Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.


19.

Naléhavá interpelace

poslanců Jiří Stříbrného, dra Karla Perglera, Rudolfa Gajdy a druhů

ministru zahraničních věci dru Eduardu Benešovi

o poplatku, žádaném na Československu za osvobození, jakož i o stavu jednání stran placení dluhu za vydržování našich zahraničních armád ve Francii a Italii a konečně o odškodném, požadovaném zahraničními maďarskými velkostatkáři za vyvlastněné pozemky v rámci pozemkové reformy.

Ze zahraničního tisku dovídala se československá veřejnost po částech a stavu reparačních platů československých. Do dnešního dne nepovažovalo ministerstvo zahraničních věcí za potřebné, aby a výsledku dohody, k niž dospěl výbor znalců pro východní reparace, sdělila veřejnosti podrobnější zprávy.

Podle zpráv zahraničního tisku Československo má platiti příspěvek za osvobození, který byl stanoven na 37 ročních splátek po 11 milionech marek.

Podle zprávy Československé tiskové kanceláře není dosud definitivně dojednána otázka válečného dluhu československého vůči Francii a ltalii. Podle zprávy téže kanceláře pokračuje ještě jednání o likvidaci žalob německých příslušníků proti pozemkové reformě československé, kdežto pokud jde o žaloby maďarských příslušníků proti československé pozemkové reformě, vzpírá se maďarská delegace vstoupiti v jednání o jejich likvidaci.

Sama úřední zpráva Československé tiskové kanceláře praví, že nepodaří-li se nalézti řešení této otázky, slídily spojenecké velmoci, že od roku 1943 dají svůj podíl z východních reparací na úhradu odškodného, které by bylo přiznána maďarským příslušníkům z titulu pozemkové reformy Malé dohody.

Kusé zprávy, které se dostávaly do veřejnosti a československých platech v cizině, vzbudily pochopitelný rozruch. Při značných dluzích, jež republika Československá má, každé nové zatížení ohrožuje řádný její hospodářský vývoj. Podle zpráv, které již pronikly do veřejnosti, má činiti roční zatížení Československa po dobu 37 let přes 100 milionů korun, aniž by dosud byly stanoveny válečné dluhy Francii.

Je nedůstojné, že občanstvo nedovídá se z úst zahraničního ministra podrobnosti o platech, k nimž se za Československou republiku zavazuje, nebo k nimž dává příslib. Je pravda, že se ta musí dovoditi ze zahraničního tisku. Nemožné je však již úplné spojování pozemkové reformy a reparacemi.

Podepsaní poslanci se proto táží:

1. Je pan ministr zahraničí ochoten, děliti okamžitě stav jednání o placení poplatku za osvobození a ustanovení výše jakož i úhrady Francii a Italii?

2. Je pan ministr zahraničí ochoten podati sněmovně zprávu a výši reparačních platů požadovaných na Bulharsku a Maďarsku a provésti srovnání s nimi, pokud jsou požadovány na Československu?

3. Jaké kroky podnikl pan ministr zahraničí, vědom, že Československa se nemůže, zatížiti žádnými novými dluhy, že jde vstříc hospodářské krisi, nemá vyřešenu otázku bytovou, státně-zaměstnaneckou, pensijní a invalidní, k níž se mu nedostává finančních prostředků, a že tudíž nemůže se zavázat po dobu téměř dvou generací k placení Jakéhokoliv příspěvku v cizině?

V Praze, dne 13. prosince 1929.

Stříbrný, dr. Pergler, Gajda, dr. Mederlý, dr. Fritz, Mojto, Grebáč-Orlov, Šalát, dr. Polyák, dr. Pružinský, dr. Labaj, Hlinka, Macháček, Danihel, Suroviak, Čuřík, Onderčo, dr. Gažík, dr. Tiso, Sivák, Slušný.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP