Co však na tomto návrhu jest nejhorší, jest § 11, který vládu zmocňuje, aby tento zákon po dvou letech prodloužila ještě o jeden rok. Není to nic jiného než zastření, než jistá zbabělost vlády. Byla by mohla napsati ihned: na tři leta. Víme, že vláda tohoto zmocnění použije, bude-li ještě 2 leta naživu. Tato vláda tohoto zmocnění použije jistě. To vidíme jasně podle celého jejího hospodaření a vystupování, podle jejich slibů a podle toho, jak hospodaří. Bylo-li by nutné nějaké zlepšení, bylo by to škrtnutí § 11. Při včerejším jednání o kompromis došlo sice k dohodě v maličkostech, ale strašlivý § 11 byl v zákoně ponechán.

Tento zákon byl učiněn poněkud stravitelnějším populárním okrášlením, totiž tím, že se také snižují platy ministrů a především poslanecké diety. Snižují se, aby většina mohla předstoupiti před obyvatelstvo a říci: Hleďte, jak jsme zdatní, nešetříme ani sebe, začínáme nejdříve sami u sebe! Proti čemu se musíme ohraditi, jest znění § 3, který mluví o platech předsedy, místopředsedů a členů obou sněmoven. Jest to po prvé, kdy se mluví o poslaneckém platu. Proti tomu se musíme ohraditi. Poslanci nedostávají plat, uvedená částka není plat, nejméně ze tří pětin jest to náhrada poslancových výdajů, která jest pro něho nutná, aby mohl v Praze žíti a aby se mohl účastniti jednání. To jest nesprávná formulace.

Kdo bude pro tento zákon hlasovati? Víme to. Vládní většina, budou pro něj hlasovati, také němečtí sociální demokrati, kteří tenkráte, když byl zaveden pro státní úředníky 13. měsíční plat, tolik si na tom zakládali. Mohli bychom se tázati, proč přichází toto překvapení tak pozdě? Vysvětlení jest docela lehké. Kdyby tyto návrhy byly bývaly oznámeny před 27. zářím, byl by býval počet obecních mandátů sociálních demokratů o velké procento menší než dnes. Jest to politicky nečestné jednání. Proto toto překvapení právě před vánocemi, postihující jak státní úředníky, tak také živnostníky. Tento návrh jest smrtelnou ranou nadějím mnoha živnostníků, kteří dnes při špatných obchodech kladli veškerou svou naději ve vánoční obchod. Loňského roku jsme viděli, jak právě 13. měsíční plat blahodárně působil na vánoční obchody. Nový zákon způsobí strašlivé omezení obratu a kolik skutečně dostane do pokladny ministr financí Trapl, nelze dnes ještě říci. Že to nebude 200 milionů Kč, víme bezpečně dnes již všichni.

Páni socialističtí zástupci úřednictva, kteří častokráte vystupují jako jediní zástupci úřednictva, budou pravděpodobně hlasovati také pro toto poškození státních úředníků, které pravděpodobně postihne také úředníky samosprávy a bude míti jistě vliv také na mzdy a platy soukromých zaměstnanců.

Viděli jsme, že vláda má hrozný strach před komunisty, leká se každé nevinné demonstrace, obklopuje se četníky a bodly a mobilisuje celou ozbrojenou moc. Jest to žalostné znamení, vysvědčení chudoby pro nejistotu vlády, že musí při každé malé demonstraci mobilisovati všechny zbraně. Mnohdy bylo by lepší, kdyby se takovýmto demonstracím ponechal volný průběh. Teprve zásahem četnictva dostává se jim politické důležitosti a nevinná věc dostává ráz státní a hlavní akce. Nemotorné a neohrabané zasahování veřejných orgánů více škodí, než přispívá ke klidu a pořádku. Divíme se tomu, neboť stát, který má hrozný strach z komunistů, nestydí se ve školách vychovávati z dětí komunisty. Duch našeho školství působí k tomu, aby z dětí byli vychováváni komunisté, neboť upírá dětem jedinou sílu, která dovede odporovati komunismu, křesťanské náboženské životní přesvědčení. To jest nesprávná cesta. (Výkřiky posl. Babela.) Buďte klidný, sedíte-li ve skleníku. Jen nemluvte o licoměrnictví.

Nemohli jsme dospěti k dojmu, že stát vyčerpal všechny možnosti šetření, nemůžeme tedy ani dnes hlasovati pro zatížení obyvatelstva, pro snížení úřednických platů, nýbrž musíme žádati, aby stát sám dával příklad úsporami ve svých výdajích. Pak teprve bylo by lze mluviti o jiných obětech, do té doby musíme však všechny takové návrhy odmítnouti. (Potlesk.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Dávám slovo dalšímu řečníku, jímž je p. posl. Simm.

Posl. Simm (německy): Slavná sněmovno! Úvodem ke svým vývodům, které se týkají předmětu dnešního denního pořadu, musím jménem své strany nejdříve podati toto prohlášení ke krvavým událostem v okrese frývaldovském:

Včera bylo 9 dělníků a dělnic ve Frývaldově zastřeleno a četné osoby byly zraněny střelami československého četnictva. Za důvod k tomuto krveprolití dlužno považovati jednu z pochopitelných demonstrací, které se v poslední době, bohužel, staly zvykem a které konají dělnické masy třesoucí se úzkostí o svou existenci, poněvadž stále zřetelněji poznávají, že vláda není ochotna energicky potírati hospodářskou krisi. (Souhlas.)

Podle našich šetření, která provedl senátor Köhler na místě samém ve Frývaldově, jest úplně jasno, že hlavní vinu politování hodných událostí nemají dělníci, nýbrž předrážděné a znervosnělé orgány bezpečnostního úřadu. Jest to systém, užívaný v tomto státě, který hlavně zaviňuje tyto události. Máme v rukou písemné doklady, že zemské úřady prostřednictvím okresních úřadů při každé příležitosti dávají četnictvu pokyny, aby co nejostřeji zasahovalo, to znamená, že jim dávají volnost vydati povel k palbě. (Souhlas.) Tak poukazujeme na to, že pražský zemský úřad při příležitosti dnů mládeže národně socialistického svazu mládeže, které byly určeny na den 8. listopadu, oběžníkem vydal pokyn, aby se jednotně zakázaly tyto schůze mládeže, které se konaly v celé zemi a v tomto přísně důvěrném oběžníku výslovně nařídil orgánům - uvádím doslovně: Proti každému pokusu o překročení tohoto zákazu nebo o porušení klidu a pořádku budiž zakročeno nejostřejšími prostředky. (Výkřiky posl. Krebse a inž. Junga.)

Každý ví, že tyto nejostřejší prostředky neznamenají nic jiného než rozkaz užíti zbraně. Takové tajné výnosy byly v posledních měsících jen proti národním socialistům vydány neméně než 9krát. (Posl. Krebs [německy]: Ano, můžeme je ukázati panu ministrovi vnitra, máme tyto tajné výnosy v rukou!) Jest zcela jasné, že takto četníci při nejmenším podnětu sáhnou ke zbrani.

I ve Frývaldově byla by se jistě demonstrace skončila schůzí v klidu a pořádku. Již to, že ze zraněných bylo 11 osob střeleno do zad, ukazuje, že tyto osoby neútočily, nýbrž že byli honěni utíkající lidi. (Posl. Krebs [německy]: Jako na zajíce stříleli na tyto lidi!) Vinu má zřejmě výlučně systém, který přidržuje četníky nikoliv ke klidnému a rozhodnému jednání, nýbrž k nervosnímu střílení. Konstatujeme, že silnice byla uzavřena uprostřed obce, že střely četníků vnikly do bytů a na půdy a že takto byl velmi těžce ohrožen život obyvatelů. Žádáme tedy nejen přísného vyšetřování případu, který zřejmě prokázal, že se střílelo proti neozbrojeným demonstrantům a žádáme od vlády, aby všem orgánům, které stále vidí své zvláštní umění a svou správní moudrost v tom, že se proti obyvatelům státu zakročuje nejostřejšími prostředky, udělila přísný rozkaz, aby se od tohoto systému konečně upustilo. (Výkřiky posl. Krebse.)

Žádáme však také v této nesmírně truchlivé chvíli od vlády, aby konečně uznala, že se sociální otázka nedá řešiti prachem a olovem a aby se konečně masám dalo to, co jim zaručuje klid a pořádek: práce a chléb.

Nyní k předmětu dnešního denního pořadu, o návrzích, které vláda předložila poslanecké sněmovně, a to o návrhu tisk 1465, o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem a tisk 1466, o úsporných opatřeních platových ve veřejné správě. Přirozeně jest mi bližší kritisovati druhý vládní návrh 1466, ale konstatuji, že mezi oběma vládními návrhy jest souvislost v té formě, že vládní návrh tisk 1465 má býti takřka mravním odůvodněním vládního návrhu tisk 1466 o platových opatřeních ve veřejné správě.

Vládou předložený návrh zákona tisk 1466 o platových opatřeních ve veřejné správě způsobil, jak se to nedalo ani jinak očekávati, rozčilení a hluboké rozhořčení mezi těmi, kdož mají býti postiženi opatřeními tohoto vládního návrhu, jenž se má státi zákonem. Že poslední účinek tohoto roztrpčení a rozhořčení se vůbec nedá dohlédnouti a že poslední účinek tohoto rozhořčení a roztrpčení nenastane toho dne, kdy tento návrh se stane zákonem, jak snad několik naivních pánů z vládní koalice hodlá se domnívati, lze říci s jistotou. (Výkřiky posl. Krebse a Kaspera.) To jest mnohem více než tak mnohé protestní opatření. Musím zde konstatovati, že toto rozhořčení a roztrpčení, které způsobila tato opatření u tisíců, jest ve skutečnosti velmi hluboce odůvodněno. Není to totiž ani jinak možné, než že útok působí rozčilení a roztrpčení. To, co se projevuje v tomto vládním návrhu stran platových opatření ve veřejné správě, jest útokem na živobytí tisíců lidí, která na základech, na něž byla postavena těmito zákony, sama sebou nejsou jistá. (Posl. Krebs [německy]: Co si musejí tito lidé o tomto státu mysliti! - Posl. inž. Jung [německy]: Dva ministři prohlásili, že se nic nestane!) Ano, a to ještě před několika dny. Vždyť jsem předevčírem ve své řeči k rozpočtu na to poukázal.

Vládní návrh tisk 1466 ustanovuje ve svých §§ 1-4, že se v r. 1932 budou z platů konati srážky, a to z platu presidenta republiky 150.000 Kč a z peníze určeného na výdaje jeho úřadu 350.000 Kč ročně, z platů předsedů a místopředsedů, jakož i členů obou sněmoven Národního shromáždění 6%. Z dalších platů předsedů obou sněmoven Národního shromáždění 12%, místopředsedů 6%. Z ustanoveného platu předsedy vlády sráží se 16.000 Kč, z platů ostatních členů vlády po 12.000 Kč ročně. Konečně z representačního přídavku předsedy vlády a ministra věcí zahraničních po 14.000 Kč. (Posl. Krebs [německy]: Tím se neuhradí ani jedna ministrova hostina!) Ano, můžeme na to odpověděti tak, jak praví kol. Krebs. Tyto §§ 1-4 zákona nejsou ovšem těžištěm návrhu tisk 1466 o platových opatřeních ve veřejné správě. Stejně tak málo jako tyto paragrafy nejsou těžištěm ani §§ 5 až 7, které stejným způsobem mluví o platových srážkách vyšších úředníků. Jádro vládního návrhu, které se jeví každému, kdo nepředpojatě to studuje, záleží v odstavci o vánočním příspěvku státním zaměstnancům a učitelům v činné službě, jak to vyplývá z §§ 8, 9 a 10. Tento odstavec jest, opakuji, vlastním zákonem. Jeho návrh snad byl připravován již delší dobu, jeho provedení má býti kryto, abych tak řekl "morálně", jinými ustanoveními. (Posl. inž. Jung [německy]: Máme příklady z dřívější doby, kdy se za roční lístky poslanců a senátorů zavedlo placení, když železniční jízdní lístky byly zdraženy!) Zcela správně. Kol. Jung připomíná zde stejný způsob, jak se postupovalo v minulosti. Ve zmíněném odstavci vládního návrhu o vánočním příspěvku, který obsahuje §§ 8 až 10, zastavuje se v r. 1931 úplně nebo částečně výplata vánočního příspěvku státním zaměstnancům a učitelům v činné službě, ustanovená zákonem ze dne 14. října 1930, č. 144 Sb. z. a n., nevyhoví-li se určitým podmínkám, které můžeme vyčísti z vládního návrhu a také ze včerejších připojených změn obou příslušných výborů, výboru soc.-politického a rozpočtového.

Při zákonodárství tohoto druhu musíme měřiti celý jeho dosah. Já pro svou osobu musím k tomu v souhlasu se svou stranou prohlásiti: Dnešní právní hmotný základ státních zaměstnanců jest dán zákony ze dne 24. června 1926, tak zvanými platovými zákony, které byly usneseny před více než 5 lety. Velmi dobře si připomínáme podrobnosti jednání, než k tomuto usnesení došlo. Smím zde i bez odporu protivníků konstatovati, že v Národním shromáždění, jak v poslanecké sněmovně, tak i v senátě nebylo nikoho, kdo by se byl odvážil mluviti o těchto platových zákonech jako o moderní platové reformě. I vládní tábory uváděly tehdy předem, že tyto zákony jsou diktovány státně-finančními hledisky, která až příliš nedbají skutečných potřeb státních zaměstnanců a učitelů, aby byl vydán snesitelný platový zákon. I vládní tábory prohlásily v r. 1926, že dlužno považovati za nezbytné, aby platové základy státních zaměstnanců a učitelů v činné službě byly novelovány, nenastane-li konsolidace životních poměrů, na kterou se nejistě spoléhaly, nebo nastane-li jiný vývoj nutící k novelisaci. Při tomto posledním projevu měla vláda také na mysli, že by mohlo dojíti k novelisaci platných bytových zákonů, ke zvýšení nájemného atd.

Konsolidace hospodářských poměrů nenastala, naopak, čím dále postupujeme od roku 1926 do nynější doby, to, co až do roku 1926 z poměrů vyplývalo, zůstalo nebo sociálně a hospodářsky se ještě více zkalilo. Život státních zaměstnanců, poněvadž byl takto trvale opřen o právně nemožný hmotný základ, musil se státi přímo nemožným. (Posl. inž. Jung [německy]: Byl jim odňat automatický postup, ale za to byla dána směnka, kterou nikdo nemůže zaplatiti.) Ano, to bylo charakteristické při zákonodárství v r. 1926. Nepojmenovali jsme to jinak a musím říci, že tragický vývoj po r. 1926 dal za pravdu našim důvodům, které jsme tehdy přednesli. Pánové, táži se, kdo se odváží namítati, že nemám pravdu, tvrdím-li, že se živobytí státních úředníků již podle dosavadního platového základu stalo nemožným? Bezvadnými číslicemi bylo zatím již několikráte prokázáno, že proto musí dojíti k opravě nynějších právně materielních základů státních úředníků a učitelů, k novelisaci platových zákonů z r. 1926.

V této souvislosti také celá veřejnost mnoho mluvila o ohromném zadlužení stavu státních úředníků s jejich rodinami, čítajícího statisíce lidí. To neměla vláda již v minulých letech zcela přehlížeti. Číslice, které byly tehdy předneseny o hmotných poměrech státních úředníků, zřetelně ukázaly, že platová reforma byla tím naléhavější, čím více se vzdalovala od r. 1926. Tato otázka nemá jen význam státně politický, poněvadž jen při skutečném vyřešení této otázky bylo lze dosíci spokojenosti úřednictva, nýbrž tato otázka má také velký význam národohospodářský. Stav státních zaměstnanců a učitelů jest příliš velkým zlomkem obyvatelstva státu, než aby jeho zbídačení nemohlo míti také všeobecný národohospodářský význam. (Výkřiky.) Tak se musilo již vloni zasáhnouti, ovšem stalo se to nikoliv od základu, jak by toho byl vyžadoval platový zákon z r. 1926. Stalo se to zákonem ze dne 14. října 1930, č. 144 Sb. z. a n., o vánočním příspěvku státním zaměstnancům a učitelům v činné službě, zákonem, který mylně byl označován jako zákon o 13. měsíčním platu. My jsme tehdy učinili projev o tomto návrhu zákona a když jsme pro něj hlasovali, pak se to stalo proto, poněvadž jsme v něm chtěli viděti první krok.

Připomínám si velmi dobře podrobnosti při projednávání tohoto zákona ve sněmovně. Zpravodajem za soc.-politický výbor byl tehdy kol. Ježek, který velmi správně poznamenal, že by bylo naivní míti za to, že vánoční příspěvek jest náhradou za nastávající zvýšení nájemného. Při projednávání otázky nájemníků jistě prý se nebudeme moci vyhnouti slušnému zvýšení činných požitků státních zaměstnanců. Tento projev kol. Ježka měl proto zvláštní význam, poněvadž jej pronesl člen, patřící k vládě a znamenal tedy doznání vlády, že jest nutno zlepšiti práva státních zaměstnanců. Vánoční příspěvek z r. 1930 mohl se tedy považovati jen za maličkost, za zálohu k nápravě bídy celého stavu. Tak jsme to chtěli. Kol. Bergmann tehdy jako zpravodaj rozpočtového výboru označil zákon o vánočním příspěvku za nepostačitelný a tím podrobil zdrcující kritice celou státně úřednickou politiku. I zde šlo o mluvčího z vládního tábora. (Výkřiky.) Vážení, smíme říci, že po takovém projednání zákona o vánočním příspěvku loňského roku a po tomto stanovisku obou zpravodajů byla oprávněna naděje, že se vykoná další práce, aby se skutečně dospělo k nutné zásadní reformě platového zákona. (Výkřiky.)

Ale již ve své předvčerejší řeči jsem poukázal i na to, že po řeči předsedy vlády a po výkladu ministra financí ze dne 14. října 1931 nikdo nemohl očekávati, že se stane, co se stalo za několik dní. Musili jsme to považovati za skutečně nemožné. A nyní byl přece předložen tento zákon, jímž chce vláda provésti restrikci nepostačitelných hmotných právních poměrů státních úředníků.

Prohlašuji, že jménem své strany tuto předlohu a její návrh co nejrozhodněji odmítám (Souhlas.) a že použijeme příležitosti, abychom i po usnesení tohoto zákona energicky potírali ducha, v tomto zákoně se projevujícího. (Souhlas.) Prohlašuji, že tato činnost vlády není naprosto nijak odůvodněná. Vládní návrh jest atentátem na tisíce existencí, které se s bídou ještě zachránily před zhroucením, ovšem často jen zápůjčkou. Vládní návrh jest činem, který v opaku k tomuto nejvyššímu úsilí musí přímo způsobiti skutečné zhroucení tisíců domácnosti. Vládní návrh jest dekretem nelikvidnosti domácností státních úředníků a učitelů v činné službě, který tím spíše musí způsobiti pohromu, že dosud této pohromě bylo lze se vyhnouti jen tím, že stát zaručoval likviditu domácnosti státních úředníků a učitelů. Při velkém počtu postižených musí se tato pohroma státi všeobecnou hospodářskou pohromou. (Posl. Krebs [německy]: Celý vánoční obchod to pocítí! - Posl. Jung [německy]: Ke snížení výdajů na vojsko se nemohou odhodlati! - Posl. Krebs [německy]: Přes to, že všechny životní potřeby zlevnily!) Ano, tak se tvrdí. Nemůže býti rozumného člověka, který by se k této věci choval lhostejně a nemusil s námi souhlasiti. Všeobecná národohospodářská pohroma jest způsobena tím, že při vánočním příspěvku státním zaměstnancům a učitelům v činné službě šlo o peníze, které vyplácené přímo před vánocemi, nezůstávaly v kapsách státních úředníků a učitelů, nýbrž se vydávaly ve prospěch národního hospodářství. Troufám si tvrditi, že těch 275 mil. Kč, které vloni podle tohoto zákona byly vyplaceny státním úředníkům a učitelům v činné službě, byly již dne 10. prosince v oběhu mezi obyvatelstvem. V těchto 10 dnech vykonaly tyto peníze několikerý oběh. V tom jest význam vánočního příspěvku státním úředníkům a učitelům v činné službě, že byl důležitý nejen pro tento stav, nýbrž všeobecně pro národní hospodářství. Nyní vláda tvrdí: Ano, tomu také rozumíme, chápeme všechno rozčilení a rozhořčení proti této činnosti povstalé, ale v této době musejí se přinášeti oběti, a to všeobecné oběti. Jsme příliš nestranní, než abychom to popírali, že jest krise ve financích tohoto státu a doznal jsem to také ve své předvčerejší řeči, že existuje otázka státních financí. Ale táži se, byla-li zvolena správná cesta, aby tato otázka byla sanována tím, že se především útočí na živobytí drobných a nejdrobnějších a ukládají se jim oběti, které musejí ohroziti živobytí. Vláda praví, že oběti musejí přinášeti všichni, a opírá toto stanovisko poukazem na jiné návrhy a nouzová opatření. Poukazuji zde na vládní návrh tisk 1456 o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem. Tyto přirážky činí při důchodu nad 30.000 Kč 54 Kč, při 40.000 Kč 102 Kč, při 50.000 Kč 216 Kč, při 60.000 Kč 403 Kč, při 80.000 Kč 846 a při důchodu nad 100.000 Kč 1632 Kč. Oč větší jest však oběť, kterou musejí přinésti státní zaměstnanci a učitelé v činné službě při svých důchodech pod těmito částkami. Vezměme státního zaměstnance, který měl vloni 12.000 Kč důchodu. U něho činil vánoční příspěvek 700 Kč, 50 % jest 350 Kč a tak jest oběť těchto drobných a nejdrobnějších lidí mnohem krutější a větší než zvýšení důchodové daně u větších příjmů. Při tom neměl takový státní zaměstnanec ani nejmenší příležitost zatajiti byť jen jedinou korunu ze svého důchodu. Opakuji, že to, co vláda označuje jako nouzové opatření, jest útokem na nejmenší domácnosti. Tento útok jest, jak jsem již pravil, takový, že činí pochopitelným rozčilení a rozhořčení ve všech postižených vrstvách. Jest to takové, že morálka státu zastiňuje morálku nejzuřivějšího podnikatele, vedeného soukromokapitalistickými doktrinami. Jest to takové, že se musíme domnívati, že při této činnosti nepůsobily nebo již nepůsobí sociální úvahy a že není divu, když se zvedne ohromná bouře protestů proti vládě, která jest částečně i socialistickou vládou, když teorie socialismu dospívá k takovým praktickým činům. Tvrdí se, že to všechno je nutné se zřetelem na nedostatečný stav státních financí. Výdaj na vánoční příspěvek činil vloni 275 mil. Kč, z toho 105 mil. Kč pro zaměstnance vlastní správy, 39 mil. Kč pro učitele a 131 mil. Kč pro zaměstnance státních podniků. Na letošek byl vánoční příspěvek zařazen do rozpočtu asi stejnou částkou. Co uspoří stát tímto návrhem v poměru ke svým skutečným výdajům? Aniž musím dále prokazovati číslicemi, dovoluji si říci, že finanční výsledek tohoto zákona musí býti nazván přímo nepatrným v poměru k velkým výdajům státu. Ministr financí a vláda zdůrazňují, že i když nelze očekávati velkého finančního výsledku z provedení vládního návrhu, nelze podceňovati jeho mravní účinek. (Výkřiky.) Mravní účinek tohoto zákona jest - to bylo lze pozorovati již z několikerých výkřiků - zcela jiný, než si vláda představuje. Analysujeme vládní návrh, jak již řečeno, jako pokus o příklad k dalšímu zproletarisování, k zatlačení sociálních poměrů nazpět, k vytvoření sociálního kursu, který se odchyluje od kursu poválečného jistě nikoliv příliš sociálního. (Výkřiky.) Účinky vládního návrhu budou se pociťovati i mimo provoz státního hospodářství. Dnes jest povinností více než kdy jindy, aby se miliony pracujících lidí měly na pozoru před nastávajícím pronásledováním, aby se chránily. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)

To jest, co máme říci k tomuto vládnímu návrhu. Chceme tuto kritiku spojiti i se svým positivním programem, týkajícím se poměru státních zaměstnanců a učitelů v činné službě. V opaku ke své činnosti vyznačující se dnešním vládním návrhem musí vláda co možná nejdříve přikročiti k otázce platové reformy, aby v dohledné době došlo k uspokojení těchto stavů. Nechceme nic více a nic méně, než aby státní zaměstnanec a učitel byl tak postaven, aby mohl vytvořiti svůj život bez velké nesnáze a bídy a starosti. Pro státní zaměstnance a učitele jako zaměstnance státu nežádáme nic jiného, než aby dostávali věcnou mzdu, se kterou by mohli udržeti své živobytí. V tom vrcholí náš positivní požadavek k vládnímu návrhu, náš program, který v nejbližší době při vhodné příležitosti ještě více vybudujeme a vysvětlíme. Snad jsou kostky již vrženy, snad všechno, co nyní při rozpravě pronášíme k návrhu, jest něčím již jen problematickým. My však pravíme, že kostky mohly býti vrženy jen pro jednu chvíli, že musí nastati obrat od této politiky. Ke všem, kdož byli těmito věcmi tragicky postiženi, voláme, že pro ně a pro nás nesmí býti hra ještě ukončena, že se bude pokračovati ve vážném boji o sociální základy celých stavů a že na konci tohoto vážného boje musí přijíti výsledek, že nezvítězí libovůle jednotlivců, nýbrž právo milionů lidí.

Podle mých vývodů jsme nuceni vládní návrh zamítnouti. Dovolíme si ve formě několika resolučních návrhů oznámiti vládě své positivní návrhy. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Uděluji další slovo p. posl. Štětkovi.

Posl. Štětka: Pánové, jménem strany komunistické, rudých odborů, poslaneckého a senátorského klubu a celé pracující třídy protestuji co nejdůrazněji proti strašlivému krveprolití a masakrů dělníků a dělnic včera ve Frývaldově. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 26. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 78 těsnopisecké zprávy.]

Tato strašlivá skutečnost je potvrzena až dosud vyšetřenými skutečnostmi a fakty:

1. Opakuje se ve Frývaldově srážka kordonem sevřených, bezbranných dělníků a dělnic pod viaduktem - jako v Duchcově.

2. Četnické kordony, jak sama úřední zpráva doznává, nadběhly klidně pochodujícím dělníkům a dělnickým ženám, aby je zatlačily do předem připraveného úseku pod viaduktem a tam provedly katanský příkaz: zastavení boje dělnické třídy proti gentskému systému a za plnou podporu všech nezaměstnaných, proti snižování mezd dělníků dosud nezaměstnaných - jako v Duchcově.

3. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 26. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] všichni zabití a zranění byli střeleni z četnických pušek zezadu a že dosud ani jeden zjištěný případ není v t. zv. obraně, jak včera zde ministr vnitra sděloval, že by se byli četníci bránili, byvše napadeni. Tak tomu zrovna bylo také v Duchcově (Hlasy: A v Košútoch!) a v Košutech. Pan ministr vnitra včera sice opomněl na obvyklou frási, na obvyklý trik, že z davu vyšla rána, že demonstranti měli uschovaný mašinkvér, jak toho užil posledně při krveprolití v Duchcově a Košútech, ale postaral se o to, aby to za něj zvláště zdůraznili sociálfašisté a měšťácké noviny, Tato fakta dosud zjištěná potvrzují, že ke strašnému krveprolití došlo [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 26. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] v boji proti snížení mezd, proti gentskému systému a za podporování všech nezaměstnaných. To je hlavní důvod, proč došlo k tak strašné střelbě z četnických karabin do bezbranných dělníků a dělnic, k tak strašnému krveprolití. Celá pracující třída odpovídá již dnes na tento zločin, na tento krvavý masakr zostřeným bojem za své požadavky, chléb a práci, vypovídá boj tomuto krvavému režimu.

Vy dělníci stavební jděte do ulic, zastavte práci, zvedněte své proletářské pěstě, demonstrujte [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 26. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] proti řešení dělnické bídy četnickými karabinami. Dělníci, kamarádi! Vláda se sedmi socialistickými ministry v čele znovu dokazuje, jak chce řešiti bídu dělnické třídy. Frývaldovským kamenodělníkům byly již dříve sníženy mzdy o 7 %, úkolové ceny až o 30% a nyní měly býti sníženy mzdy o dalších 10 až 30 haléřů za hodinu. Nezaměstnaným dělníkům byly ministerstvem soc. péče odejmuty podpory tím, že rudým odborům bylo zastaveno proplácení státního příspěvku. Tito dělníci, kteří byli postaveni tváří v tvář bídě a hladu, vyšli do ulic, zastavili práci, žádali okamžité odvolání snížení hladových mezd a okamžité proplacení státního příspěvku ministerstvem soc. péče, žádali podpory pro všechny nezaměstnané, žádali práci a chléb pro své hladové děti a rodiny. Sociálfašistická vláda a zaměstnavatelé odpověděli olovem na volání dělníků po chlebu, 10 mrtvých, 12 těžce raněných je výsledkem řešení bídy a hladu dělnické třídy. Odpor stavebního proletariátu proti vyhladovovacím plánům buržoasie a její vlády má býti udušen v krvi. Stavební proletariát, který pod vedením a za podpory jediného svého vůdce, Průmyslového svazu stavebníků, vedl již ve více než 170 stávkách s 30.000 dělníky boj proti snižování a za zvýšení hladových mezd, úspěchem těchto stávek ukázal čsl. proletariátu východisko z hladu a bídy. Stavební proletariát má býti zastaven ve své protiofensivě, ve svém boji o záchranu své existence, o záchranu života svých rodin. Již střelbou do stávkujících dělníků v Chustu se pokoušela vláda a zaměstnavatelé zastaviti odpor stavebního dělnictva. Dělníci odpověděli desítkami stávek, sty demonstrací, zesíleným bojem za své požadavky.

Dělníci soc. demokratičtí a národně socialističtí! [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 26. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Pryč s těmito vůdci, kteří utápějí dělnickou bídu v krvi! Jděte s námi jedinou cestou záchrany, cestou neúprosného boje proti zaměstnavatelům a vládě!

Dělníci nezaměstnaní, kamarádi, dělníci ostatních průmyslových odvětví! Frývaldov je předehrou ještě strašlivějších událostí, které vláda se zaměstnavateli chystá proti celé dělnické třídě. Žádáte práci a chléb, vláda vám dává olovo, topí váš odpor v krvi. Pozdvihněte svou pěst, vyjděte do ulic, zastavte práci, demonstrujte v masách na ulicích, před okresními úřady proti fašistickému krvavému teroru. Zesilte boj za své vlastní požadavky, za práci a chléb, za revoluční východisko z krise. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 26. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Bojem za vlastní požadavky vedeme boj [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 26. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] za pomstu našich padlých kamarádů. To je první odpověď, kterou dává dnes pracující třída na svých projevech, demonstracích a stávkách tomuto režimu na události krveprolití včerejšího dne.