Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.


 

89.

Návrh

poslanců Kleina, F. Svobody, Bečko soudruhů,

aby byl vydán zákon o nedělním klidu v obchodech a kancelářích.

Zákon

ze dne ..................,

o nedělním klidu v obchodech a kancelářích.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

V obchodech, závodech, pisárnách a kancelářích označených v § 3 tohoto zákona ustane v nedělí jakákoli práce.

§ 2.

Nedělní klid počíná v závodech, jež zásobují maloobchod (velkozávody), v závodech, pisárnách a kancelářích označených v § 3 pod č. 3, 4, 5 a 6 nejpozději v sobotu o 12. hodině polední a končí nejdříve v pondělí o 7. hodině ranní. V ostatních obchodech, závodech, pisárnách a kancelářích v § 3 označených, počíná nedělní klid nejpozději v sobotu o 6. hodině večerní a končí nejdříve v pondělí o 6. hodině ranní.

§ 3.

Zákon platí pro veškeré živnosti obchodní, kanceláře a pisárny, vztahuje-li se na podnik zaměstnavatelův řád živnostenský, dále bez ohledu na tuto náležitost na obchody, závody, pisárny, kanceláře, skladiště a ostatní provozovny

1. výdělečných a hospodářských společenstev, konsumních, výrobních, stavebních, hospodářských, zemědělských, nákupních, prodejních a jiných družstev, jakož i jich svazů;

2. živností výrobních a řemeslných;

3. úvěrních a peněžních závodů, bankéřů, finančních kanceláří, spořitelen, záložen, zastaváren, zaopatřovacích, důchodových ústavů, jakož i jich svazů;

4. nemocenských pokladen, zapsaných pokladen pomocných, všelikých pojišťoven bez rozdílu, zdali provozují soukromé pojišťovací obchody nebo slouží veřejnoprávnímu pojištění, jakož i jich svazů;

5. průmyslových podniků, akciových, komanditních společností, společností s obmezeným ručením, společností vůbec, jakož i jich svazů;

6. advokátů, notářů, patentních zástupů, civilních inženýrů, úředně oprávněných civilních techniků, architektů a civ. geometrů;

7. prodejen předmětů státního monopolu a loterních sběren;

8. obchodních dohodců, sensálů směnečných, zboží, lodních, agentů bursovních, zprostředkovatelů soukromých obchodů, informačních kanceláří, revisních a odborných kanceláří a poptaváren;

9. správy, vyjma prodeje periodického tiskopisu, jakož i nakladatelství, pomocných kanceláří (překladatelských, rozmnožovacích atd.);

10. organisací, spolků a jich svazů, ať dobrovolných či nucených (obchodních a živnostenských komor, společenstev, hromad pomocnických atd.);

11. trhovců a pouličních stánků;

12. podomního obchodu (§ 60, ž. ř.).

§ 4.

Ustanovení zákona vztahuje se na veškeré zaměstnance každého závodu a příslušníky rodiny zaměstnavatelovy. Majitelům živností a závodů, na něž se tento zákon vztahuje (§ 3), byť i nezaměstnávali zaměstnanců, jest jakákoli práce v živnostenských (pracovních) místnostech v neděli zakázána. Po dobu nedělního klidu zůstanou vchody do živnostenských (pracovních) místností uzamčeny.

§ 5.

Upotřebí-li se živnostenské (pracovní) místností (krámu, skladiště, pisárny a pod.) současně pro jinou živnost (pracovnu), pro kterou úprava nedělního klidu je odchylná, vztahuje se na tyto společné pracovny tento zákon.

§ 6.

Vyžaduje-li toho zájem veřejného blaha aneb veřejná bezpečnost, mohou orgány uvedené v § 6 zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a n., za souhlasu společenstevních korporací a odborových organisací zaměstnanců a zaměstnavatelů od případu k případu práci v neděli povoliti. Takové povolení vymezí výkony, jež bezprostředně souvisejí s provozem a stanoví přesně dobu výkonů. Práce přípravné, vedlejší a pomocné ustanou.

§ 7.

O povolení práce v neděli nutno nejméně tři týdny před výkonem práce u orgánů v §u 6 tohoto zákona uvedených kolku prostou žádostí zakročiti. Nepředvídanou nutnost nedělní práce nechť zaměstnavatel ihned co do příčiny a rozsahu dozorčímu úřadu oznámí a osvědčí. V každém případě zkoumá úřad, korporace a organisace v § 6 označené, zda byly dodrženy zákonné podmínky a zda tu byl podstatný důvod pro výkon těchto prací. O tomto zkoumání vydá úřad žadateli a zúčastněným korporacím a organisacím nález opatřený důvody.

§ 8.

Závody, které upotřebí zaměstnance ve smyslu § 6, jsou povinny vésti seznam obsahující jména zaměstnaných, místo, dobu a způsob vykonaných prací. Seznam budiž na požádání předložen živnostenskému úřadu, živnostenskému inspektorovi a organisacím.

§ 9.

Od případu k případu povolená nedělní práce nesmí přesahovati tří hodin dopoledních.

§ 10,

Není-li pro zaměstnance výhodnějšího ujednání, přísluší zaměstnaným za pracovní hodiny v neděli 100% zvýšení oné části mzdy, která připadá na hodinu práce všedního dne. V neděli pracujícím zaměstnancům poskytne zaměstnavatel náhradní odpočinek za každou hodinu v neděli tři hodiny některého všedního dne, v týdnu následujícím po neděli, v níž pracovali.

§ 11.

Povolení úřadu o práci v neděli budiž v pracovních místnostech vyvěšeno.

§ 12.

Práva příslušející zaměstnancům z tohoto zákona nelze úmluvou ani změniti, ani obmeziti. Porušení předpisu tohoto zákona se strany zaměstnavatele neb jeho zástupce, považuje se za důležitý důvod, který opravňuje zaměstnance k předčasnému vystoupení z práce. V případech, v nichž jest vyloučena výpovědní lhůta, vypočte se, není-li úmluvy pro zaměstnance výhodnější, náhrada podle výpovědní lhůty zákonem stanovené.

§ 13.

Přestupky tohoto zákona trestají se politickým úřadem (administrativní policejní vrchností) při prvním přestupku pokutou na penězích do 1000 Kč, při opakování trestního činu pokutou na penězích do 5000 Kč a při třetím přestupku pokutou na penězích do 10,000 Kč. Při dalším opakování se přestupku vysloví se kromě pokuty do 20,000 Kč ztráta živnosti. Uložené pokuty plynou do státní pokladny pro sociální péči. Byla-li by nedobytna, změní se pokuta v přiměřený trest vězení nejvýše do tří měsíců. Z úřadu I. stolice lze se odvolati do čtrnácti dnů počínajíc dnem následujícím po doručení k úřadu II. stolice, který rozhodne s konečnou platností, není-li jiných předpisů.

§ 14.

Ustanovení zákona vztahuje se i na závody cizozemců, i na zaměstnance cizozemce.

§ 15.

Zákon tento nabude mocí 14 dnů po svém vyhlášení.

Současně pozbývají platnosti zákony ze dne 16. ledna 1895, č. 21 ř. z. a ze dne 18. července 1905, č. 125 ř. z., pokud se dotýkají živností obchodních, závodů, pisáren i kanceláří, jež jsou dotčeny tímto zákonem, jakož i dosud platná nařízení, týkající se úpravy nedělního klidu v živnostech obchodních, závodech, pisárnách a kancelářích, pokud jsou s obsahem tohoto zákona v odporu.

§ 16.

Ministru sociální péče se ukládá, aby tento zákon provedl.

Důvodová zpráva:

Minulé sněmovny upozornili jsme svými iniciativními návrhy na význam nové zákonné úpravy nedělního klidu, zejména pro obchody, kanceláře a písárny, Zastaralé zákony o nedělním klidu ze dne 16. ledna 1895, č. 21 ř. z. a ze dne 18. července 1905, č. 125 ř. z. v podstatě vlastně nedělní klid zavedly, leč dovolené odchylky rozmnožily tolik výjimek, že původně zamýšlený klid práce o nedělích byl opačnou praxí zrušen. Zákonem ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a n. o osmihodinové době pracovní měl býti zákonodárně vytvořen nový stav nedělního klidu, neboť § 4 jmenovaného zákona určuje aspoň 32 hodinovou nerušenou přestávku jednou týdně, která "připadá v závodech, v nichž výroba může se přerušiti technicky bez obtíží, zpravidla na neděli, nejsou-li zákonem o nedělním klidu dovoleny výjimky". Rozsah zákona, který navrhujeme, dotýká se vesměs závodů, jichž provoz lze bez obtíží přerušit a tak vlastně citované ustanovení zákona o pracovní době anulovalo spoustu nařízení, výnosů a jiných opatření, která práci o nedělích dovolovala.

Naše předchozí iniciativní návrhy vyvolaly v sociálně politickém výboru poslanecké sněmovny vřelého ohlasu a byly osnovy několikráte předmětem výborových jednání. Podvýbor pro otázky soukromozaměstnanecké výboru sociálně politického usnesl se ve své schůzi, konané dne 26. června 1923 na jednomyslné resoluci, která vybídla vládu, aby v nejkratší době předložila osnovu jednotného zákona o celostátním nedělním klidu v obchodech a kancelářích. Až do doby parlamentního schválení nového zákona budiž nedělní klid v obchodech upraven cestou administrativní na základě zákonných ustanovení v duchu § 4 zákona o osmihodinové době pracovní. Toto usnesení platilo zejména o velkých a větších městech. Zemské politické správy, používajíce dané možnosti, upravily nedělení klid pro živnosti obchodní v těchto místech a obvodech:

Čechy:

Nařízení presidenta zemské správy politické v Praze ze dne 31. března 1924, čís. 138,110, vydáno 11. dubna 1924, o úpravě nedělního klidu v živnostech obchodních v obvodu města Českých Budějovic, sousedních obcí Suchého Vrbného, Mladého a Čtyř Dvorů.

Nařízení presidenta zemské správy politické v Praze ze dne 16. dubna 1924, č. 155.307, vydáno 29. dubna 1924, o úpravě nedělního klidu v živnostech obchodních v obvodů města Pardubic a sousedních obcí Starých Jesenčan, Nových Jesenčan, Svítkova a Pardubiček.

Nařízení presidenta zemské správy politické v Praze ze dne 28. dubna 1924, č. 160,339 ai 1924, 9/B-934/98 ai 1923, vydáno 2. května 1924, o úpravě nedělního klidu v živnostech obchodních v obvodu Velké Prahy.

Nařízení presidenta zemské správy politické v Praze ze dne 1. září 1924, čís. 9/B-934-366867, vydáno 5. září 1924, o úpravě nedělního klidu v živnostech obchodních v obvodu města Ústí n. L. (Ústí n. L., Klíše a Krásné Březno) a sousedních obcí Střelcova (Střekov, Křeml a Novosedlice), Bekova, Trmic, Předlic, Neštěmic a Chabařovic. Nařízení presidenta zemské správy politické v Praze ze dne 4. října 1924, čís. 9/B-934/269 aí 23, vydáno 11. října 1924, o úpravě nedělního klidu v živnostech obchodních v obvodu města Kladna a sousedních obcí Rozdělova, Kročehlav s osadou Štěpánovem a Dubí s osadami Dříní a Újezdem pod Kladnem.

Nařízení presidenta zemské správy politické v Praze ze dne 6. listopadu 1924, čís. 446.003, vydáno 14. listopadu 1924, o úpravě nedělního klidu v živnostech obchodních v obvodu města Rakovníka.

Nařízení presidenta zemské správy politické v Praze ze dne 12. listopadu 1924, čís. 452.420, vydáno 20. listopadu 1924, o úpravě nedělního klidu v živnostech obchodních v obvodu okresních správ politických v Děčíně, Duchcově, Chomutově (vyjma soudní okres Horu Sv. Šebestiána), Mostě (vyjma soudní okres Horu sv. Kateřiny), v Teplicích - Šanově a v obvodu politické expositury v Bílině.

Nařízení presidenta zemské správy politické v Praze ze dne 15. prosince 1924, čís. 503,178 ai 1924 o úpravě v živnostech obchodních v obvodu policejního ředitelství v Plzni.

Nařízení presidenta Zemské správy politické v Praze ze dne 31. ledna 1925, č. 20.625, vydané dne 6. února 1925, o úpravě nedělního klidu v živnostech obchodních v obvodu města Kolína.

Nařízení presidenta Zemské správy politické v Praze ze dne 7. února 1925, č. 34.757, vydané dne 13. února 1925, o úpravě nedělního klidu v živnostech obchodních v obvodu okresní správy politické v Rumburku.

Nařízení presidenta Zemské správy politické v Praze ze dne 14. února 1925, č. 27.285, vydané dne 19. února 1925, o úpravě nedělního klidu v živnostech obchodních v politickém okresu lounském.

Nařízení presidenta Zemské správy politické v Praze ze dne 26. února 1925, č. 75.680, vydané dne 12. března 1925, o úpravě nedělního klidu v živnostech obchodních v politickém okrese českolipském a varnsdorfském a v obvodu politické expositury v Mimoni.

Nařízení presidenta Zemské správy politické v Praze ze dne 7. března 1925, č. 74.780, vydané dne 12. března 1925, o úpravě nedělního klidu v živnostech obchodních v obvodu politické expositury v České Kamenici.

Nařízení presidenta Zemské správy politické ze dne 26. března 1925, č. 116.204, o úpravě nedělního klidu v živnostech obchodních v obvodu okresních správ politických v Chebu, Karlových Varech a Mariánských Lázních.

Nařízení presidenta Zemské správy politické v Praze ze dne 29. května 1925, čís. 197.948/15/C-112, vydané dne 5. června 1925, o úpravě nedělního klidu v živnostech obchodních v obvodu města Hradce Králové a sousedních obcích Pražského předměstí, Kuklen, Pouchova, Malšovic a Ploštic n. L.

Morava:

Vyhláška presidenta zemské politické správy na Moravě ze dne 20. dubna 1923, uveřejněná v částce VIII. zákonů a nařízení zemských pro Moravu, týkajících se úpravy nedělního klidu pro živnosti obchodní pro obvod města Moravská Ostrava.

Vyhláška presidenta zemské politické správy na Moravě ze dne 29. října 1923, uveřejněná v částce VIII. zákonů a nařízení zemských pro Moravu, týkající se úpravy nedělního klidu pro živnosti obchodní v Přerově.

Vyhláška presidenta zemské správy politické na Moravě ze dne 2. ledna 1924, čís. 2 z. z., týkající se úpravy nedělního klidu pro živnosti obchodní ve Velké Olomouci.

Vyhláška presidenta zemské politické správy na Moravě ze dne 5. března 1924, týkající se úpravy nedělního klidu pro živnosti obchodní ve Znojmě, vydáno 27. března 1924.

Vyhláška presidenta zemské politické správy na Moravě ze dne 18. března 1924, týkající se úpravy nedělního klidu pro živnosti obchodní v Prostějově, vydáno 27. března 1924.

Vyhláška presidenta Zemské správy politické na Moravě ze dne 15. prosince 1924, uveřejněná v Částce I. zákonů a nařízení zemských pro Moravu dne 5. března 1925, týkající se úpravy nedělního klidu pro živnosti obchodní v Šumperku.

Vyhláška presidenta Zemské správy politické na Moravě, týkající se úpravy nedělního klidu pro živnosti obchodní ve Val. Meziříčí.

Vyhláška presidenta Zemské správy politické na Moravě ze dne 30. září 1925, vydaná dne 30. září 1925, týkající se úpravy nedělního klidu pro obchodní živnosti v Jihlavě.

Slezsko:

Nařízení presidenta zemské správy politické pro Slezsko ze dne 15. prosince 1924, čís. III.-11358, vydané dne 1. ledna 1925, o úpravě nedělního klidu v živnostech obchodních ve slezské části obvodu policejního ředitelství v Moravské Ostravě.

Nařízení presidenta zemské správy politické pro Slezsko ze dne 12. prosince 1924, čís. III.-542, vydané dne 1. ledna 1925, o úpravě nedělního klidu ve všech obchodních živnostech v obvodu policejního ředitelství v Opavě a obcích Kateřinky, Kylešovice a Jaktař a v osadě Palhanci s cukrovarem obce vávrovické a kolonií "Lucerna", patřící k obci Slavkovu.

Poněvadž v řadě jiných měst trvají krom nařízeného nedělního klidu v místech jmenovaných dohody mezi zaměstnanci a zaměstnavateli o nedělním klidu, znamená náš návrh potvrzení dnešního stavu a zjednodušení veřejné administrativy. V době, kdy se mluví o reformě veřejné správy, je obsáhlé šetření poměrů, jež předchází každému nařízení o nedělním klidu, tak zastaralou formou, že je nejvýš na čase sejmouti tato břemena s beder naších úřadů, jež mají se věnovati jiným úkolům než tomu, co starý zákon před 30 lety o klidu práce v neděli ustanovil. Partie o nedělním klidu v živnostenském řádu je jedna z nejobsáhlejších a proto uspíšíme novelisaci živnostenského řádu, když vyjmeme z něho jednu z nejtěžších částí.

Nejdůležitější činitel v akci pro nedělní klid jest konsument. Zemské úřady mohou dokumentárně potvrditi naprostý souhlas převážné většiny konsumentských vrstev s úpravou nedělního klidu a poukazujeme-li na zvyklostí, pak Velká Praha svým úplným nedělním klidem vyvrací slavnostním způsobem veškeré námitky proti zákonu, jehož se touto osnovou dovoláváme, neboť Praha byla v dřívějších dobách střediskem nákupu o nedělích; nejen detailní konsumenti, ale i obchodníci byli zvyklí v neděli v Praze nakupovati, zavedení nedělního klidu ale ukázalo, že konsum se pro tuto okolnost nezmenšil, byl jen jinak rozdělen a proto také zaměstnavatelé ve Velké Praze vedle pomocníků a zaměstnanců jsou nejvěrnějšími strážci této sociální vymožeností. Nepřekvapuje proto, že se celá řada obchodních a živnostenských komor, obchodních grémií a jiných zaměstnavatelských korporací pro nedělní klid vyslovila.

Zavedení úplného nedělního klidu jest účelností i příkazem doby, a proto v souvislostí s jednáním minulé sněmovny plným právem předpokládáme, že naše osnova v nejkratší době stane se zákonem.

Tímto zákonem nevzejdou státu žádná vydání. Odpadne tudíž doložka podle § 41 ústavního zákona.

Návrh tento budiž přikázán sociálně politickému výboru k nejrychlejšímu projednání.

V Praze dne 10. prosince 1929,

Klein, F. Svoboda, Bečko,

V. Beneš, inž. Nečas, Tayerle, Jaroš, Neumeister, Srba, Biňovec, Chalupa, dr. Winter, Koudelka, Prokeš, Chalupník, Brodecký, Jurnečková, Jaša, Stivín, Benda, Staněk, Seidl, Hummelhans.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP