Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.


 

Původní znění.

85.

Antrag

des Abgeordneten Erwin Zajiček und Genossen

auf Errichtung eines Privatschulfonds.

Die Unterzeichneten beantragen:

Das Abgeordnetenhaus möge folgendes Gesetz beschließen:

Gesetz

vom .....................

auf Errichtung eines Privatschulfonds.

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:

§ 1.

Es wird ein Privatschulfond errichtet, der jährlich mit 50,000.000 Kč zu dotieren ist.

§. 2.

Aus diesem Fond sind alle Privatschulen mit Öffentlichkeitsrecht, ferner alle Kindergärten, soweit die genannten Anstalten in Böhmen und Mähren - Schlesien liegen, zu unterstützen.

§ 3.

Die Höhe der Unterstützung richtet sich nach dem Verhältnis der durchschnittlichen Schülerzahl der letzten drei Schuljahre.

§ 4.

Die näheren Bestimmungen über die Leitung und Verwaltung des Fondes regelt die Durchführungsverordnung.

§ 5.

Durch dieses Gesetz werden alle mit ihm im Widerspruch stehenden Gesetze und Verordnungen außer Kraft gesetzt.

§ 6.

Mit der Durchführung dieses Gesetzes wird der Minister für Schulwesen und Volkskultur betraut.

§ 7.

Dieses Gesetz tritt am 1. Jänner 1931 in Kraft.

Begründung:

Schon die absolut regierten Staaten früherer Zeiten erlaubten Privatschulen; die Monarchien engten dieses Recht nicht ein; im Wesen einer Republik liegt es, dieses Recht nicht einzuschränken, im Gegenteil: es auszubauen.

Die Statistik beweist, daß die Privatschulen in den letzten drei Jahrzehnten bedeutend zugenommen haben. Es sei nur auf Frankreich, Deutschland, Holland und die Vereinigten Staaten von Nordamerika verwiesen.

Nach den in der Čechoslovakei geltenden Bestimmungen wird die Bewilligung, Privatschulen errichten zu dürfen, erteilt, wenn die Lehrkräfte ein bestimmtes Maß von Fachbildung besitzen, wenn ihr sittliches Verhalten einwandfrei ist, wenn der Lehrplan den Vorschriften entspricht und wenn ein geeignetes Schulgebäude vorhanden ist. Treffen diese Voraussetzungen zu, dann erhalten diese Anstalten nach einer gewissen Wartefrist das Öffentlichkeitsrecht.

Die Eltern jener Kinder, die Privatschulen besuchen, müssen für die Schule doppelt zahlen: auf der einen Seite für die Privatschule, auf der andern Seite (im Wege der Steuern und Umlagen) für die öffentlichen Schulen. Diese Doppelbesteuerung ist offenbar ungerecht. Wenn in dem vorliegenden Gesetzesantrag beantragt wird, alle Privatschulen mit der verhältnismäßig geringen Summe von 50 Millionen Kronen zu unterstützen, wäre dieses Unrecht nicht beseitigt, sondern nur gemildert.

Die Unterstützung böte einen Anreiz zur Errichtung neuer Schulen und Kindergärten. Die Regierung muß dies vom Standpunkte der Finanzverwaltung und vom Standpunkte der Volksbildung sehr begrüßen.

In den historischen Ländern unterstützen Staat, Land, Bezirk und Gemeinde die Privatschulen nach freiem Ermessen.

Dem jetzigen "Freien Ermessen" stellen wir den Grundsatz entgegen: Je mehr Schüler, desto größer die Unterstützung!

Der vorliegende Gesetzentwurf bedeutet keine grundlegende Änderung der in der Čechoslovakei geltenden Vorschriften, die sich auf die Erhaltung von Schulen beziehen. Viel weißer geht der Staat in der Slowakei, wo der Personalaufwand der konfessionellen Schulen zur Gänze aus der Staatskasse getragen wird.

England unterstützt seit denn Jahre 1902 alle Privatschulen.

Im Deutschen Reiche geben Staat und Gemeinde für die Privatschulen riesige Summen aus. Die preußische Regierung trägt einen nicht geringen Teil der Gehälter und des Sachaufwandes dieser Schulen. Es werden sogar Zu- und Neubauten subventioniert.

Dänemark: Durch das Gesetz vom 2. Mai 1855 trägt der Staat 75% des Aufwandes der Privatschulen.

Besonders hohe Subventionen werden den Privatschulen in Belgien gewährt.

In Holland wurden in den Jahren 1917 und 1920 mit den Stimmen der Sozialdemokraten Schulgesetze beschlossen, auf Grund derer alle Privatschulen in Wirklichkeit vom Staate erhalten werden.

Wir beantragen, diese 50 Millionen Kronen aus Ersparnissen der Militärverwaltung zu decken und den Betrag in den Staatsvoranschlag für das Jahr 1931 einzusetzen.

In formaler Hinsicht wird beantragt, diesen Gesetzentwurf dem Kultur- und Budgetausschuß zuzuweisen.

Prag, am 13. Dezember 1929.

Zajiček,

Scharnagl, Oehlinger, Greif, Dr. Mayr-Harting, Dr. Labaj, Mojto, Dr. Mederlý, Macháček, Danihel, Dr. Petersilka, Krumpe, Dr. Ravasz, Dr. Gažík, Čuřík, Dr. Fritz, Hlinka, Dr. Luschka, Fritscher, Dr. Tiso, Grebáč-Orlov.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.


 

Překlad.

85.

Návrh

poslance E. Zajička a druhů

na zřízení fondu pro soukromé školy.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ................,

jímž se zřizuje fond pro soukromé školy.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Zřizuje se fond pro soukromé školy, jenž budiž dotován ročně 50 miliony Kč.

§ 2.

Z tohoto fondu se podporují všechny soukromé školy s právem veřejnosti, dále všechny opatrovny, pokud tylo ústavy leží v Čechách a na Moravě-Slezsku.

§ 3.

Výše podpory řídí se průměrným počtem žáků v posledních třech školních letech.

§ 4.

Bližší předpisy o řízení a správě fondu upravuje prováděcí nařízení.

§ 5.

Tímto zákonem pozbývají účinnosti všechny jemu se příčící zákony a nařízení.

§ 6.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr školství a národní osvěty.

§ 7.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1931.

Odůvodnění:

Již absolutně spravované státy dřívějších dob povolovaly soukromé školy; mocnářství tohoto práva neomezovala; v podstatě republiky pak je neomezovati tohoto práva, nýbrž naopak je vybudovati.

Statistika dokazuje, že soukromých škol v posledních třiceti letech značně přibylo. Budiž poukázáno jen na Francii, Německo, Holandsko a na Spojené státy severoamerické.

Podle ustanovení platných v Československu uděluje se právo zřizovati soukromé školy, mají-li učitelé určitou míru odborného vzdělání, je-li jejich mravné chování bezvadné, vyhovuje-li učební osnova předpisům a je-li vhodná školní budova. Vyhoví-li se těmto předpokladům, dostávají tyto ústavy po určité čekací lhůtě právo veřejnosti. Rodiče dětí docházejících do soukromých škol musejí dvojnásobně platiti na školy: jednak na soukromou školu, jednak (ve formě daní a přirážek) na veřejné školy. Toto dvojí zdanění jest zřejmě nespravedlivé. Navrhuje-li se v tomto návrhu zákona, aby všechny soukromé školy byly podporovány poměrně nepatrnou částkou 50 milionů Kč, nebylo by toto bezpráví napraveno, nýbrž jen zmírněno.

Podpora poskytovala by podnět ke zřizování nových škol a opatroven. Vláda musila by to vřele uvítati s hlediska finanční správy a s hlediska národní osvěty.

V historických zemích podporují soukromé školy stát, země, okresy a obce podle volného uvážení.

Proti nynějšímu "volnému uvážení" stavíme zásadu: Čím více žáků, tím větší podpora.

Tento návrh zákona neznamená zásadní změnu předpisů platných v Československu, platných pro vydržování škol. Mnohem dále jde stát na Slovensku, kde se osobní výdaje církevních škol hradí úplně ze státní pokladny.

Anglie podporuje od r. 1902 všechny soukromé školy.

V Německé říši vydává stát a obce ohromné sumy na soukromé školy. Pruská vláda hradí nikoliv nepatrnou část platů a věcných výdajů těchto škol. Poskytují se dokonce subvence na přístavby a novostavby.

Dánsko: Podle zákona ze dne 2. května 1855 hradí stát 75% výdajů na soukromé školy.

Zvlášť vysoké subvence poskytují se soukromým školám v Belgii.

V Holandsku byly v letech 1917 a 1920 hlasy sociálních demokratů přijaty školní zákony, podle nichž všechny soukromé školy ve skutečnosti vydržuje stát.

Navrhujeme, aby těchto 50 milionů Kč bylo uhrazeno z úspor vojenské správy a aby tato částka byla vložena do státního rozpočtu na rok 1931.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh zákona byl přikázán výboru kulturnímu a rozpočtovému.

V Praze, dne 13. prosince 1929.

Zajiček,

Scharnagl, Oehlinger, Greif, dr. Mayr-Harting, dr. Labaj, Mojto, dr. Mederlý, Macháček, Danihel, dr. Petersilka, Krumpe, dr. Ravasz, dr. Gažík, Čuřík, dr. Fritz, Hlinka, dr. Luschka, Fritscher, dr. Tiso, Grebáč-Orlov.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP