Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zbytkové statky, přidělené Státním po zemkovým úřadem z majetku, zabraného podle zákona ze dne 16. dubna 1919, čís. 215 Sb. z. a n. o zabrání velkého majetku pozemkového, podléhají dávce podle tohoto zákona.

Majitelé zbytkových statků, podle § 1 tohoto zákona, jsou povinni zaplatit jednou pro vždy dávku, rovnající se 50 procentům přídělové ceny.

Zbytkové statky, přidělené Státním po zemkovým úřadem družstvům zaměstnanců na zabraném velkém majetku pozemkovém, státu, zemím, okresům a obcím a veřejně-prospěšným korporacím, dávce podle § 2 tohoto zákona nepodléhají.

Majitelé zbytkových statků, odkoupených z volné ruky od majitelů zabraných velkostatků se souhlasem St. P. U., povinni jsou zaplatit dávku, rovnající se 30 procentům kupní ceny zbytkových statků.

Státní pozemkový úřad, přiděluje od platnosti tohoto zákona zbytkové statky, je povinen stanoviti přídělovou cenu tak, aby odpovídala průměru přídělových cen před platností tohoto zákona, zvýšených o 50 procent.

Výnosu této dávky budiž použito k podpoře staveb obytných domků chudého obyvatelstva venkovského.

Zákon tento nabývá platnosti dnem vyhlášení. Provésti jej ukládá se vládě.

Zákonodárství o pozemkové reformě československé má za účel podříditi velký majetek pozemkový vyšším sociálním potřebám, zejména té, aby byla zvýšena hospodářská nezávislost chudých lidí venkova a náš hospodářský život osvobozen od přemoci velkostatkářského majetku a jeho škodlivých vlivů. Zabraná půda, pokud podle přesných ustanovení zákona nemá býti ponechána vlastníkům zabraného majetku, měla býti přidělena drobným uchazečům o půdy, kteří nemají vlastní půdy více jak 8 ha.

Avšak praxe při provádění pozemkové reformy způsobila zcela něco jiného: z různých důvodů ponechána při četných zabraných objektech jistá výměra půdy a utvořen tak zvaný zbytkový statek; v některých případech odebrána ode dvora část půdy jen nepatrná a ostatek po nechán jako zbytkový statek; dokonce pak v četných případech neodebráno ze zabraného dvora pro drobný příděl zhola nic a objekt celý ponechán jako statek ťzbytkovýŤ. A tyto zbytkové statky přiděluje Státní pozemkový úřad uchazečům, z nichž četní podle jasného znění zákona přídělového vůbec nemají nároku na pří děl zabrané půdy, a za ceny, které jsou všeobecně velmi nízké a v četných případech nižší, nežli jsou ceny, za které byla půda přidělována drobným uchazečům.

Až do dubna 1926 Státní pozemkový úřad zřídil takovýchto zbytkových statků 1.174 v celkové výměře 108.223 ha. Průměrná výměra jednoho zbytkového statku činí v Cechách 86 ha, na Slovensku 149 ha a na Podkarpatské Rusi 240 ha. Majitelům zabraného majetku bylo dovoleno odprodati se souhlasem Státního pozemkového úřadu 123 zbytkových statků ve výměře 10.118 ha. Kvůli jasnějšímu obrazu uvádíme ještě že 307.278 drobným uchazečům o půdu bylo přiděleno celkem 426.513 ha, takže průměrný příděl činí tu 1.4 ha.

Podle údajů Státního pozemkového úřadu ke konci dubna t. r. z uvedeného počtu zbytkových statků bylo přiděleno státu 31, obcím 27, družstvům 75, korporacím veřejným a humánním ústavům 31, jiným korporacím soukromým 23. Ostatní zbytkové statky přiděleny jednotlivým osobám.

Ohledně ceny těchto zbytkových statků není úředních údajů, pokládáme však za prokázáno vlastním materiálem, že zbytkové statky přidělují se za ceny vel mi nízké, které nejsou v žádném poměru k obecné ceně půdy a někdy jsou i nižší nežli přídělové ceny půdy pro drobné uchazeče. Není také dat o tom, kterým osobám byly zbytkové statky přiděleny, následkem čehož ozývají se stále podněty, žádající revisi přídělu zbytkových statků. Vzhledem k tomu, že Státní pozemkový úřad převzal a přiděloval miliardové hodnoty, je zvláště třeba, aby veřejnost měla jistotu, že není tu nic, co bylo by třeba skrývati nebo zač bylo by třeba se stydět, proto revisi této nemělo by býti odpíráno.

Navrhovatelé dospěli k přesvědčení, že přídělové ceny zbytkových statků jsou nepřiměřeně nízké, což je vidět Z tohoto částečného přehledu:

Ceny tyto jsou tak nízké, že právem je třeba je zvýšiti, jak v zájmu státní po kladny, tak v zájmu morálním a učiniti opatření, aby jak tyto ceny, tak budoucí ceny event. přidělovaných zbytkových statků aspoň poněkud byly úměrny poměrům.

Navrhovaná dávka ve výši 50 procent přídělové ceny jeví se býti úplně přiměřenou, při čemž ovšem ještě ani zdaleka nebude dosaženo obecných cen půdy.

Z této dávky vyjímá návrh zbytkové statky, přidělené družstvům bývalých zaměstnanců na zabraném majetku, jimž touto cestou má býti zabezpečena budoucí existence, dále zbytkové statky přidělené státu, zemím, okresům a obcím a veřejně prospěšným korporacím.

Za to však postihuje navrhovaný zákon ony zbytkové statky, jež byly se souhlasem Státního pozemkového úřadu odprodány majitelem z volné ruky, což je jen jiná forma přídělu. Avšak vzhledem k to mu, že zpravidla přídělová, resp. prodejní cena byla zde vyšší, je k tomu brán zřetel nižší sazbou dávky.

Aby budoucí nabyvatelé zbytkových statků nebyli na tom příznivěji nežli nabyvateié dosavadní, obsahuje návrh v § 5 příslušné ustanovení.

Revisí bude třeba zjistiti přiměřenost cen ostatních objektů, přidělovaných Státním pozemkovým úřadem ze zabraného majetku a působiti tu k odstranění eventuelních nesrovnalostí. Návrh tento budiž podnětem k tomu.

Finanční výsledek tohoto návrhu nelze přesně určiti bez přesných podkladů, které nejsou dosud přístupny. Avšak přibliž ně lze zjistiti výsledek přece. Podle jisté ho údaje Státního pozemkového úřadu činí průměrná cena jednoho ha zbytkového statku 4700 Kč, včetně budov atd., takže výnos této dávky jen z přidělených již zbytkových statků možno odhadovati na 200 až 220 milionů Kč.

Vzhledem k bídě bytové na venkově, hlavně bídě drobných zemědělců, kteří začasté nemají ani nutných hospodářských staveb, je zajisté jen spravedlivo, když výnosu této dávky použije se ve prospěch těchto chudáků našeho venkova.

V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh tento byl přidělen k projednání ve sněmovně výboru zemědělskému a rozpočtovému a v senátě výboru národohospodářskému a rozpočtovému.