Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.


 

94.

Návrh

poslanců Aloise Tučného, H. Bergmanna, Fr. Zeminové a druhů,

aby byl vydán zákon o nedělním a svátečním klidu v živnosti holičské, vlásenkářské a kadeřnické v republice Československé.

Zákon

ze dne ........................,

o nedělním klidu v živnosti holičské, vlásenkářské a kadeřnické v republice Československé.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Zákon o nedělním klidu v živnostech ze dne 16. ledna 1895, č. 21 ř. z. a minist. nařízení ze dne 24. dubna 1895, č. 58 ř. z., jakož i zákon ze dne 18. července 1905, č. 125 ř. z. pozbývají platností pro živnost holičskou, vlásenkářskou a kadeřnickou. Současně se zrušuje platnost nařízení místodržitelských, vydaných na základě uvedených zákonů a nařízení a vztahujících se k úpravě nedělního klidu v živnosti holičské, vlásenkářské a kadeřnické. Na místo nich uplatňují se tato ustanovení:

§ 2.

V neděli se zakazuje jakákoliv práce v živnosti holičské, vlásenkářské a kadeřnické, a to v závodech i mimo ně.

§ 3.

Nedělní klid začíná v sobotu o 9. hodině večerní a končí v pondělí o 71/2 hodině ranní. V této době musí býti místnosti podnikové uzavřeny a zakázáno jest jakékoliv používání pomocníků a učňů v místnostech i mimo ně.

§ 4.

V obcích s menším počtem nežli 2000 duší povoluje se práce v neděli od 71/2 hodiny ranní do 11. hodiny dopolední, jestliže se na tom společenstvo holičů a vlásenkářů s hromadou pomocnickou dohodlo. Opatření toto vedle toho musí býti schváleno okresní správou politickou.

§ 5.

Pro den 25. prosince platí obdobný klid práce jako o nedělích s tou změnou, že tento sváteční klid počíná 24. prosince o 6. hodině večerní a končí 26. prosince o 71/2 hodině ranní.

Připadne-li Štědrý večer na neděli, smí se pracovati od 71/2 hodiny ráno do 4 hodin odpoledne.

O svátcích národních platí úplný klid práce. V uznávané svátky smí se pracovati od 71/2 hodiny ranní do 12. hodiny polední.

§ 6.

Je-li práce v neděli podle § 4 dovolena, náleží oněm zaměstnancům, kteří v nedělí pracovali, náhradní odpočinek hned následujícího dne všedního, a sice za každou odpracovanou hodinu hodiny dvě.

Tento náhradní odpočinek musí se zaměstnanci poskytnouti i v takovém případě, když v týdnu se vyskytne uznávaný svátek.

§ 7.

Je-li s provozovnou holičské, vlásenkářské nebo kadeřnické živnosti spojen prodej předmětů, na něž by se zákon o nedělním klidu nevztahoval, platí ustanovení o nedělním klidu i pro prodej takovýchto předmětů v místnostech pracovních.

§ 8.

Povinnost bdíti nad dodržováním nedělního a svátečního klidu patří orgánům policejním, živnostenským inspektorům a okresní správě politické. Jim náleží také kontrolovati zachovávání těchto zákonných ustanovení a zjištěné přestupky oznamovati k potrestání podle zákona.

§ 9.

Přestupky těchto ustanovení, oznámené buď dozorčími orgány nebo osobami soukromými, buďtež živnostenským úřadem vyšetřeny nejdéle do 14 dnů ode dne podání oznámení.

Pří prvním přestupku buď trest odbyt pouhým napomenutím pachatele a upozorněním na důsledky dalších přestupků. Při druhém přestupku budiž potrestán pokutou od 50 Kč do 500 Kč, při nedobytností vězením od 2 do 10 dnů, třetí přestupek budiž trestán pokutou od 500 Kč do 1000 Kč nebo vězením od 10 do 20 dnů a budiž pohroženo zákazem provozování živnosti. Jestliže v jednom roce dopustil se někdo přestupku po čtvrté, budiž mu zastaveno provozování živnosti na 14 dnů. Při dalším přestupku budiž mu právo provozu živnosti odňato.

