Výroba i obchod budou zatíženy novým břemenem, které nepřinese příliv do pokladny samosprávy. Samospráva nikterak se nestaví proti revisi. Je však nutno, aby úředníci zemských úřadů a zemských výborů, pověření prováděním revisí obcí a okresů, byli si vědomi, že nutno posuzovati obecní hospodářství věcně a nepředpojatě. Jsou účetní revisoři u zemského úřadu v Brně (Slyšte!), kteří při revisích přijdou do konfliktu s obecními funkcionáři. Přímo jmenuji. Pan účetní ředitel Heiter od zemského úřadu v Brně způsobil svou revisní manipulací v mnoha městech takovou atmosféru, která vyvolala oprávněné roztrpčení u obecních funkcionářů. Jmenuji Olomouc, Mor. Ostravu a Třebíč.

Uvedu jenom jeden příklad. Podle zákona č. 77 z r. 1927 byl zaveden t. zv. vyrovnávací fond, který má hraditi nekrytý schodek obecních rozpočtů. Zemský úřad nebo zemský výbor před schvalováním rozpočtů nedůvěřuje v mnoha případech obecním funkcionářům při sestavování obecního rozpočtu, předpokládaje, že schodky jsou uměle zvyšovány, aby bylo tak dosaženo většího přídělu z vyrovnávacích zemských fondů.

Městu Třebíči od r. 1929 do r. 1932 nebyl schválen rozpočet, jak se na něm usneslo městské zastupitelstvo, nikdy. Každoročně dostavil se revisor zemského úřadu p. ředitel Heiter sestavovat obecní rozpočet a přímo starostovi odůvodňoval to tím, že preliminovaná vydání jednotlivých položek obecního rozpočtu jsou vysoká, příjmy nízko vzaty a že nutno rozpočet obce upraviti tak, aby požadavek obce na zemský fond byl menší.

Ačkoliv byl starostou města upozorňován, že obecní rozpočet je sestaven podle skutečné potřeby a že úprava jím provedená bude míti za následek schodek obecního hospodářství, nebylo jím tohoto varovného hlasu dbáno a upravil si rozpočet tak, že příjem uměle zvýšil a vydání nepoměrně snížil; zemský výbor takto upravený rozpočet schválil a zmenšený schodek ani v tomto případě nikdy sto procenty nevyrovnal, nýbrž nejvýše 30 a 32%. (Slyšte!).

Výsledek hospodaření v jednotlivých letech byl, že v mnoha případech nebylo dosaženo preliminovaných příjmů. Při revisi obecních účtů sám tento revisor vytýkal překročování výdajových položek, které při sestavování rozpočtu uměle snižoval. Ale v žádném případě nevyzvedl to, že v mnohých položkách bylo dosaženo úspor. Tento pan revisor zemského úřadu v Brně, který do konce r. 1933 byl organisován v německo-nacionální straně (Slyšte!), a který ještě dnes, již přestárlý, u zemského úřadu úřaduje, chlubil se, že se stane vládním komisařem města v domnění, že při pensi jako vládní komisař bude pobírati několik tisíc z obecní pokladny. (Posl. Sladký: Slyšte, to je úžasné!) To jsou jeho slova. Když se mu tento plán nezdařil, obvinil okr. hejtmana, že starostu o jeho úmyslu informoval a ten prý jeho jmenování vládním komisařem znemožnil.

Budou-li, vážená sněmovno, takoví úředníci dále vykonávati revisi samosprávního hospodaření, nenastane tak brzo ta úzká a těsná spolupráce samosprávy se státními úřady. (Posl. Sladký: Co tomu říká pan president Černý?) V republice Československé v zájmu státu, obcí a obyvatel musí všechny úřady, ať státní, zemské, tak i samosprávné, slít se v jedno těleso, které bude společně pracovati pro rozkvět státu i samosprávy. (Výborně!)

Působnost projednávané osnovy má nastati z důvodů nedostatečné úhrady 1. lednem 1936. Tvrdím, že samospráva potřebuje pomoci ihned, neboť mnohé obce dluží anuity od r. 1932. Toto oddálení působnosti pomocného fondu bude míti za následek další příval žalob, exekucí a tím zbytečných vydání pro obecní pokladnu, či další zadlužení samosprávy. Bylo by v zájmu zadlužené samosprávy i v zájmu věřitelů, aby aspoň § 7 osnovy zákona se mohl praktikovati dnem vyhlášení zákona. Paragraf tento v odst. 2 mluví o tom, že ode dne, kdy bylo dáno vyrozumění věřiteli, že pomocným fondem má býti úprava dluhová provedena, "nemůže býti zápůjčka s příslušenstvím zažalována ani vymáhána a zahájené spory a exekuce se z úřední moci nebo na návrh přeruší." Třebaže zákon nám nevyhovuje tak, jak bychom si přáli, je přece jen viděti snahu samosprávě pomoci, a jsem si jist, že zákonodárné sbory v době nejkratší se musí znovu samosprávou zabývati. (Výborně!)

Slavná sněmovno, stát potřebuje samosprávu, nemůže bez ní býti, ale musí míti samosprávu dobrou, která mu bude zdravým základem. (Tak jest!) Na samosprávu se nesmí hleděti těmi zraky, jakými na ni hledí naše byrokracie. Opakuji, není vinou samosprávy, že upadla do bídy. Vina spočívá v zákoně a v krisi. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.) Samosprávě musí býti pomoženo, poněvadž jí bylo ukřivděno. Dejme samosprávě to, co jí patří. Samospráva byla záštitou našeho národa v dobách minulých, připravme si ji tak, aby i v budoucnosti byla záštitou našeho národa a našeho státu. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, kterým je p. posl. Pelnář.

Posl. Pelnář: Slavná sněmovno! Dnes po 16 letech řeší se kritická, ba katastrofální situace financí obec. a okr. samospráv, neboť problém oddlužení okresů a obcí stal se eminentní otázkou životaschopnosti všech nižších svazků územní samosprávy. Předlužení obecních a okresních financí, které dnes činí 13 1/2 miliardy, je stavem, který je nutno co nejrychleji odstraniti, nemají-li naše samosprávné svazky upadnouti přímo do finančního chaosu nebo úpadku, neboť jenom úmor a úrok na tyto samosprávní dluhy činí přes miliardu Kč ročně. Naprostá přetíženost obec. a okr. samosprávných svazků znamená, že potřebné náklady na úrok a úmor přesahují příjmy našich obcí. Po 16 let jsme upozorňovali na obecní hospodářství, po 16 let - zvláště v letech 1920 až 1925 - jsme marně poukazovali na nemožné obecní hospodářství, takže jeví-li se dnes tíživá situace také u okresních samospráv, je to jenom důsledek hospodaření v uvedených letech.

Bylo nám známo, slavná sněmovno - a v těchto letech jsme to také docela otevřeně prohlašovali - že musí nastati situace, která podlomí život obecních a okresních samospráv. A dnes jsme svědky, že vzniklou finanční situací jest úplně podlomeno nejen investiční podnikání obcí a okresů, ale současně jsou ohroženy i peněžní ústavy, záložny a spořitelny, které samosprávným svazkům půjčovaly, takže v důsledku těchto zamrzlých údělů nemají dostatek prostředků pro svůj kapitálový a podnikový trh. Hospodářskou krisí byla situace samospráv ztížena a zhoršena také tím, že nastal pokles výnosu daní, dávek a samosprávních přirážek, který klesá v důsledku hospodářské krise den ze dne. Přirážky samosprávní, jichž základem je všeobecná daň výdělková a zvláštní daň výdělková, které se snížily v posledním období, t. j. r. 1932 až 1933 z 222 milionů na 72 miliony, způsobily značný pokles samosprávních přirážek, což jest důsledkem neutěšených poměrů v samostatném podnikání a také důsledek celkové hospodářské krise. Jestliže obdobné poměry jako při všeobecné dani výdělkové jeví se i u zvláštní daně výdělkové, můžeme směle prohlásiti, že současná daňová základna byla snížena o plnou třetinu. Je pravdou, že v době posledních 6 let ztratila obecní samospráva na příjmech a na přirážkách 420 mil. Kč a že v posledních letech byly jí odňaty určité příjmy a výnosy z některých daní a dávek, jako z motorových vozidel, takže pokles příjmů obec. samosprávy od 1. ledna 1928 až do r. 1934 činí 700 mil. Kč. Nahraditi tento pokles příjmů obecní samosprávy zvýšením dosavadních základen obecních přirážek daní a dávek vzhledem k tomu, že zvláště v dnešní těžké hospodářské situaci je poplatnictvo - najmě je to živnostnictvo a obchodnictvo - již tak velmi neúměrně přetíženo, není naprosto za dnešních okolností možno. Je otázkou, slavná sněmovno, zda osnova zákona o finančních opatřeních v oboru územní samosprávy, která je nám předložena, prospěje našim obcím a okresům, neboť osnova neřeší problém oddlužení samosprávy obecní a okresní definitivně, nýbrž provisorně, protože toto nové zatížení má býti doplňkem samosprávního zákona č. 77 z 15. června 1927 a zákona č. 169 z 27. listopadu 1930 a navrhuje jen zvýšení přirážek až do výše 400%. Osnova zákona o finančních opatřeních v oboru územní samosprávy vyvolala mezi živnostnictvem a obchodnictvem zklamání, poněvadž je jí dělán další a velmi vážný průlom do limitu obecních přirážek, které se nejvíce dotýkají právě tohoto výrobního stavu. Nepřeháníme nikterak, řekneme-li, že jakékoliv zvýšení přirážek by docela podlomilo i zbytek těch živností a obchodů, které se s krajním vypětím sil ještě dnes udržují při existenci a jsou dosud v provozu.

Slavná sněmovno, s našeho stanoviska jsme nuceni prohlásiti, že obcím a okresům jest možno pomoci, a to tím, že bude řešena otázka odpovědnosti za hospodaření v našich samosprávách. Bez řešení této otázky nedosáhneme naprosto žádné nápravy, neboť my musíme postupovati proti těm, kteří lehkomyslně a bez plánu v samosprávách našich pracovali, a musíme žádati, aby se proti nim také přísně zakročilo. Dále musíme trvati na tom, aby i otázka samosprávních financí a dluhů byla řešena velkorysou finanční operací a ne aby se vyrážel klín klínem, jako se to děje předloženou osnovou zákona.

Jest možno ulehčiti obcím a okresům ve finanční tísni, jak řekl včera kol. Mlčoch, když přirážky budou přičleněny k dani důchodové tak, jako to činí dnes již sám stát zvláštní přirážkou k dani důchodové, kterou platí každý, kdo má určitý zdanitelný důchod, neboť problém finančně hospodářského zotavení samospráv jest problémem mimořádné hospodářské důležitosti, na jehož vyřešení musí záležeti všem, a ne aby vybudování finančního systému obecního bylo řešeno jenom za obětí živnostnictva a obchodnictva, to jest poplatnictva obecních a okresních přirážek, které jsou určeny právě pro tyto územní svazky. Jest pravda, slavná sněmovno, že k účelům sanace samospráv připravuje se celý věnec nových spotřebních daní, a právě zde bude třeba velmi mnoho pozornosti, aby se nesáhlo k opatřením, jež by mohla znamenati pro naši výrobu přímo katastrofální důsledky. Je naší povinností blíže si ještě pohovořiti o těchto otázkách, neboť nemůžeme dále klidně snášeti a přihlížeti, aby zvyšován byl daňový dumping, jenom v obchodech a živnostech se dnes projevující, naopak naším úkolem a naší povinností je pracovat, aby stávající daňová diskrepance v daňovém zatížení živnostnictva, obchodnictva byla odstraněna, po případě zmírněna. Obchodní soukromé podnikání cítí se býti dotčeno zejména zamýšleným zrušením odpočitatelnosti daně výdělkové od základu atd., neboť tím zvýší se opětně veškeré přirážky, dávky a daně. My trpce neseme, slavná sněmovno, že ministerstvo financí tak rozhodné, kdykoliv se jedná nebo jednalo o další přitažení berního šroubu obchodnímu nebo živnostenskému podnikání, nemělo ani trochu odvahy přijíti s návrhem na daňové zrovnoprávnění konsumů, družstev atd. s obchodem, ačkoliv by to bylo nejideálnější a nejsnazší řešení současné krise samosprávních financí.

Přes veškeré naše protesty, pres veškeré naše upozorňování přichází nyní toto ministerstvo před parlament, vyvolává pozornost našeho poplatnictva další serií daňových návrhů z oborů daní spotřebních. Kdyby mělo, slavná sněmovno, dojíti ještě touto formou k dalšímu zatížení našeho živnostnictva a obchodnictva, znamenalo by to těžké poškození, ba i existenční ohrožení tohoto tak velmi důležitého stavu v našem státě. Není ani myslitelno, aby uvalování nových daní, přirážek, dávek atd. se neobešlo bez pronikavého zvýšení cen na trhu, čili v detailu. A tu si musíme uvědomiti, že spotřební daně právě nejtížeji doléhají na vrstvy méně majetné, takže by takové vládní návrhy, slavná sněmovno, staly se naprosto protisociálními. Daň z umělých tuků jedlých, která, jak známo, je zamýšlena, má vynésti 48 mil. Kč. Do očí bije přímo nepromyšlenost, s jakou se přichází s návrhem zákona o spotřební dani z kyseliny octové, neboť perlou tohoto návrhu na daň z kyseliny octové jest ustanovení, podle kterého by zavedení daně této nesmělo se projeviti v drobném prodeji zvýšením cen, takže naši obchodníci, kteří prodávají kyselinu octovou, musili by tuto prodávat se škodou, mohli-li by ji vůbec prodávat. Vedle tohoto zdanění by bylo živnostnictvo a obchodnictvo postiženo novou daní, a to daní z prásků do pečiva. To by byla znovu řada živnostníků a obchodníků postižena, zvláště byli by to pekaři, výrobci perníku, oplatek atd. a vedle toho bylo by se obávati, že by tyto výrobky klesly v odbytu. Také proti horentnímu zvýšení daně z minerálních vod, limonád a vín živnostnictvo a obchodnictvo ostře protestuje.

Slavná sněmovno, jak vidíme, všechny připravované zásahy vládní do hospodářského našeho života jsou jednostranné a směřují výhradně proti samostatnému podnikání, které v dnešní těžké hospodářské krisi a hospodářské situaci má býti předmětem úvah právě tak, jako je předmětem úvah sanace samosprávných svazků. Při veškerých těchto projevech, které zde činili přední naši národohospodáři, nelze se ubrániti zahořklé vzpomínce, neboť daňové zatížení našeho podnikání neustále pokračuje a ta líbivá slova našich národohospodářů a předních činitelů vládních, právě v tomto parlamentě pronesená, nemůžeme bráti nijak v úvahu, naopak nemůžeme jim ani věřiti. Šikanování poplatníků, to jest živnostníků a obchodníků, vzniká, řekl bych, z bezhlavého, tupého provádění předpisů, kterých nelze aplikovati na určité případy, jako se o tom včera zmínil kol. posl. Mlčoch, a těchto případů je tolik, že stávají se dnes téměř pravidlem. Voláme neustále každým dnem po zvýšení berní morálky, ale na druhé straně jsou daňové předpisy s důslednou pravidelností zvyšovány přes daňová přiznání, čili každý poplatník již předem je podezírán z nepoctivosti a, jak jsme často z těchto lavic slyšeli, i z defraudace. Nejlepším prostředkem k zvýšení daňové morálky jest taková úprava daní, aby byly snesitelné co do výše i do formálnosti, Znamená to zjednodušení předpisů a přiznání, jasnost předpisů a především také dochvilnost se strany berní administrativy. Jest na př. zcela absurdní vymáhati na poplatníkovi exekucemi a všemi drakonickými tresty daňový nedoplatek z jednoho titulu, když na druhé straně u téže berní správy z jiného titulu na daňovém kontě má tentýž určitý přeplatek. A když pak předneseme stížnosti proti postupu naší berní administrativy na vyšších nebo nejvyšších místech, setkáváme se jen s pokrčením ramen. Po tolika letech marného našeho volání po zjednodušení administrativy, po reorganisaci berního systému musíme pronésti tento náš požadavek znovu a znovu. Je přímo směšné tvrditi, že je to nemožnost, když současně Německo a ostatní státy daleko větší, než jsme my, mají svůj daňový systém, který jest mnohem rozsáhlejší, mají větší počet daní, takže daňové zatížení je tam v průměru větší již u výrobních živností, které jsou jistě chráněny, a přece mají svůj berní systém, svůj berní aparát proti nám v pořádku.

Slavná sněmovno! Chceme-li podnítiti chuť ku práci, k podnikání - a to je přece jenom jediná cesta dostati se z dnešní hospodářské krise - pak je nejvýš na čase změniti daňový systém se zřetelem na podnikatele, živnostnictvo a obchodnictvo. Je přece přímo nemožné jíti stále v daňové progresi tak daleko, aby berní správa pohltila už předem každý i sebe menší úspěch našeho podnikání. Tak mně připadá, že se dnes stalo ideálem vydělávat jen tolik, kolik spotřebujeme na šaty, otop, stravu a byt. To je však nemožné, poněvadž je tu ještě třeba tvořiti kapitály, hodnoty - a na to se docela zapomíná - abychom těmito prostředky mohli vybaviti řádně své dílny a obchody a mohli opět dále pracovat.

V oboru sociální politiky můžeme v uplynulém roce zaznamenati rovněž několik prudkých zásahů státní moci do hospodářského života. Dnes stojíme před novou a velmi ožehavou otázkou zkrácení doby pracovní, kterýmžto zásahem opět bude dotčena výroba, která se odráží i v naší samosprávě. Zkrácení doby pracovní zasáhne pronikavě do samostatného podnikání a bude se odrážeti v našem hospodářském životě tím spíše, že nás dnešní těžká, strašlivá hospodářská situace přímo poučuje, že se musíme se vší rozhodností postaviti proti tomuto socialistickému požadavku a zamítnouti jej, poněvadž nezaměstnanost nezmírní a výrobě neprospěje, státní pokladnu pak ještě více poškodí. Jsme si plně vědomi, že úkolem těch, kdo dnes rozhodují o hospodářské politice, je odstraňovati všechno, co překáží zdokonalení výroby, odbytu a zvýšení cen. Takový postup však musí býti předem řádně promyšlen a nesmí býti prováděn jednostranně na účet soukromopodnikatelských vrstev v době, kdy těžká hospodářská krise rozrušuje celý hospodářský život a kdy není místa na takové dalekosáhlé experimenty. Je-li potřebí trvalé nápravy, nemůže se to státi, slavná sněmovno, jinak než vzájemnou dohodou interesovaných složek. To platí zejména o tak zvaném hospodářském plánu a plánovitém hospodářství vůbec, kterýchžto pojmů se u nás používá jako usměrňujících prostředků hospodářské politiky vůbec.

Musíme konstatovati, že u nás nebyly rozhodujícími kruhy vypracovány zásady hospodářského plánu a že nám také nejsou známy zásady, podle nichž má býti regulováno hospodářství. Nám je pouze známo, že se provádí plánovité hospodářství jen potud, pokud je to ve prospěch určitých složek, jimž mají býti zvýšeny ceny zemědělských produktů na straně jedné a umožněno oddlužení na straně druhé. Tyto zásahy dějí se bez spolupráce a proti vůli podnikatelských vrstev, které jsou hlavními, řekl bych, poplatníky v našem státě, a jsou podle našeho názoru v úplném rozporu s naší hospodářskou demokracií.

Slavná sněmovno! Trváme bezvýhradně na tom, aby princip hospodářské samosprávy byl uplatňován a aby bez ohledu na dočasné sestavení mocenských skupin byly vrstvy, jichž zájmy strana naše hájí, považovány za rovnoprávné občany tohoto státu, jejichž spolupráce je nejen vyžadována, nýbrž přímo žádoucí. To však není, řekl bych, jenom problém rovnoprávnosti, nýbrž je to také problém celé naší hospodářské politiky, zejména finanční a obchodní, a proto nemůžeme s osnovami, které se nám předkládají a které jsou namířeny proti naší snaze, souhlasiti a také nebudeme pro ně hlasovati.

Slavná sněmovno! Živn.-obchodnický stav a my zástupci jeho nejsme proti samosprávě. V zásadě máme však velké námitky a žádáme, aby se v samosprávě hospodařilo tak, aby v ní rozhodovali ti, kteří také na samosprávu platí. Pro osnovu o finančních opatřeních v oboru územní samosprávy naše strana zásadně hlasovati nebude. (Potlesk poslanců čsl. živn.-obchod. strany středostavovské.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. Bouška.

Posl. Bouška: Vážená sněmovno! Třebaže osnova zákona o finančních opatřeních v oboru územní samosprávy v celkovém rámci rýsuje úměrné finančně-hospodářské zotavení obcí a okresů, přece není nadějí, že disponovanými obětmi podstatně ozdraví základní podmínky života všech samospráv, trpících rozkladem a příčinami vlivu překotně vnuceného zákona č. 77/1927 a neblaze působící všeobecnou hospodářskou tísní.

Tak jako r. 1927 občanská koalice toliko povrchními úvahami sledovala účel zákona o úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, zdá se, že i nynější osnova nesoustřeďuje tolik opravdového zájmu, který by po zásluze samosprávám, základním pilířům republiky, příslušel.

Částečná konstruktivní přestavba dosud platného zákona, po které plným právem voláno v pěti nejbědnějších letech, neměla se projednávati teprve v době, naplněné horečkou předvolebních bolestí, které rozrušují klid v pozornosti i uvažování.

Nutno však s povděkem uvítati, že alespoň na sklonku sněmování tohoto zákonodárného sboru vzpomenuto bylo samospráv, jež se sesouvají a hroutí do hlubin katastrofy. Objektivně dlužno doznati, že nejenom usnesení koalice občanských stran z r. 1927, nýbrž i opatření následující vlády a zákonodárných sborů, ať vědomě či mimoděk ohrozily finanční nosnost samospráv, jak jsou příkladem a poučením zásahy do příjmových i výdajových čísel města Kutné Hory, kterému nelze předstírati nebo vytýkati neúsporné hospodaření, které není v intencích zákonů.

Budiž mi dovoleno, abych konstatoval, že úprava pachtovného z polí podle vládního nařízení ze dne 29. července 1933 a další úleva pachtovného z polí postižených neúrodou podle vládního nařízení ze dne 22. prosince 1934 znamená pro obec ztrátu 11.682˙03 Kč, zvýšením daně nápojové, zvláštní daně výdělkové a úpravou daně obratové u piva snížen příjem městského pivovaru - okrouhle o 20 Kč na jednom hektolitru při 29.900˙88 hl výstavu - o 598.017˙60 Kč. Nařízením o 20% příplatcích na nemocniční léčení nemajetných a nemocensky nepojištěných příslušníků obce zvýšena potřeba o 30.313˙45 Kč, na obecním příspěvku pro přestárlé vyplaceno 11.700˙45 Kč, zrušením dávky z motorových vozidel snížil se příjem o 17.642˙45 Kč, na fond pro živelní pohromy zaplatila obec 2.140˙30 Kč. Ze spoluúčasti na vybírání stát. daní měla obec zvýšené vydání o 3.005˙50 Kč. Vládním nařízením ze dne 5. srpna 1933, čís. 170 Sb. z. a n., kterým regulována roční těžba dříví na 50%, a značným snížením ceny na dřevním trhu vykázána veliká ztráta na příjmech. Kdežto průměrně roční tržba za mýtní a předmýtní tržbu vykazovala 1,530.028˙21 Kč, r. 1934 skutečná tržba byla toliko 870.517˙19 Kč, tedy po odpočtu režie ztráta 560.584˙37 Kč. Vlivem zemědělské i všeobecné krise, jakož i vlivem favorisování všeužitečných elektráren přistupují k tomu kolísavé ztráty městských elektrických podniků, které proti pětiletému průměru r. 1929 až 1933, vykazujícímu tržbu za proud 2,118.994˙41 Kč, klesly r. 1934 na 1,977.620 Kč a průměrná tržba za instalace v pětiletí r. 1929 až 1933 z částky 857.262˙26 Kč klesla na 389.754˙48 Kč; to je po odpočtu režijních nákladů přibližná ztráta 250.000 Kč.

Zmenšeným ziskem městské plynárny a omezením stavebního ruchu snížen zisk městské cihelny v celku o 13.288˙11 Kč. Nehledě k dalším drobnějším ztrátovým položkám konkretní výsledek úbytku příjmů projevuje se celkovou částkou 1,498.383˙26 Kč.

Z tohoto výňatku je patrno, že daňový systém, převádění příjmových zdrojů obce k doplňování úhrad státních potřeb a v nemalé míře zvýšené nedostatky, vyplývající z dlouholeté hospodářské krise, velmi citelně zasahují do obecních rozpočtů, které pak samozřejmě nekorespondují s celoročním účtem.

Na uvedené, obcí nezaviněné ztráty a k vyvážení rozpočtové rovnováhy měl sloužiti příspěvek ze zemského vyrovnávacího fondu v překvapující hodnotě 124.500 Kč. A poněvadž obecní zastupitelstvo v uvážení strastiplných poměrů nedalo souhlasu k zavedení naprosto nevýnosných dávek ze hry v karty, z návěští, z úřadování a z přepychových bytů, zemský úřad bez předpokládaného šetření potrestal obec tím, že poukázal k výplatě jenom prvou splátku ve výši 31.000 Kč a další příděl z vyrovnávacího fondu v částce 93.500 Kč odepřel proplatiti.

V Kutné Hoře, kde v posledních letech zastavena výroba ve velkých i menších obuvnických provozovnách, jež uvrhla do nezaměstnání přes 300 obuvnických dělníků, kde zrušena výroba cukrovaru neštěmického koncernu s odlivem 80 úředníků a dělníků celoročně zaměstnaných a přes 700 kampaňových zaměstnanců, ve městě, kde není velkých výnosových podniků, pouze živořící malé živnosti a obchody, nelze bez rozmyslu nadekretovati dávky, diktované zemským úřadem, byť by obsahovaly i sebesnesitelnější vzorná pravidla.

Připouští-li zákon výslovně zavádění toliko vhodných dávek, pak o vhodnosti nemohou a nemají rozhodovati oddělení zemského úřadu, jejichž činitelé postrádají nezbytných informací o potřebách obce a finanční únosnosti občanstva. Správa obce se zastupitelským sborem, s nesporně cennějšími zkušenostmi a přehledem o místních poměrech a nosnosti poplatní síly, je k tomu povolána a kompetentní, aby uvážila, je-li moudré, účelné, zvláště pak možné, aby do krajní nesnesitelnosti dále ssála z posledních provozních i životních zdrojů a tak ještě bolestněji znemožňovala podnikání a rozhojňovala krutost nezaměstnanosti, která nepotěšujícím vlivem zasahuje do finančních zájmů obce.

Obci nestačí, neposlouží a ani nemohou býti směrodatnými ulehčující rady byrokracie zemského úřadu na zavádění nových dávek v době, ve které se již nedá více odčerpávati z nedostatečných prostředků chudnoucího a namnoze existenčně dokonávajícího přímého i nepřímého poplatnictva.

Minulá léta nás dostatečně poučila, že snůškou paragrafových předpisů, velmi striktně prováděných bdělou byrokracií, jsou nebezpečně a hluboce rozhrouceny zájmy samosprávy. Uvážíme-li nevlídné poměry a sociální úkoly, dané obcím příkazem lidskosti, aby rozrůstající se nezaměstnanost nevyvrcholovala do zoufalství, pak jsme u problému povinností k obětem, pro něž není úhrady a které zejména postrádají zasloužené vlídnosti u dozorčích úřadů, rozhodujících o půjčkách.

Zemský úřad provádí, případně nařídí, aby obce zmirňovaly produktivní péčí důsledky nezaměstnanosti, aby prováděly účelové práce, ale tuto chvályhodnou starostlivost maří odpíráním souhlasu k půjčkám na investiční nebo jinaké vhodné podnikání.

Nezaměstnanost, výslednice horentních zisků soukromokapitalistického racionalisování veškeré výroby, není velkoryse řešena podle životních potřeb strádajícího lidu práce.

Bylo by nevděkem nezdůrazniti, že ministerstvo soc. péče s příkladnou intensitou dává samosprávám možnost realisovati projekty, odpomáhající utrpení nezaměstnanosti, ale většina obcí a okresů je do té míry vyčerpána, že mnohé účelové práce pro nedostatečnou mobilnost se stávají jen neuskutečnitelným a odkládaným plánem.

Mohu uvésti příklad, že ne vždycky rozsáhlejší kolektivum státu pomáhá obci, ale na obci se požaduje, aby přispěla k potřebám státní správy.

Chtěla-li Kutná Hora v konkurenční snaze sousedních měst udržeti krajský soud, byla nucena přistoupiti nejenom k obstarání půjčky na stavbu soudní budovy ve výši 8 mil. Kč pro stát, nýbrž také k závazku, že si opatří příslušné prostředky na úrokovou službu této půjčky. Obec po neschůdných jednáních obstarala půjčky u pojišťovacích a peněžních ústavů na stavbu nové soudní budovy, i další 2 mil. Kč na úrokovou službu. Co může očekávati? Že za dosavadního stavu platnosti zákonů o finančním hospodaření územních samospráv se zemský úřad nebude zabývati skutečnou potřebou stavby soudní budovy, nebude uvažovati o nutnosti investičních prací na časové oddálení nezaměstnanosti, nebude a ani nemusí uplatňovati svůj vliv z titulu dozorčího orgánu přímluvou u finanční správy státu, aby ze svého nesla úrokování zmíněné půjčky, pouze obvyklým vyřízením oznámí, že obec k úrokové službě před vydáním zákona č. 77 nebyla právně vázána, že anuity ze zápůjček vyžadují již více než 50% přirážkové základny a že proto nemůže dáti souhlas k uzavření komunální půjčky.

Dělnictvo a živnostnictvo různých odvětví práce bude dále ponecháno v trapné nezaměstnanosti, jen když byrokratický režim se neodkloní od paragrafové povinnosti. Pamatuje-li nová osnova zákona na doplnění §u 20 odst. 1, vsunutým ustanovením pod lit. h), že zápůjčky možno uzavírati též "na investice prováděné v rámci produktivní péče o nezaměstnané", osměluji se navrhnouti rozšíření tohoto paragrafu o ustanovení, aby v případech nuceného nebo vyžadovaného finančního závazku obcí nebo okresů na uskutečňování projektů, sloužících potřebám státu, povolaný dohlédací úřad po zrychleném tempu vyšetřovacím byl povinen dáti souhlas k uzavírání neodkladných půjček.

Mám-li na mysli jenom nepříznivé poměry obce, ve které působím, mám také pochybnosti, že vydatnou měrou zažehná nedostatky obcí a okresů t. zv. sanační plán nové osnovy zákona, kterou projednáváme.

Obec Kutná Hora s nepatrnou základnou daňovou, 170.200 Kč mimo daň činžovní Kč 242.300, podle účetních výsledků za rok 1934 vykázala řádnou potřebu 6,151.293 Kč a úhradu 4,777.567 Kč. Při použití nejvyššího limitu 350% vybrala na přirážkách pouze 963.295 Kč, na obecních dávkách 835.800 Kč a na státních přídělech 488.689 Kč. Přes všechna úsporná opatření zůstal neuhrazený schodek 1,378.726 Kč. Neuhrazený schodek vzniká zvláště náklady na policii bezpečnostní, jež činí 429.853 Kč, v procentech přirážek 252%, na sociální péci, (chudinství a mateřské školy) 443.349 Kč - v procentech přirážek 260% - na školství obecné a měšťanské 624.167 Kč - v procentech přirážek 367%. To znamená, že jen na tyto tři oddíly povinné péče obce zvýšily by se přirážky na 879% a po přípočtu čísel služby dluhové do závratné výše 1.496% přirážek k daním přímým, mimo daň činžovní.