Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Zierhut, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub.

Zapisovatelé: Marek, Pik.

194 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministr dr Meissner.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 327. schůzi poslanecké sněmovny.

Sněmovna jest způsobilá jednati.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisy ze dne 11. května 1934:

že na místo posl. Sterna, který nálezem volebního soudu ze dne 28. dubna 1934, č. 146/33, pozbyl mandátu, povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny jako poslance Marii Valáškovou, dělnici v Hlubokých Mašůvkách, a že jí vydalo ověřující list poslanecký (č. j. 33.647-7/1934),

že na místo posl. Kuhnové, která rovněž pozbyla mandátu nálezem volebního soudu ze dne 28. dubna 1934, č. 29/34, povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny jako poslance náhradníka Heřmana Krehana, kancelářskou sílu v Chomutově, a že mu vydalo ověřující list poslanecký (č. j. 33.6467/1934).

Oba jmenovaní dostavili se do dnešní schůze.

Poněvadž před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsali slibovací formuli, přistoupím ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibu, a to v jazyku českém, pokud se týče v jazyku národnosti, ke které se slibující přihlásil, a slibující přistoupí ke mně a vykonají slib podáním ruky a slovem "slibuji", po případě shodným výrazem svého jazyka.

Žádám o přečtení slibovacích formulí a posl. Valáškovou a Krehana žádám, aby přistoupili ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

"Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

"Ich gelobe, der Čechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen auszuüben."

Posl. Valášková (podávajíc předsedovi ruku): Slibuji.

Posl. Krehan (podávaje předsedovi ruku): Ich gelobe. (Poslanci usedají).

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. inž. Novákovi, dr Reiszovi, Hrušovskému; na dnešní a zítřejší den posl. Onderčovi; na tento týden posl. Fedorovi, Suroviakovi.

nemocí posl. Sedláček, Langr.

Lékařská vysvědčení předložili posl. dr Hodina, Szentiványi, Chalupa, Heller.

Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečné omluvy posl. dr Štefánka a Schäfera na dny 3. a 4. května t. r.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 9. května 1934, č. j. 2577/317/11 S-34, že podle §u 38 ústavní listiny svolává k volbě presidenta republiky a slibu jeho Národní shromáždění ke schůzi na den 24. května t. r. v 9 1/2 hod. dopol. do Vladislavského sálu na Hradě pražském.

Volební soud v Praze sdělil přípisem ze dne 28. dubna 1934, č. 19/34, že se usnesl ověřiti volbu poslanců:

Anny Mrskošové, rolnice a instruktorky drůbežnictví v Sedlčanech, nastoupivší místo zemřelého posl. dr Švehly,

Jana Pelnáře, fotografa v Soběslavi, nastoupivšího na místo zemřelého posl. Horáka,

Františka Bílka, kovodělníka v Palkovicích, nastoupivšího místo posl. Pecháčka, který se vzdal mandátu,

Josefa Krause, poštovního zřízence a předsedy Ústředí poštovních zřízenců v Praze XII, nastoupivšího místo zemřelého posl. B. Procházky,

Marie Valáškové, dělnice v Hlubokých Mašůvkách (okres Znojmo), nastoupivší místo posl. Sterna, jenž byl nálezem volebního soudu ze dne 28. dubna 1934, č. 146/33, zbaven mandátu,

Heřmana Krehana, kancelářské síly v Chomutově, nastoupivšího místo posl. Kuhnové, která byla zbavena mandátu nálezem volebního soudu ze dne 28. dubna 1934, č. 29/34.

Do výboru rozpočtového vyslal Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Windirsche za posl. Platzera.

Do výboru kulturního vyslal Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Köhlera za posl. dr Hodinu; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Kirpalovou za posl. Schäfera.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. dr Markoviče za posl. dr Wintera.

Předseda vlády zaslal přípisem ze dne 5. května 1934, č. j. 7665/1934 m. r., vládní nařízení ze dne 27. dubna 1934, č. 81 Sb. z. a n., kterým se odkládá doba splatnosti obilních zástavních listů - přikázáno výborům zemědělskému a rozpočtovému.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 9. května 1934, č. jedn. 8009/34 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona o daňovém osvobození cizozemských motorových vozidel.

Předseda senátu sdělil přípisy ze dne 4. května 1934:

že senát projednal ve 260. a 261. schůzi dne 25. dubna a 4. května 1934 a schválil dohodu k II. dodatkovému protokolu ze dne 27. června 1932 k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Švýcarskem ze dne 16. února 1927, sjednanou dne 2. prosince 1933 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1933, č. 255 Sbírky zákonů a nařízení (k tisku 1229 sen. 1934);

že senát projednal ve 261. schůzi dne 4. května 1934 a přijal osnovy:

zákona o povinném známkování chmele a úpravě rozsahu pěstování chmele (k tisku 1259 sen. 1934) - a to ve znění usneseném posl. sněmovnou,

zákona, jímž se doplňuje zákon ze dne 3. července 1924, č. 170 Sb. z. a n., o hornických soudech rozhodčích (k tisku 1258 sen. 1934).

posl. Dobránskyho ministru financií v záležitosti Štefana Čačundu, hospodára, obyvateľa v obci Komárovce, pre pokračovanie pohraničných finančných orgánov v obci Buzita, okres Moldava n. B. (č. D 1287-III).

počátkem schůze:

Interpelace tisk 2547 (I až X).

Odpovědi tisk 2560 (I až IX).

Těsnopisecké zprávy o 323. a 324. schůzi posl. sněmovny.

Zápisy o 323. a 324. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 2567 až 2571, 2574, 2575.

přikázal předseda žádost kraj. trest. soudu

v Praze ze dne 31. března 1934, č. Tk XIX 11.052/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Kaufmanna pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. J 610-III).

zahraničnímu a živn.-obchodnímu počátkem schůze rozdaný vládní návrh tisk 2562.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 326. schůzi sněmovny dne 4. května t. r. projev ohrožující bezpečnost státu z řeči posl. Čižinské.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 2524), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatkové ujednání k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Rumunským ze dne 27. června 1930, sjednané v Praze dne 8. března 1934 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 20. března 1934, č. 53 Sb. z. a n. (tisk 2541).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. inž. Nečas, za výbor živn.-obchodní p. posl. dr Zadina.

Dávám slovo prvému zpravodaji - za výbor zahraniční - p. posl. inž. Nečasovi.

Zpravodaj posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno! Předložený návrh schvalovacího usnesení znamená schválení úmluvy, která byla sjednána mezi republikou Československou a královstvím Rumunským 8. března 1934, a je to vlastně doplněk ke smlouvě mezi Československem a Rumunskem, jež byla uzavřena dne 27. června 1930. (Hluk. - Předseda zvoní.)

Dodatková smlouva tato byla vyžádána Rumuny, kterým velice záleželo na tom, aby byl vyclíván sibiňský salám za těchže kautel a podle téže smluvní sazby jako jihoslovanský salám petrinjský. Jako kompensace byly naší straně povoleny úlevy na stranách druhých.

Jelikož tato dohoda je v zájmu obou států a znamená vlastně splnění toho, čeho si všichni žádáme, totiž aby podle možnosti došlo k unifikaci v obchodně-politickém směru mezi Jugoslavií, Rumunskem a Československem (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.), navrhuji, aby slavná posl. sněmovna přijala předložený návrh schvalovacího usnesení v tom znění, jak byl odhlasován zahraničním výborem posl. sněmovny. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Jako zpravodaj výboru živn.-obchodního se připojuji ke zprávě p. referenta výboru zahraničního a konstatuji, že výbor živn.-obchodní jednal o tomto vládním návrhu dodatkového ujednání k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Rumunským na schůzi dne 26. dubna t. r. a usnesl se doporučiti slavné posl. sněmovně, aby tento vládní návrh schválila. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "proti" pp. posl. Török, Dvořák, Procházka.

Dávám slovo prvnímu řečníku, jímž je p. posl. Török.

Posl. Török (maďarsky): S veľkým povykom pripravovala sa cesta vedúceho [ ] na Podkarpatskú Rus. Pomer pracujúcich Podkarpatskej Rusi k českému liberalizmu je najlepšie charakterizovaný [ ], že široké vrstvy Podkarpatskej Rusi držaly sa zďaleka od prijatia zástupcu českého [ ]. Beneša prijímal [ ] aparát, byrokracia, násilím nakomandovaní úradníci, vojsko, četníctvo, policia, školské deti a domáca buržoazia. Pracujúci demonštrovali na celej čiare tým, že zostali toho vzdialení a v mestách že stávkovali a protestovali proti tomuto vyslancovi [ ].

Povedá sa, že sa Podkarpatská Rus dobrovoľne pripojila k republike. Tážem sa pána ministra pre zahraničné veci, zda to lzä nazývať dobrovoľným pripojením, čo si český imperializmus v r. 1919 vybojoval lietadlami, delami, strojnými puškami a bodákmi, tedy Podkarpatská Rus bola dobrovoľne obsadená. Vy ste obsadili Podkarpatskú Rus, vy ste okupovali Podkarpatskú Rus v dobe, kedy pracujúci Podkarpatskej Rusi povstali proti akejkoľvek panskej moci, kedy pracujúci chceli do vlastných rúk vziať riadenie svojho osudu. Pracujúci Podkarpatskej Rusi chceli podľa príkladu ruskej revolúcie rovnako byť slobodní. Chceli sa oslobodiť a chceli vypudiť maďarských grófov, zemänov a vojvodov, ale chceli byť slobodní bez českých okupátorov, bez svojej vlastnej buržoazie, a ačkoľvek sa v r. 1919 so zbraňami v rukách hrdinsky bili, preca sa im nepodarilo úspešne ukončiť tento boj [ ].

Lžete, keď mluvíte o 15ročnom vývoji Podkarpatskej Rusi, chcete českým pracujúcim sypať piesok do očí, aby ste tým mohli zakryť neúprosný národný a sociálny útisk tamojších pracujúcich. Pravíte, že ste pozdvihli životnú úroveň ako na poli sociálnom tak i kultúrnom. Proti tomu je skutočnosť, že ste pracujúce obyvateľstvo Podkarpatskej Rusi uvrhli do nevylíčiteľného hladu, otroctva, do sociálnych a národných okovov. Nezamestnanosť, veľké dane, politický teror, žalárovanie, sociálny útisk a počešťovanie je programom na Podkarpatskej Rusi.

Sľúbili ste Podkarpatskej Rusi autonomiu. Panská autonomia znamená však pre vlastnú buržoaziu ešte väčšiu možnosť k vykorisťovaniu. Panská autonomia znamená pre pracujúcich, že továrne i ďalej zostanú v rukách pánov, že statky ďalej zostanú v rukách statkárov, znamená, že sa ďalej budú predpisovať veľké dane, že i ďalej zostanú tam [ ] notári, okresní náčelníci, četníci, policisti, finančníci, exekutori, [ ].

Zvláštna je úloha ukrajinskej a maďarskej buržoazie na Podkarpatskej Rusi. Ukrajinská buržoazia škúli po Veľkej Ukrajine, to znamená, že by rada videla, keby sa Ukrajina, ktorá teraz patrí k sovietskému Rusku, odtrhla a keby sa zriadila Veľká Ukrajina pod imperialistickým protektorátom. Maďarská buržoazia živí a pripravuje myšlienku revízie. Praje si zasa Veľkého Maďarska, aby tak mohla zasa miliony delníkov vohnať do imperialistickej války. To však znamená, že by sa pracujúci na Podkarpatskej Rusi dostali z blata do kaluže.

To všetko vedia pracujúci na Podkarpatskej Rusi a ruku v ruke s československými pracujúcimi vybojujú si svoju plnú národnostnú, kultúrnu a sociálnu slobodu. Benešova cesta konala sa na Podkarpatskej Rusi [ ], poneváč i Beneš škúli po Veľkej Ukrajine. Prirodzene smeruje táto akcia proti Sovietskému sväzu, rovnako ako revízia, o ktorej sa Maďarsko stále zmieňuje a ktorú žiada, znamená nebezpečie novej imperialistickej války.

Naše stanovisko je, že delníkov na Podkarpatskej Rusi nemôže urobiť šťastnými ani maďarský revizionizmus, [ ]. Proletariát Podkarpatskej Rusi bude len vtedy voľný, keď strasie so seba panské pijavice [ ] s českým proletariátom proti každému prejavu sociálneho a národnostného útisku.

Pracujúci ľud Podkarpatskej Rusi už v minulosti dokázal, že môže a chce bojovať o svoje oslobodenie. [ ]. Český imperializmus smeruje však na Podkarpatskej Rusi ešte k inému cieľu, a to je, aby Podkarpatská Rus bola počeštená. Dnes je na Podkarpatskej Rusi vyše 36.000 Čechov, vyše 90% úradníkov sú Česi, takže delníci na Podkarpatskej Rusi sú v skutočnosti vydaní na pospas novému imperialistickému obdobiu.

Pracujúci na Podkarpatskej Rusi práve preto zahajujú ruku v ruke s československými pracujúcimi boj o národnostnú, kultúrnu a sociálnu slobodu. [ ] Miesto o panskú autonomiu budú bojovať o právo sebaurčenia pracujúcich [ ]. Budú bojovať proti príprave imperialistickej války, pre konečné oslobodenie pracujúcich povalením českých, ukrajinských, maďarských a židovských kapitalistov. [ ]. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Dvořák.

Posl. Dvořák: Jsem zmocněn, abych jménem klubu komunistických poslanců u příležitosti volby presidenta tohoto státu učinil jasné, všemu pracujícímu lidu celého Československa srozumitelné prohlášení (čte):

24. t. m. konají se volby presidenta tohoto státu.

Místopředseda Stivín (zvoní): Žádám pana řečníka, aby mluvil k projednávané věci.

Posl. Dvořák (pokračuje): Již dnes česká buržoasie rozvíjí kampaň v masách čsl. obyvatelstva, aby všemi prostředky získala dosud zbytky popularity T. G. Masaryka k tomu...

Místopředseda Stivín (zvoní): Vyzývám po druhé pana řečníka, aby mluvil k věci.

Posl. Dvořák (pokračuje): ... aby získala obyvatelstvo pro svoje cíle a plány. Na celou tuto kampaň komunistická strana všemu pracujícímu lidu v Československu říká jasně: Ne cesty a teorie T. G. Masaryka...

Místopředseda Stivín (zvoní): Vyzývám po třetí p. řečníka, aby mluvil k věci.

(Řečník pokračuje v řeči, která nebyla dále podle §u 50, odst. 2 jedn. řádu již těsnopisecky zaznamenávána.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ježto pan řečník neuposlechl mého vyzvání, odnímám mu podle §u 50 jedn. řádu slovo. (Výkřiky posl. Dubického.)

Dále má slovo p. posl. Procházka.

Posl. Procházka: Byl jsem pověřen klubem, abych k této osnově učinil toto prohlášení: Nedávno byl dr Beneš na Slovensku a ohlásil panství české buržoasie v této zemi, ať to stojí cokoliv. Nyní vrátil se z inspekční cesty Podkarpatskem. S velkým humbukem připravila česká buržoasie tento zájezd a expedici [ ] na Podkarpatsko. Dr. Beneš tvrdil na Podkarpatsku, že podkarpatský lid dobrovolně se připojil k Československé republice. [ ]. Český imperialismus potlačil silnou touhu podkarpatského lidu po faktické svobodě bez maďarských grofů a herzogů, ale také bez českých okupantů po vzoru říjnové ruské revoluce. (Posl. Machník: Řeči se nečtou!) To je prohlášení, žádná řeč. Vy to musíte mít napsané, já když mluvím, mluvím vždy s patra.

Jménem koho mluvil Beneš na Podkarpatsku? Ujišťoval, že "od Prahy až do Užhorodu s ním všichni souhlasí." Protestujeme proti tomuto tvrzení a konstatujeme, že Beneš nemluvil jménem nikoho jiného než jménem české buržoasie a jejích sociálfašistických lokajů. Konstatujeme před tváří mas pracujícího lidu Podkarpatska, že statisíce českých pracujících nemají nic společného s činy a plány české buržoasie na Podkarpatsku a co nejostřeji tyto činy a plány potírají.

Masy českého lidu nemají žádného zájmu na národnostním a sociálním potlačení národů Podkarpatska, naopak, mají největší zájem na jejich osvobození. Protestujeme a bojujeme proti národnostnímu útlaku podkarpatských národů. [ ], nýbrž podporujeme boj širokých mas lidu této země za jejich svobodu, za jejich právo na volné sebeurčení a boj za jejich sociální osvobození z pout kapitalistického otroctví.

Dílo otlačení Podkarpatska je dílem českého imperialismu [ ]. Dílo sociálního a národnostního osvobození Podkarpatska je věcí mezinárodní dělnické třídy, jejímž jménem mluví komunistická strana. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zahraničního, p. posl. inž. Nečasovi.

Zpravodaj posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno! Jelikož žádný z řečníků, kteří se přihlásili ke slovu, nezabýval se návrhem schvalovacího usnesení, trvám na původním svém návrhu, aby bylo usnesení přijato ve znění navrženém zahraničním výborem. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru živn.-obchodního, p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Jako zpravodaj výboru živn.-obchodního konstatuji, že v debatě právě provedené nebyly předneseny žádné námitky proti tomuto návrhu schvalovacího usnesení k dodatkové smlouvě s Rumunskem a tudíž opakuji svůj původní návrh, aby slavná sněmovna přijala navrhované schvalovací usnesení. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám hlasovati o celém najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o tomto usnesení bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému:

Ad 1. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dodatkové ujednání k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Rumunským ze dne 27. června 1930, sjednané v Praze dne 8. března 1934 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 20. března 1934, č. 53 Sb. z. a n. (tisk 2541).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. inž. Nečas, za výbor živn.-obchodní p. posl. dr Zadina.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. inž. Nečas: Nejsou žádné.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Nikoliv.

Místopředseda Stivín (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, vyřídíme dnes ještě věci imunitní, to jest odst. 3 až 8 pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy k projednání odst. 3, jímž jest:

3. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupitelstva v Košiciach v trest. veci posl. Töröka (tisk 2399).

Zpravodajem je p. posl. dr Markovič. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Markovič: Slávna snemovňa! Hlav. štát. zastupitelstvo v Košiciach žiada za súhlas s trest. stíhaním posl. Töröka pre súkromnožalobné prečiny dľa §u 1 a §u 2 zák. čl. XLI/1914, spáchané oproti viacerým súkromným žalobcom v článku uverejnenom v časopise "Karpatská pravda".

Imunitný výbor zistil, že inkrimovaný článok je doslovným maloruským prekladom interpelácie menovaného poslanca, uverejnenej v tiskopise posl. snemovne č. 1562 z r. 1932 ako interpelácia č. IX, usniesol sa vzhladom na ustanovenie §u 23 úst. listiny navrhnúť posl. snemovni, aby nesvolila k trest. stíhaniu menovaného poslanca.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Töröka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Töröka.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě v trest. věci posl. Čižinské (tisk 2409).

Zpravodajem je p. posl. dr Stránský. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Stránský: Slavná sněmovno! Krajský soud v Mor. Ostravě žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Čižinské pro přestupky podle §u 312 tr. z. a §§ 14 a 19 zákona shromažďovacího a přečiny podle §u 14, čís. 1, §u 15, čís. 2, §u 18, čís. 1 až 3 zákona na ochranu republiky a §§ 283 a 284 tr. z.

Imunitní výbor doporučuje posl. sněmovně, aby žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě za vydání posl. Čižinské nebylo vyhověno, protože podle přesvědčení výboru zájem sněmovny na výkonu mandátu posl. Čižinské převyšuje veřejný zájem na jejím trestním stíhání.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Čižinské.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Čižinské.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest: