Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.


1.

Zpráva

předsedy Stálého výboru

podle § 54 ústavní listiny o činnosti tohoto výboru v době mezi II. a III. volebním obdobím Národního shromáždění.

Stálý výbor podle § 54 ústavní listiny, jak byl zvolen oběma sněmovnami v roce 1927 a ustavil se ve své 1. schůzi dne 26. října 1927, konal v období od skončení 8. zasedání druhého volebního období Národního shromáždění, které se stalo prohlášením presidenta republiky ze dne 22. září 1929, a od rozpuštění sněmoven, které se stalo dekretem presidenta republiky ze dne 25. září 1929, až do zahájení 1. zasedání III. volebního období Národního shromáždění, jež svoláno bylo rozhodnutím presidenta republiky ze dne 7. prosince 1929, celkem 9 schůzí.

Ve 2. schůzi Stálého výboru dne 7. října 1929 byly předloženy a zpravodajům přiděleny tyto vládní návrhy neodkladných opatření:

1. opatření, kterým se doplňuje zákon ze dne 28. března 1928, č. 43 Sb. z. a n., o stavebním ruchu,

2. opatření, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března, 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků,

3. opatření, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností,

4. opatření o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1929,

5. opatření, kterým se prodlužuje platnost dovozních listů a rozšiřuje jejich použití,

6. opatření o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů.

Ve 3. a 4. schůzi dne 10. a 11. října 1929 projednána a schválena byla opatření Stálého výboru:

1. kterým se doplňuje zákon ze dne 28. března 1928, č. 43 Sb. z. a n., o stavebním ruchu (příl. A);

2. kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků (příl. B);

3. kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností (příl. C).

Ve 4. schůzi dne 11. října 1929 schválena byla dále neodkladná opatření:

1. opatření o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1929 (příl. D)

2. opatření, kterým se prodlužuje platnost dovozních listů a rozšiřuje jejich použití (příl. E);

3. opatření o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (příl. F).

V 5. schůzi Stálého výboru dne 16. října 1929 schválena byla dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a Tureckem ze dne 19. září 1929 (příl. G).

V 6. schůzi dne 22. října 1929 projednáno a schváleno naléhavé opatření Stálého výboru o nemocenském ošetření důchodců podle zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách (příl. H) a zahájeno bylo projednávání osnovy opatření o konečné úpravě čsl. měny (příl. CH).

Osnova tato byla pak ještě projednávána v 7. schůzi Stálého výboru dne 6. listopadu 1929 a byla schválena v 8. schůzi dne 7. listopadu 1929.

V téže schůzi bylo také projednáno a schváleno opatření o zatímním vedení státního hospodářství od 1. ledna do 28. února 1930 (příl. I).

9. schůze Stálého výboru byla konána dne 21. listopadu 1929 a byla v ní kromě sdělení došlých spisů věnována posmrtná vzpomínka zesnulému náhradníku Stálého výboru Karlu Andělovi, který zemřel dne 14. listopadu 1929.

Podle § 54, odstavce 14. ústavní listiny předkládá se tato zpráva o činnosti Stálého výboru s doložením, že podle § 54, odst. 15. ústavní listiny opatření, kterých neschválí obé sněmovny do dvou měsíců od sejití se, pozbývají další platnosti.

V Praze dne 10. prosince 1929.

Předseda stálého výboru:

Jan Malypetr v. r.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.


Příloha A.

K tisku čís. 1.

Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929,

kterým se doplňuje zákon ze dne 28. března 1928, č. 43 Sb. z. a n., o stavebním ruchu.

Stálý výbor Národního shromáždění republiky Československé usnesl se podle § 54 ústavní listiny na tomto opatření:

§ 1.

Podle ustanovení hlavy prvé zákona č. 43/1928 Sb. z. a n., o stavebním ruchu, lze vyvlastňovati pozemky až clo 31. března 1930.

§ 2.

Podporu podle ustanovení hlavy páté zákona č. 43/1928 Sb. z. a n. lze uděliti na stavby začaté do 31. března 1930.

§ 3.

Účinnost ustanovení hlavy druhé a sedmé zákona č. 43/1928 Sb. z. a n. prodlužuje se do 31. prosince 1930.

§ 4.

Toto opatření nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1929 a provedou je ministři sociální péče, financí, veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.

Výňatek z důvodové zprávy vládního návrhu.

Zákon č. 32/1929 Sb. z. a n. ustanovuje, že vyvlastňovati pozemky podle zákona č. 43/1928 Sb. z. a n., je možno pouze do 31. října 1929, a že podporu podle téhož zákona lze uděliti jen na stavby začaté do téhož dne. Veřejný zájem na nepřetržitém stavebním ruchu vyžaduje, aby možnost vyvlastňovati pozemky pro účely stavební a udíleti státní záruku na stavbu obytných domů byla zachována i v době po 31. říjnu 1929.

Vláda navrhuje, aby jak vyvlastňování pozemků tak i udílení podpory dosavadním způsobem bylo prodlouženo do 31. března 1930, soudíc, že do té doby bude připraven a ústavně projednán zákon, který upraví na delší dobu státní podporu stavebního ruchu v souvislosti s úpravou ochrany nájemníků a ostatních otázek státní péče bytové.

Vláda nežádá zvýšení částky 200,000.000 leč, do které podle platného shora cit. zákona č. 32/1929 Sb. z. a n. může záruka státu býti převzata, očekávajíc, že s touto částkou vystačí až do nové zákonné úpravy podpory stavebního ruchu. Návrh tedy nesměřuje k jakémukoli novému zatížení státních financí.

Předkládajíc tento svůj návrh, má vláda za to, že dány jsou k němu všechny zákonné podmínky. Některého z případů odst. 8, písm. a) až d), § 54 ústavní listiny, jež vylučují příslušnost Stálého výboru, zde zjevně není, positivně pak splněny jsou náležitosti pro vydání opatření (§ 54, odst. 1., 11. a 12. úst. listiny), ježto se jedná o úpravu neodkladnou, velkého hospodářského a sociálního významu, kterou jinak, to jest kdyby Národní shromáždění zasedalo, bylo by provésti zákonem. Neodkladnost úpravy jest odůvodněna jmenovitě tím, že vyvlastňovací řízení nesnáší přerušení právní kontinuity.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.


Příloha B.

K tisku čís. 1.

Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929,

kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 4.4 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků.

Stálý výbor Národního shromáždění republiky Československé usnesl se podle § 54 ústavní listiny na tomto opatření:

§ 1.

Účinnost zákona č. 44/1928 Sb. z. a n., která byla prodloužena zákonem ze dne 21. března 1929, č. 33 Sb. z. a n., do 31. října 1929, prodlužuje se do 31. března 1930.

§ 2.

Toto opatření nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1929 a provede je ministr sociální péče s ministry spravedlnosti, financí a vnitra.

Výňatek z důvodové zprávy vládního návrhu.

Účinnost zákona č. 33/1929 Sb. z. a n., kterým byla prodloužena účinnost zákona č. 44/1928 Sb. z. a n., vyprší dnem 31. října 1929.

Nutnost prodloužiti ochranu nájemníků i přes 31. říjen 1929 je nepochybná. Ani ti, kdož důsledně volají po zrušení ochrany nájemníků, neočekávají, že bude zrušena najednou, bez přechodných opatření.

Vláda navrhuje prodloužení dosavadního zákona o ochraně nájemníků do 31. března, 1930, jsou toho názoru, že takové doby je potřebí k přípravě a ústavnímu projednání zákona, který upraví na delší dobu ochranu nájemníků v souvislosti s ostatními otázkami státní péče bytové.

Předkládajíc tento svůj návrh, má vláda za to, že dány jsou k němu všechny zákonné podmínky. Některého z případů odst. 8., písm. a) až d), § 54 ústavní listiny, jež vylučují příslušnost Stálého výboru, zde zjevně není, positivně pak splněny jsou náležitosti pro vydání opatření (§ 54, odst. 1., 11, a 12. úst. listiny), ježto se jedná o úpravu neodkladnou, velkého hospodářského a sociálního významu, kterou jinak, to jest kdyby Národní shromáždění zasedalo, bylo by provésti zákonem. Neodkladnost úpravy jest odůvodněna, jmenovitě tím, že nájemní poměry nesnášejí ani na dobu sebe kratší přerušení právní kontinuity.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.


Příloha C.

K tisku čís. 1.

Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky československé podle 54 ústavní listiny ze dne 1. října 1929,

kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místnosti.

Stálý výbor Národního shromáždění republiky Československé usnesl se podle § 54 ústavní listiny na tomto opatření:

§ 1.

účinnost zákona č. 45/1928 Sb. z. a n., která byla prodloužena zákonem ze dne 21. března 1929, č. 34 Sb. z. a n. do 31. října 1929, prodlužuje se do 31. března 1930.

§ 2.

Toto opatření nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1929 a provede je ministr spravedlnosti v dohodě s ministry sociální péče a vnitra.

Výňatek z důvodové zprávy vládního návrhu.

Zákonem č. 34/1929 Sb. z. a n. prodloužena byla do 31. října 1929 účinnost zákona č. 45/1928 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností. Ochrana osob, kterým hrozí exekuční vyklizení z místností, jichž užívají, jest od roku 1920 důležitým článkem sociálních opatření, vyvolaných stavební a bytovou nouzí, a nelze se dosud bez ní obejíti. Příslušné předpisy mají býti pojaty do zákona, kterým bude v budoucnu upravena ochrana nájemníků a všechny otázky s ní související. Prozatím je nutno, aby účinnost zákona č. 45/1928 Sb. z. a n. byla prodloužena - stejně jako se navrhuje pro zákon o ochraně nájemníků - na dobu, které bude nezbytně potřebí k přípravě a ústavnímu projednání úpravy shora zmíněné. Ježto Národní shromáždění je rozpuštěno, může se prodloužení zákona č. 45/1928 Sb. z. a n. státi jen opatřením Stálého výboru podle § 54 ústavní listiny.

Předkládajíc tento svůj návrh, má vláda za to, že dány jsou k němu všechny zákonné podmínky. Některého z případů odst. 8, písm. a) až d), § 54 úst. listiny, zde zjevně není, positivně pak splněny jsou náležitosti pro vydání opatření (§ 54, odst. 1., 11. a 12. úst. listiny), ježto jde o úpravu neodkladnou značného hospodářského a sociálního významu, kterou jinak, to jest kdyby Národní shromáždění zasedalo, bylo by provésti zákonem. Neodkladnost úpravy je odůvodněna tím, že bez prodloužení zákona č. 45/1928 byly by od 1. listopadu 1929 exekuční tituly, znějící na vyklizení najatých neb užívaných místností, bez dalšího vykonatelné, třebas osoby, o které jde, beze své viny nemají, kam se uchýliti.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.


Příloha D.

K tisku čís. 1.

Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929,

o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1929.

Stálý výbor Národního shromáždění republiky Československé usnesl se podle § 54 ústavní listiny na tomto opatření:

§ 1.

(1) Pro zmírnění škod, způsobených živelními pohromami v roce 1929, a to bez rozdílu, ať jde o škody způsobené na majetku zemědělském (lesním), či o škody na majetku jinakém, přispěje stát těm, kdož byli těmito pohromami postiženi, při čemž budiž vzat náležitý zřetel na hospodářské poměry poškozených, tím způsobem, že převezme závazek platiti část úroků ze zápůjček nebo z jejich částí, jež jim budou poskytnuty peněžními ústavy zmocněnými k tomu ministerstvem zemědělství, nebo, pokud nejde o škody na zemědělském (lesním) majetku, ministerstvem vnitra.

(2) Úhrn zápůjček těchto nesmí přesahovati částku 200,000.000 Kč a příspěvek státní na úrok činiti bude ročně 3% z poskytnutých zápůjček nebo z jejich části, a to na dobu nejdéle 15 let.

§ 2.

Ministerstvo zemědělství, pokud se týče ministerstvo vnitra se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem financí převzalo státní záruku, a to na dob-u nejdéle 15 let až do úhrnné výše 20,000.000 Kč za zápůjčky nebo jejich části, jež poskytnou peněžní ústavy (§ 1, odst. 1) těm, kdož byli živelními pohromami postiženi a jsou tím ohroženi na hospodářské existenci a nemohou proto dosíci úvěru na nezbytně nutnou nápravu škod, způsobených živelními pohromami.

§ 3.

Z úhrnu zápůjček (§ 1, odst. 2) a státní záruky (§ 2) určí se dohodou ministrů zemědělství, vnitra, průmyslu, obchodu a živností financí část připadající jednak na zmírnění škod na majetku zemědělském (lesním), jednak na zmírnění škod ostatních se zřetel na rozsah škod a hospodářské poměry poškozených.

§ 4.

Právní listiny, vysvědčení, podání, protokoly, přílohy, úřední výkony a vyhotovení;: jež týkají se zápůjček a pomoci podle toho zákona, zejména též pokud se týkají zajištění nebo zaručení poskytnutých zápůjček, jsouc když se jich nepoužije k jinému účelu, osvobozeny od kolků a poplatků.

§ 5.

Opatření toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou je ministři zemědělství, vnitra a průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministrem financí.

Výňatek z důvodové zprávy vládního návrhu.

živelní pohromy, jež v roce 1929 postihly četné kraje všech zemí státu a jimž v oběť padlo bohužel více lidských životů, svým velkým rozsahem územním a svojí mimořádnou intensitou způsobily nezměrné škody na úrodě, na pozemcích zemědělských a lesních, na hospodářských a obytných budovách a jejich příslušenství, na průmyslových a živnostenských provozovnách, na budovách veřejných nebo budovách korporací a spolků, památných nebo sloužících k účelům kulturním nebo tělovýchovným, na kostelích, na komunikacích a na jiném majetku soukromém a veřejném. Utrpěné škody znamenají pro postižené z valné části úplné ohrožení, vždy však mimořádné ztížení hospodářské existence.

Katastrofální rozsah těchto živelních pohrom je zřejmý z dosavadních výsledků šetření o škodách jimi způsobených, ač šetření toto dosud není definitivní a úplné, scházíť cifra škod ještě z řady okresů, resp. cifra tato je v některých okresích dosud pouze odhadnuta. Škody vyšetřují, pokud jde o zemědělce, podle vládního nařízení ze dne 24. května 1928, č. 75 Sb. z. a n., o poskytování podpor při živelních pohromách, okresní úřady za spolupůsobení místních a okresních komisí. Mimořádný rozsah škod a z částí také žňové práce způsobily, že dosud nemohla býti výše škod přesně ciferně zjištěna. Přes to možno odhadnouti, že škody činí více než 863,000.000 Kč, z čehož připadá 9 na zemědělce více než 669,000.000 Kč, na škody způsobené v lesích polomem 150,000.000 Kč a na škody způsobené nezemědělcům 44,000.000 Kč.

Podle jednotlivých zemí jeví se výše škoď takto:

I. škody na majetku zemědělském (bez lesů) odhadují se:

 

přibližně:

v zemi České

424,000.000 Kč,

" Moravskoslezské

200,000.000 Kč,

" Slovenské

30,000.000 Kč,

" Podkarpatoruské

15,000.000 Kč,

úhrnem

669,000.000 Kč.


Škody tyto jsou jen z části kryty pojištěním. Podle zprávy Svazu čsl. pojišťoven v Praze bylo vyplaceno poškozeným na území celého státu do 13. září 1929 pojišťovnami celkem 104,700.000 Kč jako odškodnění.

II. škody, způsobené nezemědělcům, byly až dosud zjištěny:

v zemi České částkou

30,000.000 Kč,

" Moravskoslezské

1,000.000 Kč,

" Slovenské

11,000.000 Kč,

" Podkarpatoruské

2,000.000 Kč,

úhrnem

44,000.000 Kč.


Škody u nezemědělců byly zjišťovány podle zásad nouzového regulativu jen, když pohromou současně postiženo bylo více jednotlivců, takže škody u jednotlivého postiženého (na př. jednotlivým poškozením továrních podniků a pod.) nebyly vůbec započítány do shora uvedených škod. Rovněž škody, způsobené na budovách sloužících k účelům kulturním nebo tělovýchovným, na budovách památných a kostelích a budovách a zařízeních náležejících spolkům, nabyly vůbec pojaty do uvedené číslice celkové škody proto, že podle nouzového regulativu se podpora na zmírnění těchto škod neudělovala vůbec.

O tyto škody zvýší se tudíž ještě celková číslice škod shora uvedená.

Na zmírnění škod, způsobených živelními pohromami, je pamatováno, pokud jde o zemědělce, podporami z fondů, zřízených u zemědělských rad (v zemi Podkarpatoruské u zemského úřadu) podle § 108 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních. Do těchto fondů přispívá stát podle zákona ze dne 14. července 1927, č. 118 Sb. z. a n., o poskytování podpor při živelních pohromách ročně 8,000.000 Kč (preliminovanými ve státním rozpočtu na rok 1929 v kap. 22., tit. 8., § 1) a držitelé půdy zvláštní přirážkou k dani pozemkové ve v uši 12% státní daně.

Prostředky, kterými jednotlivé fondy budou ještě disponovati na zmírnění škod v roce 1929, jsou přibližně tyto:

1. Fond při zemědělské radě v Praze (vydal již na okamžité výpomoci v důsledku živelních pohrom v červenci 1929 21/4, mil. Kč) 5,300.000 Kč.

2. Fond při zemědělské radě v Brně 6,100.000 Kč.

3. Fond při zemědělské radě v Opavě 400.000 Kč.

4. Fond při zemědělské radě v Bratislavě 4,000.000 Kč.

5. Fond při zemském úřadu v Užhorodě 516.000 Kč.

Na podpory nezemědělcům při živelních pohromách je preliminováno ve státním rozpočtu v kap. 22, tit. 8., § 2 částka 1,000.000 Kč, z níž zbývá po vyplacení pravidelných podpor (200.000 Kč) a okamžitých výpomocí v důsledku živelních pohrom v červenci 1929 (700.000 Kč) necelých 100.000 Kč.

Prostředky právě uvedené ovšem zdaleka nestačí, aby alespoň částečně byly zmírněny mimořádné škody způsobené živelními pohromami. Proto budou se vším možným urychlením ve smyslu vládního prohlášení ve schůzi zemědělského výboru poslanecké sněmovny a národohospodářského výboru senátu ze dne 11. července 1929 úvěrové dotace kap. 22., tit. 8., §§ 1 a 2, určené na, podpory při živelních pohromách na základě čl. X. finančního zákona pro rok 1929 z úspor řečené kapitoly státního rozpočtu mimořádně zvýšeny o 13,000.000 Kč. Tato částka, z níž bude 10,000.000 Kč ministerstvem financí ihned dáno k disposici, bude se zřetelem na rozsah škod a hospodářské poměry poškozených rozdělena jednak na zmírnění škod na majetku zemědělském, jednak na zmírnění ostatních škod. Z úvěru na zmírnění škod nezemědělských bude pamatováno příslušnou částkou také na zmírnění škod, způsobených na budovách, sloužících k účelům kulturním nebo tělovýchovným, na budovách památných a kostelích.

V této osnově navrhuje se podle řečeného vládního prohlášení další pomoc pro poškozené ve formě 3% příspěvku, poskytovaného na dobu nejdéle 15 let státem na zúročení zápůjček, jež poškození uzavřou za účelem nápravy škod, způsobených živelními pohromami.

Konečně uznala ještě vláda s ohledem na mimořádný rozsah a intensitu letošních živelních pohrom za nutné navrhnouti v této osnově, aby ve výjimečných případech, kdy poškozený je v důsledku živelní pohromy existenčně ohrožen a nemůže pro své hospodářské poměry jím nezaviněné dosíci úvěru, bylo umožněno poškozenému uzavříti zápůjčku na záchranu hospodářské existence tím, že stát převezme záruku za uzavřenou zápůjčku.

Předložený návrh v §§ 1-2 stanoví, jakým způsobem stát kromě zvýšení příslušných rozpočtových úvěrů poskytne pomoc na zmírnění škod způsobených živelními pohromami, a to bez rozdílu, ať jde o škody způsobené na majetku zemědělském a lesním, či o škody ostatní.

§ 1 umožňuje postiženým dosíci levných zápůjček na nápravu škod, způsobených živelními pohromami, tím způsobem, že stát převezme nejdéle na dobu 15 let závazek platiti z poskytnutých zápůjček, po případě z jejich částí, část úroků, a to 3%. Povolování příspěvků na zúročení uzavřených zápůjček, nebo jejich částí má se díti s náležitým zřetelem na hospodářské poměry poškozených podobně, jako tomu bylo při zákoně č. 118/1927 Sb. z. a n.

Všeobecná stylisace § 1 dovoluje, aby dobrodiní, tohoto ustanovení dostalo se také korporacím, spolkům, a zejména svazkům územní samosprávy (obcím), jež utrpěly živelními pohromami v četných případech škody takového rozsahu, že by bez újmy plnění svých veřejných úkolů dobře nemohly uhraditi utrpěné škody, zejména také se zřetelem na zákonné limitování nejvýše přípustných sazeb přirážek k přímým daním. Jde tu o škody, způsobené živelními pohromami zmíněným korporacím a svazkům jednak na budovách sloužících účelům kulturním, tělovýchovným a veřejným, jednak na jiném majetku, zejména lesním.

Pokud jde o zmocnění peněžních ústavu k poskytování zápůjček, bude postupováno týmž způsobem, jako při provádění § 1 zák. č. 118/1927 Sb. z. a n. a peněžní ústavy budou zmocněny vyhláškou téhož obsahu, jako byla vyhláška ministerstva zemědělství, vydaná v dohodě s ministerstvem financí z 30. července 1927, čís. 62.789/ IIIb/27, kterou se zmocňují peněžní ústavy poskytovati peněžní zápůjčky podle zák. č. 118/1927 Sb. z. a n.

Úhrn zápůjček, na jejichž zúročení bude poskytnut 3% příspěvek z prostředků státních, nesmí přesahovati 200,000.000 Kč.

§ 2 poskytuje zúčastněným ministerstvům zemědělství a v nitra možnost, aby v dohodě s ministerstvem financí převzala státní záruky za zápůjčky poškozených, jestliže tito jsou živelními pohromami existenčně ohroženi a nemohou pro své neutěšené hospodářské poměry, zaviněné těmito pohromami, dosíci úvěru na nezbytně nutnou nápravu škod. Pomoc taková může býti též poskytována nezávisle na pomoci podle § 1. Budou to případy výjimečné, kdy jedině převzetím státní záruky bude lze odvrátiti jistou, avšak postiženým nezaviněnou hospodářskou zkázu. Se zřetelem na výjimečnou povahu této státní pomoci postačí podle názoru vlády, jestliže zúčastněná ministerstva budou zmocněna převzíti státní záruku za zápůjčky až do výše 20,000.000 Kč.

Podobně jako v § 1 stanoví se doba trvání státní záruky nejdéle 15 let. Záruka podle § 2 jest subsidiární rukojemství podle občanského práva. Rukojemský závazek státu bude spočívati v tom, že stát bude ručiti jen potud, pokud by hlavní dlužník, tedy poškozený, za něhož byla záruka převzata, platiti nemohl. Věřitel musil by tudíž předem vymáhati svoji pohledávku na hlavním dlužníku a teprve za případný schodek ručil by stát.

Jak již svrchu uvedenu, stanoví se různé formy a rozsah státní pomoci na zmírnění všech škod bez rozdílu, ať jde o škody na zemědělském nebo lesním majetku, anebo škody ostatní. Úhrn zápůjček (§ 1, odst. 2.) a státní záruky (§ 2) rozvrhne se na dvě částky, a to na zmírnění škod na majetku zemědělském (lesním) a na zmírnění škod ostatních dohodou ministrů zemědělství, vnitra a průmyslu, obchodu a živností s ministrem financí, při čemž mají býti směrodatnými rozsah škod a hospodářské poměry poškozených (§ 3).

V § 4 stanoví se obvyklá osvobození ad kolků a poplatků.

Předkládajíc tento svůj návrh, má vláda za to, že dány jsou k němu všechny zákonné podmínky. Některého z případů odst. 8, písm. a) až d), § 54 úst. list., jež vylučují příslušnost Stálé o výboru, zde zjevně není, zejména nejde tu a trvalé zatížení státních financí, positivně pak splněny jsou náležitosti k vydání opatření (§ 54, odst. 1., 11. a 12. úst. list.), ježto se jedná o úpravu neodkladnou, velkého hospodářského a sociálního významu, kterou jinak, t. j., kdyby Národní shromáždění zasedalo, byla by provésti zákonem. Neodkladnost úpravy odůvodněna jest vitím, že opožděné poskytnutí státní pomoci na nápravu škody způsobených živelními pohromami, nemohlo by namnoze již odvrátiti zkázu hospodářské existence postižených, k níž by v důsledku prodlení zatím došlo, a že je proto nutno provésti státní podpůrnou akci s největším urychlením.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.


Příloha E.

K tisku čís. 1.

Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929,

kterým se prodlužuje platnost dovozních listů a rozšiřuje jejich použití.

Stálý výbor Národního shromáždění republiky československé usnesl se podle § 54 ústavní listiny na tomto opatření:

§ 1.

Platnost dovozních listů vydaných podle článku VI., č. 1., zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n., jímž se částečně mění zákon o celním sazebníku pro československé celní území a celní sazebník a vydávají ustanovení o úpravě obchodních styků s cizinou, prodlužuje se, pokud by byla zanikla po vydání tohoto opatření, do konce prosince 1929.

§ 2.

Použití dovozních listů vydaných podle čl. VI., č. 1., zák. č. 109/1926 Sb. z. a n. rozšiřuje se na dobu jednoho roku na dovoz vepřového sádla, též vyškvařeného, vepřové slaniny a husího sádla, též vyškvařeného. K tomuto účelu lze takových dovozních listů použíti teprve po uplynutí tří měsíců jejich platnosti.

§ 3.

Toto opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení, provede je ministr financí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností a s ministrem zemědělství.

Výňatek z důvodové zprávy vládního návrhu.

Zákonem ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n. (o zemědělských clech), v čl. VI. byl zaveden systém dovozních listů na obilí tím způsobem, že majitel dovozního listu jest oprávněn dovézti baže cla během určité lhůty (9 měsíců) určité množství zboží, výslovně jmenovaného, v poměru odpovídajícím celní hodnotě dovozního listu. Tento bezcelný dovoz jest připuštěn u žita, ovsa, pšenice, souržice, špaldy, luštěnin, kukuřice a rýže.

Dovozní listy, vydané dle uvedeného zákona pro určité zemědělské výrobky, doznaly však v poslední době znehodnocení, poněvadž rozsah jejich upotřebitelnosti se zúžil. Vzájemný poměr mezi skupinou vývozní, obsahující zboží, na které se dovozní list vydává, a uvedenou skupinou dovozní značně se změnil stávajícími poměry vývozu a dovozu jednotlivých druhů dotyčných zemědělských produktů. Zúžením rozsahu upotřebitelnosti dovozních listů bylo poškozována hlavně domácí zemědělství. Aby tyto škody byly odvráceny, byl učiněn poslancem Bradáčem a druhy návrh (tisk 2352), aby dovozních listů bylo dovoleno používati též na bezcelný dovoz všech jiných potravin a zboží uvedeného ve třídě I. až XIV. celního sazebníku.

Průběhem parlamentního jednání byl tento návrh v úvaze, že znehodnocení dovozních listů stupňuje vedle jiných příčin nynější krisi našeho obilnářství, usnesením výboru zemědělského a rozpočtového (tisk 2408) obměněn návrhem ustanovení, že platnost dovozních listů, vydaných podle článku VI., č. 1 zák. č. 109/1926 Sb. z. a n., prodlužuje se, pokud zanikne po vydání tohoto zákona, do konce prosince 1929.

V dalších úvahách o zhodnocení dovozních listů bylo parlamentními činiteli poukazováno na ta, že by byla záhodno jako prostředek zhodnocení dovozních listů při dané hospodářské situaci rozšířiti použití dovozních listů na dovoz vepřového sádla, též vyškvařeného, vepřové slaniny a husího sádla, též vyškvařeného. Tato rozšíření bylo by ovšem v zájmu tuzemské produkce umožniti teprve po uplynutí tří měsíců platnosti dovozních listů.

Uznávajíc nutnost přispěti k zmírnění stávající krise zemědělské výroby zhodnocením dovozních listů, navrhuje vláda učiniti dočasná opatření ve smyslu dosavadního parlamentního jednání a předkládá osnovu opatření Stálého výboru N. S., reprodukujícího dotyčné připravované návrhy.

Vláda při tom má za to, že pro její návrh jako opatření Stálého výboru N. S. jsou dány všechny zákonné podmínky. Některého případů odst. 8., písm. a) až d), § 54 úst. list., jež vylučují příslušnost Stálého výboru, zde zjevně není, positivně pak splněny jsou náležitosti k vydání opatření (§ 54, odst. 1., 11. a 12. úst. list.), ježto se jedná o neodkladnou úpravu značného hospodářského významu, kterou jinak, t. j., kdyby Národní shromáždění zasedalo, bylo by provésti zákonem.

Neodkladnost úpravy odůvodněna jest jak řečeno - krisí zemědělské výroby, oddálením úpravy zvětšily by se obtíže zhodnocení dovozních listů.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP