Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929

III. volební období.

1. zasedání


48.

Návrh

poslanců H. Bergmanna, Al. Tučného, B. Procházky, L. Pechmanové a druhů na vybavení státních zaměstnanců z dluhů.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ..............

jimž se mění zákon ze dne 24. července 1926. čís. 103 a 104 Sb. z. a n. o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců a učitelstva obecných a občanských škol

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon ze dne 24. června 1926 čís. 103 Sb. z. a n. mění se takto:

§ 149 odst. 1. zní:

Zaměstnanci definitivně ustanovenému, který nemocí neb neštěstím bez své viny ocitl se v nouzí a upadl do dluhů, poskytni se na žádost záloha ze státních prostředků, až do výše trojnásobného ročního služného.

Záloha tato jest až dno částky 20.000 Kč nezúročitelnou.

Částka 20.000 Kč převyšující zúročí se procentem, jaké státní pokladna dostává ze svých vkladů u poštovního úřadu šekového uložených.

Stanovení výše a počtu splátek této zálohy, jakož i zajišťovacích podmínek, ponechává se příslušnému ústřednímu úřadu.

Odstavec 2. se nemění.

Čl. II.

V důsledcích tohoto zákona upravují se obdobně otázky zálohy na služné u veškerých zaměstnanců ve státních úřadech a podnicích, ústavech a fondech státních a státem spravovaných, jakož i učitelů, placených podle norem, platných pro státní učitele a jiných veřejných zaměstnanců, placených z fondů státem spravovaných, kteří nespadají pod služební pragmatiku, cestou nařizovací.

Čl. III.

Zákon ze dne 24. června 1926 čís. 104 Sb. z. a n. mění se takto:

§ 28 odst. 1. zní:

Definitivně ustanovenému učiteli, který nemocí neb neštěstím bez své viny ocitl se v nouzi aneb upadl do dluhů, poskytne se na žádost na účet vydržovatelů záloha až do výše trojnásobného ročního služného.

Záloha tato jest až do částky 20,000 Kč nezúročitelnou.

Částka 20.000 Kč převyšující zúročí se procentem, jaké státní pokladna dostává ze svých vkladů, u poštovního úřadu šekového uložených.

Stanovení výše a počtu splátek této zálohy jakož i zajišťovacích podmínek, ponechává se příslušnému ústřednímu úřadu.

Čl. IV.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Čl. V.

Provedením tohoto zákona pověřují se všichni členové vlády.

Odůvodnění.

O vybavení státních zaměstnanců a učitelů z dluhů mluvilo a jednalo se již několik let před válkou a jedná se po celých 9 let v Československé republice, aniž by se přešlo od úvah k uskutečnění tohoto důležitého problému, který se stal zákonem ze dne 20. prosince 1922 čís. 394 ještě ožehavějším, na kterýchžto poměrech ani platový a učitelský zákon ničeho nezměnil. Již přeď válkou došly rozhodující kruhy k přesvědčení, že jest nutno sanovati dluhy státních zaměstnanců a vyrvati je ze spárů lichvářů a různých pokoutních věřitelů.

Dlouholetou válkou a poválečnými poměry zabředli státní zaměstnanci a učitelé do dluhů ještě hlouběji, z nichž nemohla je vyprostiti ani dobrá vůle Československé republiky, která se snažila různými úpravami státním zaměstnancům a učitelům pomoci.

Zákon čís. 394 znovu těžce dolehl na státní zaměstnance a učitele, takže zadluženost jejich, zejména v poslední době povážlivě stoupla.

Přibližná statistika dluhů státních zaměstnanců a učitelů zjistila, že tyto dluhy obnášejí okrouhle 300 milionů Kč.

I kdyby byl najednou vyčerpán státními zaměstnanci a učiteli tento obnos navrhovaným zvýšením záloh na služné, přispíval by stát prvním rokem na tuto sanační akcí nejvýše obnosem okrouhle 2 miliony Kč, poněvadž by se měsíčními splátkami a hrazením částí úroků každým měsícem a rokem tento příspěvek státu zmenšoval.

Potřebnou jistinu 300,000.000 Kč opatřil by stát z větší části zástavem životních pojistek, jimiž by byli žadatelé nuceni zálohu na služné podložiti.

Poněvadž by zálohy obdrželi státní zaměstnanci a učitelé buď bezúročně, aneb na mírný úrok, mohli by i za nynějších těžkých poměrů hospodářských platiti životní pojistky a získali by tím nejen sanaci svých dluhů, ale i cenný papír, jakým pojistka jest.

Stát by mohl s některou pojišťovnou pro tento účel sjednati značně zmírněné podmínky.

§ 59 povoluje zálohu až do výše 3 měsíčního služného, podepsaní navrhují přibližně dvanácteronásobný obnos, což odpovídá asi změněným poměrům hospodářským i valutovým. Jeví se proto změna § 149 a vztažmo § 28 platového a učitelského zákona nynějšími poměry úplně odůvodněnou.

Vydání s prováděním tohoto návrhu spojená, uhradí pan ministr financí úsporami.

Z důvodů formálních navrhujeme přikázání tohoto návrhu výboru sociálně - politickému a rozpočtovému.

V Praze, dne 12. prosince 1929.

Bergmann, Tučný, B. Procházka, Pechmanová-Klosová,

O. Svoboda, Fiala, Netolický, dr Stránský, David. Slavíček, Šmejcová, Tykal, dr Patejdl, Langr, Lanc, Mikuláš, Stejskal, Hrušovský, Polívka, Knejzlík, Vaněk, Sladký, Špatný, Hatina, Zeminová, Malý, inž. Záhorský.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP