník IX (včetně),

úsek IX: od hlavního mezníku IX/31 (výlučně) až po základní mezník X (včetně),

úsek X: od hlavního mezníku X/29 (výlučně) až po základní mezník XI (včetně),

úsek XII: od základního mezníku XII (včetně) až po hlavni mezník XII/4 (včetně).

(3) V případech uvedených v článku 61, odstavec 1 nutno práce provésti za spolupůsobení technických úředníků obou států. V těchto případech sepíše se na místě dvojmo protokol v jazycích obou států a předloží se příslušným úřadům se zhotovenými a oboustranně uznanými polními zápisníky, náčrtky atd.

(4) Výlohy vzniklé spolupůsobením úředníků jakož i dopravu potřebného měřického nářadí uhradí každý stát ze svého.

Článek 63.

Bylo-li příčinou úpravy hraničního mezníku poškození, způsobené osobou zjištěnou příslušným úřadem, připadají výlohy za materiál a práci k tíži onoho ze smluvních států, na jehož území má škůdce svoje řádné bydliště.

Článek 64.

Používání trigonometrických znaků na řekách Moravě a Dyji, jež byly podkladem hraničního díla, zajišťuje se pro účely zaměřovací smluvním státům stejnou měrou.

Článek 65.

(1) Mezníky potřebné k výměně poškozených hraničních znaků dodá, pokud vystačí zásoba mezníků, zbylých z rozhraničování a opatřených společným nákladem, ten stát, na jehož území jest nejbližší skladiště.

(2) V případech odstavce 1 nahradí stát, povinný podle článku 62 nebo 63 nésti náklady, druhému státu polovinu ceny nově osazeného hraničního mezníku.

X. HLAVA.

Periodické revise.

Článek 66.

(1) Aby byl zjištěn stav hraničního označení, vykonají každých deset let po předchozí dohodě mezi československým ministerstvem veřejných prací a rakouským spolkovým kancléřským úřadem zmocněnci příslušných úřadů společnou pochůzku hranice na podkladě dokumentárních děl. Prvá takováto pochůzka vykoná se v roce 1932, vyjma hraniční trať probíhající Dunajem, v níž budou revise prováděny podle článku 53. Oběma stranám je: volno přizvati zástupce jiných úřadů jakož i soukromé zájemníky.

(2) Řízení pochozí komise bude vykonáváno tak, že se v této funkci budou střídati v přibližně stejně dlouhých úsecích zmocněnci uvedeni v odstavci 1.

(3) úkolem společné pochozí komise bude, aby se přesvědčila o stavu všech hraničních znaků, zařídila potřebnou nápravu zjištěných závad, postarala se o konservaci hraničních znaků barevným nátěrem, o opravu jich označení jakož i o vymýcení křoví a stromoví na hranici, dále aby zařídila, čeho třeba k pročištění lesních průseků tak, aby s každého hraničního mezníku bylo dobře viděti mezník předchozí a následující, jakož i aby se přesvědčila, jsou-li na hraničních tocích, o něž jde (článek 58, odstavec 1), vymýceny pruhy na březích v šíři 2 m a zdali nepovstala v pruhu širokém 1 m s každé strany hraníce nedovolená díla, jež by mohla býti na závadu zřetelnosti a schůdnosti hranice. Konečně bude úkolem pochozí komise, aby se přesvědčila o změnách polohy hraničních toků, jimiž probíhá pohyblivá hranice, a aby v případě značnějšího rozsahu těchto změn navrhla opravu příslušné hraniční mapy.

(4) O výsledku pochůzky sepíše se dvojmo protokol v jazycích obou států a předloží se příslušným ústředním úřadům.

Článek 67.

O rozdělení osobních i věcných nákladů, vzešlých pochůzkou, platí ustanovení článků 62 a 63.

XI. HLAVA.

Všeobecná a závěrečná ustanovení.

Článek 68.

(1) úřední osoby pověřené podle ustanovení této smlouvy měřickými pracemi, funkcemi při provádění staveb anebo jinou úřední činností na státní hranici mohou se - pokud toho shora uvedené činnosti vyžadují - za dne na hranici volně pohybovati a ji na každém místě na suchu nebo po vodě překračovati. Tyto osoby jsou též oprávněny přestupovati státní hranici po železnici, a to na přechodových místech ležících buď v úseku označeném blíže v průkaze (odstavec 2) anebo v nejbližší jeho blízkostí. V případě potřeby mohou tyto osoby přenocovati na cizím státním území.

(2) Osoby uvedené v odstavci 1 musí býti opatřeny průkazy podle přiloženého vzoru "A" (příloha I), jejichž tiskopisy jest vyhotoviti v jazycích obou států. Rozměry a barva tiskopisu těchto průkazů budou určeny dohodou příslušných ústředních úřadů.

(3) Průkazy uvedené v odstavci 2 vydávají s platností nejdéle do 31. prosince dotyčného kalendářního roku politické úřady prvé stolice pro svůj úřední obvod, jinak ministerstvo vnitra v Praze, pokud se týče spolkový kancléřský úřad ve Vídni, a vidují je příslušné úřady druhého státu.

(4) Provádějí-li práce uvedené v odstavci 1 soukromé osoby, mohou býti i těmto vydány průkazy podle vzoru "A". Tyto průkazy musí však býti opatřeny podobenkami.

(5) Dělníci zaměstnaní při pracích uvedených v odstavci 1 mohou se rovněž - pokud toho výkon těchto prací vyžaduje - za dne na státní hranici volně pohybovati a ji kdekoliv na suchu nebo po vodě překračovati, musí však býti opatřeni dělnickým průkazem podle přiloženého vzoru "B" (příloha II), jehož tiskopis jest vyhotoviti v jazycích obou států. Přenocovati na cizím státním území jest však dovoleno pouze výjimečně, na př. při živelních příhodách. Rozměr y a barva tiskopisu těchto průkazů budou určeny dohodou příslušných ústředních úřadů. Tyto tiskopisy vydají se současně s průkazy podle vzoru "A" osobám, jež budou těmito poděleny.

(6) Průkazy podle vzoru "B" vyhotoví obecní představenstvo (obecní úřad), případně finanční, pokud se týče celní stráž nebo četnictvo bydliště nebo pracovního místa dělníků do práce přijatých.

(7) Osoby opatřené průkazem podle vzoru "A" a vedoucí práce na státní hranici jsou povinny vésti a stále míti u sebe seznam dělníků. Seznam nechť obsahuje tato data: jméno, příjmení, bydliště, den přijetí, den propuštění dělníku jakož i jednací číslo dělnického průkazu a označení úředního místa, jež dělnický průkaz vyhotovilo.

(8) Majitelé průkazů podle vzoru "A" jakož i majitelé průkazů podle vzoru "B" jsou povinni vykázati se jimi na vyzvání celních, pasových nebo státních bezpečnostních orgánů. S průkazem podle vzoru "A" budiž předložen i seznam dělníků.

(9) Majitelé průkazů podle vzoru "A" jsou povinni na vyzváni prokázati svou totožnost.

(10) Po skončení prací buďtež průkazy podle vzoru "A" i podle - vzoru "B" vráceny úřadu, který vydal průkazy podle vzoru "A".

(11) Majitel průkazu podle vzoru "A" jest povinen zavčas oznámiti zahájení prací na státní hranici osobně nebo poslem nebo doporučeným dopisem příslušnému oddělení celní, pokud se týče finanční stráže jakož i pasovému úřadu obou států. Od oznámení, že práce byly zahájeny, může býti upuštěna, byla-li by tomu na překážku vzdálenost nejbližšího příslušného oddělení celní, pokud se týče finanční stráže nebo pasového úřadu, nebo nevyžaduje-li provádění prací ani delší doby než tří dnů ani většího počtu dělníků.

(12) Osoby opatřené průkazy podle vzoru "A" jsou - aniž by proto byly povinny dostaviti se k celnímu úřadu - oprávněny bráti s sebou beze cla a dávek nářadí, přístroje a plány potřebné k provádění úkolu jim svěřeného za podmínky, že tyto předměty bulou zpět přeneseny při návratu do vlastní země. Rovněž mohou zmíněné osoby volně bráti s sebou pro vlastní potřebu daným okolnostem přiměřenou zásobu potravin, nápojů, léků, kuřiva a cestovních svršků, avšak jen v takovém množství, které podle platných celních předpisů je osvobozeno v cestovním styku od cla a dávek.

(13) Osoby opatřené průkazy podle vzoru "B" požívají věcných výhod přiznaných pohraničnímu obyvatelstvu v pohraničním styku.

(14) Průkazy podle vzoru "A" a vzoru "B" neosvobozují majitele od prohlídky celními a pasovými orgány na místě samém.

(15) Úřad, který vydal průkaz podle vzoru "A", jest povinen odejmouti průkaz majiteli, požádá-li o to bezpečnostní úřad druhého státu i bez udání důvodů. Na žádost bezpečnostního úřadu druhého státu, vyslovenou i bez udání důvodů, nesmí zaměstnaných dělníků býti již použita při pracích na hranici.

(16) Úřady označené v odstavci mohou ve věcech týkajících se vydávání průkazů spolu přímo jednati.

Článek 69.

Smluvní státy si navzájem oznámí, které úřady jest pokládati za příslušné úřady ve smyslu této smlouvy. Totéž platí i o změnách, jež v tom směru snad nastanou.

Článek 70.

(1) Vznikne-li spor o výklad nebo použití této smlouvy, bude předložen k rozhodnutí rozhodčímu soudu, požádá-li o to jeden z obou států. To platí též pro předběžnou otázku, týká-li se spor výkladu nebo použití této smlouvy. Rozhodnutí rozhodčího soudu bude závazným. Rozhodčí soud ustaví se pro každý sporný případ tím způsobem, že každý stát jmenuje jednoho ze svých státních příslušníků rozhodčím a že oba rozhodčí zvolí si předsedou příslušníka třetího státu. Nedohodnou-li se tito o volbě předsedy do tří měsíců čítaných od doby, kdy byl vznesen požadavek na rozhodnutí rozhodčím soudem, požádají smluvní státy společně presidenta Cour permanente de Justice internationale v Haagu o jmenování předsedy. Smluvní státy si vyhrožují dohodnouti se předem a o osobě předsedy na určité časové období. Výlohy vzniklé spolupůsobením předsedy hradí každý stát z polovice. Výlohy vzniklé spolupůsobením rozhodčích hradí každý stát za rozhodčího, jejž stanovil. Smluvním státům se ponechává na vůli, aby vymáhaly na případně zúčastněných stranách náhradu útrat rozhodčího řízení.

(2) Dovolávání se rozhodčího soudu jest se podle možnosti uvarovati v takových případech, kde by útraty rozhodčího řízení byly nepoměrně větší než hodnota sporné věci.

Článek 71.

Tata smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou co možno nejdříve vyměněny ve Vídni. Smlouva nabývá účinnosti čtyři týdny po výměně ratifikačních listin.

Po uplynutí pěti let od nabytí účinnosti této smlouvy naváží smluvní strany na přání jedné z nich jednání o revisi této smlouvy. Nedohodnou-li se smluvní strany o revisi během roku, může smlouva býti vypovězena. V tomto případě pozbývá smlouva platnosti dvanáct měsíců po vypovězení s výjimkou ustanovení hlav I, VIII a IX, která pozbudou platnosti teprve novou úpravou provedenou v dohodě obou států.

Tato smlouva byla vyhotovena ve dvou souhlasných prvopisech v československém a německém jazyku; obě znění mají stejnou platnost.

Čemuž na svědomí podepsali zmocněnci tuto smlouvu a opatřili ji svými pečetěmi.

Dáno v Praze, dne 12. prosince jedentisícdevětsetdvacetosm.

Ing. Václav Roubík m. p.

Albert Mell m. p.

 

Poučení.

(1) Majitel tohoto průkazu jest oprávněn, aniž by musil dostaviti se k celnímu úřadu, bráti s sebou beze cla a dávek nářadí, přístroje a plány potřebné ku provádění svého úkolu (prací) za podmínky, že tyto předměty budou zpět přeneseny při návratu do vlastní země. Může dále volně bráti s sebou pro vlastní potřebu daným okolnostem přiměřenou zásobu potravin, nápojů, léků, kuřiva a cestovních svršků, avšak jen v takovém množství, jež podle platných předpisů jest osvobozeno v cestovním styku od cla a dávek.

(2) Tento průkaz neosvobozuje majitele ani jemu podřízené dělníky od celní prohlídky na místě samém.

(3) Najme-li majitel tohoto průkazu k provádění svého úkolu dělníky, jest povinen vésti seznam dělníků a míti jej stále u sebe. Seznam nechť obsahuje tato data: jméno, příjmení, bydliště, den přijetí a propuštění dělníků, jakož i jednací číslo dělnických průkazů a označení úředního místa, jež dělnické průkazy vyhotovilo.

(4) Majitel průkazu jest povinen zavčas oznámiti osobně nebo poslem nebo doporučeným dopisem zahájení prací na státní hranici příslušnému oddělení celní, pokud se týče finanční stráže, jakož i pasovému úřadu obou států.

(5) Od oznámení, že práce budou zahájeny, může býti upuštěno, byla-li by tomu na překážku vzdálenost nejbližšího příslušného oddělení celní, pokud se týče finanční stráže, nebo pasového úřadu, nebo nevyžaduje-li provádění prací ani delší doby než tří dnů ani většího počtu dělníků.

(6) Na požádání celních., pasových nebo státních bezpečnostních orkánů jest se vy kázati tímto průkazem (je-li vystaven bez podobenky, též průkazem totožnosti) jakož i seznamem dělníků.

(7) Majitel tohoto průkazu má pečovati o ta, aby dělníci nezneužívali úlev jím přiznaných k důchodkovému ani jinému poškození zájmů smluvních států. Osob, které by jednaly proti těmto ustanovením, nesmí již býti používáno při pracích na hranici.

(8) Po skončení prací jest tento průkaz i s dělnickými průkazy vrátiti úřadu, který jej vydal.