Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.


 

99.

Návrh

poslanců Josefa Lance, Al. Tučného, F. Zeminové, Václava Sladkého, Václava Mikuláše, Aloise Hatiny a druhů

na bezodkladné vydání zákona o zřízení fondu pro rekultivaci dolováním zpustošených pozemků v uhelných oblastech.

Již v roce 1908 byla v dohodě s bývalým ministerstvem orby a zemským výborem pro Čechy zřízena rekultivační expositura technické kanceláře zemědělské rady, jež měla za úkol vypracovati katastr dolováním zpustošených pozemků.

Rekultivační expositura zahájila přípravné práce nejdříve v hnědouhelném revíru Most - Chomutov - Teplice a v pozdější době také v revíru Falknovsko-loketském. Po anketě konané 27. května 1910 v zemědělské radě v Praze, byl úkol rekultivační expositury značně rozšířen a jí uloženo, aby veškeré šetření bylo mapováno a statisticky doloženo.

Konaným šetřením bylo zjištěno, že v hnědouhelném revíru Most - Chomutov - Teplice jest 134 obcí a v revíru Falknovsko-loketském 45 obcí, v jejichž obvodu jsou pozemky dolováním poškozené. Celková plocha dolováním poškozených pozemků v hnědouhelném revíru severočeském měří asi 13,000 hektarů. Úplně poškozena jest plocha asi 4.000 ha, nepočítaje v to skrývky. V revíru severočeském byla v r. 1915-16 část dolováním zpustošených pozemků rekultivována válečnými zajatci a část v okolí Souše a Třebušic zalesněna. Škody dolováním způsobené a jevící se každoročně klesající sklizní zemědělských produktů v hnědouhelné pánvi severočeské odborníci odhadují na 30,000.000 Kč ročně. Byla-li otázka rekultivace dolováním zpustošené půdy předmětem jednání již před 20 lety, tedy nutno přiznati, že dnes, kdy musíme pro nedostatek chlebovin dovážeti obilniny z ciziny, stává se řešení této otázky s hlediska národohospodářského daleko naléhavější.

Zřízení fondu pro rekultivaci dolováním zpustošených pozemků mělo by nejen dalekosáhlý význam národohospodářský, ale také sociální, zvláště v době odbytové krise, kdy horníci v hnědouhelném revíru severočeském pracují pouze tři nebo čtyři směny v týdnu, bylo by možno zaměstnati horníky při rekultivaci pozemků a tím aspoň částečně zmírniti nedostatek a hlad v hornických rodinách.

Finanční prostředky fondu pro rekultivaci dolováním zpustošené půdy v uhelných oblastech možno získati každoročním přídělem 25 procent z výnosu uhelné daně a z příspěvků oněch činitelů, kteří z poškození pozemků těží.

Podaří-li se dolováním zpustošené pozemky třeba jen z částí jejich dřívější výnosnosti vrátiti, bude tím zvýšena naše nezávislost na zásobování zemědělskými produkty z ciziny.

Podepsaní proto navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Ministerstvu veřejných prací se ukládá, aby po dohodě s ministerstvem financí a ministerstvem zemědělství a po slyšení zemědělské rady předložilo v době nejkratší sněmovně osnovu zákona, kterým se při ministerstvu veřejných prací zřizuje fond pro rekultivaci dolováním zpustošených pozemků v uhelných oblastech.

V Praze dne 13. prosince 1929.

Lanc, Tučný, Zeminová, Sladký, Mikuláš, Hatina,

David, Netolický, dr. Stránský, Langr, Hrušovský, inž. Záhorský, Polívka, Knejzlík, O. Svoboda, Bergmann, B. Procházka, Malý, Špatný, Slavíček, Stejskal, Vaněk, dr. Moudrý, dr. Patejdl, Tykal, Fiala, Richter.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP