Zemědělství naše netrpí jenom zadlužeností, nýbrž dnes již nemožností získati úvěru, neboť hlavně naše venkovské peněžní ústavy půjčily naší samosprávě velikou část svých prostředků, a jakmile se tato samospráva dostala do finanční mizerie, v jaké je dnes, objevil se nám důsledek toho v imobilitě těchto peněžních ústavů a myslím, že dnes nejsou s to dlužníku půjčiti třeba jen několik tisíc Kč. Apeluji proto i s tohoto místa na správu naší Ústřední soc. pojišťovny a na správu naší Národní banky, aby, pokud jim bude možno, část svých volných vkladů uložily u těchto dobrých, ale toho času imobilních peněžních ústavů, aby ony mohly dále plniti svůj blahodárný úkol, pomáhati v této těžké hospodářské době tomu, kdo je nucen se dlužiti.

Slavná sněmovno! Zemědělské obyvatelstvo tohoto státu bylo a je dosud tím nejklidnějším elementem tohoto státu a my se musíme také starati, aby se tohoto obyvatelstva nezmocnila zoufalost a vědomí, že osud jeho je lhostejný tomuto parlamentu a vládě, abychom nenechali těch 40% národa, dokonce národa, který ve svých rukou vlastní ten nejcennější reálný majetek státu, půdu, věřiti těm, kteří mu z důvodů protistátních namlouvají, že se pro něj nic neudělá, bude-li jen trpělivě pracovati a snášeti krisi a nebude-li sám násilnými prostředky se domáhati nápravy. Bylo by strašným omylem, kdybychom nezemědělské veřejnosti nechali názor, že pro stát jako celek nevznikne chyba a škoda, jestliže na místo zadluženého zemědělce nastoupí lépe situovaný člověk, třebas opatrník, který hledí koupí zemědělského objektu jenom ukrýti peníze, obávaje se určité ztráty při poklesu měnovém, neboť na půdě nejlépe hospodaří a nejdéle na ní za těch nejhorších poměrů vytrvá ten, kdo se na ní zrodil, kdo z prsou své selské matky nassál do sebe lásku k té své půdě a kdo celé generace byl vychováván větší láskou k půdě než k dočasnému konjunkturálnímu zisku. Zemědělská výroba neslouží jen ku prospěchu svého podnikatele, ona byla a je a my ji chceme udržeti ve službách veřejnosti, státu, národa a humanity. A v těchto službách humanity byla již v dobách, když jsme ještě neměli noclehárny, stravovny a sirotčince. Přál bych si jen, abychom jednou provedli statistiku, kolika tisícům ubožáků, na které nepamatovalo naše sociální zákonodárství, ještě v dnešní době venkovská chalupa poskytuje noclehu v teplém chlévě a tvrdého selského chleba. Ta venkovská chalupa stala se dnes i záchranou těch, kteří v důsledku přílišné racionalisace našeho průmyslu byli vyřazeni ze zaměstnání. Ona je přijímá zpět. Ale my si musíme klásti otázku, zda není již čas, abychom také té racionalisaci určili, kam až a do jaké hranice může jíti, a není-li čas, přestoupí-li tuto hranici, abychom ji, třebas zákonem, donutili, aby ten podnik, který racionalisaci provedl, si také vzal na starost nezaměstnané, kteří racionalisací přišli o práci.

Slavná sněmovno! Strana, ke které náležím, jako největší politická strana v tomto státě, je si vědoma nebezpečí, které v sobě skrývá politika měnových extrémů, jež byly prováděny v minulých letech okolními státy. Strana tato, třebaže nejsilnější, neměla by také sama moci, aby mohla dáti naší měnové politice takový směr, po kterém ve svém zoufalství volají dnes zadlužení zemědělci, obchodníci i průmysl, očekávajíce zlepšení poměrů zvýšením a znehodnocením oběživa. Přesto vsak naše strana nepřehlíží zhoubné důsledky příliš vysokého a nedokončeného deflačního procesu u nás, který nejtíže odnáší na svých bedrech zemědělský dlužník, a bedlivě studuje hospodářské poměry cenové a vliv na zvýšení možnosti exportu průmyslových výrobků v oněch státech, které přes to, že jsou státy mezinárodně věřitelskými, ustoupily od zlatého podkladu své měny a svolily k částečnému jejímu znehodnocení.

Strana naše nepomýšlí prozatím dělati jinou měnovou politiku, než je politika udržení zhodnocené koruny, avšak nepopírá, že je zástupkyní stavu, který neměl nejmenší výhody z této zhodnocené koruny a který by snad nejméně utrpěl, kdyby naše měnová politika šla cestou inflační. Přes tento poznatek strana naše doufá, že v tomto slavném shromáždění najde se dobrá vůle a prostředky k realisování dalších zákonných osnov, které by upravily vztahy mezi výrobou zemědělskou a průmyslovou, mezi státem a finančním kapitalismem, abychom na podkladě zhodnocené koruny a na podkladě návratu rentability zemědělského podnikání přišli ke zvýšené činnosti i ve výrobě tovární.

Slavná sněmovno, od zákona o snížení úrokové míry očekáváme také pro náš průmysl určité ulehčení, ale přejeme si, aby se náš průmysl dal informovati od široké sítě svých zástupců obchodních, jak špatně je vybaven strojově venkov a zemědělství, aby se náš průmysl, který si naříká na nedostatek odbytu, ať v průmyslu textilním, strojařském, sklářském nebo stavebních hmot, dal informovati, jak v době technické vyspělosti máme ještě dnes v zemědělství desetitisíce objektů, které čerpají vodu pro potřebu domácností i hospodářství předpotopním způsobem, vytahováním džberů ze studní, aby se dal informovati, jak by bylo třeba strojů, zvláště na objektech vzniklých nebo zvětšených pozemkovou reformou, kde se ještě dnes pro nedostatek peněz točí bubnem při mlácení a mlátí cepy, kde se ještě dnes používá pluhu, který měl býti již dávno zahozen a určen pro museum. A tu si musíme klásti otázku, jaké nové desetitisíce strojů bychom mohli umístiti do zemědělské výroby a jak by vzrostl stavební ruch, kdybychom umožnili zemědělci řádně bydlet, aby nemusil bydleti jako bydlí často teď, kdy v jediné místnosti, která je blízko chléva nebo se mu velmi podobá, je až osmičlenná rodina.

Slavná sněmovno, zemědělství československé bylo v poslední době přímo trestáno za svou snahu po soběstačnosti. My jsme dnes vystupňovali hektarový výnos našich usedlostí ne až do nejvyšší hranice, kam můžeme jíti, kdyby obyvatelstvo vzrůstalo, ale do takové výše, že se úplně blížíme soběstačnosti, a mohu říci, nepřijde-li letošního roku živelní katastrofa, že už letos po žních budeme soběstační i v pšenici, které letos dovážíme už pouze 20.000 vagonů. Upozorňujeme, že by bylo dobře, aby nový pakt malodohodový ve svém hospodářském programu nepočítal s velkou možností dovozu zemědělských výrobků k nám, neboť to by se mohlo v příštích letech plniti jen na účet a za cenu ubití našeho zemědělství. Bude-li u nás potřeba dovozu zemědělských výrobků, jsme rozhodně pro to, aby se tak dělo ze států zpřátelených, ale jenom potud, pokud je tohoto dovozu třeba k nasycení širokých vrstev lidových, a ne potud, pokud jej potřebují ku svému výdělku velkoobchody, bursiáni (Potlesk.), kteří nesledují potřeby lidu, nýbrž své dovozní zisky.

Slavná sněmovno! My čsl. zemědělci máme plné pochopení pro bolesti dělnické třídy, pro těžkosti našeho průmyslu a nebudeme žádati, jako jsme až dosud nežádali, od tohoto státu nic, co by bylo bývalo v rozporu se zájmy jeho nebo v kolisi se zájmy ostatních výrobních vrstev. Jsme si vědomi, že hospodářská a specielně zemědělská krise nevyvrcholila a že jediným zásahem, abychom se nedočkali nesnesitelného vyvrcholení této krise, je snížení úrokové míry. My jsme v tomto parlamentě častokráte řešili mnohé hospodářské otázky jen s úzkého hlediska stranických zájmů politických stran a důsledek toho příliš stranického řešení hospodářských otázek u nás objevil se dnes v tom, že lidé ztratili důvěru ke svým politickým zástupcům, že lid ztrácí velikou úctu, kterou dříve choval k parlamentu svého samostatného státu, a že dopřává slechu a víry po marném odborném léčení šarlatánům, kteří vyrůstají jako houby na oslabené životnosti širokých vrstev národa.

Není ještě pozdě, abychom řádným plněním svých povinností k výrobě a ke všem vrstvám obyvatelstva tohoto státu tuto pokleslou důvěru v nás a v tento slavný sbor navrátili lidu, a já doufám, že dnešní krok, kterým dokážeme široké veřejnosti, že tento parlament měl odvahu zatáhnouti také finanční kapitalismus do služeb tohoto státu a uložiti mu, aby přinesl první oběti na oltář osvobozené vlasti, navrátí širokým vrstvám lidu důvěru.

Snížení úrokové míry si ovšem nepředstavujeme jen na účet vkladatelů, nýbrž i na účet peněžních ústavů, a hlasujeme pro ně v plném předpokladu, že i stát vyjde vstříc výrobě tím, že sníží úrokovou míru z nedoplatků daňových a pod. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Štětky, dr Sterna a soudr.:

Zákon znějž:

(1) Dlužníci peněžních ústavů, jichž roční příjem nepřesahuje 16.000 Kč, nejsou povinni za dobu 1929 až 1934 platiti úroků ani vedlejších plnění (správní či režijní poplatky, provise atd.) ze zápůjček peněžními ústavy jim poskytnutých. Tyto úroky a vedlejší plnění nesmějí na nich býti vymáhány ani po r. 1934.

(2) V případě nutnosti bude lhůta v odst. 1 uvedená prodloužena na další léta.

V r. 1933 a 1934 nesmějí drobným dlužníkům (§ 1) býti vypovězeny zápůjčky peněžními ústavy jim poskytnuté.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Současně pozbývají platnosti všechna ustanovení jemu odporující. Provede jej celá vláda."

2 až 12. Pozměňovací návrhy posl. dr Rosche a druhů:

2. K §u 1:

Odst. 2 budiž zde vypuštěn a budiž vložen jako prvý odstavec v §u 15.

V odst. 3 za slovem "vládou" budiž v třetím řádku vloženo "a parlamentem".

3. K §u 2:

Odst. 2 až 4 nechť znějí:

"Stížnost jest podati nejdéle do 60 dnů počítaje ode dne, kdy se zvědělo o závadném činu. Právo ke stížnosti se promlčuje v jednom roce, počítaje ode dne, kdy došlo k závadnému činu.

Právo ke stížnosti mají nejen peněžní ústavy, peněžní podniky a jejich ústředí, nýbrž i kdokoli jiný, pokud byli přímo postiženi nezákonitým činem nebo opominutím.

Vznesení věci na Ústřední smírčí orgán vylučuje zákrok podle ustanovení zákona proti nekalé soutěži ze dne 15. července 1927, čís. 111 Sb. z. a n."

4. V §u 4 nechť odst. 1 zní:

"O stížnosti, kterou podal peněžní ústav (podnik, ústředí), zavede Ústřední smírčí orgán neprodleně smírčí řízení. Za tento úkon zaplatí ústav (podnik, ústředí) Ústřednímu smírčímu orgánu napřed poplatek, jehož výše se ustanovuje částkou..... Kč".

5. V §u 5 buďtež odst. 2 a 3 škrtnuty.

6. K §u 6, odst. 4 a násl.:

Aby se zkrátila zdlouhavá cesta formálního řízení, jest jistě praktičtější poskytnouti Ústřednímu smírčímu orgánu právo rozhodovati, vynášeti rozsudek a trestati a ustanoviti okresní úřad jako II. stolici.

7. V §u 8 budiž k odst. 4 na konci připojeno: "a pořádkovou pokutu do 10.000 Kč."

8. V §u 11 budiž škrtnut odst. 6.

9. V §u 12 buďtež škrtnuty odst. 2 a 3.

10. K §u 15:

Jako odst. 1 budiž vložen dosavadní odst. 2 z §u 1.

Jako odst. 2 budiž vloženo:

"Neustanovil-li Poradní sbor ve věcech peněžnictví nejvyšší úrokové sazby z peněžních vkladů nebo zápůjček, poněvadž nedošlo k dohodě mezi skupinami peněžních ústavů, platí tyto sazby. Neustanoví-li Poradní sbor ve věcech peněžnictví nejvyšší úrokové sazby, může vláda, vyžadují-li toho mimořádné hospodářské poměry, stanoviti je sama po slyšení Poradního sboru v dohodě s Národní bankou československou. Toto nařízení vyžaduje výslovného schválení parlamentu."

Dosavadní odst. 2 budiž přečíslován na odst. 3.

Odst. 3 a 4 nového znění buďtež škrtnuty.

11. § 17 budiž škrtnut.

12. V §u 18 nechť odst. 2 zní:

"Stejně bude potrestán, kdo nemaje koncesi k soukromému zprostředkování úvěru (zákon ze dne 19. srpna 1925, čís. 203 Sb. z. a n.) a bez notáře nebo advokáta dá si slíbiti....."

13. Eventuální pozměňovací návrh posl. Štětky, dr Sterna a soudr.:

V §u 11 doplňuje se odst. 1 větou:

"Nikdy nemůže býti trestně stíhán pro čin podle tohoto zákona subalterní zaměstnanec peněžního ústavu."

14. Pozměňovací návrh posl. dr Keibla a druhů:

V §u 18 má odst. 2 zníti:

"Stejně se trestá, kdož nemaje koncesi k soukromému prostředkování úvěru (zákon ze dne 19. srpna 1925, č. 203 Sb. z. a n.) žádá, dává si slíbiti nebo přijímá majetkovou výhodu za živnostensky provozované zprostředkování úvěru a není advokátem nebo veřejným notářem. V těchto případech jsou dohody o náhradě za zprostředkování nebo o jiné majetkové výhodě neplatné."

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. dr Noskovi.

Zpravodaj posl. dr Nosek: Slavná sněmovno! Závěrem k vykonané debatě o osnově zákona o soutěži ve věcech peněžnictví a úpravě úrokové míry dovoluji si poznamenati stran podaných pozměňovacích návrhů, že již byly vesměs učiněny při jednání v rozpočtovém výboru a že tam také bylo na ně jednotlivě odpověděno.

Jenom na některé bych chtěl ještě jedenkráte zde upozorniti. Jestliže bylo na př. uváděno, že by důvěrnost anebo úřední tajemství jednotlivých peněžních ústavů byly ohroženy tím, že by mohl při řízení smírčím dostaviti se k nim důvěrník Národní banky nebo její pověřenec a že by tím důvěrnost byla ohrožena, jsem toho mínění, že když ta důvěrnost není ohrožena příslušnou vědomostí činovnického sboru, úředníků, kteří tam jsou zaměstnáni, a vědomostí dozorčích orgánů, pokud se týče revisních orgánů, že ještě vědomost další jedné úřední osoby na tom nic nezmění, nehledě k tomu, že pro takový orgán důvěrnický není to žádnou vzácností a také zajímavostí, kolik kdo má z vkladatelů u příslušného peněžního ústavu, a neměli jsme v praksi žádné příčiny na něco podobného si stěžovati, že by tyto úřední osoby neloyálním způsobem šířily své poznatky nebo vědomosti o hospodářských poměrech příslušných ústavů, kterých nabyly za některé funkce. Po té stránce zajisté není potřebí chovati žádných obav.

Některé jiné věci, které byly zde přednášeny a o kterých také již bylo jednáno v rozpočtovém výboru, jsou závažnějšího dosahu a jednou z nich je otázka, v jakém poměru jsou ustanovení §u 18, odst. 2 k ustanovením advokátního a notářského řádu. § 18, odst. 2 zakazuje totiž, aby někdo, nemaje koncese zprostředkovatelské, dal si slíbiti některé výhody, zkrátka provisi za zprostředkování úvěru, a tu přirozeně vyskytla se otázka, jak by to vypadalo, kdyby advokáti nebo notáři ve své praksi dali si za to, že pro svého klienta opatřili také úvěr, poskytnouti nějakou odměnu. A tu převládalo mínění, že by nebylo žádoucí, aby tyto vrstvy občanstva, zabývající se právě svobodným povoláním, jako je advokacie nebo notářství, vykonávaly snad zprostředkovatelské služby na poli úvěrovém. Tu je přirozeno, že ustanovení §u 18, odst. 2 žádným způsobem se nemůže vztahovati na případy, kdy advokát nebo notář jinak zastupuje určitou stranu opatří pro ni také úvěr a pak za příslušné jednání podle advokátního nebo notářského tarifu si dá příslušný honorář zapraviti. Je tedy nutno, aby po té stránce bylo úplně jasno, a já si po této stránce dovolím ještě zřetelně doplniti svou zprávu.

Tedy: S některých stran byly vysloveny pochybnosti, zda ustanovení §u 18, odst. 2, které do osnovy vsunul rozpočtový výbor, není potud nebezpečné, že by jeho sankce postihly i advokáty a notáře, kteří pro své klienty obstarávají práce spojené se získáním úvěru. Měl jsem příležitost již v rozpočtovém výboru prohlásiti, že podobných obav nesdílím. Advokát nebo notář, který jako zmocněnec svého klienta vyjednává s peněžním ústavem, jenž má poskytnouti úvěr, vykonává činnost náležející podle příslušných zákonů do oboru jeho působnosti a není pouhým zprostředkovatelem úvěru. Odměna, které se mu dostane za takovou činnost, není odměnou zprostředkovatelskou, nýbrž odměnou za zastupování a za právní práce při tom vykonané. Ale i kdyby v konkretním případě advokát nebo notář úvěr vskutku zprostředkoval, nesměl by si sice za to vymíniti odměnu zprostředkovatelskou, ale za sepsání dlužního úpisu, za knihovní žádost a za další snad právní práce při tom provedené by si odměnu mohl dáti zaplatiti a nebylo by nikterak možno uplatniti proti němu trestní i civilní sankce stanovené v odst. 2 §u 18 osnovy.

Advokátní a notářská komora v Praze projevily přání, aby do osnovy nebo do důvodové zprávy bylo pojato vysvětlení, že § 18, odst. 2 se nevztahuje na odměny advokátů a notářů za právní práce vykonané při opatřování a provádění úvěrů. Z důvodů, které jsem naznačil, nepovažuji doplnění textu osnovy za nutné. Zpráva rozpočtového výboru také je už rozdána a mohu tedy jedině v doslovu k debatě přání obou jmenovaných komor vyhověti. Jsem však přesvědčen, že při jednání v senátě bude možno stejné stanovisko, jako jsem právě prohlásil, pojmouti přímo do zprávy příslušného výboru.

Podávaje tuto doplňovací zprávu, doporučuji ve svém závěrečném slově slavné sněmovně, aby osnova tak, jak byla usnesena výborem rozpočtovým, došla ústavního schválení. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor živn. obchodní - p. posl. Vaňkovi.

Zpravodaj posl. Vaněk: Slavná sněmovno! Jako zpravodaj výboru živn.-obchodního chci dodatkem k dnešnímu jednání o tomto zákonu sděliti, že ani jeden z pánů poslanců se zásadně nestavěl proti předloženému zákonu, čímž mohu snad zdůrazniti, že u všech stran a u všech pánů řečníků bylo velké pochopení pro předmět zákona, od kterého výrobní vrstvy si dosti vydatnou pomoc slibují. Tímto zákonem má býti poskytnuta úleva našim dlužníkům, ať jsou z kruhů velkoprůmyslu, živností či zemědělství, kteří mají dále pokračovati v produktivním podnikání, čímž nemá býti rozmnožována nezaměstnanost, která stojí státní pokladnu ohromné stamiliony.

Od tohoto zákona si nejenom slibujeme, že se nezaměstnanost zastaví, nýbrž že také bude pomalu snižována, poněvadž jsme také přesvědčeni, že podnikatelé úlevou úrokové míry budou se moci více věnovati podnikání, budou míti větší chuť do podnikání jak živnostenského, tak i průmyslového. Našemu dělnictvu je vyčítáno z mnohých řad neinformované veřejnosti, že béře zbytečně a zadarmo podpory, je kacéřováno a odsuzováno. Náš dělník, pracující jak v zemědělství, tak v průmyslu i v živnosti raději by pracoval, než aby bral nějakou odměnu, která se mu stále a stále vyčítá. Tento zákon, jak jsem řekl, má pomoci našemu podnikání a také našemu dělnictvu. Dnešní úroková míra je přímo nesnesitelná. Já jsem ve své zprávě sdělil, že byly případy, kde peněžní ústavy dlužníka přímo vyssávaly, že znemožnily jeho podnikání, poněvadž nestačil vydělávati na režii bank a peněžních ústavů vůbec. Je pravda, že některé peněžní ústavy, hlavně banky, budou musiti snížiti svou režii, budou-li chtíti sleviti také na úrokové míře. V zákoně je však pamatováno, že režie tato nemá býti hrazena nebo nemá býti ušetřena na zaměstnancích, kteří jsou ve smluvním poměru podle kolektivních smluv, nýbrž je možno jen těm snížiti jejich plat, kdož mají smlouvu individuální, což se týká hlavně největších ředitelů v peněžních ústavech, jichž platy dosahují daleko větší výše než ve státní službě.

Vzhledem k tomu, že předloha tato je naléhavá a že skoro všichni páni řečníci, kteří se zúčastnili této debaty, nestavěli se zásadně proti této osnově a proto, že tato osnova má pomoci našemu podnikání, navrhuji a prosím, aby slavná sněmovna přijala návrh zákona tak, jak jej doporučuje živn.- obchodní výbor. (Souhlas.).

Místopředseda Špatný (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova má 20 paragrafů, nadpis zákona a nadpisy každé ze tří částí, jakož i úvodní formuli zákona.

Přihlížeje k podaným návrhům pozměňovacím míním dáti hlasovati v tomto pořadí:

Nejprve o samostatné nové osnově, kterou navrhují posl. Štětka, dr Stern a soudr.

Nebude-li přijata, hlasovali bychom o celkové úpravě podle návrhů posl. dr Rosche a druhů.

Jestliže ani tato nebude přijata, hlasovali bychom na podkladě zprávy výborové:

nejprve o §§ 1 až 10 ve znění zprávy výborové;

pak o §u 11 nejdříve v úpravě eventuálního návrhu posl. Štětky, dr Sterna a soudr., nebude-li přijata, podle zprávy výborové;

dále o §§ 12 až 17 podle zprávy výborové;

potom o §u 18 v úpravě návrhu posl. dr Keibla a druhů, nebude-li přijata, podle zprávy výborové;

konečně o §§ 19 a 20, nadpisu zákona, nadpisech jednotlivých částí, jakož i o úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému pořadu hlasování? (Námitky nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati podle něho.

Kdo tedy souhlasí se samostatnou novou osnovou, kterou navrhují posl. Štětka, dr Stern a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Navržená osnova je zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s celkovou úpravou výborové osnovy, kterou navrhují posl. dr Rosche a druzi, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s §§ 1 až 10 ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. §§ 1 až 10 jsou přijaty podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §em 11 v úpravě eventuálního návrhu posl. Štětky, dr Sterna a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo nyní souhlasí s §em 11 ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 11 byl přijat ve znění výborové zprávy.

Kdo souhlasí s §§ 12 až 17 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. §§ 12 až 17 jsou přijaty podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §em 18 nejprve v úpravě návrhu posl. dr Keibla a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo nyní souhlasí s §em 18 ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 18 je přijat podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §§ 19 a 20, s nadpisem zákona, s nadpisy jednotlivých částí, jakož i s úvodní formulí zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. §§ 19 a 20, nadpis zákona, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formule zákona jsou přijaty podle zprávy výborové.

Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.

Druhé čtení vykonáme při vyřizování dalšího odstavce pořadu, jestliže osnově bude přiznáno zkrácené projednávání podle §u 55 jedn. řádu.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest: