Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.


 

95.

Návrh

poslanců Aloise Tučného, Jos. Netolického a druhů

na změnu zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 303 Sb. z. a n. o zubním lékařství a zubní technice.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ........................,

jímž se mění zákon ze dne 14. dubna 1920, čís. 303 Sb. z. a n. o zubním lékařství a zubní technice.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tamto zákoně:

Čl. I.

§ 2, odst. 1. zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 303 Sb. z. a n., mění se takto:

Živnost zubní techniky mohou vykonávati, a to doživotně, zubní technikové, kteří do vydání tohoto zákona nabyli příslušného živnostenského oprávnění, a to v rozsahu, jak platnými ustanoveními v jednotlivých součástech Československého státu stanoveno.

Čl. II.

§ 2, odst. 2. téhož zákona mění se takto:

Oprávnění ku provozování zubní techniky mohou po vyhlášení tohoto zákona nabýti pouze osoby, které v den vyhlášení zákona plně vyhovují podmínkám, jež jsou podle ustanovení do té doby platných v jednotlivých částech Československého státu stanoveny pro nabytí koncese nebo oprávnění ku provozování zubní techniky. Mezi ty, kterým se má dostati této výhody, buďtež pojaty - splní-li ostatní předepsané podmínky - osoby, které v den vyhlášení zákona byly již v zubní technice vyučeny nebo se jí učily a byly dne 6. května 1923 vytyčeny. Pro udělení těchto koncesí a pro nabytí těchto oprávnění jsou směrodatná ustanovení, platná v době vyhlášení zákona v jednotlivých součástech Československého státu. Které předpisy mají platiti pro Hlučínsko, stanoví se nařízením.

Čl. III.

Za § 2 téhož zákona zařazuje se § 2 a) tohoto znění:

§ 2 a).

Zubní technikové, kteří dne 6. května 1923 nebyli ještě vyučení, byli však v učení, nebo po tomto termínu do učení vstoupili, mohou nabýti stejného oprávnění nebo koncese ku provozování zubní techniky, jestliže po vyučení absolvovali za podmínek ministerstvem školství a národní osvěty a ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy stanovených státní školu dentistickou.

Tuto státní školu dentistickou zřídí ministerstvo školství a národní osvěty spolu s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Předpisy o zřízení této školy, o učebné osnově a době učení, jakož i o podmínkách připuštění k návštěvě vydána budou nařízením.

Čl. IV.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, ministr pro obchod, průmysl a živnosti a ministr školství a národní osvěty.

Důvody:

Zákon ze dne 14. dubna 1920 o zubním lékařství a zubní technice měl upraviti kompetenční otázku, spornou mezi zubními lékaři a zubními techniky, což jest patrno z ustanovení § 1 tohoto zákona. Ve chvatu, který byl zřejmým na sklonku činností revolučního Národního shromáždění, ušlo pozorností zákonodárců, že tímto zákonem řeší velení nepříznivým způsobem otázku existence živnosti zubotechnické a sice tak nepříznivě, že jí vlastně odsuzuje ku zániku, což však úmyslem zákonodárců nebylo.

Je pravda, že poslední věta § 1 tohoto zákona dává vznik nové kategorii zaměstnanecké, pomocníkům zubních lékařů, avšak jejich právní postavení ať v odboru, v praktickém působení, ať ve společnosti nebylo jediným slovem dotčeno, tím méně byla dotčena také stránka existenční, hmotná.

Zákon rozřešil právní i hmotnou otázku oněch zubních techniků, kteří v době vyhlášení zákona byli vyučení, anebo byli v učení, nevyřešil však ani jedno ani druhé pro ty, kteří po vyhlášení zákona přihlásili se do učení zubní technice, ať už k oněm zubním technikům, kteří byli vlastníky koncese nebo oprávnění, nebo těch, kteří k zubním lékařům šli jako síly pomocné.

A protože osud tohoto zubotechnického dorostu je tak nejasný, že opravdu je odsouzen ke kvalifikovanému a odpovědnému výkonu ve vlastnosti síly nádenické, je naléhavou potřebou, aby jejich právní postavení do budoucnosti bylo ihned řešeno a vyřešeno.

O toto řešení přičiňuje se tento návrh na změnu a doplnění zákona čís. 303 ze dne 14. dubna 1920 o zubním lékařství a zubní technice. Navrhuje se v něm pro odborné vyškolení zubních techniků zřízení dentistické školy, kterážto okolnost je spojena s určitým nákladem, avšak tento náklad nemůže býti tak veliký, aby zařízení nebylo možno uhraditi z úspor z rozpočtu obou ministerstev, a to ministerstva školství a národní osvěty a ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. Náklady s vydržováním školy uhrazeny budou školným jejích návštěvníků.

Žádáme; aby návrh tento přikázán byl k projednání výboru živnostensko-obchodnímu a sociálně-politickému.

V Praze dne 13. prosince 1929.

Tučný, Netolický,

Langr, O. Svoboda, Knejzlík, Hrušovský, Lanc, Malý, David, Hatina, Slabý, Polívka, inž. Záhorský, Zeminová, dr. Stránský, Slavíček, Špatný, Vaněk, dr. Moudrý, Richter, dr. Patejdl, B. Procházka, Tykal, Stejskal, Fiala, Mikuláš, Bergmann.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP