Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Roudnický, dr Lukavský, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.
Zapisovatelé: Langr, Rýpar.
210 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr Dérer, dr Franke, Mlčoch, dr Slávik, dr Šrámek, dr Viškovský; za ministerstvo financí zplnomocněný ministr dr Vlasák a min. rada dr Hladký.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 109. schůzi poslanecké sněmovny, prvou schůzi čtvrtého zasedání třetího volebního období.
Sděluji, že podle přípisů vlády ze dne 23. února 1931, č. j. 944 a 945/1096/S m. r., president republiky rozhodnutím ze dne 23. února 1931 prohlásil zasedání obou sněmoven Národního shromáždění týmž dnem za ukončené, a rozhodnutím z téhož dne svolal obě sněmovny Národního shromáždění k řádnému (jarnímu) zasedání do Prahy na den 5. března 1931.
Dovolené dal jsem na tento týden posl. Hellerovi, dr Reiszovi - pro neodkladné zaměstnání.
Lékařské vysvědčení předložili posl. Najman, Müller.
Dodatečně pro minulé, jakož i příští schůze omluvil se nemocí a předložil lékařské vyjádření posl. dr Hodža.
Od volebního soudu došlo sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Volební soud v Praze sdělil přípisem
ze dne 4. března 1931, č. 28/31 v. s., že přezkoumal podle §u
8, č. 2 a §u 10 zákona ze dne 29. února 1920, č. 125 Sb.
z. a n., volitelnost dalších členů posl. sněmovny zvolených dne
27. října 1929, a usnesl se: ověřiti volbu Jos. Galoviče,
železničního traťmistra v. v. v Nových Zámcích, zvoleného
za resignovavšího posl. Pavla Macháčka, odepříti ověření
volby dr Karla Perglera, mimořádného vyslance a zplnomocněného
ministra v. v. v Praze.
Předseda (zvoní):
Došla oznámení o změnách
ve výboru.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Do výboru iniciativního
vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. dr Stránského
a dr Moudrého za posl. Tykala a Vaňka; klub poslanců "Bund
der Landwirte u. der Deutschen Arbeits-und Wirtschaftsgemeinschaft"
posl. Wagnera za posl. Gläsela.
Předseda (zvoní):
Došly tyto dotazy.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Dotazy:
posl. Viereckla ministru financí, že zemské finanční ředitelství v Praze odepřelo oznámiti jméno udavače (č. D 441-III);
posl. Polívku ministru školstva a nár. osvety v záležitosti doplňovacích maturitních zkúšok cudzincov v Československu (č. D 446-III);
posl. Jašl ministru veř. prací o tom, v jakém stadiu nachází se příprava projektu dálkové silnice Brno-Vlárský průsmyk, a to v úseku Koryčany-Uh. Hradiště (č. D 455-III);
posl. inž. Kalliny:
ministru financí, že exekutor karlovarského berního úřadu postupuje nedbaje hospodářského stavu a neřídě se zákonnými předpisy (č. D 445-III),
ministru železnic o události,
která se stala dne 15. listopadu 1930 na nádraží v Tepličce u
Karlových Varů (č. D 444-III).
Předseda (zvoní):
Došly tyto odpovědi
na dotazy. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Odpovědi:
min. vnitra na dotazy:
posl. Simma o vydávání cestovních pasů osobám povinným vojenskou službou (č. D 354-III),
posl. Hrušovského vo veci disciplinárnej záležitosti Bély Markoviča, policajného koncipienta politickej správy na Slovensku (č. D 385-III),
posl. Fedora o prekročenie hranic obyvatelov obce Borši (č. D 353-III);
min. financí na dotazy:
posl. dr Keibla ve věci pana Fr. Hermana, výrobce gumového a stužkářského zboží v Rumburku (č. D 361-III),
posl. Adámka a druhů o předpisu a odvolání převodních poplatků Jos. Beranovi z Parníku u Č. Třebové z koupeného domku stavěného podle zákona o stavebním ruchu (č. D 386-III);
min. nár. obrany na dotaz posl. Kurťaka o propuštění Vasila Borodija ze Solotviny ze svazku československého stát. občanství (č. D 310-III);
ministra železnic na dotaz posl. Windirsche o stížnosti na přednostu stanice Josefodol-Maxov (č. D 402-III);
min. soc. péče na dotaz posl.
Kurťaka, že zemřelý Osip Dankovič z Ťačova, Chustská ul. 95, nebyl
obeslán k lékařské prohlídce a o důchodu jeho vdovy (č. D
367-III); min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Hokkyho o
vyučovaní německému jazyku na gymnáziu v Berehove (č. D
404-III).
Předseda (zvoní):
Dne 27. února 1931
byla poštou rozeslána tištěná zpráva.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
995. Zpráva výborů technicko-dopravního
a rozpočtového o usnesení senátu (tisk sněm. 952) k vládnímu návrhu
zákona (tisk sen. 356 a 380) o úpravě některých právních
a finančních poměrů soukromých místních drah ve státním provozu.
Předseda (zvoní):
Počátkem schůze byl
rozdán tištěný vládní návrh.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
984. Vládní návrh, kterým se předkládají
Národnímu shromáždění k projevu souhlasu 1. Dohoda mezi republikou
Československou a republikou Francouzskou o letecké dopravě, podepsaná
v Praze dne 26. května 1925 a 2. Dodatkový protokol k této dohodě,
podepsaný v Antverpách dne 25. června 1930.
Předseda (zvoní):
Počátkem schůze byly
rozdány tištěné zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
985. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě za souhlas s trest. stíháním posl. Hrubého (přečin podle §u 18, č. 2 a 3 a zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky).
986. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Chebu za souhlas s trest. stíháním posl. dr Sterna (přečiny podle §u 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky).
987. Zpráva výboru imunitního o žádosti vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Kubače (přečiny podle §u 14, č. 1, §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky, §u 24, č. 3 zák. čl. XIV/1914 a zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky).
988. Zpráva výboru imunitního
o žádosti vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s
trest. stíháním posl. Majora (přečin podle §u 14, č. 1 zákona
na ochranu republiky a přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, odst.
II, č. 2, §u 8, č. 3 zák. čl. XLI/1914).
Předseda (zvoní):
Počátkem schůze byly
rozdány tištěné interpelace:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
938. Interpelace:
I. posl. Windirsche a druhů min. železnic o lanové dráze v Janských Lázních,
II. posl. Hokky a druhov min. financií o vymerování poplatkov vo sporných veciach civilných u finančného riaditelstva v Berehove,
III. posl. Hokky a druhov min. spravedlnosti o jednotnej zkúške advokátskej a sudcovskej v jazyku maďarskom,
IV. posl. Hokky a druhov min. soc. pečlivosti o bezzákonnom jednaní nemoc. pokladnice, že menovaný úrad podá vysvetlenie len na podanie kolkované,
V. posl. Hokky a druhov min. financií o neupravenosti katasterných držobných hárkov v Podkarpatskej Rusi,
VI. posl. Kurťaka a druhů min. zemědělství a min. vnitra o stížnosti obcí Nižního Svidníku a Dobroslavy (v okrese stropkovském na Slovensku) proti přídělu pastvin podle zákona č. 43/1930 Sb. z. a n.,
VII. posl. Hokky a druhov min. vecí zahraničných o zvestiach roztrušovaných o ratifikácii medzinárodnej dohody o výplate vkladov u býv. uhorskej poštovej sporitelne so strany Polska,
VIII. posl. Zeminové, dr Patejdla, Slavíčka, Mikuláše, Špatného a druhů min. financí, vnitra a soc. péče o zlevnění dlouhodobého úvěru hypotekárního,
IX. posl. Kurťaka a druhů vládě o soupisu lidu na území východního Slovenska,
X. posl. Geyera a druhů min. vnitra o neslýchaném jednání četnického vrchního strážmistra,
XI. posl. Bendu, Bečko, Husnaja a súdr. min. financií, obchodu, soc. pečlivosti, zemedelstva a zásobovania ľudu ohladom hroziaceho zastavenia výroby v škrobovej továrne v Bolerázi u Trnavy,
VII. posl. Stejskala, Šeby a druhů min. veř. prací o nutnosti provedení rekonstrukčních prací a novostaveb silničních a vodocestných v zastupitelském okrese Rychnov n. Kn.,
XIII. posl. Polívku, Hrušovského a druhov min. ver. prác o sriadenie riadnej odbornej učnovskej školy a prijímanie učňov do podniku štátnych železiarní v Podbrezovej,
XIV. posl. Stejskala, Šeby a druhů min. veř. prací o nutnosti provedení rekonstrukcí a novostaveb nestátních silnic v zastupitelském okrese Náchod,
XV. posl. Novotného, Čižinské a soudr. min. vnitra a spravedlnosti o brutálním ztýrání dělníka Emanuela Flégla ve Dvoře Králové,
XVI. posl. dr Szüllö a druhov celej vláde o liknavom poukazovaní jednotných penzií,
XVII. posl. Krebse, inž. Junga a druhů vládě, aby konečně byla zřízena pojišťovna pro osoby samostatně hospodařící (obchodníky a živnostníky),
XVIII. posl. Krebse, Kaspera a druhů vládě o snížení cen cukru,
XIX. posl. Krebse a druhů min. železnic o nápisech na staniční budově v Ústí n. L.,
XX. posl. Simma a druhů min. obchodu o nesnesitelných poměrech, které způsobil kominík Václav Blecha v Jablonci n. N.,
XXI. posl. Krebse, inž. Junga a druhů vládě o zákonu na úpravu požitků staropensistů,
XXII. posl. Krebse, inž. Junga a druhů vládě o jubilejním fondu státních zaměstnanců,
XXIII. posl. Jelinka a druhů min. železnic, že byl vydán jednojazyčný český železniční kalendář,
XXIV. posl. Kuhnové, Kopeckého a soudr. min. vnitra a min. školství a nár. osvěty, že v Teplicích-Šanově bylo zakázáno předvésti divadelní hru "Hinkemann" od Arnošta Tollera,
XXV. posl. dr Peterse a druhů
min. nár. obrany a min. financí o provádění pensijního zákona
č. 70/1930 Sb. z. a n. a vládního nařízení č. 96/1930 Sb. z. a
n.
Předseda (zvoní):
Počátkem schůze bylo
dále rozdáno.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
1003. Odepření odpovědi ministra
spravedlnosti na interp. posl. Zápotockého, Kopeckého a soudr.
o konfiskaci časopisu "Kronika" ze dne 1. října 1930
(tisk 844/XIV).
Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné Zápisy o 106. až 108. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.
Počátkem schůze byly rozdány tištěné Těsnopisecké zprávy o 101. až 105. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem schůze byly rozdány a
současně přikázány výboru iniciativnímu tištěné návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
960. Návrh posl. dr Markoviče, dr Wintra a soudr. ve věci jednotné úpravy státního občanství a odstranění případů nedostatku nebo několikeré státní příslušnosti.
977. Návrh posl. dr Perglera a druhů na zřízení vyšetřujícího výboru k zjišťování původu a výše majetku bývalých i aktivních ministrů republiky Československé.
978. Návrh posl. Böhma, Wagnera a druhů, aby byl vydán zákon o státním fondu k obnovení ovocnářských a vinařských kultur.
979. Návrh posl. Jurana, Barši, Klimenta, Hadka, Steinera a soudr. na podporu nezaměstnaných Ústřední sociální pojišťovnou.
980. Návrh posl. Šamalíka, dr Daňka, Navrátila a druhů na vydání zákona o zřízení, organisaci a působnosti státního serotherapeutického a diagnostického veterinárního ústavu v Ivanovicích na Hané.
981. Návrh posl. dr Moudrého, inž. Záhorského a druhů na doplnění zákona 103/1929 Sb. z. a n., o organisaci Vysoké školy obchodní v Praze.
982. Návrh posl. Bergmanna, Netolického a druhů na zařazení města Lázně Bohdaneč do skupiny míst B činovného.
989. Návrh posl. dr Moudrého, Zeminové, Špatného, Tučného, Langra a druhů na zřízení fondu mimořádné soc. péče o nezaměstnané soukromé zaměstnance.
990. Návrh posl. dr Macka, Koudelky, Srby a soudr. na zařazení města Uhlířských Janovic do skupiny C činovného.
991. Návrh posl. Kurťaka a druhů na vydání zákona o autonomii Podkarpatské Rusi.
992. Návrh posl. J. Svobody, Zápotockého a soudr. na změnu zákona, kterým se upravují právní poměry domovníků.
996. Návrh posl. Jelinka a druhů na změnu §u 126, bod 8 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních.
997. Návrh posl. dr Kafky a druhů, aby osada Albrechtice v okrese Jablonec n. N. byla zařazena do skupiny míst C činovného.
998. Návrh posl. Blatné a soudr. na zrušení druhého dílu spolkového zákona.
1000. Návrh posl. Geyera, Knirsche a druhů na změnu zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních.
1001. Návrh posl. Böhma, Hodiny a druhů, aby byl vydán zákon, jímž se zakazuje zaměstnávati v továrnách mladistvé pod 18 let.
1002. Návrh posl. Simma a druhů na přeřadění města Jablonce n. N. do skupiny míst A činovného.
1004. Návrh posl. Leibla, Schweichharta,
Jaksche a soudr. na vydání zákona o ochraně drobných pachtýřů.
Předseda (zvoní):
Výboru imunitnímu přikázal
jsem žádosti.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Žádosti:
kraj. trest. soudu v Brně ze dne 29. ledna 1931, č. Tl VII 130/30, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Sterna pro přečin proti bezpečnosti cti (č. J 317-III),
kraj. soudu v Olomouci ze dne 20. února 1931, č. Nt X 11/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Hadka pro přestupek podle § 464 tr. z. (č. J 318-III),
okr. soudu v Ťačevě ze dne 10. února 1931, č. Nt IV 7/31, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 25. února 1931, č. 1945/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Kurťaka pro přečin urážky na cti (č. J 319-III),
okr. soudu v Ťačevě ze dne 10. února 1931, č. Nt IV 8/31, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 25. února 1931, č. 1946/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Kurťaka pro přečin urážky na cti (č. J 320-III),
okr. soudu v Ťačevě ze dne 10.
února 1931, č. Nt IV 6/31, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 25. února 1931, č. 1944/31, za souhlas s trest.
stíháním posl. Kurťaka pro přečin urážky na cti (č.
J 321-III).
Předseda (zvoní):
Odvolána byla tato
žádost:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Kraj. trest. soud v Brně přípisem
ze dne 19. února 1931, č. Nt X 41/30, odvolal žádost ze dne 10.
září 1930 za souhlas s trest. stíháním posl. Barši pro
zločin podle §u 87 tr. z. (č. J 267-III, presid. sdělení 71. schůze).
Předseda (zvoní):
Přikazuji dodatečně
výboru technicko-dopravnímu:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
970. Vládní návrh zákona, jímž
se mění a doplňuje zákon ze dne 14. července 1927, č. 116 Sb.
z. a n., o silničním fondu.
Předseda: Navrhuji stanovení lhůty u vládních návrhů a senátních usnesení, přikázaných v 73., 92., 98., 107., 108. a 109. schůzi, a to:
Výborům technicko-dopravnímu
a rozpočtovému:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
689. Vládní návrh zákona o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil.
970. Vládní návrh zákona, jímž
se mění a doplňuje zákon ze dne 14. července 1927, č. 116 Sb.
z. a n., o silničním fondu.
Předseda:
Výboru ústavně-právnímu:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
895. Usnesení senátu NSRČ o vládním
návrhu zákona, kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnací a
odpůrčí.
Předseda:
Výborům ústavně-právnímu,
zemědělskému a rozpočtovému:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
898. Vládní návrh zákona, kterým
se vydávají další předpisy o právním poměru k přidělené půdě (Malý
zákon přídělový).
Předseda:
Výborům zemědělskému, rozpočtovému
a technicko-dopravnímu:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
961. Vládní návrh zákona o státním
fondu pro vodohospodářské meliorace.
Předseda (zvoní):
Výboru rozpočtovému:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
971. Vládní návrh zákona o spotřební
dani z minerálních olejů.
Předseda (zvoní):
Výboru živnostensko-obchodnímu:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
829. Vládní návrh zákona o zřizování
provozoven na výrobu cukru z řepy.
Předseda (zvoní):
Navrhuji, aby těmto výborům stanoveny byly k podání zpráv lhůty 10denní.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo s navrženými mnou lhůtami souhlasí, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)
To je většina. Navržené lhůty jsou přijaty.
Posl. Štětka, Gottwald a Kopecký pronesli ve svých řečech v minulé 108. schůzi dne 21. února 1931 výroky ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé.
Předsednictvo se usneslo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti projevy ty ze zprávy těsnopisecké o uvedené schůzi.
Přistoupíme k projednávání prvého
odstavce pořadu, jímž jest:
1. Zpráva výborů ústavně-právního, zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 688), jímž se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Úmluva mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o rozdělení odpočivných a zaopatřovacích požitků bývalých pragmatických zaměstnanců (pozůstalých) správy jmění druhdy vázaného pro rod Habsbursko-Lotrinský nebo pro některou jeho pobočnou větev, podepsaná dne 30. listopadu 1923, a Protokol z téhož dne (tisk 791).
Zpravodaj výboru ústavně-právního jest p. posl. Richter, zpravodajem výboru zahraničního p. posl. Světlík, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Rýpar.
Dávám slovo prvému zpravodaji,
p. posl. Richterovi.
Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Bilaterální úmluva z 30. listopadu 1923 upravuje rozdělení břemene peněžních, po případě zaopatřovacích požitků pragmatických zaměstnanců, kteří byli ve službách na fideikomisních statcích rodu Habsbursko-Lotrinského a na fideikomisních statcích některé pobočné větve toho rodu. Úmluva týká se těch zaměstnanců (úředníků, sluhů), kteří byli ustanoveni s právem na pensi, netýká se zaměstnanců, kteří byli zaměstnáni na soukromých statcích císařských a na soukromých statcích členů býv. cís. dvora.
Zásada v úmluvě přijatá je ta, že každý z obou států přejímá břemeno požitků pensijních a zaopatřovacích těch zaměstnanců, kteří měli poslední služební místo na jeho teritoriu bez ohledu na státní občanství. Tak se ostatně tato věc praktikovala už od převratu.
Závěrečný protokol se týká výhrady zástupce československé vlády pro případ, že by se objevil fond pro pensijní požitky dotyčných zaměstnanců, a výhrady, aby kapitalisovaná hodnota převzatého břemene pensijního byla odpočtena při ocenění převzatých nemovitostí podle článku 208 mírové smlouvy st. germainské.
K první výhradě prohlásil zástupce republiky Rakouské, že mu o existenci takového fondu není nic známo, výhrada druhá je vyřízena ujednáními Haagskými z 20. ledna 1930.
Do článku 2 úmluvy se vloudilo do 7. řádku nedopatřením slovo "některého", které nutno vypustiti.
Jménem ústavně-právního výboru
navrhuji sl. posl. sněmovně, aby projevila s Úmluvou v úvodu uvedenou
souhlas ve znění a s uvozovací formulí, jak je navrhuje vláda,
a s opravou ve čl. 2. (Souhlas.)
Předseda (zvoní):
Dávám slovo druhému
zpravodaji - za výbor zahraniční - p. posl. Světlíkovi.
Zpravodaj posl. Světlík: Slavná sněmovno!
Tato pensijní smlouva mezi republikou Rakouskou a Československou byla sjednána již v listopadu 1923. Čekala tedy celých 7 let, než se dostala do parlamentu. Stalo se to proto, že zasahovala jistým způsobem do otázky reparační.
Zahraniční výbor zabýval se touto pensijní smlouvou ve své schůzi dne 18. listopadu 1930 a zajímal se hlavně o to, zdali smlouva tato úplně se srovnává se zájmy našich státních občanů a se zájmy republiky. A tu bylo konstatováno, že naši státní občané, jestliže slouží na statcích, které jsou v Rakousku, mají tutéž pensi jako příslušníci rakouští, kteří slouží u nás, a že výměr této pense řídí se podle zákonů platných v tom kterém státě. Také zálohy, které byly vyplaceny těmto úředníkům, jsou navzájem vyrovnány.
Zahraniční výbor zajímal se také
o to, nebyl-li zřízen fond pro tyto pensisty, a tu bylo dáno prohlášení,
že žádný takový fond neexistuje. Vedle toho zahraniční výbor zajímal
se také o to, zdali kapitalisovaná hodnota závazků pensijních,
které jsme na sebe převzali, byla odpočítána od hodnoty převzatých
statků, t. j. dostala-li se do reparací. Zahraničnímu výboru bylo
oznámeno, že opravdu v Haagu při jednání o reparacích tato otázka
byla vyřízena. Poněvadž tato pensijní smlouva úplně hájí zájmy
jak našich státních příslušníků, tak také zájmy republiky, připojil
se zahraniční výbor k usnesení ústavně-právního výboru. (Souhlas.)