Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.


5.

Usnesení senátu

Národního shromáždění republiky Československé k vládnímu návrhu (tisk sen. 645 a 702) zákona

o ochraně polního majetku.

Senát Národního shromáždění republiky Československé přijal ve 140. schůzí dne 12. července 1928 tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne..................................

o ochraně polního majetku.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Za polní majetek podle tohoto zákona považují se pozemky, jichž se používá k zemědělské výrobě, jakož i plodiny a vůbec všechny věci a zařízení na pozemcích, pokud se jich používá přímo nebo nepřímo k témuž účelu.

(2) K pozemkům v odst. 1. uvedeným nenáležejí však pozemky, na které se vztahují ustanovení lesního zákona, ani pozemky zabrané obytnými budovami a jejich příslušenstvím. Zahrady, i když jsou příslušenstvím obytných budov, jest však považovati za polní majetek.

(3) V mezích předchozích ustanovení rozumějí se tedy polním majetkem zejména pole, louky, sady (parky), stromořadí na silnicích a cestách, vinice, chmelnice, pastviny, osení, sadba, ovocné stromy a jiné porosty, chmelové tyče a drátěnky, sušírny, tírny (pazderny) a jiná zařízení k přípravě lnu a konopí, polní budky, ploty a ohrady, polní cesty, pěšiny, zařízení k chovu ryb (rybní nádrže, sádky, zařízení k umělému chovu ryb), úly, vodní zařízení (hráze, zařízení odvodňovací a zavodňovací, vodovody, náhony, strouhy, napajedla a pod.), stohy, hnojivo, hospodářské stroje, nářadí, dobytek a drůbež, nesklizené plodiny a ovoce všeho druhu a pod.

§ 2.

(1) Kdo bezprávně poškodí palní majetek nebo nešetří příkazů a zákazů, které jsou obsaženy v tomto zákoně, nebo které budou podle něho vydány k ochraně polního majetku, dopouští se polního pychu, pokud nejde o čin trestný soudem. Kdo však si bezprávně přivlastní nesklizené plodiny, buď stíhán toliko pro polní pych podle tohoto zákona, není-li cena jejich, počítaná podle skutečné škody poškozeného, více než 30 Kč, nebo nejsou-li tu okolnosti, za kterých takový čin bez zřetele na cenu podle trestních zákonů pokládati je za zločin. K tomu, že místo je ohrazené, nebudiž při tom přihlíženo jako k okolnosti, která skutek činí zločinem.

(2) Zejména budiž pro polní pych stíhán, kdo bezprávně

a) vstoupí do zahrad, ovocných sadů, školek, vinic, chmelnic, na pole osetá (osázená) nebo k osetí (osázení) připravená, pokud nejsou sněhem tak pokryta, že způsobení škody jest vyloučeno, nebo dokud plodiny s nich nebyly úplně sklizeny, na louky mimo dobu vegetačního klidu, nebo na, jiné pozemky (§ 1), které oplocením, příkopy, pomezními brázdami, zápovědními tabulkami nebo jinými patrnými výstražnými znameními jsou označeny jako uzavřené, totéž platí o jízdě, zejména vozy a jiným hospodářským nářadím,

b) skládá, hází nebo zakopává na pozemcích (§ 1) kameny, rum, střepy, plevel a pod.,

c) užívá cizích seníku, polních bud a jiných stavení nebo zařízení, nářadí a nástrojů na pozemku (§ 1) zanechaných nebo je uschovává, zavléká nebo poškozuje,

d) zorá, skope nebo jinak poškodí polní cesty nebo pěšiny, třebas i společné, postrčí nebo odstraní mezníky, uorá nebo skope cizí půdu, nebo si na ní dělá pěšinu nebo cestu,

e) řeže, žne, drhne nebo trhá klasy, lusky nebo kulturní rostliny na pozemcích obdělaných, žne nebo trhá trávu, zejména i na cestách a mezích polních,

f) přivlastní si s pozemků (§ 1) nesklizené plodiny,

g) vědomě přechovává věci pocházející z polního pychu,

h) odstraní nebo porouchá plot, otevře zařízení zavírací, odstraní nebo poškodí tabulky a znamení výstražná,

ch) vytrhá, poškodí nebo odstraní kůly nebo jiná zařízení na ochranu stromů, zláme, poškodí nebo řeže kmeny, větve, ratolesti, trhá květy, ovoce, listí se stromů nebo keřů,

i) pase na cizích pozemcích, dále kdo

j) zaviní, že dobytek nebo drůbež zašla na cizí obdělané pozemky, nebo tam dobytek nebo drůbež úmyslně zažene,

k) zapálí cizí strniště, suchou trávu, rašelinu, nať, slámu a pod.,

l) zapálí vlastní strniště, suchou trávu, rašelinu, nať, slámu a pod. za takových okolností, že z toho jiný může míti škodu nebo z neopatrnosti způsobí oheň na takových cizích věcech.

§ 3.

(1) Pásti dobytek mimo uzavřená nebo ohražená místa dovoleno jest jen za řádného dozoru. Zejména pastva na pozemcích majících tak malou rozlohu, nebo takovou clonu, že lze se právem obávati, aby dobytek s nich nepřešel na cizí pozemky anebo jich nepoškodil, jest dovolena jen tehdy, je-li náležitě postaráno o to, aby nevznikla škoda.

(2) Odůvodňují-li to zvláštní poměry místní, může úřad podrobně] i stanoviti podmínky pastvy a povoliti po případě výjimky z ustanovení odst. 1. Z těchže důvodů mohou býti stanoveny podmínky průhonu dobytka nebo i jeho zákaz tam, kde se průhony dobytka pravidelně občas opětují a kde lze právem předvídati snadné poškození pozemků podél cest. Před vydáním těchto opatření vyslechne úřad příslušná obecní zastupitelstva, jakož i majitele pozemků, o něž jde.

(3) Vůbec jest zakázáno pásti dobytek na svodnicích odvodňovacích a zavodňovacích, na březích upravených vodních toků a na ochranných hrázích, pokud tyto vodohospodářské stavby jsou provedeny nebo břehy upraveny státem nebo svazky územní samosprávy nebo vodními družstvy.

§ 4.

(1) každá místní (politická) obec jest povinna postarati se včas o to, aby polní majetek v jejím obvodě byl náležitě střežen v době, kdy jest toho třeba. K tomu cíli jest povinna ustanoviti (§ 5) pro svůj obvod jednoho nebo, vyžaduje-li toho rozloha polního majetku, i více polních hlídačů, jakož i hraditi zálohou potřebný náklad na ně.

(2) Neučiní-li obec zadost této své povinnosti ani po předchozím vyzvání úřadu, může zaříditi potřebné prozatím úřad na její náklad.

(3) Odůvodňují-li to zvláštní poměry místní, může úřad povoliti, aby pro dvě nebo více sousedních obcí téhož okr esu politického nebo pro některé jejich části byl ustanoven hlídač společný.

(4) Není-li podle okolností třeba k zabezpečení polního majetku, aby polní hlídač byl obcí ustanoven, může úřad obec zprostiti povinnosti stanovené v odst. 1., buď pro celý její obvod nebo jeho část. Pro část obvodu může tah učiniti jen tehdy, nebude-li ustanovení polního hlídače obcí pro zbývající část obecního obvodu pro účastníky přílišným břemenem.

(5) K obvodu, pro který jest podle odst. 1. ustanoviti hlídače, se nepočítají sady a parky určené k veřejnému užívání.

§ 5.

(1) Polního hlídače ustanovuje obecní zastupitelstvo.

(2) Vydání na polního hlídače uhradí účastníci podle § 25 zák. ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním, ve znění doplněném podle § 15 zák. ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, nedojde-li k jiné dohodě, jsou jednotliví účastníci povinni k úhradě přispěti podle míry daně pozemkové předepsané z půdy, o niž jde účastníkům jest dáti příležitost, aby se vyjádřili též o osobě, která má býti ustanovena, jakož i o znění služební smlouvy. Ten, pro kterého vysloví se účastníci, kteří dohromady by platili více než polovinu vydání na polního hlídače, budiž za polního hlídače ustanoven, má-li náležitosti potřebné k tomu, aby mohl býti úřadem potvrzen a vzat do slibu.

(3) Smlouva služební určí přesně práva a povinnosti polního hlídače.

§ 6.

Společný polní hlídač pro dvě nebo více obcí se ustanovuje a smlouva služební se pro něho schvaluje souhlasným usnesením všech dotčených obecních zastupitelstev. Nedocílí-li se v některých věcech dohody, rozhodne úřad. Náklad na společného polního hlídače rozvrhne se na jednotlivé obce v poměru dané pozemkové, předepsané v obcích nebo sloučených jejich částech z veškeré půdy kromě lesů.

§ 7.

(1) Ustanoveného polního hlídače potvrzuje úřad, který jej vezme též do slibů.

(2) Podmínky, za kterých úřad potvrzuje a bere do slibu polního hlídače, jeho služební průkazku a odznak, jakož i jeho práva a povinnosti určuje, pokud nemá zákon tento ustanovení odchylných, zákon o veřejné stráži zemědělské.

§ 8.

(1) Obec může dáti svému polnímu hlídači výpověď ze služby nebo jej ze služby propustiti před uplynutím doby smluvené jen se schválením úřadu. Obec je povinna, šetříc ustanovení soukromého práva, polního hlídače ze služeb propustiti, požádá-li o to většina účastníků, určená podle § 5 a označí-li zároveň jinou vhodnou osobu.

(2) V obou případech vyžaduje propuštění schválení úřadu s hlediska práv a povinností vyplývajících pro polního hlídače z jeho postavení veřejné stráže zemědělské a může býti schválení uděleno i dodatečně. Nedojde-li rozhodnutí úřadu do 15 dnů od dne, kdy byl úřad o rozhodnutí obce vyrozuměn, pokládá se za to, že úřad opatření to schválil.

(3) Totéž platí o hlídači společném, při čemž je však obdobně použíti ustanovení § 6.

§ 9.

(1) Jednotliví vlastníci pozemků nebo několik jich společně může si ustanoviti pro své pozemky též vlastní polní hlídače, na něž se však ustanovení tohoto zákona (§§ 7, 10 a násl.) o polních hlídačích vztahují jen tehdy, jsou-li úřadem potvrzeni a vzati do slibu.

(2) Ustanovení polního hlídače podle odst. 1. neosvobozuje od povinnosti přispívati k úhradě vydání na polní hlídače podle § 5.

§ 10.

Polní hlídač jest oprávněn ve službě nositi zbraň, kterou mu úřad povolí, smí jí však užíti jen v případě nutně obrany, ze střelných zbraní může mu býti povolena jen pistole anebo revolver.

§ 11.

(1) Byla-li na pozemku (§ 1) způsobena škoda cizím dobytkem, který nenáleží ke stádu obecnímu, je polní hlídač oprávněn zabaviti dobytek ten, jestliže zabavení nebylo již poškozeným samým vykonáno (§ 14).

(2) Totéž platí, způsobí-li škodu cizí drůbež, jestliže však polní hlídač není s to, aby ji zabavil, jest oprávněn ji usmrtiti. Zastřeliti může ji jen tehdy, je-li též oprávněn k výkonu honitby na poškozeném pozemku.

(3) Zabavené a usmrcené kusy buďtež polním hlídačem neprodleně odevzdány starostovi obce (§ 23).

§ 12.

(1) Polní hlídač (§§ 4 a 9) je povinen o každém činu trestném podle tohoto zákona, který shledá, ať je mu pachatel znám čili nic, bez prodlení učiniti oznámení jednak starostovi obce, který postupuje pak podle § 21, jednak poškozenému.

(2) Zároveň oznámí polní hlídač obecnímu starostovi v případu § 22, odst. 1. i odhad způsobené škody, v ostatních případech přibližnou její výši.

§ 13.

Veřejné orgány bezpečnostní jsou povinny oznamovati starostovi obce činy trestné podle tohoto zákona, o nichž se dovědí.

§ 14.

Svéprávný vlastník pozemku má právo osobám, přistiženým při činu trestném podle tohoto zákona, zadržeti odcizené věci a zabaviti předměty ke spáchání činu určené, jakož i zabaviti zvířata (dobytek a drůbež), která přistihne na svých pozemcích (§ 1), způsobila-li mu škodu. Stejné právo přísluší zákonnému zástupci nesvéprávného vlastníka a svéprávným členům rodiny vlastníka pozemku nebo jeho svéprávným zaměstnancům. Zabavené věci a zvířata nutno ihned odevzdati obecnímu starostovi, který postupuje pak podle § 23.

§ 15.

(1) Polní pych trestá úřad podle výše zavinění pokutou až do 500 Kč. Byla-li usmrcena drůbež (§ 11, odst. 2.), budiž při výměře trestu přihlédnuto ke škodě, kterou tím vinník utrpěl.

(2) Nebyl-li nikdo polním pychem ve svých právech dotčen nebo jde-li o škodu nepatrnou a poškozený není znám (§ 21, odst. 2.), může úřad za okolností zvláštního zřetele hodných místo pokuty uložiti důtku.

§ 16.

(1) Kdo návodem, rozkazem, radou, utvrzováním, slíbením nebo poskytnutím pomoci nebo jinak úmyslně způsobí nebo usnadní spáchání polního pychu jinou osobou (pachatelem), trestá se i když pachatel sám není trestný.

(2) To platí též o tom, kdo opominutím-příkazu nebo přiměřeného dohledu, k němuž byl povinen, způsobil nebo usnadnil, že byl spáchán polní pych jinou osobou (pachatelem).

§ 17.

Budiž potrestán úřadem pokutou až do 200 Kč, nejde-li o čin podle jiných předpisů přísněji trestný,

a) kdo neoprávněně bere jistotu nebo zabavuje věci, zejména dobytek a drůbež, nebo je neodvede neprodleně starostovi obce;

b) kdo se snaží překaziti, aby oprávněné zabavení bylo vykonáno nebo jistota byla dána nebo přijata,

c) polní hlídač, který jakýkoliv trestný čin spáchaný na polním majetku, o němž se doví nebo jejž sezná, neoznámí do 24 hodin starostovi obce.

§ 18.

Je-li pokuta uložená podle tohoto zákona nedobytná, budiž přeměněna na vězení podle míry zavinění, nejdéle však do 5 dnů.

§ 19.

Pokus trestných činů v tomto zákoně uvedených je trestný.

§ 20.

(1) Vedle trestu postihuje pachatele polního pychu povinnost nahraditi způsobenou škodu.

(2) Spáchá-li polní pych několik osob společně, odpovídá každá z nich za způsobenou škodu, a to, vzešla-li škoda nedopatřením a možno-li zjistiti podíl každé z nich na způsobené škodě, odpovídá podle tohoto podílu, není-li však možno podíly zjistiti, nebo byla-li škoda způsobena úmyslně, odpovídají všechny rukou společnou a nerozdílnou, při čemž ten, kdo škodu nahradil, má právo postihu proti ostatním.

(3) V případech § 16 odpovídá z škodu také ten, kdo způsobí nebo usnadní spáchání polního pychu jinou osobou (pachatelem).

(4) Náhrada škody poskytuje se jen k žádosti poškozeného žádá-li o náhradu škody, rozhodne o ní úřad v trestním nálezu (příkazu) a určí, zda, pokud a které osoby jsou k náhradě škody povinny.

§ 21.

(1) Oznámení o spáchaném polním pychu, i když je činí jiné osoby, než které jsou uvedeny v §§ 12 a 13, jest učiniti u starosty obce.

(2) Starosta obce zpraví bez prodlení toho, kdo polním pychem byl ve svých právech dotčen, nebo jeho zástupce o spáchaném přestupku a vyzve jej, aby mu oznámil nejdéle do 8 dnů, žádá-li o potrestání vinníka nebo i o náhradu škody. Oznámení o spáchaném polním pychu, které učinil ten, kdo polním pychem byl ve svých právech dotčen, nebo jeho zástupce, pokládati jest za žádost a potrestání vinníka podle odst. 5. Není-li tu osoby, jež by polním pychem byla ve svých právech dotčena, nebo není-li osoba taková známa, učiní starosta oznámení podle odst. 8.

(3) Neoznámí-li ten, kdo spáchaným polním pychem byl ve svých právech dotčen, do 8 dnů po dni, kterého se o spáchaném přestupku dověděl (odst. 2.), starostovi obce, že žádá o potrestání vinníka, upustí se od dalšího řízení.

(4) Nárok na náhradu škody v trestním řízení správním může poškozený uplatniti jen tehdy, žádá-li zároveň o potrestání vinníka.

(5) Oznámí-li ten, kdo polním pychem byl ve svých právech dotčen, včas starostovi obce, že žádá a potrestání vinníka nebo i o náhradu škody, pokusí se starosta o smírné narovnání mezi stranami. Bydlí-li některá ze stran mimo obvod obce, kde polní pych byl spáchán, může býti pokus o smírné narovnání učiněn také písemně. Smír má týž účinek, jako kdyby byl učiněn před úřadem. Pokus o smír pokládati jest za zmařený zejména, neodpoví-li některá ze stran starostovi obce při pokusu o smír ve lhůtě jí stanovené, nebo odmítne-li nabídku ke smíru, nebo nedostaví-li se vůbec na vyzvání k ústnímu smírčímu jednání.

(6) Bylo-li docíleno smíru o požadované náhradě škody, nebo prohlásí-li ten, kdo byl polním pychem ve svých právech dotčen, že netrvá na trestním stíhání, upustí se od dalšího řízení.

(7) Jakmile poškozený oznámí starostovi obce nárok na náhradu škody, postará se starosta, aby škoda bez prodlení byla odhadnuta (§ 22).

(8) Neskončí-li řízení u starosty obce (odst. 3, a 6.), podá starosta úřadu zprávu o spáchaném polním pychu i o provedeném snad odhadu a o způsobu, kterým se při něm k posudku dospělo. Ve zprávě buď zároveň uvedeno, zda byly zadrženy případně zabaven věci, zej měna dobytek nebo drůbež, zda byla drůbež usmrcena, kde jsou tyto věci a v jakém množství, a zda a pokud se hodí k uschování nebo jak s nimi bylo naloženo (§ 23).

§ 22.

(1) Odhady škod do 50 Kč anebo jsou-li stanoveny pevné sazby, odhady podle těchto sazeb (odst. 3) provede polní hlídač.

(2) žádá-li však některá z obou stran za odhad nebo přesahuje-li škoda 50 Kč, budiž odhad vždy proveden komisí, kterou svolá starosta obce. Komise skládá se ze starosty obce a ze dvou svéprávných, dobré pověsti požívajících a ve věci nezúčastněných členů, z nichž po jednom určí poškozený a ten, kdo jest k náhradě povinen. Neoznačí-li strana člena komise v době starostou určené, anebo nedostaví-li se člen komise k odhadu, určí starosta sám některého člena obecního zastupitelstva za člena komise. Funkce v této komisi jest čestnou. Není-li mínění komise jednotné, platí za její posudek průměr odhadů všech tří členů. Zdráhá-li se člen starostou určený funkci vykonati nebo nedostaví-li se k odhadu bez závažných důvodů omluvných, může býti úřadem potrestán pořádkovou pokutou do 100 Kč.

(3) Pro případy, kdy byla učiněna škoda dobytkem nebo drůbeží, může na místo náhrady škody stanoveno býti jednotné odškodné za každý jednotlivý kus a druh dobytka nebo drůbeže. Sazby tyto určuje a vyhlásí v zemském věstníku zemský úřad, vyžádaje si vyjádření zemědělských rad a v Podkarpatské Rusi, pokud tam nebude zemědělská rada zřízena, organisace, kterou určí ministerstvo zemědělství.

§ 23.

(1) Starosta obce převezme zadržené, případně zabavené věci, dobytek nebo drůbež a naloží s nimi podle ustanovení následujících odstavců.

(2) Zadržené věci, není-li jich více zapotřebí k zjištění totožnosti nebo provedení důkazu, vrátí majiteli a zabavené věci, pocházející z polního pychu, vydá ihned poškozenému. Není-li poškozený znám, přičiní se starosta, aby byl vypátrán, a věci prozatím uschová, jde-li však o věci podléhající rychlé zkáze prodá je. Nevypátrá-li se vlastník do roka, připadnou stržené peníze státu.

(3) Zabavené věci, jimiž byl nebo měl býti polní pych spáchán, uschová a oznámí to lidu, který pak učiní další opatření.

(4) Byla-li zabavena zvířata, nebo byla-li odevzdána usmrcená drůbež (§ 11, odst. 3.), vrátí je starosta ihned jejich majiteli. Nezjistí-li ho do 7 dnů, nebo je-li obava, že by usmrcená drůbež podlehla zkáze, může je prodati. Ze stržených peněz zaplatí se především výdaje spojené s krmením, ošetřováním i prodejem zvířat, zbytek ručí za zaplacení náhrady poškozenému. Peníz zbývající po uhrazení výdajů řečených a uspokojení nároku poškozeného na náhradu buď vydán vlastníku zvířete, přihlásí-li se do roka, jinak připadne státu.

§ 24.

V trestním nálezu budiž též uložena odsouzenému náhrada výloh, které vzešly ze zabavení, zejména krmením zabaveného dobytka.

§ 25.

Zabavené věci uvedené v § 23, odst. 3., pokud podle platných předpisů nebudou prohlášeny za propadlé, vrátí se pachateli teprve tehdy, když náhrada škody, jakož i náklady řízení trestního byly zaplaceny.

§ 26.

Není-li v tomto zákoně jinak stanoveno, platí i pro jeho obor všeobecné předpisy o správním řízení a o správním trestním právu a řízení.

§ 27.

Má-li někdo k pozemku (§ 1) právo požívací, nebo je-li pozemek propachtován, vztahují se ustanovení tohoto zákona o vlastníka pozemku na poživatele, pokud se týče na pachtýře.

§ 28.

(1) Úřad může, přihlížeje ke zvláštním poměrům místním, vydati v mezích tohoto zákona další příkazy a zákazy, zejména pak může tam, kde by polní pych obzvláště bujel, učiniti zvláštní opatření k ochraně polního majetku.

(2) Úřad může, nejde-li o města se zvláštním statutem (zřízeným magistrátem), zmocniti obec, aby v mezích zákona vydala - jak ve způsobu všeobecných nařízení, tak i pro jednotlivé případy - příkazy a zákazy nutné pro ochranu polního majetku v obvodu obce. Tyto příkazy a zákazy nesmějí odporovati příkazům a zákazům pro obec platným, jež vydal úřad podle tohoto zákona, úřad může je kdykoli odvolati.

§ 29.

(1) Kde se v tomto zákonu mluví o úřadu, aniž se úřad ten blíže označuje, rozumí se tím politický úřad I. stolice, pokud však jde o trestní věci, i státní policejní úřad v mezích jeho příslušnosti.

(2) Pravomoc vyznačenou v § 4, § 6 a v § 8, vykonává, pokud jde o města se zvláštním statutem (zřízeným magistrátem), zemský úřad.

§ 30.

(1) Všechna ustanovení o předmětech, jež jsou upraveny tímto zákonem, pozbývají platnosti.

(2) Zvláště jsou to předpisy o ochraně polního majetku, a to zákon ze dne 12. října 1875, č. 76 čes. z. z., ze dne 13. ledna 1875, č. 12 mor. z. z. a ze dne 22. dubna 1894, č. 51 mor. z. z., ze dne 30. června 1875, č. 21 slez. z. z., a vládní nařízení ze dne 15. července 1920, č. 438 Sb. z. a n., jakož i příslušné předpisy zák. čl. XII/1894, o polním hospodářství a polní policii, zejména jeho hlav IX., X. a XI.; zákon tento se však nedotýká § 94, písm. g), i), k), l), § 95, písm. c), d); k), l), o), p), r) a § 113 posléze uvedeného zákona.

§ 31.

Zákon tento nabude účinnosti dnem, který bude stanoven vládním nařízením. Provede jej ministr zemědělství v dohodě s ministry vnitra a spravedlnosti.

Dr. Hruban v. r.,

předseda.

Dr. Šafařovič v. r.,

Dr. Ot. Krouský v. r.,

tajemník senátu.

zapisovatel.


Resoluce.

Vláda se vybízí, aby při opravě občanského zákoníka pamatováno bylo na ustanovení určitých pravidel při používání společných mezí, cest, břehů, hrází a přítoků.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP