Předseda: dr Staněk.

Místopředsedové: Taub, Roudnický, Stivín, Špatný, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, Vávra.

187 poslanců podle presenční listiny.

Člen vlády: ministr dr Šrámek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 226. schůzi poslanecké sněmovny.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 7. prosince 1932, č. 84.634/1932-7, že na místo zemřelého posl. dr Karla Viškovského povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny jako poslance Jana Škvora, rolníka v Mysliči, a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Jmenovaný pan poslanec dostavil se do dnešní schůze.

Poněvadž před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, pan posl. Škvor ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule a pana posl. Škvora žádám, aby přistoupil ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Posl. Škvor (podávaje ruku předsedovi): Slibuji. (Poslanci usedají.)

dal předseda: na dnešní schůzi posl. Gläselovi pro neodkladné zaměstnání; na dnešní a zítřejší schůzi posl. Fedorovi; na tento týden posl. dr Polyakovi z rodinných důvodů, posl. dr Keiblovi, Ščereckému pro neodkladné zaměstnání.

nemocí posl. inž. dr Toušek, Böhm, Kaňourek, Rýpar; dodatečně na schůze dne 6. prosince t. r. posl. Halke.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Bečáka za posl. Haupta; klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické dne 6. prosince 1932 posl. Lance za posl. dr Patejdla, dne 7. prosince 1932 posl. dr Patejdla za posl. Lance, dne 12. prosince 1932 posl. Lance za posl. dr Patejdla; klub poslanců čsl. nár. demokracie dne 6. prosince 1932 posl. inž. Nováka za posl. dr Hodáče a posl. Vetterovou-Bečvářovou za posl. Ježka, dne 12. prosince 1932 posl. Ježka za posl. Vetterovou-Bečvářovou; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Zápotockého za posl. Babela; klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" posl. Dobránskyho za posl. dr Jabloniczkyho.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Vetterovou-Bečvářovou za posl. inž. dr Touška; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Zápotockého za posl. Babela a posl. Hadka za posl. Čižinskou; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Grünznera za posl. Schäfera; klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Kaspera za posl. Simma.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub posl. čsl. strany nár.-socialistické posl. dr Moudrého za posl. dr Patejdla; klub poslanců "Vereinigter parl. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr Bachera za posl. Windirsche; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. inž. Nováka za posl. dr Hodáče.

Klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické vyslal do výboru branného posl. dr Patejdla za posl. inž. Záhorského; do výboru imunitního posl. dr Moudrého za posl. dr Patejdla; do výboru živn.-obchodního posl. Stejskala za posl. Slavíčka.

Do výboru zásobovacího vyslal klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeitsund Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Halkeho za posl. Hellera.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 10. prosince 1932, č. j. 16.622/32 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona o dopravě motorovými vozidly.

Naliehavá interpelácia posl. Töröka a druhov ministrovi vnútra o zrušení práva shromažďovacieho v Podkarpatskej Rusi.

Dotazy:

posl. Sladkého ministru financí o neplnění povinností pojišťovny "Fénix" vůči pojištěncům, zejména na Opavsku a Hlučínsku (č. D 999-III),

posl. dr Schollicha ministru železnic, jak učitelé obecných a měšťanských škol nabývají celoroční legitimace na zlevněné jízdy na státních drahách (č. D 987-III),

posl. Babela ministru školství a nár. osvěty, aby stát povolil subvenci na stavbu obecné školy v Hradci-Nové Vsi, v okresu frývaldovském ve Slezsku (č. D 998-III),

posl. dr Patejdla ministru nár. obrany ve věci dodávek pro vojenskou správu (č. D 1000-III),

posl. inž. Kalliny ministru soc. péče, že paní Matyldě Kraftové z Karlových Varů, dům Derby, nebyl vyplacen vdovský důchod (č. D 997-III).

Odpovědi:

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl.

Simma o vystavění německé školy v Lipticích (č. D 883-III),

min. zemědělství na dotaz posl. Kurťaka o vyplacení Martinu Majarovi z Bohdanu-Luhů v okrese rachovském na Podkarpatské Rusi 83.200 Kč, které mu dluží lesní ředitelství v Rachovu (č. D 951-III),

min. vnitra na dotaz posl. Polívky vo veci notára K. Sutorisa z Dobšinej (č. D 935-III).

počátkem schůze:

Zprávy tisky 2089 až 2095, 2097.

Interpelace tisk 2080 (I až IV).

Těsnopisecká zpráva o 215. schůzi posl. sněmovny.

přikázán počátkem schůze rozdaný tištěný návrh 2087.

přikázal předseda:

Žádosti:

kraj. soudu v Košicích ze dne 30. listopadu 1932, č. Tl 85/32, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 6. prosince 1932, č. 10.322/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Vančo pro přečin pomluvy tiskem podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914 a §u 1 zákona č. 124/24 Sb. z. a n. (č. J 502-III),

okr. soudu trest. v Praze ze dne 6. prosince 1932, č. Nt IX 12/32 za souhlas s trest. stíháním posl. Petra pro přestupek podle §u 431 tr. z. (č. J 503-III),

kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 30. listopadu 1932, č. Nt XII 27/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro přečiny podle §u 14, č. 5, §u 15, č. 2 a §u 18, č. 1 až 3 zákona na ochranu republiky (č. J 504-III).

Odvolání žádosti imunitní:

Krajský soud v Olomouci přípisem ze dne 7. prosince 1932, č. Nt XII 30/31, odvolal žádost ze dne 2. září 1931 za souhlas s trest. stíháním posl. Špatného pro přečin podle §u 45 zákona ze dne 24. listopadu 1926, č. 218 Sb. z. a n. (č. J 362/5-III, pres. sděl. 142. schůze).

Předsednictvo posl. sněmovny usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 224. schůzi sněmovny dne 6. prosince t. r. projev ohrožující bezpečnost státu z řeči posl. Novotného.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu schůze.

Nebude-li námitek, budeme projednávati odst. 3 a následující. (Nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy nejprve k projednávání odst. 3, jímž jest:

3. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2046) zákona o bánských dávkách z kutišť a z měr (tisk 2097) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem jest p. posl. Křemen. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Křemen: Slavná sněmovno! Dosavadní zákonodárství o poplatcích z měr a z kutišť má značné nedostatky. Jsou to zejména: roztříštěnost právních pramenů dříve rakouských a dříve uherských a nejistota, pokud zákonem čís. 368 Sb. z. a n. z r. 1919 byly upraveny předpisy zákonů dříve uherských. Mimo to je dikce zákona čís. 368/1919 Sb. z. a n. velmi nepřesná. Slovy: "Nová ohlášení podléhají zdanění nejbližším pololetím" (§ 1), postihují se toliko kutiště, nikoli míry, poněvadž měr nenabývá se ohlášením, nýbrž propůjčením. Také výraz "zdanění" je neodborný. "Kutání" (§ 2) jest odborný výraz pro vyhledávání vyhrazených nerostů, nikoliv pro dobývání těchto nerostů v propůjčených mírách, nepostihuje tedy míry, ačkoliv ustanovení §u 2 má se patrně i na ně vztahovati.

Dosavadní zákonodárství vyžaduje změny i po stránce věcné: (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Podle státního rozpočtu pro r. 1932, kap. 14, tit. 11 činí řádné výdaje báňských úřadů, nepočítaje v to ústředí 5,445.100 Kč, příjmy pak toliko 4,069.300 Kč, z toho 2,527.000 Kč na poplatcích z kutišť a 1,441.300 Kč na poplatcích z měr; jeví se tedy schodek 1,375.800 Kč. Bylo by tudíž třeba poplatky zvýšiti, a to poplatek z kutiště ze 24 Kč na 40 Kč a poplatek z dolové míry ze 40 Kč na 100 Kč ročně. Zvýšením poplatku za výhradné kutiště o 16 Kč a za výměru, odpovídající jednoduché dolové míře o 60 Kč vzrostou příjmy na poplatcích z kutišť o 1,696.000 Kč, na poplatcích z měr o 2,154.000 Kč, úhrnem tedy o 3,850.000 Kč. Dávka 40 Kč ročně je nepatrnou částkou v poměru k výdajům, s nimiž musí počítati kutéř pomýšlející vážně na provádění prací, směřujících k vyhledávání vyhrazených nerostů; je také nepatrnou náhradou za výhodu výhradného práva k hledání vyhrazených minerálů s nárokem na propůjčení důlní míry.

Vyšší poplatek z míry jest odůvodněn tím, že propůjčením míry dostává se vlastníku hor značné hodnoty majetkové. Podle motivů k obecnému hornímu zákonu je poplatek osvědčením o uznávání výsostného práva regálního a náhradou výdajů vzešlých vykonáváním státního dozoru.

Navrhovaný zákon nepozbude zcela svého významu ani zamýšlenou reformou obecného zákona horního, poněvadž zůstanou v platnosti míry propůjčené podle starších předpisů a po přechodnou dobu i výhradná kutiště.

K jednotlivým paragrafům poznamenávám:

Ustanovení §u 1 stanoví dávkovou povinnost na stejném podkladě jako dosud, shrnujíc v různých pramenech obsažené předpisy.

§ 2. Základní sazba poplatku je při dávce z měr 12 a 1/2krát vyšší než poplatek předválečný, t. j. 8 Kč z měr i kutišť. Odst. 4 §u 2 vládního návrhu rozpočtový výbor na dnešní dopolední schůzi neschválil, neboť je přesvědčen, že sazby, které tvoří podstatnou část tohoto zákona, mohou býti zvyšovány pouze zákonodárnými sbory, nikoliv nařizovací mocí vládní. Odst. 5 rozpočtový výbor rovněž neschválil, ale doporučuje slavné poslanecké sněmovně k přijetí odst. 4, jak byl ve výboru rozpočtovém přijat a jak zní tisk 2097. Doporučuji celou osnovu ve znění zprávy výborové, avšak se změnou v odst. 4 §u 2, kde podle podaného návrhu koaličních stran místo slov "Poplatky z měr a kutišť mohou býti", dávají se slova: "Báňská dávka může býti ministerstvem veřejných prací a se souhlasem ministerstva financí snížena na polovinu zákonné výměry atd.".

Doporučuji, aby slavná sněmovna tuto osnovu zákona přijala. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Návrh můj jest přijat.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "proti" pp. posl. Štětka a Dvořák.

Dávám slovo prvnímu přihlášenému řečníku, p. posl. Štětkovi.

Posl. Štětka: Paní a pánové! "Půjde se na bohaté!" Tak již více než měsíc hlásají hlásné trouby finančního kapitálu "Právo lidu" a "České slovo" do řad pracujících, do řad drobných poplatníků, aby tak odvrátily pozornost od příprav na jejich poslední korunu v kapse.

V prohlášení min. předsedy je také zmínka o daňovém zatížení a ministerský předseda říká: "Míra snesitelného zatížení obyvatelstva je téměř dovršena." Tím tedy jako protějšek má býti potvrzeno, že se půjde opravdu nyní na bohaté. Pod tímto zorným úhlem pracovala a také škrtala t. zv. "sedmička" pod vedením soc. demokratického poslance Remeše, která - jak pochvalně je uznáváno měšťáckým tiskem - úspěšně skončila práce tím, že seškrtala prý státní vydání, tak zv. zbytné, v částce 925 mil. Kč a našla nové zdroje příjmů pro státní pokladnu v částce 900 mil. Kč.

"Dnes zahajuje se to tažení na bohaté" podle posl. Remeše, ale se zřetelem na prohlášení předsedy vlády "míra zatížení je dovršena" a tak pod tímto zorným úhlem je zpracován vládní návrh zákona o báňských dávkách z kutišť a měr. Je to tedy první díl vládního programu, jak najíti úhradu pro schodkové hospodářství; začíná se tedy a splňuje se heslo "půjde se na bohaté" od nejtypičtějších a největších žraloků: uhlobaronů v Československu.

"Půjde se na bohaté" - a v tomto případě vládní návrh navrhuje tedy zvýšení dávky z kutišť a dávky z měr v takové míře, že je to neslýchanou provokací. V době, kdy je na 3 miliardy schodku státního hospodářství, v době, kdy se snižují platy státních zaměstnanců, v době, kdy se přináší celá serie nových a nově upravených daní, kdy 900 mil. Kč bude se požadovat buďto novými anebo nově upravenými daněmi na pracujících v této době požaduje se na všech majitelích hornin a horních podniků 3 mil. Kč!

Stará rakouská dávka zavedená podle zákona z r. 1854 činila v tomto případě 6 zl. z měr a dávka z kutišť činila 20 zl. R. 1919 nastalo valorisování této dávky ovšem tak, že ze 6 zl. stouplo to na 40 Kč a z 20 zl. na 24 Kč. Vládní osnova upravuje nyní tuto dávku z kutišť na 20 Kč půlletně, to je 40 Kč ročně, a na 50 Kč z měr půlletně, to jest 100 Kč ročně.

V rozpočtovém výboru byl tento vládní návrh doprovázen výkladem zástupce uhlobaronů p. posl. Nováka, který dokonce měl odvahu tvrdit, že je to "veliká oběť", která se žádá na horních podnikatelích ve zvýšené dávce. Pan posl. Novák jako zpravodaj této osnovy v rozpočtovém výboru dokonce navrhl snížení dávky z měr z 50 Kč na 30 Kč a škrtnutí všech ustanovení, která dávaly vládě možnost tuto dávku případně zvýšiti. - "Nastal prý boj" - tak budou hlásat zítra všecky t. zv. socialistické noviny, - nastal boj na počátku, aby byli uhlobaroni přinuceni k placení plné dávky. A tak jsme dnes v rozpočtovém výboru byli svědky toho, že vyhráli uhlobaroni a vyhráli také tak zvaní socialisté. Socialisté vyhráli to, že budou uhlobaroni platiti 50 Kč a dělníkům a horníkům bude namlouváno, že to byl tuhý zápas, než byli zástupci buržoasie poraženi, donuceni k ústupu a přiznání tohoto práva.

Naproti tomu ovšem největší kořist nesou zástupci uhlobaronů, neboť se jim podařilo to, co vlastně chtěli, t. j. škrtnouti ustanovení, kterým se vláda zmocňuje zvýšiti eventuelně tuto dávku, místo toho vsunouti ustanovení, že vláda může sleviti - tedy místo zvýšiti sleviti. Co tedy není vyjádřeno ciferně, je dáno do ruky vládě finančního kapitálu, v níž socialisté mají rozhodující slovo. Ano, a teď se to provede cestou nařizovací. Aby byla vláda zmocněna k uložení o 50% větší dávky, to by prý nešlo vládním nařízením, nýbrž je k tomu třeba zákona. Ale zde týž zpravodaj říká, že stačí vládní nařízení, aby mohla býti tato nízká, směšná přímo dávka uhlobaronům ještě odepsána.

Jako doklad o nízké, přímo výsměšné dávce, kterou platí majitelé hor a dolů je fakt, že r. 1862, kdy byla stanovena dávka z horních měr, byla také stanovená asi týmž nařízením dávka ze zisku trafik. Tato dávka ze zisku trafik z r. 1862 platí také ještě dnes, ovšem, pánové nezapomněli valorisovati a valorisovali ji takovým způsobem, že dnes ten beznohý poškozenec, který dostane trafiku, musí nejenom platiti poplatek, když trafiku přebírá, ale také t. zv. dávku ze zisku, která r. 1862 činila 3 zlaté, ale r. 1931 a 1932 nejméně 300 Kč.

Tedy zde nastalo důkladné valorisování, ovšem u mrzáků, lidí chudých. Vedle toho ovšem také již trafikanti přinesli ve prospěch státní pokladny již letošního roku jednu oběť a čeká je oběť další. Přinesli oběť tím, když jim t. zv. provise z 10% byla snížena na 9%, což znamenalo jejich ztrátu na výdělku 28 mil. Kč a což znamenalo také pro ně zvýšení cen tabáku, pokles obratu a tím také pokles výnosu.

A teď opětně chystá a připravuje se na tyto oběti války nový útok. Vedle všech těch útoků zahrnutých ve všeobecném plánu znovu se počítá s tím, že byl podniknut ještě útok dalším snížením jejich provise. Ale co přinesli uhlobaroni na oltář vlasti a ve prospěch státu? Kolik zaplatili daní, kolik jim bylo odepsáno, kolik milionů ulili před zdaněním, o tom nechtějí pánové ani slyšet.

Už v rozpočtovém výboru jsem poukázal, jak ohromné nesrovnalosti jsou v daních a jak nepatrné daně platí majitelé dolů a hutí. Podle státní statistiky - ale i v té není uváděn napřed upravený zisk, napřed odlité desítky a sta milionů korun - díváme-li se, jak tedy teprve zbytek je zdaněn, vidíme, že 55 t. zv. poplatníků všeobecné daně výdělkové zaplatilo pouze 1,400.000 Kč na všeobecné dani výdělkové a že všecky t. zv. veřejně účtující společnosti, provozující výrobu v dolech zaplatily dohromady na zvláštní dani výdělkové 6,200.000 Kč. Všechny jiné daně, obratová, dávka z uhlí atd., to všechno jest zakalkulováno a pochopitelně i tyto daně jsou už zakalkulovány do cen jejich výrobků. A právě v tom spočívá ona drzost a provokace ve vládním návrhu, když na jedné straně zdaňuje se každé sousto do úst i nezaměstnaných a když na druhé straně desítky, sta milionů, ba miliardy unikají jakémukoliv zdanění a když zejména uhlobaroni platí na jedné straně tak nepatrné daně, zatím co na druhé straně zatížen je drobný poplatník.

Jak prožívají uhlobaroni krisi? Pan zpravodaj měl v rozpočtovém výboru dokonce odvahu tvrdit, že nebývalá krise a její rozměry zasáhly tak rušivě, ba přímo prý katastrofálně do výroby horních podniků, že jestliže dnes horní podnikatelé ještě zaměstnávají horníky, činí prý tak z lidských důvodů, neboť důvod zisku prý dávno padl.

I když vezmeme za základ to, co je už veřejně uvedeno ve státní statistice, i když víme, že napřed byly ulity desítky a sta milionů, vidíme, k jakým závratným cifrám v t. zv. době krise dochází v horním podnikání. Srovnáme-li rok výroby 1925, tedy před krisí, s rokem výroby 1931, tedy v době t. zv. vypětí krise, vidíme fakt, že výroba v horním průmyslu stoupla ohromně, že sice r. 1925 444 závody vytěžily 34,242.000 tun, ale že r. 1931 o 90 závodů méně vytěžilo 35,068.000 tun, čili, že těžba se zvýšila o 825.000 tun. Naproti tomu však vidíme, že podle státní statistiky pracovalo o 13.000 horníků v r. 1931 méně než r. 1925 a že tito horníci odpracovali o 5 mil. méně směn r. 1931 nežli r. 1925. Při této ohromně stoupající těžbě nastal však katastrofální pokles mezd a platů horníků, takže i podle té státní statistiky mzdy horníků poklesly r. 1931 proti r. 1925 o 87 mil. Kč. Tak zv. naturální požitky, které horníci mají, poklesly o 2 mil. a náklady na pojištění nemocenské, úrazové a tak zv. hornické bratrské pojištění o 30 mil. Kč. A nejen to, nýbrž i náklady na spotřební hmoty při dobývání nerostů poklesly o 97 mil., takže srovnáváme-li výrobní poměry hospodářského roku 1925 s rokem 1931 jen u černého uhlí, jeví se výsledek, že výroba byla zvýšena o 563.000 tun, čímž pochopitelně stouply také o tutéž částku zisky uhlobaronů; naproti tomu při mzdách a při tom, co z titulu pracovního patřilo horníkům, nastal v tomto roce pokles o 118 mil. Kč a na hmotách o 97 mil. Kč, tedy je zde 215 mil. Kč úspor na práci. Spočítáme-li pak zisky z větší těžby, docházíme k závěru, že na 300 mil. Kč vyrostl z mezd a platů horníků větší zisk uhlobaronům a všem majitelům horních závodů. A to jest výsledek tak zv. krisového roku, to je výsledek, o němž mluvil pan zpravodaj, jako by horní závody stály před katastrofou, v důsledku čehož nesnesou žádného většího a dalšího zatížení. Těmto typickým pirátům Weinmannům, Petschkům atd., z nichž ohromná část skládá se z cizinců, kteří zde drancují, kteří rabují a odvážejí stamilionové zisky bez zdanění a s odpisy daňovými a s úlevami do ciziny, vynesla daňová reforma ročně půl miliardy. Ale zároveň zákonnou finanční úpravou samosprávných svazků výnos přirážek na t. zv. zvláštní dani výdělkové, to je na výdělkové dani společností veřejně účtujících - Weinmannů, Rotschildů, Petschků atd. - výnos těchto přirážek pro obce poklesl o 150 mil. Kč; tedy tuto ohromnou část právě ušetřili tito typičtí piráti na obcích.

V celém plánu 20 nových nebo nově upravených daní, které mají přinésti 900 milionů Kč, jsou také ony 3 miliony, se kterými se počítá jako zvýšením výnosu z kutišť a měr. 3 miliony v oné ohromné částce 900 milionů Kč ukazují nejlépe, jak páni plní ono heslo, onu frási: "Půjde se na bohaté"! Tedy uhlobaronští piráti milostivě, poněvadž zaměstnávají jenom z lidskosti - pochopitelně, že z téže lidskosti platí také jenom daně - se uvolili platiti jenom tu dávku z miliardových zisků, z každé tuny. Vezmeme-li za základ výrobu z r. 1931, činí to jeden haléř. Tedy jen o jeden haléř větší zatížení majitelů dolů. To je tedy zajištění před katastrofou. Ale páni se nic nerozpakují. Za vedení pana posl. Remeše sice prohlásili, že padla daň z hlavy, daň z piva, daň z masa, ale její důsledky budou cítiti všichni pracující v tomto státě a to tak, že ve prospěch prázdné státní pokladny a vyrovnání státního hospodářství dají sice Weinmann, Petschek, Rotschildové, Preiss a spojenci z jedné tuny haléř, ale horník, pracující za strašných poměrů u těchto pirátů podle návrhu "sedmičky" za vedení pana posl. Remeše, když si bude chtíti koupiti 1 kg masa, musí přispěti, aby nedošlo ke krachu ve státě, 10 haléři na t. zv. zvýšené dani z obratu, a bude-li si chtíti koupiti jeden litr piva, musí přispěti 5 haléři na vyrovnání deficitu ve státní pokladně. Tuto provokaci, kterou se zahajuje tažení proti pracující třídě, jako by se napřed šlo na kapitalisty, odhalujeme před celou pracující třídou a voláme všechny pracující, domkáře, malorolníky, drobné živnostníky a obchodníky, aby se na tomto příkladě přesvědčili, jak to páni vážně myslí s tím tažením proti bohatým. V době, kdy uhlobaroni stamilionové zisky odvážejí za hranice, v době vyrovnávání finančního hospodářství, přichází zase pan posl. Remeš, aby v dnešním "Právu lidu", pod hlavičkou "Remešův úsudek o rozpočtu", uklidnil drobné střádaly. Vyzývá je k pomoci a říká doslova: "aby lidé věřili svému státu, neschovávali úspory do punčoch, nýbrž je dali záložnám, aby tak peníze přispěly k obnovení našeho blahobytu." Ano pánové, říkáte to správně: vašeho blahobytu. Lidé mají peníze, ušetřené z mozolů a krve, odnésti a dáti do záložny, abyste jich mohli použíti k svému blahobytu, neboť jste již použili peněz, na něž se neodvážilo sáhnouti ani staré Rakousko. Staré Rakousko v době války se neodvážilo sáhnouti na t. zv. sirotčí peníze, uložené sirotkům u okresních soudů. Dnes však už i na tyto peníze bylo sáhnuto, dnes tyto peníze byly vzaty, neboť na naši interpelaci - tady pan ministr nepospíchá s odpovědí - sám berní úřad odpověděl: Nemůžeme onen podíl vyplatiti, poněvadž nemáme peněz. Sáhlo se tedy na peníze i t. zv. sirotků. Teď však v úloze vrchního sháněče a opatrovníka krachujícího kapitalistického zřízení stojí posl. Remeš a volá: Ven z punčoch a vysypte to do těch pokladen jako semenec pro buržoasii, která to potřebuje a která, když nebudeme míti tyto prostředky, bude krachovati. A krach - říká - odnesli by státní zaměstnanci generálním snížením o 15% a tím, že bude zavedeno nových 20 druhů daní. Tím státní zaměstnanci nebudou donuceni k tomu, k čemu by byli donuceni, kdyby k tomu nedošlo. Pánové, u této příležitosti se však ani slovem nezmíní, nejen pan zpravodaj, nýbrž ani druzí pánové, jaké katastrofální důsledky měl postup uhlobaronů a t. zv. majitelů dolů pro obce v oblasti jejich dolů. Tam je dnes zuřivý hlad, přímo strašný hlad, katastrofa, a nad tím pánové zavírají oči. Boj horníků na Ostravsku proti ničemnému náporu na snížení mezd připraví také odpor i proti snížení mezd v jiných oblastech. Všeobecný útok na dělnické mzdy jasně zde ukazuje přichystaný plán. Obce se právem domáhaly, aby jim bylo pomoženo. Přicházejí-li nyní pánové vedle plánu snížení platů státních a veřejných zaměstnanců také se snížením platů zaměstnanců obecních - prý na sanaci prázdných obecních pokladen - znamená to sanovati obecní pokladny na účet obecních, pokladny okresů a zemí na účet okresních a zemských zaměstnanců právě tak, jako sanovati státní pokladnu na účet státních zaměstnanců. Takový je tu plán a my proti tomuto plánu hladu a třídního útlaku vyzdvihujeme otázku pomoci obcím, pomoci těm obětem v obcích, které byly přivoděny těžařstvy, a navrhujeme jako první požadavek, který nevychází z řad komunistů, nýbrž je požadavkem všech horníků, zastavení jakékoliv propouštění horníků r. 1933. Dále navrhujeme, aby obce směly nebo mohly, ba musily vybírati od těch horních podniků, které se v jejich oblasti nalézají, t. zv. účelovou dávku ve výši 5 h z každého 1 q vytěženého nerostu. Pánové, měli-li jste odvahu nadiktovati 5 h z piva, 10 h z masa a netázali-li jste se široké konsumentské veřejnosti, říkáme vám tu otevřeně, že musíte míti odvahu nadiktovati těch 5 h pro oběti pirátství Weinmannů a Petschků, a nebudete-li ji míti, hornické obce vás k tomu donutí. Voláme ke všem hornickým obcím, aby se jejich obecní zastupitelstva usnášela na zavedení 5 hal. dávky z 1 q nerostu a aby tato dávka 5 hal. sloužila alespoň k částečnému vyživení nezaměstnaných a obětí hornického povolání. Tento návrh nevychází z řad komunistů, nýbrž je to návrh celé pracující třídy ze všech oblastí a obcí, kterých se dotýká hornický průmysl. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen p. posl. Dvořák. Dávám mu slovo.

Posl. Dvořák: K předloze zákona o zavedení báňské dávky z kutišť a měr promluvil specielně za náš klub soudr. posl. Štětka. Já bych se při této příležitosti chtěl zabývati jinou věcí, kterou se zabývá všechen čsl. tisk a která je příčinou různých kombinací a různých plánů.

Již při tom, když se nová vláda představila v posl. sněmovně, řekl její premier Malypetr ve svém vládním prohlášení, že tato vláda ve všech směrech státní správy musí projeviti rozhodnost. Rozhodnost, jak si ji vláda představuje, můžeme již dnes zaznamenati z každého kroku a z každého počinu při zachraňování hospodářského krachu Československé republiky. Plán, který chce vláda realisovati, aby vyrovnala miliardové schodky státního rozpočtu na rok 1933, je široce založený útok na nejširší vrstvy pracujícího lidu Československa. Socialističtí vůdcové, kteří jsou účastni v této vládě a kteří tvoří s buržoasními představiteli vládní většinu, znovu dokazují pracující třídě, že jsou jen poslušnými knechty kapitalistů a nejhlavnější oporou jejich režimu. Bez ohledu na hlad, bídu a strašlivé utrpení mučeného lidu má býti provedeno vše, co buržoasie žádá. Nespokojenost lidu, která roste ve městech i na venkově, má býti tlumena a dušena nejbrutálnějšími metodami fašistického bílého teroru. Ve vládě Udržalově obstarával tento úkol slovenský agrární předák Slávik, který každou novou střelbu do lidu, každou brutalitu četníků a policajtů omlouval s tohoto místa cynickým úsměvem za souhlasu vládních socialistů. V této nové vládě byl vyměněn a na místo ministra vnitra v nové vládě dosazen Černý, dosavadní zemský president moravský, muž, který s hlediska dnešních potřeb buržoasie má za sebou historickou minulost. Vždy, když buržoasie potřebuje rozhodnou ruku, ať to byla buržoasie rakouská, či československá, tento bývalý tajemník Heinoldův je povoláván. Již r. 1920, když pracující lid v Československu měl pocítiti první důsledky zrady zkorumpovaných vůdců, byl Černý postaven v čelo vlády. Za jeho vlády po prvé tekla krev dělníků v Praze na Václavském náměstí.