Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Společnost Latorica, jež koupila velkostatek Mukačevo, jest zavázána převzíti dosavadní t. j. Schönbornovy zaměstnance a šetřiti zákonných a smluvních předpisů při zrušení služebního poměru. K Státnímu pozemkovému úřadu došly stížnosti toliko tří pensionovaných lesních hajných, žádajících příděl pozemků užívaných jimi dříve jako deputát, a dále žádost jednoho nadlesního, propuštěného dne 1. dubna 1928 s jednoročním platem, placeným v měsíčních lhůtách. Jiných stížností nebo žádostí u Státního pozemkového úřadu není. Ve jmenovaných případech provedl Státní pozemkový úřad potřebná šetření a sjednává nápravu. Pokud jiní zaměstnanci byli propuštěni nebo pensionováni, stalo se tak důvodně a u propuštěných zaměstnanců byla dříve zjištěna ředitelstvím společnosti jejich neschopnost nebo nespolehlivost. Proto si tito zaměstnanci nestěžovali u Státního pozemkového úřadu. Společnost Latorica zvýšila pense, pokud jest nositelem pensijního pojištění, průměrně as o 35% a to dobrovolně.

Na velkostatku Mukačevě jsou těžební smlouvy jednak z doby před vydáním zákona záborového, jednak smlouvy uzavřené po jeho vydání a to z části buď Státnímu pozemkovému úřadu ke schválení vůbec nepředložené, nebo předložené, avšak u nichž schválení bylo Státním pozemkovým úřadem v dohodě s ministerstvem zemědělství odepřeno. Jde o těžební smlouvy pro velkostatek nevýhodné, jichž plnění ohrožuje řádné hospodaření na zabraném majetku a bránilo by jakýmkoli investicím. Soukromí zájemci na těžebních smlouvách domáhají se ovšem plnění smluv pro ně velice výhodných. Tam, kde vznikly průtahy v kácení a nebezpečí poruchy v zaměstnanosti, bylo usilováno se strany Státního pozemkového úřadu o narovnání mezi těžaři a společností. Nelze připustiti, aby Státní úřady pro soukromé zisky těžebních firem činily mimořádná opatření a schvalovaly smlouvy těžební, nevýhodné a nezpůsobilé pro těžení na zabraném majetku, poněvadž nešlo by o ochranu zaměstnanosti, nýbrž o podporu nepřiměřených zisků.

Hospodaření společnosti Latorica podléhá dozoru Státního pozemkového úřadu a ministerstva zemědělství jako každý jiný zabraný lesní majetek.

Ministerstvo zemědělství, jakož i podřízené orgány zemědělsko-technické lesní služby dohlédací věnují lesnímu hospodaření na býv. velkostatku Schönbornovu zvláštní pozornost a připouštějí resp. povolují lesní těžby jen v takovém rozsahu, jak toho zájem řádného lesního hospodaření vyžaduje a příslušné předpisy lesních zákonů dovolují. Příslušné úřady státní lesní služby dohlédací neopomenuly dosud ani jediného zásahu do zmíněného lesního hospodářství, pokud k tomuto zásahu byly na podkladě příslušných právních norem oprávněny. Proto také ministerstvo zemědělství si vyhradilo schválení prozatímního mýtního plánu na prvé pětiletí 1929/30 až 1933/34 a rovněž si vyhradilo schválení pevných hospodářských plánů, které v této době budou velkostatkem vyhotoveny.

Pokud se specielně týče oblasti dubů v rovině, bylo v těchto lesích dosud hospodařeno podle starých hospodářských plánů ve stoleté době obmýtné a ministerstvo zemědělství i na tuto otázku pamatovalo tím, že v celkové mýtní roční těžbě velkostatku připustilo pouze ¹/₁₀₀ ročně z celkové plochy dubů určené k dalšímu normálnímu lesnímu provozu.

Meliorace celého Černého močálu neprovede společnost Latorica, neboť jí nepatří celá plocha území Černého močálu. K tomu jest zde Serňanské vodní družstvo, jehož členem je Latorica.

Na základě požadavku ministerstva zemědělství zavázala se pravoplatně společnost Latorica dříve, než Státní pozemkový úřad dal souhlas k převodu vlastnictví zabraného velkostatku Mukačevo, který náležel před tím Karlu Bedřichu Schönborn-Buchheimovi, na tuto společnost, že se činně súčastní všech prací, směřujících k odvodnění a melioraci Černého močálu, zejména, že:

a) bude řádně plniti své povinnosti v příčině udržování dosavadních i budoucích odvodňovacích a jiných melioračních zařízení na Černém močálu;

b) zasadí se v Serňanském vodním družstvu, jehož musí býti členem, o urychlené provedení projektů ministerstva zemědělství na úpravu vodních poměrů v tomto území;

c) přistupuje na projekt ministerstva zemědělství, přednesený jeho zástupcem při poradě, která se konala dne 18. května 1927 u Státního pozemkového úřadu v Praze, případně na jiný úředně schválený a k provedení určený projekt úpravy vodních poměrů v tomto území;

d) vypracuje do 5 let v souvislosti s projektem ministerstva zemědělství meliorační plán s rozpočtem všech ploch, které jsou v odvodňovaném území ve vlastnictví velkostatku a přikročí po jeho schválení příslušnými úřady k jeho provedení, ať již samostatně, či v rámci melioračního vodního družstva ve lhůtách; které budou v projektu přesně stanoveny;

e) neprovede před skončením všech melioračních prací bez svolení Státního pozemkového úřadu žádné změny v pronájmu půdy na Černém močálu a jen po předchozím svolení Státního pozemkového úřadu bude moci některé plochy z pachtu vzíti do vlastní režie.

Po skončení meliorace bude společnost oprávněna vzíti meliorovanou plochu do vlastní režie, avšak s omezením, že Státní pozemkový úřad oprávněn bude uložiti jí, aby jednu třetinu meliorované plochy propachtovala drobným uchazečűm z oněch obcí, které byly dosud na pronájmu této půdy súčastněny, pokud jejich vzdálenost od příslušných pozemků nečiní více než 5 km.

Podle dalších převzatých závazků společnosti budou vodní práce projektované mimo území Černého močálu podrobeny schválení presidenta Státního pozemkového úřadu v rámci každoročního pracovního programu.

Společnost povinna jest dále podporovati snahy o využití vodních sil a provedení soustavné elektrisace. Na případných vlastních projektech v tomto směru pracovati bude v dohodě s příslušnými orgány státní správy a přispěje dle svých sil k realisaci projektů těchto orgánů.

K závazkům společnosti podotýká se ještě toto:

Pozemky, pokud leží na Černém močálu, náležejí do zájmového území Serňanského vodního družstva v Mukačevě a proto musí společnost podle vodního zákona přispívati na udržování a rekonstrukci družstevních kanálů, jejichž délka na Černém močálu činí 38.50 km. Velkostatek sám spravuje 293.176 km svých hospod. odpadů.

Úpravu vodních poměrů na Černém močálu nutno řešiti se dvou hledisek, to jest zabrániti zátopám, které se stále opakují a ničí často zcela úrodu, a získati odpad pro systematické odvodnění, což vyžaduje úpravy řeky Latorice nad Čopem a rekonstrukce tak zvaného Vysokobřežního odpadu a hlavních kanálů družstevních. Na tyto práce byla již vypracována řada projektů, ze kterých generelní projekt z roku 1928 bude podkladem pro projekty detailní.

Ve věci učinilo ministerstvo zemědělství dosud tyto disposice:

1. Uložilo zemskému úřadu v Užhorodě vypracovati na podkladě schváleného generelního plánu projekt pro vodoprávní řízeni o dílčí regulaci řeky Latorice v délce 5.2 km.

2. Uložilo zemskému úřadu vypracování projektu na stavbě vodní nádrže na území Černého močálu, kterou se zachytí velké vody z povodí potoka Romanu a Riky.

Úprava řeky Latorice a stavba nádrže na Černém močálu jsou předpokladem pro sanaci poměrů na území Serňanského vodního družstva, a tím i na Černém močálu. Nebude-li vodoprávních překážek, započne ještě v tomto roce země Podkarpatoruská za finanční účasti státu s úpravou řeky Latorice.

Po provedení úpravy řeky Latorice bude lze přikročiti k rekonstrukci odpadu Vysokobřežního a všech dosavadních ostatních kanálů na území Serňanského vodního družstva, a tím i Černého močálu.

Postupně s rekonstrukcí odpadních kanálů bude lze prováděti detailní plošnou melioraci pozemků.

Společnost Latorica přispěje přiměřeně na úpravu řeky Latorice, na stavbu nádrže na Černém Močálu a na rekonstrukci odpadu Vysokobřežního se všemi ostatními kanály družstevními. Provedení detailní plošné meliorace na pozemcích velkostatku jest úkolem společnosti, jak se k tomu též pravoplatně zavázala.

Státní pozemkový úřad neměl zákonných důvodů, aby odepřel převod vlastnictví velkostatku Mukačevo na společnost Latoricu. Velkostatek zůstává v záboru a změnou v osobě vlastníkově není provedení pozemkové reformy v mezích potřeby nijak dotčeno. Na výši ceny prodejní nemá Státní pozemkový úřad vlivu a nemohl by z důvodů nízké nebo vysoké prodejní ceny odepříti svolení k prodeji, aniž porušil zákon.

Ministerstvo zemědělství rozhodlo se nežádati pro stát převzetí tohoto velkostatku, neboť bez velmi značného investičního kapitálu nebylo by mohlo na velkostatku hospodařiti.

Ministerstvo zemědělství, resp. podnik "Čsl. státní lesy a statky" spravuje na Podkarpatské Rusi asi 338.800 ha státních lesů, to jest asi 55% lesů v Podkarpatské Rusi vůbec. Podnik "Čsl. státní lesy a statky" nemá však dostatečných prostředků ani ku splnění dalekosáhlých úkolů investičních na nynějším lesním majetku v Podkarpatské Rusi, jenž již jest ve správě tohoto podniku, a nemohl proto převzíti rozsáhlý Schönborn-Buchheimův majetek asi 100.000 ha za předpokladů, které bylo od nového nabyvatele tohoto majetku s hlediska zvýšení životní úrovně místního obyvatelstva očekávati, to jest za dalekosáhlých předpokladů investičních. V případě převzetí Schönborn-Buchheimského majetku československým státem (podnikem "Čsl. státní lesy a statky") bylo by bývalo nezbytno nejen zaplatiti nabývací cenu za tento majetek v hotovosti, nýbrž i provésti řadu opatření rázu industrialisačního, investičního a sociálního (výstavba cest, silnic, lesních drah, průmyslových závodů, škol, atd.), což by si vše bylo vyžádalo nákladu až 200 mil. Kč.

Prostředků finančních v této výši podnik "Čsl. státní lesy a statky" k disposici neměl a nemá a nemohl proto rozsáhlý a neotevřený Schönborn-Buchheimský lesní pozemkový majetek převzíti. Pro čsl. stát bylo z tohoto majetkového souboru převzato pouze asi 2.000 ha lesů z důvodů arrondačních.

Podle skutečné povahy věci a z důvodů shora vylíčených nemá vláda příčiny k nějakému opatření.