Z rozhodnutí živnostenského úřadu lze se ve všech těchto případech odvolati do 14 dnů k zemské správě politické, jejíž rozhodnutí má však konečnou platnost.

§ 10.

Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení.

§ 11.

Provésti tento zákon přísluší ministrovi vnitra v dohodě s ministry sociální péče a obchodu.

Důvody:

Holičské, vlásenkářské a kadeřnické pomocnictvo domáhá se již celá desítiletí zákonné úpravy nedělního a svátečního klidu, kterého na základě nařízení ze dne 24. dubna 1895, č. 58 ř. z. pozbylo tím, že pro živnost holičskou, vlásenkářskou a kadeřnickou uplatněny byly výjimky z působnosti zákona o nedělním klidu v živnostech ze dne 16. ledna 1895, č. 21 ř. z. podle § 7 citovaného nařízení přípustné. Proto také ještě v parlamentě rakouském předloženy byly po dvakrát návrhy, k úpravě této otázky směřující, ovšem při známé tendenci tehdejšího režimu vládního k projednání a uplatnění jich nedošlo.

Zatím pomocnictvo této živnosti ve Velké Praze upravilo si otázku nedělního klidu soukromou úmluvou se společenstvem holičů, vlásenkářů a kadeřníků, kteroužto úmluvu také zemský politický úřad schválil. Avšak dodržování její není přes to chráněno opatřeními účinnými a bezpečnými, poněvadž tu právě schází zákonná platnost úmluvy a zákonná opatření ochranná. Uplatňování cesty civilně právních žalob do nedodržování je cesta neschůdná a pochybná. Vedle toho však i pomocnictvo mimopražské plným právem se dožaduje, aby pro ně nedělní a sváteční klid byl upraven a, ježto soukromých úmluv ve věcí té docíliti nemůže, musí se uchýliti k zákonnému řešení. Veliká většina majitelů živnosti holičské, vlásenkářské a kadeřnické sama touží po klidu nedělním a jeho zavedení nebude považovati za poškození materielní, které bude úplně znemožněno, jestliže nedělní klid bude upraven zákonem. Budou-li zákonem všichni donuceni nedělní klid respektovati, nebude tu možnosti, aby jeden živnostník druhého konkurenčně poškozoval. Už sám případ úmluvy pro Velkou Prahu nasvědčuje tomuto tvrzení, neboť ustanovení ta byla do kolektivní smlouvy pojata bez boje a bez znatelného odporu kruhu zaměstnavatelských. Avšak po dobu uplatňování těchto ustanovení vyskytovaly se stále stížnosti do úmyslného i bezděkého porušování. Dozorčí orgánové zdráhali se zakročiti s poukazem na nedostatek zákonného podkladu, takže po zákonné úpravě volali i ti ze zaměstnavatelů, kteří i při soukromoprávní úmluvě měli smysl pro solidní dodržování umluvených závazků.

Za celou tu dobu ve Velké Praze praktikovaného klidu nedělního nebylo se strany obyvatelstva pronášeno nižádných stesků do nevhodností tohoto opatření, naopak obyvatelstvo samo toto opatření uvítalo jako donucovací prostředek, aby si zákazník svůj vlastní klid nedělní ničím nerušil. Poněvadž však vedle měst je tu odlišné postavení obyvatelstva venkovského, které pravidelně v neděli navštěvuje větší osady za různými účely a při té příležitosti obstarává si i potřebu tělesného zušlechtění, osnova zákona respektujíc tento rozdíl poměrů připouští v § 4 výjimky, aby účinností jeho nikdo nebyl postižen.

Působností tohoto zákona nevzejdou státu žádné nutností výdajové, odpadá tudíž i potřeba rozpočtové doložky podle § 41 ústavního zákona.

Po stránce formální navrhujeme, aby osnova byla k projednání přikázána výboru sociálně-politickému.

V Praze, dne 13. prosince 1929.

Tučný, Bergmann, Zeminová,

Netolický, Langr, Hatina, O. Svoboda, inž. Záhorský, Stejskal, dr. Stránský, Slavíček, Malý, Špatný, David, Lanc, B. Procházka, Hrušovský, Knezlík, Sladký, Vaněk, Polívka, dr. Moudrý, Richter, Mikuláš, dr. Patejdl, Tykal, Fiala.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP