Předseda (zvoní): Dále je k slovu přihlášen p. posl. Novotný. Dávám mu slovo.

Posl. Novotný: Návrhy zákonů o polním pychu a zemědělské stráži jsou jen doplněním a upevněním loupežného plánu, který je podnikán proti pracujícímu lidu měst i venkova. Stará šlechta neodvážila se měniti tyto zákony, poněvadž uznávala, že jsou dosti ostré. Kdyby byly bývaly uplatňovány v tom smyslu, jak byly uzákoněny, pak nevím, jak to dopadalo. Starostové obecní nevycházeli vůbec z vyšetřování pro jednotlivé přestupky. Ti, kteří navrhují tyto zákony, ukazují, že nemají ani ponětí o dnešních poměrech na venkově. Nedávno byl jsem na schůzi v jedné vesnici, kde mně jeden rolník, když jsem jim vykládal o soukromém vlastnictví, jaké pro ně má výhody, říkal: My všichni, jak tady jsme, musíme krásti. Kdybychom nekradli, tak nebudeme živi! Je to jistě výstižné, když rolník, který jinak se poctivě živí, ale, jak oni říkají, pomaloučku musí přikrádat, toto je donucen říci.

Jaký je účel těchto zákonů, co sledují nynější majitelé velkostatků a zbytkových statků? Sledují prostě ten účel, že chtějí uchrániti svůj lup z pozemkové reformy. Neboť musíme si přiznati otevřeně, že, co jim pozemková reforma dala, spadlo jim do náručí takřka zadarmo. Chudý venkovský člověk je naopak soustavně dnes vyvlastňován. Má býti tímto způsobem zavedena nová robota, aby ten chudý baráčník, ten venkovský proletář si nemohl uživiti svoji kozičku, svého králíka, aby byl donucen platiti všechno krvavě dnešnímu modernímu zemanovi.

Známe povahu těchto lidí již za války. Říkali otevřeně, když jim nemohl nebo nechtěl chudý člověk pracovati za každou cenu: Ať ta chudá pakáž pochcípá. Nečekáme také od nich žádného milosrdenství. Přes to přijdete s těmito zákony, až je začnete uplatňovati, do rozporu i ve svých vlastních řadách. I vaši sedláčkové, kteří snad ještě volí agrárníky nebo tu onu stranu státotvornou, budou se na to divně dívati, až pomocí těchto zákonů budou pohnáni nejenom ke starostovi, nýbrž i k okresnímu úřadu a v případě nedobytnosti budou i zavřeni.

Nedávno přinesl "Venkov" učené pojednání, ve kterém byl donucen doznati: "Ve státě se krade, ve státě se nehospodaří." Ovšem na tyto krádeže ve státě zákony nevyrábíte, ale na takové maličké zlodějny děláte ostré zákony.

Když jsem zde minule poukazoval na to, že na horách, na Českomoravské vysočině bydlí lidé společně s dobytkem, vykřikovali zde někteří páni poslanci, abych jim přišel ukázati, kde je to. Pan min. Bradáč nás zval na prohlídku státních statků. Já bych také pozval p. min. Bradáček nám, aby se přišel podívati do těch chudých horských krajin, jak tam to vypadá.

Takový malý obrázek z Nasavrcka:

Že v republice máme ráj,

kdo nechtěl by snad věřit,

ať zajde v nasavrcký kraj

a může si to změřit.

Pole tu rodí kamení,

chaloupky chudičké, prosté.

Hleď blahobytu znamení:

na střechách tráva roste.

Lid je zde celkem ubohý

a přespříliš až dobrý;

proč nepomoh si na nohy,

vždyť kácí v lesích obry.

Je třeba jen se zamyslit,

kdo nese na tom vinu,

že páni mají blahobyt

a chudí jenom dřinu.

Je ovšem otázka, co proti těmto zákonům budou říkati ti městští proletáři, ti, kteří nemají ani kousek půdy a o kterých píše francouzský spisovatel Renan: "Postavení chudého člověka je v pravém slova smyslu hrozné. Jemu nepatří nic, ani ten kousek stínu, ani ta troška vůně. Všechno náleží těm, kdož mají půdu." A my u nás tohoto proletariátu už máme dosti velikou číslici.

A nyní právě trampské hnutí, hnutí skautů vysloveně se staví a bude stavěti a nebude respektovati vaše zákony, poněvadž si nenechají zkracovati svoji svobodu, aby nesměli vyjíti si do přírody, poněvadž i to zvíře, ten pták má více volnosti, než má míti člověk v Československé republice.

Víme, ovšem, že tyto vaše zákony budou se zase různě vykládati. Vždyť měšťácký zákoník, co je to?

Zákoník to je automat,

pomalovaný paragrafy.

Bohatým hezky hraje snad,

na chudé dělá: hafy, hafy.

Paragraf každý zkroucený je.

Proč? Advokátům pro zábavu.

Chce-li tě uštknout v lese zmije,

nejlépe rozšlápnout jí hlavu.

Právo je moc široký pojem.

Každému jinak se jím měří.

Přemoci lze ho jenom bojem,

blázen, kdo jiného cos věří.

My ovšem víme, že pro pány tyto zákony platiti nebudou. V honebním zákoně nemáte žádnou klausuli, žádný článek, který by omezoval panstvo, když si vyjde na výlet do polí, že nesmí šlapati na cizí pozemky, že nesmí plundrovati úrodu malorolníků a baráčníků. Tito páni budou míti neobmezenou svobodu, nejen že mohou libovolně v kterýkoli čas choditi po polích, psy štváti do obilí, ale oni si mohou své honce k tomu bráti. A my malí domkáři jsme proti tomu úplně bezmocní. Přirozeně chudý člověk musí si nechati líbiti všechno.

Odhlasovali jste zákon na ochranu zvěře, ale zákon na ochranu zemědělce, jak vy o tom říkáte, dosud neexistuje, a také ho neodhlasujete. Ten si budou musiti znovu vybudovati sami. A zase, řekněme, tentokráte po vzoru ruského mužíka, jemuž revoluce dala daleko větší vymoženosti, než mu dávají všechny vaše sociální reformy.

Francouzský spisovatel Barbusse napsal v jednom svém spise: "Vřed, který rozžírá lidskou společnost, lze označiti dvěma slovy: je to vlast a dědické právo. Odstraňte tyto dva pojmy ze svých zákonů a nebude třeba, aby lidé kradli. Dejte lidem možnost, aby si poctivě vydělali, co potřebují k životu, a nemusíme míti žádných hranic a žádných mezí."

Jaké bude postavení těch ubohých dětí proletářských v malých městech, kde nemají dosud jediného parku, kde nemají jedinou hromadu písku, kde by si mohly pohráti? Takové jedno místo vám zde mohu ukázati. Je to Skuteč, malé město, s velikými pány:

Známé hnízdo známých obuvníků,

vždycky ubohé a plné vykřičníků.

Vejdi do něj s kterékoli strany,

zápach kůže do širého kraje

vane z ulic plných lepkavého bláta,

jimiž dělnictvo tu do továren chvátá,

neklamná to známka pozemského ráje!

Ta změt domků starých, nachýlených,

bída čiší z každičkého kouta,

na první ráz oko tvoje poutá

barva tváří bledých, unavených.

Uprostřed té strašné bídy, kalu

smečka vlastenců zde divě jásá,

vyzývavě, drze světu hlásá,

spár že tady vládne kapitálu.

Skuteč město! Od hůry až dolů

projdi je i napříč po ulicích,

všude najdeš tuberkule v plících,

stopy dření, bídy, alkoholu!

Jak to bude vypadati, až budete nuceni, pro lidi, kteří nemají přístřeší, kteří jsou nuceni přespávati dnes ve stohu nebo na louce, zaopatřovati byty, to je také jiná otázka.

Víme, že všechny tyto zákony jsou jenom příznakem vaší zoufalé situace, ze které neznáte východiska. Je to příznakem agonie, zmírání kapitalistického řádu.

Starý svět zmírá. Kolem jeho lůžka

tu stojí všichni jeho přátelé.

Hasnoucím zrakem hledá svého bůžka:

bankovek haldy, zlata věrtele.

Po celý život věrně se mu klaněl,

vše ostatní muselo na stranu,

na jeho oltář denně oběť sháněl

a nyní hledá u něj záchranu.

Strach zrcadlí se v jeho zvadlé tváři,

vždyť ode všeho musí odejíti....

A marno vše! Učení mastičkáři

ho nedovedou vyhojiti.

Život už visí na tenoučké niti.

Snad jeho skon vyvolá paniku.

Však nikdo nemůže již zachrániti,

co odsouzeno je už k zániku! (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Poněvadž není návrhu ani na odklad hlasování, ani na přikázání výboru, přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo tedy souhlasí, aby ku projednání svrchu jmenovaných senátních usnesení navrženo bylo senátu prodloužení lhůty o 5 měsíců, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijat.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

2. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s Dohodami a Ujednáními podepsanými dne 20. ledna 1930 v Haagu (tisk 466).

Zpravodajem výboru zahraničního jest za omluveného posl. dr Hnídka p. posl. Tomášek, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. dr Macek.

Táži se pp. zpravodajů, zda jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Tomášek: Není jich.

Zpravodaj posl. dr Macek: Nikoliv.

Předseda: Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna přijala ve čtením prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s Dohodami o závazcích vyplývajících z mírové smlouvy Trianonské a Ujednáními je doplňujícími (tisk 467).

Zpravodajem výboru zahraničního je za omluveného p. posl. Hrušovského předseda téhož výboru p. posl. Tomášek, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Rýpar.

Táži se pp. zpravodajů, zda jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Tomášek: Není jich.

Zpravodaj posl. Rýpar: Není jich.

Předseda: Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtenídruhém.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Benešově v trest. věci posl. Hrušky (tisk 374).

Zpravodajem jest za omluveného p. poslance Koška předseda imunitního výboru p. posl. Ježek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Ježek: Imunitní výbor pojednal o žádosti okr. soudu v Benešově, který žádal za souhlas s trest. stíháním posl. Hrušky.

Posl. Hruška jest obviněn, že dne 2. září 1926 řečnil na táboru lidu, který úřady nebyl povolen.

Imunitní výbor projednal žádost okr. soudu v Benešově a uváživ všechny průvodní okolnosti, navrhuje posl. sněmovně, aby posl. Hruška pro tento přestupek k trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto k hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Hrušky.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Hrušky.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Něm. Brodě v trest. věci posl. Hrušky (tisk 375).

Zpravodajem jest p. posl. Koudelka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Koudelka: Okr. soud v Něm. Brodě žádá slavnou sněmovnu o svolení k trest. stíhání posl. Hrušky. Jde o §§ 3 a 19 zákona o právu shromažďovacím.

Imunitní výbor projednav tuto záležitost navrhuje slavné sněmovně, aby nesvolila k trestnímu stíhání posl. Hrušky.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Hrušky.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Hrušky.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. Bečko (tisk 376).

Zpravodajem jest p. posl. Richter. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Bečko pro přečin pomluvy podle § § 1 a 3, odst. II, čís. 1 zák. čl. XLI z r. 1914, jehož se měl dopustiti tím, že v letáku, rozšiřovaném v červnu 1929, měl uraziti určité osoby.

Imunitní výbor prozkoumav věc přišel k tomu názoru, že výroky v letáku obsažené nevybočují z mezí kritiky, třebaže ostré, a proto navrhuje imunitní výbor poslanecké sněmovně nevydati posl. Bečko k trestnímu stíhání.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Bečko.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Bečko.

Tím vyřízen jest poslední odstavec pořadu.

Před ukončením schůze učiním ještě některá presidiální sdělení.

Nemocí omluvili se posl. dr Hajn, Stříbrný, dr Buzek.

Došla oznámení o změnách ve výborech, žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru zdravotnického vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. dr Kalaše za posl. Bistřického.

Klub poslanců "Bund der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" vyslal do výboru rozpočtového posl. Böllmanna za posl. Windirsche; do výboru branného posl. Zierhuta za posl. Gläsela.

Předseda: Mezi schůzí byly tiskem rozdány interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

456. Interpelace:

I. posl. Rjevaje, Majora a soudr. min. vnitra o persekuci revolučního hnutí na Slovensku a Zakarpatské Ukrajině,

II. posl. Dobránskyho a druhov min. školstva a nár. osvety v záležitosti opozdeného poukázania zákonom zabezpečenej kongruy duchovenstvu účinkujúcemu na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi,

III. posl. Sedorjaka, Kubače a soudr. min. nár. obrany a celé vládě o poměrech mezi vojskem, zejména jiných národností než české,

IV. posl. Simma a druhů min. nár. obrany o vojenské posádce města Vrchlabí,

V. posl. Geyera a druhů min. pošt a telegrafů o nepřístojnostech u poštovního úřadu v Stolzenhainu,

VI. posl. Geyera a druhů min. nár. obrany o nucených srážkách z platu mužstva na Masarykovu leteckou ligu,

VII. posl. Štětky, Dvořáka a soudr. min. vnitra o konfiskaci dělnického tisku a zabavování majetku proletářských dětí policií,

VIII. posl. Pika a soudr. min. zdravotnictví a min. vnitra ve věci zřízení nového hřbitova v Rokycanech,

IX. posl. V. Beneše, Jaši, Jurnečkové, Husnaje a soudr. min. školství a nár. osvěty o neobnovení okresních školních výborů,

X. posl. dr Sterna, Klimenta a soudr. min. věcí zahraničních, min. obchodu a vládě o výpovědi obchodní smlouvy s Maďarskem,

XI. posl. Simma a druhů min. školství a nár. osvěty o započtení služební doby učitelům veřejných škol pro postup do vyšších platů,

XII. posl. Windirsche a druhů min. veř. prací o tom, jak se provádí cejchování,

XIII. posl. inž. Kalliny a druhů min. školství a nár. osvěty o zřízení úplně zbytečné české školy ve Stráži,

XIV. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra o neuvěřitelném zákazu dalších přednášek plavce kolem světa kapitána Karla Kircheisse a vítěze nad Velkým oceánem, hejtmana Heřmana Köhla,

XV. posl. inž. Kalliny a druhů min. pošt a telegrafů o úředním seznamu vlastníků poštovních šekových účtů uvádějícím veřejnost v omyl,

XVI. posl. Gläsela a druhů min. vnitra, že plzeňská sokolská župa zamýšlí uspořádati v Chebu velkou českou manifestaci,

XVII. posl. Geyera a druhů min. pošt a telegrafů o zdlouhavém doručování pošty u poštovního úřadu Město Literbachy,

XVIII. posl. Simma a druhů min. železnic o úlevách, které by se měly poskytnouti organisacím péče o mládež,

XIX. posl. Simma, Geyera a druhů min. pošt a telegrafů, aby písemný styk organisací péče o mládež byl osvobozen od poštovného.

Předseda: Posl. Barša ve své dnešní řeči učinil projevy hrubě urážlivé.

Předsednictvo se usneslo podle § 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti výroky ony ze zprávy těsnopisecké o dnešní schůzi.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 5. června 1930 v 11 hod. dopol. s

1. Zpráva výborů zemědělského a zásobovacího k vládnímu návrhu (tisk 487) zákona, jímž se mění celní sazebník pro československé celní území.

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 410), jímž se mění §§ 1, 3 a 5 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 323 Sb. z. a n., kterým se blíže upravuje dávka z majetku a z přírůstku na majetku u majetku zabraného (tisk 436).

3. Zpráva výborů zahraničního a živnostensko-obchodního o vládním návrhu (tisk 444), kterým se předkládá Národnímu shromáždění přátelská a obchodní smlouva mezi republikou Československou a republikou Čínskou, podepsaná v Nankinu dne 12. února 1930 (tisk 470).

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Praze v trest. věci posl. Štětky (tisk 377).

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelstva v Bratislavě v trest. věci posl. Hlinky (tisk 378).

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. Suroviaka (tisk 457).

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.