Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.


24.

Naléhavá interpelace

poslanců dra Staňka, dra Zadiny, Mašaty, Petroviče a druhů

vládě

o okamžitém řešení zemědělské krise.

Krise československého zemědělství představuje důležitý hospodářský program, který musí býti řešen s největším urychlením a soustavně v zájmu jak našeho zemědělství, tak i celého národního hospodářství. Program pro toto řešení musí býti odvozen z jasného rozpoznání hlavních příčin a důsledků této krise a formulován v zásadách, sledujících jako konečný cíl zjednání a trvalé zabezpečení rentability zemědělské výroby.

Na celém venkově se již dostavily a projevují tyto důsledky velmi neblaze, jako zejména zadlužování našich zemědělců, nouze, bída a strádání širokých vrstev zemědělského lidu, útěk pracujícího lidu z venkova do měst, kde se zvyšuje kádr nezaměstnaných. Kupní síla našich zemědělců jest úplně podlomena, takže zemědělci zastavili nákupy výrobků živnostenských a průmyslových, čímž trpí obchod, živnosti, průmysl i dělnictvo a přiostřuje se těžká situace těchto odvětví. V této vážné době proniká nejlépe poznání důležitosti domácího trhu a kupní síly naších zemědělců pro celý hospodářský život, poněvadž jest přesvědčivě prokázáno, že těžiště odbytu naších výrobků spočívá na domácím trhu a jenom v menší míře na exportu.

Z uvedených příčin klesá též intensita zemědělského podnikání, což bude míti za následek pokles produkce zemědělské, a jako důsledek toho dostaví se záhy pokles vývozu a stoupnutí dovozu z ciziny, takže hrozí vážné nebezpečí zhoršení naší obchodní bilance. Z toho jest patrno, že s krisí zemědělskou postupuje krise celého národního hospodářství a proto jest úkolem naší hospodářské politiky, aby bez odkladu nasadila páky pro podporu a ochranu naší zemědělské výroby. Jako hlavní příčiny krise našeho zemědělství jest možno především uvésti levnou konkurenci ciziny, dále přebytky zásob na světových a domácích trzích, které porušily rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou, nezřízenou mezinárodní spekulací, dumpingová opatření cizích států, zvýšení celní ochrany téměř ve všech cizích státech, takže náš stát s nízkými celními sazbami představuje v celním ohledu teritorium inundační a konečně nedostatečné vybudování zemědělských organisací prodejních. Vedle těchto všeobecných a hlavních příčin vykazují jednotlivá odvětví výrobní příčiny zvláštní, které vyžadují též zvláštních protiopatření.

Zvláště nutno zdůrazniti, že zemědělská krise jest krise cenová a odbytová a postihuje všechna hlavní odvětví zemědělské výroby. Nejdříve zhroutila se rentabilita našeho řepařství pod tíhou krise našeho cukrovarství, před dvěma roky propukla krise našeho dobytkářství a před rokem zhroutily se ceny domácího obilí hluboko pod výrobní náklady. V letošním roce dolehla dále krise na naše bramborářství, zelinářství, chmelařství, přiostřila se též ve lnářství, těžká kalamita postihla též naše ovocnářství a vinohradnictví a těžké poruchy nastaly též v některých odvětvích hospodářského průmyslu jako zejména v cukrovarnictví, škrobařství, sladařství, mlynářství a j.

Těžiště celého programu pro řešení zemědělské krise jest hlavně ve zpeněžování zemědělských výrobků a tu kladou kruhy zemědělské hlavní váhu na to, aby byly řešeny akce pro zabezpečení ustálených cen zemědělských výrobků na výši, odpovídající výrobním nákladům, aby tak byla zabezpečena rentabilita domácího zemědělství.

Pro obor naší obchodní politiky se s největším důrazem žádá zvýšení zemědělských cel pro jednotlivá výrobní odvětví na stejnou hladinu se cly průmyslovými a se cly v sousedních státech, zejména v Německu, aby tak zjednána byla parita mezi zemědělstvím a průmyslem v našem státě a aby naše zemědělství bylo pozvednuto z celní inundace ku paritní ochraně se sousedními státy.

Systém dovozních listů, který jest nyní zaveden u obilí, luštěnin a mlýnských výrobků, se plně osvědčil a proto po příkladu Německa a Polska jest nutno rozšířiti jej na všechny vývozu schopné zemědělské výrobky, zejména na dobytek hovězí a vepřový, na máslo, vejce, brambory, hlavní druhy zeleniny, jetelové semeno a dále též na ječmen a slad. Jako protiváhu proti vývozním syndikátům cizích států nutno vybudovati naší organisaci dovozní. Naproti tomu jest nutno doporučovati též pro naše význačné vývozní předměty zavedení podobných naších vývozních organisací.

Dle osvědčeného příkladu ciziny doporučuje se zaváděti označování původu domácích zemědělských výrobků za účelem jednak kontrolování kvality a jednak protežování domácího zboží před cizím.

Myšlenku ustálení přiměřených cen výrobků domácích jest možno sledovati vhodnými opatřeními pro regulování trhu zemědělských výrobků a pro omezení dovozu cizích výrobků toliko na nutnou potřebu.

Pro zvýšení a zabezpečení kvality zemědělských výrobků jest nutno činiti vhodná opatření, jako zejména zavádění odborné kontroly, standardisaci zboží a p.

Pro zabezpečení trhu domácím chlebovinám nutno zavésti zvláštní opatření pro přednostní semílání domácí pšenice a žita.

Také pro obor zemědělského obchodu jest nutno vyzvednouti potřebu racionalisace v zájmu jak zemědělců, tak i spotřebitelů a za tím účelem jest třeba pracovati pro vybudování a posílení zemědělských organisací prodejních s finanční podporou státu, při čemž organisace ty by sledovaly zvláštní úkoly pro ozdravění domácího obchodu, dále pro regulování dovozu, usnadňování vývozu a přechovávání přebytků zásob.

Jako nutný předpoklad pro uplatnění zvýšené celní ochrany jest třeba provésti revisi některých obchodních smluv s cizími státy, kde došlo k vázání zemědělských cel, a pokud by revise ta nevedla rychle k příznivému výsledku, nutno smlouvy ty vypověděti. Další neodkladnou potřebou jest, aby byly zahájeny již jednou vážné přípravy pro úplnou revisí našeho celního tarifu, poněvadž jsme jediný stát v Evropě, který ještě nemá svůj vlastní tarif. V novém celním tarifu musí býti zjednána úplná parita mezi celní ochranou domácího zemědělství a průmyslu, tak aby oběma výrobním odvětvím byla zajištěna rentabilita.

Pro okamžitou ochranu proti cizím vlivům konkurenčním a dumpingovým žádá se zavedení mimořádných opatření ochranných (zákaz dovozu).

Pro zvýšenou celní ochranu žádá se, aby celní sazby ustanovené na zemědělské výrobky ve článku II. celního zákona o zemědělských clech z roku 1926 byly zrušeny, poněvadž článek ten byl tehdy zaveden dle výslovného znění toliko se zřetelem na tehdejší hospodářské poměry, které však přešly v posledních dvou letech do těžké zemědělské krise.

Dodávky všech zemědělských výrobků pro veřejné účely, jako pro vojenskou správu a veřejné ústavy, buďtež uhražovány výhradně z domácích výrobků a svěřovány zemědělských organisacím.

Dle příkladu cizích států se žádá, aby byla povolena mimořádná dotace Kč 50 milionu po dobu pěti roků na různé akce pro zdolání zemědělské krise, zejména k budování, prohloubení a soustředění organisací pro zpeněžování zemědělských výrobků, dále na akce pro zlepšování kvality a na akce ke skladování přebytků určitých zásob.

Při ministerstvu zemědělství jest účelno ustaviti zvláštní poradní sbor pro záležitostí zpeněžování zemědělských výrobků s příslušnou úřední sekcí, aby takto bylo postaráno o soustavné, odborné a včasné sledování všech akcí v tomto oboru.

K těmto všeobecným prostředkům jest třeba připojiti ještě další všeobecná opatření, jako zejména státní příspěvek pro levný úvěr, zejména pro zemědělce na Slovensku a Podkarpatské Rusi, opatření pro zlevnění nákupu hospodářských potřeb, zejména z oboru průmyslové výroby, různá ulehčení v oboru daňovém, a pronikavé zvýhodnění zemědělských výrobků v oboru tarifní politiky našich drah.

Při tom současně budiž pamatováno na těžkou situací malozemědělců a živnostníků naších venkovských obcí a měst. Zvláštní péče budiž věnována sociálním poměrům zemědělského dělnictva, zejména také pro zlepšení jeho bytových poměrů za finanční podpory státu.

Podepsaní se proto táží:

1.) Jest vláda ochotna prováděti tento všeobecný program pro řešení zemědělské krise, zejména pro zvýšení celní ochrany našeho zemědělství proti všem různým konkurenčním vlivům z ciziny?

2.) Jest vláda odhodlána s největším urychlením vydati nutná vládní opatření s okamžitou účinností a použíti v tomto směru všech zmocňovacích zákonů?

3.) Jaká opatření hodlá učiniti vláda pro zlepšení situace na trhu zemědělských výrobků a zejména pro zvýšení cen těchto výrobků na hladinu odpovídající výrobním nákladům, jakož i pro zabezpečení odbytu zemědělských výrobků, jak na trhu domácím tak i vývozem do ciziny?

V Praze dne 12. prosince 1929.

Dr Staněk, dr Zadina, Mašata, Petrovič, Nejezchleb-Marcha, Bečák, Honzl, Skopal-Procházka, Machník, inž. Žilka, Ščerecký, dr Černý, Bistřický, Vencl, Kočandrle, Blažek, Teplanský, Chloupek, Beran, Pelíšek, Tůma, Zajíc, dr Kalaš.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP