Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.


36.

Návrh

poslanců Bergmanna, B. Procházky, Tučného a druhů

ve věci výplaty mimořádných remunerací státním zaměstnancům.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby přebytků a úspor vzniklých ze státního hospodaření za rok 1929 při položkách A, Osobní výdaje [a) osobní platy podle platových zákonů a b) ostatní osobní výdaje, řádné i mimořádné)] jak jsou preliminovány ve finančním zákoně republiky Československé pro rok 1929 (stránka 126 a 127 citovaného zákona), jakož i ve všech dílčích rozpočtech správy státních podniků uvedených ve skupině II. (sumář) finančního zákona pro rok 1929 (stránky 130 až 163 tohoto zákona), použila k výplatě mimořádných remunerací, kromě obvyklých odměn a to všem zaměstnancům příslušného resortu státní správy nebo podniku a aby k tomu účelu ministr financí použil ustanovení článku X. odstavec 3, finančního zákona pro rok 1929 opravňující ho dáti souhlas k výjimečnému použití prostředků povolených k hrazení osobních výdajů podle platových zákonů pro jiná náhradní opatření, pokud mají za úkol plniti stejné úkoly, pro které byly tyto prostředky povoleny.

Důvody:

Ve všech kruzích politických převládá přesvědčení, že platy státních zaměstnanců jsou nedostatečné a že bude třeba novelisovat zákon č. 103 (platový zákon), aby požitky dosáhly alespoň předválečné míry. Mnoho se očekávalo od definitivní systemisace, jejíž vyřízení bylo vládními kruhy zaručováno k 1. červenci 1929, později se však ukázalo, že práce spojené s touto otázkou jsou svízelnější a komplikovanější než se z počátku očekávalo a že v důsledku toho, definitivní systemisace a s touto spojené zlepšení platů nemůže nadejíti ani v druhé polovicí tohoto roku. Jak řečeno, podle prohlášení zástupce ministerského předsedy, i podle projevu nynějšího ministerského předsedy mělo k definitivní systemisaci dojíti 1. července 1929 a to po smyslu zákona o úsporných opatřeních ve veřejné správě (§ 2, odstavec 3), musila tudíž finanční správa a s ní i ostatní resorty počítati s eventuelním zvýšením osobních výdajů v druhé polovici tohoto roku. K definitivní systemisací nedošlo a tím uspořeno značných částek, jež jinak by připadly k dobru zaměstnanectva. Kromě toho nutno tu počítati s 2% interkalářem jenž pouze ve vlastní správě (skupina h) bez podniků při osobních platech podle platového zákona činí 51,050.890 Kč, (Brutto potřeba činí podle finančního zákona 2.552,544.584).

Pokud jde o státní podniky bude interkalář ještě mnohem značnější, neboť pouze u podniku ťČeskoslovenská poštaŤ § 4, oddíl II. skupina II činí odpis 6,100.000 Kč, ačkoliv by měl při 2 interkaláři činiti 7,836.333 Kč.

K těmto přebytkům a úsporám druží se ještě i ta okolnost, že odcházením do výslužby nebo úmrtím, odpadá osobní náklad za staršího zaměstnance (přechází na pensijní etát) a nahražuje se mnohem nižším nákladem na zaměstnance mladého do státní služby nově přijatého. Tím vzniká nová, nikoli neznačná úspora, jež rovněž připadá k dobru příslušné správy, vlastně finanční správy.

Poněvadž z vládních kruhů bylo opětovně prohlášeno, že interkalářů a konečně i jiných podobných úspor nemusí se použití k zvýšení státních příjmů (za Rakouska nazvány byly podobné příjmy ťnemravnýmiŤ), podáváme tento návrh, aby než dojde jednak k definitivní úpravě platů a jednak také k úpravě t. zv. vánočních remunerací, použito bylo letos přebytků a úspor plynoucích z výše preliminovaných osobních výdajů z mírnění nedostatečných a neutěšených hmotných poměrů státních zaměstnanců.

Návrh budiž přikázán výboru: sociálně-politickému a rozpočtovému a budiž o něm podána zprávu v plénu poslanecké sněmovny.

V Praze, dne 13. prosince 1929.

Bergmann, B. Procházka, Tučný, David, Lanc, Malý, Vaněk, O. Svoboda, dr Patejdl, Šmejcová, Sladký, Netolický, Mikuláš, Polívka, Šeba, inž. Záhorský, Langr, Knejzlík, Zeminová, Špatný, Hrušovský, Richter, Pechmanová, Stejskal, dr Stránský, Hatina.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP